Archiv autora: Jiří Jánský

Dnes se po delší době vracíme k vývoji poměru cen zlata a stříbra. Od května loňského roku až konce loňského roku pravidelně cykloval mezi 79 a 87.

 

Vývoj cen zlata a stříbra v březnu a dubnu byl mimořádný. Když to porovnáme s aktuální cenou, tak během těchto 2 měsíců se cena zlata zvýšila téměř o 200 dolarů za unci, ceny stříbra o 5 dolarů za unci. Poměr zvýšení cen je tedy 40:1.

 

Vzhledem k tomu, že jako první pravidelně rostlo zlato a stříbro ho následně dohánělo, přesáhl poměr jejich cen krátkodobě několikrát i 90:1. Před pár dny byla hodnota poměru na 83, v pátek byla na 86, což byla horní hranice tohoto poměru v druhé polovině loňského roku. Názorně je to vidět zde:

 

Uvidíme, co se bude dít v tomto týdnu, ve středu totiž zasedá Fed a bude mu věnována extrémní pozornost.

 

Při investicích do drahých kovů je možné tuto volatilitu z velké části jednoduchým způsobem eliminovat – jde o využití průběžného nakupování. Vaše nákupní cena se dlouhodobě zprůměruje, trefit se na minimální cenu při nákupu je náhoda. Navíc se při vyšších cenách stříbra nakoupí méně mincí nebo slitků a naopak, při nízkých cenách více.

 

 

Ministerstvo financí ČR ve své čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu minulý týden oznámilo čtvrtletní údaje o výši státního dluhu ČR, který je tvořen vládními dluhy a vzniká především akumulací schodků státního rozpočtu. Je financován pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

 

Český státní dluh v prvním čtvrtletí roku 2024 dosáhl rekordních 3,221 bilionu korun, což představuje nárůst o 109,9 miliardy korun oproti stejnému období roku 2023. Podle ministerstva financí je tento nárůst způsoben zejména prodejem státních dluhopisů za účelem krytí schodku státního rozpočtu, který ke konci března dosáhl 105 miliard korun.

 

Zadlužení se zvýšilo na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což je nárůst oproti 42,4 procentům v roce 2023 a na každého občana České republiky připadá dluh ve výši 295.480 korun.

 

Podle ministerstva financí je hlavním důvodem růstu dluhu zejména prodej státních dluhopisů v prvním čtvrtletí, který sloužil k průběžnému pokrytí schodku státního rozpočtu. Hlavně byly vydávány dlouhodobé dluhopisy, díky čemuž došlo k  prodloužení průměrné doby splatnosti vydávaných střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů. Na primárním a sekundárním trhu se prodaly státní dluhopisy v celkové hodnotě 78,7 miliardy korun (z toho primární trh činil 76,4 miliardy korun) s průměrnou dobou do splatnosti 11,2 roku. To je o 2,7 roku více než ve stejném období v roce 2023 a o 2,1 roku více než za celý rok 2023.

 

Průměrný výnos nově prodaných fixně úročených státních dluhopisů dosáhl 3,8 procenta. Zajímavé bude, jaká útoková sazba vyjde ve 2. čtvrtletí.

 

 

Bankovní rada ČNB včera v souladu s očekáváním snížila stejně jako v únoru úrokové sazby o 0,50 %. Při hlasování o snížení úrokových sazeb se 5 členů bankovní rady vyslovilo pro toto snížení, zbylí dva členové hlasovali pro snížení o 0,75 %.  Vzhledem k 2% meziroční míře inflace a dosažení inflačního cíle bylo toto snížení možné.

 

Důvodem pro snižování úrokových sazeb je nižší hodnota jádrové inflace (bez energií a potravin) na úrovni 2,8 %.

 

Po únorovém snížení úrokových sazeb došlo k rychlému oslabení české koruny o 30 haléřů vůči euru na 25,20 koruny za euro. Nyní kurz koruny zůstal v klidu a prakticky se nezměnil.

 

Guvernér A. Michl stejně jako v únoru zdůraznil, že ČNB bude opatrně a pozvolna pokračovat ve snižování úrokových sazeb. Pokud se inflace nebude snižovat v souladu s předpověďmi bank, může dojít k přerušení nebo dokonce zastavení snižování úrokových sazeb.

 

Za spodní hranici úrokových sazeb lze očekávat míru inflace zvýšenou o 1 procení bod.

Včera byl zveřejněn zápis ze zasedání Fedu, které proběhlo na konci ledna. Vyplývá z něj, že Fed se více obává rizik příliš rychlého snižování úrokových sazeb než příliš dlouhého vyčkávání, a zároveň upozorňují na důležitost pečlivého vyhodnocování údajů pro udržitelné snižování inflace. Potvrzuje to, že Fed opravdu nemá v úmyslu snížit sazby, dokud není větší jistota, nejen že inflace poklesne k dvouprocentnímu cíli, ale že se tam i udrží.

 

Na zasedání také byly obavy z finančních podmínek a možných narušení dodavatelských řetězců, které mají dopad na inflaci.

 

Trhy to konečně začínají chápat a očekávání snižování sazeb klesla od posledního zasedání FOMC, přičemž březnové snižování už není očekáváno a počet snižování v roce 2024 se pohybuje mezi třemi a čtyřmi, trhy dříve pracovaly se šesti sníženími úroků. K tomu se Fedu líbí i vysoké ceny akcií a menší úrokový spread. Tyto dva faktory Fed vidí, že dělají práci za něj a může v klidu vyčkávat a také „s radostí“ vyčkávat bude.

 

 

Minulý čtvrtek došlo ke snížení úrokových sazeb bankovní radou ČNB o 0,50 %, což bylo očekáváno mnoha analytiky. Při hlasování o snížení úrokových sazeb se 6 členů bankovní rady vyslovilo pro toto snížení, zatímco sedmý člen hlasoval pro snížení o 0,75 %. Bankovní rada odhaduje, že meziroční inflace v lednu dosáhne 3,0 % (přesnost odhadu uvidíme ve čtvrtek).

 

 

Guvernér A. Michl zdůraznil, že Česká národní banka (ČNB) bude opatrně a pozvolna pokračovat ve snižování úrokových sazeb. Pokud se inflace nebude snižovat v souladu s předpověďmi banky, může dojít k přerušení nebo dokonce zastavení snižování úrokových sazeb. V důsledku toho došlo k rychlému oslabení české koruny o 30 haléřů vůči euru na 25,20 koruny za euro, což je nejnižší hodnota od května 2022.

 

Bankovní rada vydala novou makroekonomickou prognózu, ve které došlo k významnému snížení očekávaného růstu HDP v letošním roce z 1,2 % na 0,6 % a z 2,8 % na 2,4 % pro rok 2025. Odhadovaná průměrná míra inflace pro letošní rok zůstala na 2,6 % s tím, že se míra inflace vrátí k cíli 2 % v příštím roce. Odhad kurzu české koruny k euru zůstal beze změny podle prognózy ČNB.

 

 

Za spodní hranici úrokových sazeb lze očekávat míru inflace zvýšenou o 1 procení bod.

 

 

Ministerstvo financí vydalo minulý týden ekonomickou prognózu, předcházející byla vydána loni na počátku listopadu.

 

Za rok 2023 lze pravděpodobně očekávat pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,6 %, ve srovnání s listopadem se jedná o změnu pouze 0,1 procentního bodu. V roce 2024 se očekává růst ekonomiky o 1,2 %, především díky obnovenému růstu spotřeby domácností, zvýšení soukromých investic a zvýšení exportu, kterému napomůže i uklidnění situace v dodavatelských řetězcích. V tomto případě se ve srovnání s listopadovou prognózou jedná o významný pokles o 1,9 %.

 

Průměrná inflace v roce 2023 dosáhla výše 10,7 %. Průměrná míra inflace by tak měla letos klesnout na 3,1 %, což je o 0,2 % méně, než byla v listopadové prognóze. Poklesu napomůže fiskální konsolidační balíček a zvýšené úrokové sazby. Ikdyž je ČNB bude snižovat, po zveřejněné lednové inflaci bude pravděpodobné, že zůstanou vyššími, než bude míra inflace.

 

Co se týče míry nezaměstnanosti, i přes oslabení ekonomiky trvá dlouhodobě nízká nezaměstnanost, a to díky struktuře ekonomiky a odchodům do důchodu. Vláda počítá s přetrvávajícím nedostatkem pracovníků. Očekává se, že míra nezaměstnanosti, která byla odhadnuta na 2,6 % v roce 2023, by měla letos stoupnout na 2,8 %.

 

Ohledně zadluženosti České republiky celkový deficit v minulém roce dosáhl 3,6 % HDP. Snaha vlády o konsolidaci by měla přispět ke snížení deficitu pod 3 % hranici stanovenou Maastrichtskými kritérii. Přesto by se v letošním roce měla dluhová kvóta zvýšit z 43,7 % HDP v roce 2023 mírně nad 45% hranici.

 

Jako hlavní rizika je vnímána obnova výpadků v dodavatelských řetězcích, zejména v automobilovém průmyslu, a to zejména díky událostem na Blízkém východě. Zvýšení cen ropy by tlačilo inflaci vzhůru, a to zejména za situace, že by se přestalo dařit nahrazování výpadku dodávek zemního plynu a ropy z Ruska. Rizikem je i trvající nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí.

 

Názorný přehled nové prognózy je zde:

 

Dnes se podíváme na odvětví s procentuálně velkým využitím drahých kovů. Jde o výrobu zavedených švýcarských hodinek. Jedná se o zajímavý segment, kde se potkávají technologie, drahé kovy a konzervativní investoři. Struktura výroby je zřejmá, na ceně vstupních surovin je podíl zlata a dalších drahých kovů v objemu přibližně 55 procent.

 

Podle nedávné zprávy agentury Bloomberg mají ceny luxusních švýcarských hodinek, včetně značky Rolex, klesající tendenci. Index Bloomberg Subdial Watch Index, který sleduje ceny 50 nejžádanějších hodinek podle hodnoty na trhu s použitými hodinkami, v listopadu opět klesl a dosáhl nového dvouletého minima. Přitom počet zobchodovaných hodinek se nezměnil. To znamená ochotu prodávat levněji. Zde je vidět korelace cen hodinek s úrokovými sazbami:

Pokles cen mohl být výhodný pro ty, kteří hledali luxusní švýcarské hodinky jako dárek k Vánocům, avšak k růstu trhu zatím nedošlo. Trh s novými švýcarskými hodinkami také vykazuje známky zpomalení růstu.

 

Dno není jasné (jako u všeho), je možná zvýšená volatilita jejich ceny a výrobci doufají, že jim pomůže snižování úrokových sazeb.

 

 

 

Dánská Saxo Bank minulý týden vydala pravidelný roční výhled 10 šokujících předpovědí na následující rok.  Jedná se o málo pravděpodobné událost, sami o tom tak mluví, ale kdyby k nim reálně došlo, světové dopady by byly velké. Úspěšnost je jak kdy. V letošním roce obsahují drahé kovy navázané na tisk peněz a globální makroekonomickou situaci, tak ho sem dáváme.

 

Spojené státy, Velká Británie, Indie, Brazílie, Kanada a Francie zakládají Římský klub, jehož záměrem je redukovat schodky běžného účtu mezi zeměmi, které vykazují vysoké deficity. Hlavním katalyzátorem této situace je skutečnost, že dluh USA se stal neudržitelným, dosahuje 33 bilionů dolarů.

 

Z teoretického hlediska je otevřená ekonomika s volným obchodem řízena a regulována prostřednictvím automatických tržních pohybů měnových kurzů. Realita však ukazuje, že řada zemí vykonává devizové intervence (i ČNB je přiznávala), což v ní vytváří trvalé nerovnováhy ve formě deficitů nebo přebytků.

 

V roce 2024, za situace silné globální recese a omezených nástrojů k ovlivňování úrokových sazeb kvůli trvale vysoké inflaci, se největší země s deficity setkají v Římě s úmyslem vytvořit pro sebe lepší podmínky. Půjde o postupné fixní zvyšování hodnoty měn zemí s přebytky. Pro nejvýznamnější země, jako jsou Čína, Německo, Norsko, Japonsko, Nizozemsko a Singapur by to bylo bolestivé.

 

Skutečnost, že se dolar vymyká kontrole, snižuje důvěru ve fiat peněžní systém (tedy tištění peněz) a vytváří podmínky pro velké zisky zlata, stříbra a kryptoměn.

 

 

Ratingová agentura Moody’s ponechala rating na stupni Aa3, zlepšila však výhled ratingu České republiky z negativního na stabilní. Celkově agentura vidí Českou republiku jako stabilní, ale zdůrazňuje potřebu sledovat geopolitická rizika. Moody’s je první ratingovou agenturou, která změnila výhled z negativního na pozitivní.

 

Je to díky snížené závislosti na ruském plynu a konsolidačnímu balíčku ve snaze snížit deficit státního rozpočtu na 2% HDP. Důchodová reforma má potenciál výrazně snížit náklady spojené se stárnutím obyvatelstva. Podle vyjádření agentury tento rating je i díky konkurenceschopnosti, kvalitním institucím, nízkému zadlužený v poměru k HDP a dostupnosti úvěrů.

 

Žádná ze zemí střední a východní Evropy (Rakousko nepočítám) ho nemá lepší. Na úrovni České republiky jsou pouze Estonsko se Slovinskem, všechny ostatní země střední a východní Evropy ho mají nižší. Slovensko je o jeden stupeň níže na A+, Polsko má rating A-. Maďarsko má BBB-, což je nejnižší hranice investičního stupně.

 

Ve srovnání s dalšími jinými zeměmi máme rating lepší, než mají Čína nebo Japonsko (obě země na A1). O Španělsku (Baa1), Portugalsku (Baa2) a Itálii (Baa3) nebo dokonce Řecku (které je ve spekulativním pásmu Ba1) ani nemluvě. Itálie je jen jednu úroveň nad spekulativním pásmem.

 

Poslanecká Sněmovna schválila v prvním kole státní rozpočet na nadcházející rok, který zahrnuje příjmy, výdaje a očekávaný schodek. Podle návrhu vlády by měl schodek činit 252 miliard korun, což představuje snížení v porovnání s letošním plánem. Plánované příjmy by se měly zvýšit o 12 miliard na 1,94 bilionu korun, zatímco plánované výdaje by se měly naopak snížit o 31 miliard na 2,19 bilionu korun.

 

Tato souhrnná čísla jsou daná, poslanci mohou pouze předkládat návrhy na přerozdělení prostředků v rámci rozpočtu.

 

Podle navrženého rozpočtu by měla ekonomika vzrůst o 2,3 procenta, zatímco inflace by se měla snížit z letošních 10,9 procenta na 2,8 procenta a mělo by dojít k růstu reálných příjmů domácností.

 

Příští středu zasedá bankovní rada ČNB a lze očekávat zveřejnění základních ukazatelů její nové makroekonomické prognózy. Porovnání s údaji, na jakých  je postaven státní rozpočet, bude zajímavé. Čím menší rozdíly budou, tím lépe.