Archiv autora: Jiří Jánský

Český statistický úřad zveřejnil v úterý míru inflace za listopad. Meziroční míra inflace zůstala na říjnových 2,8 %, meziměsíční inflace se z říjnových 0,3 % snížila na 0,1 %, čímž se i nadále drží v tolerančním pásmu ČNB. Analytici očekávali její zrychlení na 3,0 %, ČNB na 2,9 %. V souladu s očekáváním tahounem inflace zůstávají ceny služeb, které se meziročně zvýšily o 5,2 % (v říjnu 5,3 %), ceny zboží vzrostly meziročně v listopadu o 1,4 % (v říjnu +1,3 %). Zde je její vývoj:

Vyšší míra inflace u služeb, která přetrvává dlouhodobě, není nijak překvapivá. Podobný trend lze pozorovat i v zemích eurozóny a Spojených státech. Jde o setrvačnost cen spojených s dlouhodobými smlouvami.

 

Listopadová míra inflace je o 0,1 % nižší, než činí necelé dva měsíce stará prognóza ČNB. Jádrová inflace činí 2,3 %, také o 0,1 % nižší, než činil odhad ČNB.

 

Petr Král, ředitel sekce měnové politiky ČNB, zdůraznil, že se inflace drží v tolerančním pásmu. V úterním komentáři k listopadové míře inflace použil na písmeno přesně stejný výraz, jako při komentování říjnové inflace:

 

„V příštím roce bude nárůst cenové hladiny zpomalovat a postupně se navracet k 2% cíli centrální banky. Růst regulovaných cen totiž počínaje lednem výrazně zvolní. Pohonné hmoty budou meziročně zlevňovat i v příštím roce. Jádrová inflace se mírně nad 2 % bude pohybovat i v následujících čtvrtletích“.

 

Tuto míru inflace Česká národní banka očekávala a nemá důvod nepokračovat ve snižování úrokových sazeb.

 

 

 

Minulý týden oznámil Český statistický úřad inflaci za říjen. Inflace se zvedla z 2,6 % v září na 2,8 % v říjnu, přičemž oproti minulému měsíci je to nárůst o 0,3 %. Nejvíc na meziroční inflaci působí ceny služeb, které oproti loňsku stouply o 5,3 % (v září to bylo 5,0 %). Ceny zboží v říjnu vzrostly o 1,3 % (v září to bylo 1,2 %). Kdyby se ceny benzínu a nafty meziročně nesnížily, inflace by byla ještě vyšší.

 

Tady je vývoj meziroční inflace:

To, že služby mají dlouhodobě vyšší inflaci, není překvapení. Podobný trend vidíme i v zemích eurozóny a v USA. Hlavním důvodem je, že ceny spojené s dlouhodobými smlouvami (jako nájmy s ročním navýšením) se mění pomaleji. U cen v restauracích a dalších podobných službách je pak pokles cen skoro nereálný.

 

Říjnová inflace přesně odpovídá odhadu ČNB. Vzhledem k tomu, že svůj odhad zveřejnili minulý čtvrtek, taková přesnost se dala čekat. Petr Král, šéf měnové politiky ČNB, zdůraznil, že inflace je stále v tolerančním pásmu, a dodal: „V příštím roce bude nárůst cenové hladiny zpomalovat a postupně se navracet k 2% cíli centrální banky. Růst regulovaných cen totiž počínaje lednem výrazně zvolní. Pohonné hmoty budou meziročně zlevňovat i v příštím roce. Jádrová inflace se mírně nad 2 % bude pohybovat i v následujících čtvrtletích.“

 

Na svém prosincovém zasedání bude bankovní rada mít k dispozici data za říjen a listopad.

 

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek v souladu s většinovým očekáváním opět snížila úrokové sazby, a to všechny o 0,25 %, klíčovou dvoutýdenní reposazbu snížila na 4,00 %. Pro toto snížení hlasovalo pět členů bankovní rady, jeden chtěl snížit sazby o 0,50 % a jeden chtěl nechat sazby beze změny.

Guvernér ČNB Aleš Michl uznává, že i po tomto snížení jsou úrokové sazby stále restriktivní. V prohlášení bankovní rady uvedl: „Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvouprocentního cíle.“ Zároveň upozornil, že snižování úrokových sazeb může být kdykoliv zastaveno nebo přerušeno, i když sazby zůstávají na přísných úrovních.

 

Očekává se, že ČNB bude v tomto trendu pokračovat, i když by mohlo dojít ke zpomalení snižování sazeb na jednou za čtvrtletí. Guvernér Michl také zdůraznil, že další rozhodnutí budou přijímána na základě aktuálních ekonomických dat, podobně jako to dělají ECB či Fed, a že bankovní rada vezme v úvahu i kroky ostatních centrálních bank.

 

ČNB spolu s tím vydala i novou makroekonomickou prognózu:

Očekává, že inflace příští rok bude vyšší než letos a očekává se zpomalení růstu HDP. Česká ekonomika se stále potýká s vysokou mírou úspor a slabým vývojem německé ekonomiky, na kterou je silně navázána. Plus plánuje pokračovat ve snižování úrokových sazeb, což má podpořit ekonomiku, která neroste tak rychle, jak by mohla, a to i když se očekává vyšší inflace. Snížila odhad koruny vůči euru a očekává, že zůstane na současné úrovni, dříve byla optimističtější.

 

 

Minulý týden byla zveřejněna míra inflace za září. Meziroční inflace se ze srpnových 2,2 % zvýšila na 2,6 %, meziměsíční inflace byla záporná, -0,4 %. Kombinace zvýšení meziroční inflace při záporné meziměsíční inflaci se může jevit jako zarážející, ale není tomu tak. Důvodem je loňská hodnota záporné meziměsíční míry inflace v září, kdy činila -0,7 %.

To se následně promítlo do zrychlení meziročního růstu cen zboží ze srpnových 0,5 % na 1,2 %, přičemž hlavním důvodem jsou potraviny. Ceny služeb se stejně jako v srpnu meziročně zvýšily o 5,0 %.

 

Zářijová míra inflace je o 0,3 % vyšší, než Česká národní banka (ČNB) očekávala, a to především kvůli cenám potravin. Jádrová inflace, která pokračuje v plynulém poklesu, se snížila z 2,4 % na 2,3 %, zatímco očekávaná hodnota byla 2,4 %. Podle metodiky Eurostatu dosáhla meziroční míra inflace HICP 2,8 %, tedy i touto metodikou zůstává stále pod 3% horní úrovní pásma ČNB.

 

Petr Král, ředitel sekce měnové politiky ČNB, dále uvedl: „Cenová hladina v září oproti předchozímu měsíci klesla o 0,4 %. Dle letní prognózy ČNB se bude meziroční inflace ve zbytku letošního roku i v dalších dvou letech pohybovat na dohled 2% cíle centrální banky.“ Kromě změny hodnoty inflace změnil ve srovnání se srpnovým prohlášením slovo „poblíž“ na výraz „na dohled“. Očekává tedy zpomalení snižování míry inflace.

 

Dnes zasedá vedení ECB a jeho výsledek a následné komentáře jistě vezme bankovní rada v úvahu. Předpokládáme, že ČNB sníží úrokové sazby o 0,25 %, i když snížení o 0,50 % se vrátilo do hry.

 

 

Upozorňujeme, že zítra jsou v mnoha zemích svátky a tak nákupy Súčtů proběhnou až v pondělí.

 

 

V úterý byl zveřejněn rychlý odhad zářijové inflace v eurozóně. Podle něj klesla inflace na 1,8 %, což znamená, že se poprvé po třech letech dostala pod 2% inflační cíl Evropské centrální banky (ECB). Tento pokles překonal i zářijovou prognózu ECB, která předpokládala inflaci ve výši 2 %.

 

Za tímto poklesem inflace stojí především výraznější meziroční propad cen energií, kde srpnový pokles o 3 % zesílil na 6 % v září. Z ostatních hlavních složek inflace se očekává, že potraviny, alkohol a tabák zaznamenají meziroční růst o 2,4 % (oproti 2,3 % v srpnu), zatímco ceny neenergetického průmyslového zboží zůstaly stabilní na 0,4 %. Růst cen služeb zpomalil z 4,1 % na 4 %.

 

Inflace v jednotlivých zemích podle Eurostatu:

 

Z hlediska vývoje v jednotlivých zemích si Belgie už půl roku drží nejvyšší inflaci, nyní 4,5 %, což je více než dvojnásobek cílové inflace ECB. Skupina zemí s inflací pod 1 % prošla velkými změnami. Litva s inflací 0,4 % v ní zůstala, nově se přidalo Irsko (0,2 %), Slovinsko (0,7 %) a Lucembursko (0,8 %). Itálie a Finsko se do této skupiny po dvou měsících vrátily, zatímco Lotyšsko po jednom měsíci vypadlo.

 

Vývoj inflace v hlavních ekonomikách eurozóny je pro ECB klíčový: Německo kleslo z 2 % na 1,8 %, Francie z 2,2 % na 1,5 %, Španělsko z 2,4 % na 1,7 % a Itálie z 1,3 % na 0,8 %. Česká republika v srpnu dosáhla inflace 2,4 % podle unijní metodiky.

 

Nejbližší zasedání ECB je naplánováno za dva týdny a trhy nyní předpokládají s 90% pravděpodobností, že dojde ke snížení úrokových sazeb již na tomto zasedání, nikoliv až v prosinci, jak se původně předpokládalo.

 

 

Bankovní rada pokračuje ve zpomaleném snižování úrokových sazeb, dvoutýdenní reposazbu snížila o 0,25 % na 4,25 %. Pro toto snížení hlasovalo 6 členů bankovní rady. Jeden byl pro snížení o 0,50 %. Rozhodnutí bylo očekáváno finančním trhem, který předpokládal podobný krok již v srpnu, kdy došlo ke stejnému snížení.

Ve snižování úrokových sazeb před dvěma týdny pokračovala ECB, která je snížila o 0,25 %, minulý týden se přidal i Fed, který začal razantním snížením o 0,50 %. Podle Aleše Michla je to dalším uvolněním na měnovém trhu.

 

Že snížení o 0,25 % je jestřábí rozhodnutí přiznává i guvernér Aleš Michl, v prohlášení bankovní rady je, cituji: „…bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a další snižování sazeb pečlivě zvažovat“ a následně i varoval, že může být kdykoliv přerušeno či zastaveno na stále restriktivních úrovních.

 

Očekává se, že ČNB bude pokračovat ve snižování úrokových sazeb i na nadcházejících zasedáních, přičemž další snížení o 25 bodů je téměř jisté ve čtvrtém čtvrtletí tohoto rok. Přesto A. Michl oznámil, že další rozhodnutí budou na základě tvrdých dat.

 

 

Minulý týden byla zveřejněna srpnová inflace. Meziroční inflace zůstala na úrovni 2,2 %, stejně jako v červenci, zatímco meziměsíční inflace dosáhla 0,3 %. Ceny zboží vzrostly o 0,5 %, a ceny služeb stouply o 5,0 %. Dlouhodobý vývoj je názorně vidět zde:

Ceny hlavních zboží a služeb se změnily následujícím způsobem:

 

• Bydlení: elektřina +8,2 % (v červenci 8,9 %). Zemní plyn – pokles o 7,2 % (v červenci pokles o 6,7 %). Vodné +10,9 % stočné +13,4 %, oboje několik měsíců beze změny
• Imputované nájemné + 1,2 % (v červenci + 0,9 %), klasické nájemné +6,6 %, (červenci + 6,8 %)
• Ceny mouky v červenci klesly o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), vajec o 6,2 % (v červenci pokles o 17,2 %). Naopak se o 22,4 % zvýšila například cena másla (v červenci stoupla o 15,2 % %) nebo čokoládových výrobků o 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %).
• Stravovací služby +6,8 % (v červenci +7,1 %), ubytovací služby + 8,5 % (v červenci +8,8 %).

 

Petr Král, ředitel sekce měnové politiky ČNB, dále uvedl: „Cenová hladina v srpnu oproti předchozímu měsíci vzrostla o 0,3 %. Podle letní prognózy ČNB se inflace ve zbytku letošního roku i v dalších dvou letech bude pohybovat poblíž 2% cíle centrální banky.“

 

Blížící se zasedání bankovní rady proběhne příští týden, kdy by se měly opět snížit úrokové sazby, nejspíše o 0,25 %. Evropská centrální banka snížila své úrokové sazby minulý čtvrtek a tento týden se koná zasedání Fedu, kde je to také možné.

Bankovní rada zpomalila snižování úrokových sazeb, dvoutýdenní reposazbu snížila méně než na předchozích letošních zasedáních, a to o 0,25 % na 4,50 %.

Že snížení o 0,25 % je jestřábí rozhodnutí přiznává i guvernér Aleš Michl, v prohlášení bankovní rady je, cituji: „…bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a další snižování sazeb pečlivě zvažovat, případně k němu přistupovat velmi opatrně“ a následně i varovala, že snižování úrokových sazeb může být kdykoliv zastaveno.

 

Zároveň vydala novou makroekonomickou prognózu, kde zhoršila letošní výhled české ekonomiky. Odhad růstu HDP snížila z 1,4 % na 1,2 %, pro rok 2025 ho zvýšila z 2,7 % na 2,8 %. Průměrná inflace letos očekává 2,2 %, v květnu očekávala 2,3 %. Pro roky 2025 a 2026 očekává 2% inflaci.

 

Nejbližší zasedání bankovní rady se koná 25. září, před ní zasedá i vedení Evropské centrální banky a Fedu. Ze všeho nejzajímavější bude Fed, po pátečním zveřejnění míry nezaměstnanosti ve Spojených státech se nudit nebude.

 

 

Bank of Canada naprosto očekávaně snížila úrokové sazby na 4,50 %. Učinila tak již podruhé po sobě, což naznačuje posun k uvolňování s tím, jak se snižují obavy z inflace. Bank of Canada se stala první centrální bankou skupiny G7, která zahájila cyklus uvolňování měnové politiky a nyní je opět první, která je snížila podruhé.

Vzhledem k tomu, že míra inflace se zmírňuje a prognózy naznačují, že jádrová inflace se stabilizuje kolem 2% cíle, je kanadská centrální banka připravena na další snižování úrokových sazeb a zároveň se zaměřuje na prevenci výrazného podhodnocení inflačních cílů.

 

Krok umožnilo i snížení inflace na 2,7 %. Guvernér BoC Tiff Macklem uvedl, že výhled inflace se zlepšuje – podle projekcí banky by se měla jádrová inflace ve druhé polovině letošního roku 2024 snížit na přibližně 2,5 % a postupně se zmírňovat až do roku 2025. Banka očekává, že “klasická“ inflace ještě letos v letošním roce klesne pod úroveň jádrové inflace, a to především díky ceně benzinu.

 

V rámci skupiny G7 se k ní přidala ECB, nejbližší zasedání Fedu je na konci července. Den po něm zasedá ČNB. Uvidíme.

 

 

Švédská centrální banka Riksbank jako první „západní“ centrální banka snížila hlavní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 3,75 %, což je první snížení úrokové sazby za posledních osm let. Aktuální míra inflace ve Švédsku je 2,2 %.

 

V problémech je švédská ekonomika, HDP kleslo v posledních 4 po sobě jdoucích čtvrtletích. Proto Riksbank oznámila, že pokud výhled inflace zůstane stabilní, je připravena provést další dvě snížení ve druhé polovině roku.

 

Rozhodnutí Riksbank o úrokových sazbách bude platné až za týden, od 15. května, přičemž v tentýž den bude zveřejněn zápis z dnešního zasedání. Opatrný přístup Riksbank podtrhuje nejistota spojená s výhledem inflace, kterou ovlivňují globální makroekonomické faktory, geopolitické napětí a kurz švédské koruny, která letos vůči euru oslabila o 5,4 %, v případě české koruny tomu odpovídá oslabení o 1 korunu a 30 haléřů za euro.

 

V porovnání s ECB, natož ČNB, je Riksbank holubice.