Archiv autora: Jan Hájek

V pátek začaly letošní Olympijské hry v Paříži a jde o olympijské medaile, ale jaká je cena olympijských medailí? Hodnota pro sportovce a samotná komoditní cena jsou dvě různé věci. O hodnotě pro sportovce nehodlám nijak diskutovat, to je zcela jiná úroveň. Zajímal mě ale obsah drahých kovů v jednotlivých medailích.  Největším rozdílem v jejich složení je přidání 18 gramů  železa z Eiffelovy věže do každé z medailí.

 

 

Zlatá medaile:

Celková hmotnost medaile činí 526 gramů, z toho je 6 gramů zlata a 505 gramů stříbra a 18 gramů železa z Eiffelovy věže. Výsledná cena je 920 dolarů.

 

 

Stříbrná medaile:

Celková hmotnost medaile činí 525 gramů a je téměř přesně základ zlaté. Obsahuje 507 gramů stříbra a 18 gramů železa z Eiffelovy věže. Výsledná cena je 457 dolarů, což představuje 49,7 % ceny zlaté medaile.

 

 

Bronzová medaile:

Celková hmotnost činí 455 gramů a obsahuje 415,2 gramů mědi a 21,8 gramů zinku a 18 gramů železa z Eiffelovy věže. Výsledná cena tedy činí 3,9 dolaru.

 

 

Cena kovu obsaženého ve zlaté medaili je o 101 % větší nežli cena kovu ve stříbrné medaili. Následně cena kovu obsaženého ve stříbrné medaili je více, než 117x větší, než cena kovu v bronzové. Porovnání zlaté a bronzové medaile tedy vychází 235x větší.

 

 

Pro srovnání – na Olympiádě v Tokiu byla cena zlaté medaile 764 dolarů, stříbrné 416 dolarů a bronzové 4,1 dolaru. U ní jako u jediné došlo k poklesu ceny, a to o 4,8 %, cena stříbrné medaile vzrostla o 9,8 % a cena zlaté o 20,4 %.

 

 

 

Po nějaké době se opět podíváme na vývoj poměru zlata a stříbra. Tento graf ukazuje jeho vývoj za poslední rok. V jeho rámci jsou poměry dosahované v posledních 2 měsících těmi nejmenšími.

 

V květnu se poměr snížil z 87,0 na 73,0, čímž hravě překonal dvouleté minimum, které do té doby činilo 75,30. Tento vývoj tak přispívá k postupnému snižování dvanáctiměsíčního průměru poměru ceny zlata a stříbra a lze očekávat pokračování jeho snižování. Včerejší hodnota je téměř shodná s hodnotou před jedním rokem, kde rozdíl činí 0,22 bodu, resp. 0,28 %. Z dvouletého pohledu je zde pokles o 12,3 bodu, resp. 13,5 %.

 

To neznamená, že se poměr nemůže zvýšit, podmínkou pro skokové zvýšení blízko k úrovni na počátku letošního roku by bylo podmíněno příletem minimálně šedivé labutě.

 

Ze zápisu z červnového jednání Fedu, na kterém úroky zůstaly beze změny, vyplývá, že naprostá většina představitelů Fedu považuje stávající měnovou politiku za restriktivní. Divil bych se, kdyby ji tak neoznačovali. Očekávají ochlazení americké ekonomiky (ale ne recesi). Za faktor přispívající ke zpomalování inflace uvádí zvýšení produktivity v souvislosti se zaváděním technologií souvisejících s umělou inteligencí v podnicích.

 

Zdá se, že Fed je rozdělen v názoru na to, jak na údaje reagovat, přičemž někteří představitelé zdůrazňují potřebu trpělivosti, aby vysoké sazby nadále omezovaly poptávku, zatímco jiní naznačují, že pokud inflace zůstane zvýšená, bude možná nutné sazby dále zvýšit. Zápis také naznačuje, že Fed pozorně sleduje různé faktory, i nepřímo ovlivňující vývoj inflace.

 

Před snížením úroků čekají na zopakované potvrzení vývoje inflace. Důležité jsou náklady na bydlení, které jsou v USA počítány jiným způsobem než v eurozóně. Kdyby se v USA použila metodika eurozóny, míra inflace ve Spojených státech by byla na 2% cíli.

 

Pokud by však došlo k recesi, úroky by nejspíše šly dolů dříve a možná i rychleji.

 

Minulý týden zasedal Fed, k ničemu překvapivému nedošlo. V souladu s očekáváním ponechal (opět jednomyslně) úrokové sazby beze změny na 5,25 %–5,5 %. Pořád se snaží o „měkké přistání“ bez recese.

 

Hlavní událostí je, že Fed uvedl, že do konce roku lze očekávat pouze jedno snížení sazeb a další čtyři jsou možná v příštím roce.  Každé snížení se předpokládá o 0,25 %. Připomínáme, že na začátku roku se očekávalo šest snížení sazeb letos a možná další v příštím roce.

 

Dlouhodobý odhad sazby federálních fondů se v mediánu prognózy zvýšil na 2,8 %, což je druhé zvýšení v řadě. V březnu byl odhad zvýšen z 2,5 % na 2,6 %, což odpovídá jednomu nesnížení úrokových sazeb.

 

P.S.

O nižší, než očekávané míře inflace se Fed dozvěděl až při druhém dnu svého zasedání.

V květnu se meziroční inflace v zemích eurozóny zvýšila z dubnových 2,4 % na 2,6 %, což je stejná hodnota jako v únoru. Tento nárůst byl způsoben hlavně růstem cen služeb a energií. Nejvyšší meziroční inflace byla zaznamenána u služeb (4,1 % v květnu oproti 3,7 % v dubnu), následovaly potraviny, alkohol a tabák (2,6 % oproti 2,8 % v dubnu), neenergetické průmyslové zboží (0,8 % oproti 0,9 % v dubnu) a energie (0,3 % oproti -0,6 % v dubnu).

Skupina zemí s vysokou inflací se v květnu nezměnila. Belgie a Chorvatsko ji stále mají nad 4 procenty, a to s hodnotami 4,9 % a 4,3 %. Do skupiny zemí s inflací do 1,0 % se opět zařadilo Lotyšsko (dokonce na první místo s inflací pouhých 0,2 %). Zbývající trojice zemí zůstala beze změny – Finsko s inflací 0,5 % a Litva s Itálií na 0,8 %. Žádná země z této skupiny nevypadla.

 

Ve čtvrtek 6. června zasedne vedení ECB, které plánuje snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Uvidíme, jestli kvůli této inflaci překvapí nebo ne.

Meziroční míra inflace v eurozóně se z únorových 2,6 % snížila na březnových 2,4 %, při očekávané březnové inflaci 2,5 %. Sice klesá, stále ale zůstává míra inflace nad dvouprocentním cílem stanoveným Evropskou centrální bankou (ECB).  Nejvíce se zvýšily ceny služeb, které stejně jako v únoru vzrostly o 4,0 %, ceny potravin, alkoholu a tabáku vzrostly o 2,7 %.

 

Toto je přehled jednotlivých zemí dle Eurostatu.

 

Nejvyšší inflace je v Chorvatsku s 4,9 %, Rakousku s 4,2 % a Estonsku 4,1 % procenta. Nejnižší byla v Litvě, kde je pouze 0,3 %, Finsku s inflací 0,7 % a Lotyšsku, kde činila 1,0 %. Žádné velké překvapení se nekoná, obě tyto trojice jsou stejné jako před měsícem.

 

 

 

 

Míra inflace se v prosinci snížila z listopadových 7,3 % na 6,9 %, a to navíc se zápornou meziměsíční inflací -0,4 %. Průměrná míra inflace v roce 2023 byla 10,7 %. Pro srovnání – v roce 2022 činila 15,1 %. Ceny zboží celkem v roce 2023 vzrostly o 12,1 % a ceny služeb o 8,4 %

 

Ceny zboží vzrostly o 7,6 % a ceny služeb o 5,7 %.

• Bydlení: elektřina +142,4 % (v listopadu 143 %). Zemní plyn – pokles o 7,7 % (v listopadu pokles o 6,3 %) a teplo a teplé vody stejně jako v listopadu +24,2 %. Vodné stejně jako v říjnu a listopadu +16,3 %, stočné stejně jako v listopadu+26,9 %.
• Imputované nájemné + 0,6 % (v listopadu + 0,5 %), klasické nájemné +7,3 % (v listopadu 7,4 %)
• Potraviny: Ceny vajec klesly o 30,3 % (v listopadu pokles o 25,5 %) a ceny polotučného trvanlivého mléka klesly o 28,3 % (v listopadu o 19,5 %). Proti tomu rostly např. ceny ovoce o 5,8 % (v listopadu + 8,4 %) nebo ceny alkoholických výrobků a tabáku.
• Stravovací služby +8,1 % (v listopadu +8,4 %), ubytovací služby + 11,4 % (v listopadu +12,0 %)

Vývoj inflace je v souladu s odhadem ČNB (+7,0 %). Tomu odpovídá Shrnutí od Petra Krále, ředitele sekce měnové ČNB:

 

Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání podzimní prognózy. Po dočasném zvýšení meziroční inflace v říjnu cenový růst ve zbytku roku zpomaloval. Už v lednu 2024 se meziroční inflace skokově sníží  do blízkosti horní hranice tolerančního pásma 2% cíle. 

 

O síle a plošnosti dezinflačního trendu svědčí utlumený vývoj cenové hladiny v posledních měsících. Dezinflační trend je patrný zejména (ale nejen) v klíčovém segmentu spotřebitelských cen – v tzv. cenovém jádru, kde se cenová dynamika při přepočtu na roční bázi již nyní nachází na nízkých jednociferných hodnotách. Stávající prognóza přitom počítá s lednovým zdražením regulované složky energií pro domácnosti (i podniky) souvisejícím se zrušením vládních dotací na jejich distribuci a znovuzavedením poplatků za obnovitelné zdroje, a to zhruba v míře, která odpovídá zveřejněnému cenovému rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

 

Je pravděpodobné, že lednová inflace bude ve srovnání s prosincovou poloviční, možná i menší.

 

 

ČNB vykázala za rok 2023 zisk 55,2 miliardy korun. To pouze díky tomu, že od 20. prosince do konce roku vydělala 110 miliard. Hlavním faktorem je kurz koruny k jiným měnám. Zjednodušeně řečeno, vzhledem k devizovým rezervám jako hlavní položce aktiv, oslabení koruny přináší ČNB zisky, posílení koruny ztráty.

 

Za posledních 10 dní loňského roku česká koruna oslabila proti euru o 18 haléřů za euro, proti dolaru o 4 haléře ze dolar. V obou případech je slabší, než byla na konci roku 2022.

 

Posledním rokem, kdy ČNB zaznamenala zisk, byl rok 2020, kdy zisk činil 91,7 miliardy korun. Zisk bude použit ke snížení kumulované ztráty z předchozích let. Na konci roku 2023 tato kumulovaná ztráta činila 487,1 miliardy korun.

 

 

Dne 15. listopadu 1923 byly podniknuty klíčové kroky k ukončení  hyperinflace ve Výmarské republice: Německá centrální banka Reichsbank přestala financovat státní dluh a byla zavedena nová měna – rentenmarka. Tato opatření zastavila hyperinflaci, ale kupní síla papírové marky byla zcela zdevastována.

 

Koncem roku 1922 Německo bylo obviňováno z nedostatečného plnění reparací. Francouzská a belgická vojska vstoupila na začátku ledna 1923 do Porúří, by podpořila své nároky, a obsadila toto území. Německá vláda vyzvala porúřské dělníky, aby se postavili proti cizím instrukcím a slíbila jim, že budou nadále dostávat mzdy. Říšská banka následně začala tisknout nové peníze.

 

Od května 1923 se množství papírových marek začalo nekontrolovatelně zvyšovat. Z dubnových 7 340 miliard stoupla na květnových 8610 miliard a následně skokově na  669 703 miliard v srpnu. V listopadu 1923 dosáhlo neuvěřitelných 400 kvintilionů (tj. 400 x 10^18). Velkoobchodní ceny mezi koncem roku 1919 a listopadem 1923 vzrostly o 1,813 %. Když skončila první světová válka v roce 1918, za stejnou cenu jako v té době za 500 miliard vajec, bylo možné koupit jen jedno vajíčko o pět let později. Do listopadu 1923 cena amerického dolaru v přepočtu na papírové marky vzrostla o 8,912 procenta. Papírová marka se takřka zhroutila na úroveň bezcennosti.

 

Klíčovým problémem v řešení měnové situace byla říšská banka. Její prezident Rudolf E. A. Havenstein tam byl ve funkci doživotně a pod jeho vedením banka stále tiskla stále větší množství papírových marek. Dne 15. listopadu 1923 byla Říšská banka donucena zastavit financování státního dluhu a vydání nových peněz. Zároveň se rozhodlo, že jeden bilion papírových marek (1 000 000 000 000) bude ekvivalentní jedné rentenmarce. Dne 20. listopadu 1923 Havenstein náhle zemřel na srdeční infarkt.

 

Téhož dne Hjalmar Schacht, budoucí prezident Říšské banky, provedl opatření, která zajistila stabilizaci marky vůči americkému dolaru: prostřednictvím intervencí na devizovém trhu Říšská banka dosáhla toho, že 4,2 bilionu marek bylo rovno jednomu americkému dolaru. S ohledem na to, že jeden bilion papírových marek byl ekvivalentem jedné rentenmarky, směnný kurz se ustálil na 4,2 rentenmarky za jeden americký dolar. Tento kurz přesně odpovídal směnnému kurzu mezi markou a americkým dolarem před první světovou válkou.

 

„Zázrak rentenmarky“ pomohl zastavení hyperinflace.

 

 

V sobotu 9. září 2023 proběhla konference Trading Expo. Akce se tradičně konala u příležitosti veletrhu Sběratel, v areálu výstaviště Praha Letňany. Sérii přednášek bylo možné vyslechnout v kongresovém sále výstaviště.

 

Přednášky s řadou různých témat probíhaly celou sobotu a byly vždy zakončeny dotazy posluchačů. Na ně odpovídali aktéři přímo v sále nebo i při individuálních konzultacích v předsálí. Samozřejmostí byla naše přítomnost, za Silverum. Rádi jsme osobně pohovořili s mnoha našimi stávajícími i nově získanými zákazníky nebo podiskutovali s ostatními návštěvníky veletrhu o investičním stříbře a zlatě.

 

Nemovitosti

Roman Smejkal z fondu Charles Bridge se věnoval nemovitostem, zda i za stávajícího vývoje cen nemovitostí jsou stále zajímavým investičním nástrojem. Posluchači se dozvěděli informace o aktuální situaci na hypotečním trhu a mnoho dalšího k investicím do nemovitostí.

 

Drahé kovy

Jan Rohrbacher se věnoval zlatu, komentoval vývoj jeho ceny. K tomu dodal, jak ho využít při investici a na co si dát pozor. Uvedl, že čím menší slitek, tím více stojí nákup 1 gramu zlata a rozdíly jsou významné.

 

Bankovky

Robie Kurucz se věnoval tématu bankovek, které nefungují jako běžné platidlo a co mohou nabízet.

 

Veteráni

František Vahala se věnoval problematice investice do autoveteránů. I třeba jak je možné je nakupovat v rámci malého podílu na konkrétním autě.

 

Umělá inteligence

Umělou inteligenci z pohledu investora představil Jakub Daněk. Nejde o ChatGTP nebo jeho aktuální konkurenty. Zmínil již existující fondy či využití AI při automatizovaném obchodování na burze.

 

Poštovní známky

Radek Novák, autor knihy Poštovní známky – koníček nebo investice? člen investiční komise v Portu Gallery vysvětlil problematiku. Ukázal, na co je třeba se zaměřit, pokud chcete, aby se vaše sbírka finančně zhodnotila.

 

Autogramy

Autogramy představil Martin Pros, předseda Klubu sběratelů autogramů. Jak je sbírat a jak s nimi nakládat.

 

Drahokamy

Stěžejním tématem byly kolumbijské smaragdy. Juraj Liška se primárně věnoval kolumbijským smaragdům, vysvětlil jejich výjimečnost, cenový vývoj, rizika a souvislosti.

 

Krátký sestřih konference ke shlédnutí zde:

https://youtu.be/CmuNA07tzuE