Archiv autora: Jan Hájek

Český statistický úřad předevčírem zveřejnil únorovou míru inflace. Meziroční míra inflace se z lednových 2,8 % mírně snížila na 2,7 % a představuje nejnižší hodnotu za posledních pět měsíců. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 %. Tahounem inflace zůstávají ceny služeb, které se meziročně zvýšily stejně jako v lednu o 4,7 %, zatímco rychlost růstu cen zboží se z lednových 1,7 % snížila na 1,4 %.

 

Dlouhodobý vývoj meziroční míry inflace:

Struktura míry inflace:  U cen základního zboží a služeb došlo meziročně k následujícím změnám:

 

• Stravovací služby +4,9 % (v lednu +5,2 %), ubytovací služby stejně jako v lednu +8,7 %.
• Vybrané potraviny: máslo +41,6 % (v lednu +40,5 %), vejce +18,6 % (v lednu +24,7 %), čokoláda a čokoládové výrobky +30,5 % (v lednu +27,8 %), ovoce +7,4 % (v lednu +5,9 %).
• Nájemné se zvýšilo +6,7 % (v lednu +6,6 %), imputované nájemné +3,1 % (v lednu +2,9 %).
• Bydlení: elektřina poklesla o -4,8 % (v lednu -4,7 %), plyn se snížil o 7,9 % (v lednu -7,7 %), vodné stejně jako v lednu +4,2 %, stočné stejně jako v lednu +3,7 %.

 ČNB v komentáři ke zveřejněným údajům naznačila možnost, že na nejbližším zasedání bankovní rady ponechá úrokové sazby beze změny. Jakub Matějů, náměstek ředitele pověřený řízením sekce měnové, výslovně uvádí:

 

„Setrvačnost růstu cen služeb nadále představuje riziko pro stabilizaci inflace blízko cíle a potvrzuje vhodnost opatrného přístupu k uvolňování měnové politiky.“

 

Zajímavostí je, že oproti dřívějším komentářům byl tento výrok ČNB zkrácen téměř na polovinu.

 

Vzhledem k vývoji české a také globální ekonomiky včetně celních válek by ČNB měla pokračovat ve snižování úrokových sazeb.

 

Ve Velké Británii došlo v lednu k překvapivé nárůstu inflace, kdy míra inflace dosáhla 3 % oproti prosincové hodnotě 2,5 %.  Tento nárůst, který je nejvyšší za posledních deset měsíců, překonal očekávání analytiků i odhady Bank of England, kteří předpovídali míru inflace 2,8 %.

 

Inflace ve službách vzrostla na 5,0 % (z prosincových 4,4 %), což je klíčový ukazatel pro Bank of England. Ekonomové sic očekávali vyšší nárůst (5,2 %), ale i tak jde o signál přetrvávajících cenových tlaků. Hlavními faktory stojícími za tímto nárůstem byly zvýšené náklady na dopravu a nová daň na školné na soukromých školách. Jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energií, potravin, alkoholu a tabáku, vzrostla na 3,7 % z prosincových 3,2 %, což odpovídá předpovědím analytiků.

 

Bank of England má stejně jako jiné centrální banky (vč. ČNB) inflační cíl 2 %. Guvernér Bank of England, Andrew Bailey, uvedl, že ačkoli inflace v současnosti roste, očekává se její zpomalení v průběhu roku. Nicméně upozornil na rizika spojená s rostoucími cenami energií a mzdovými tlaky (zvýšení daní pro zaměstnavatele a minimální mzdy, které vstupují v platnost v dubnu), což by mohlo udržovat inflaci nad cílovou úrovní 2 %.

 

Neočekávaný nárůst inflace snižuje pravděpodobnost brzkého snížení úrokových sazeb ze strany Bank of England. Investoři nyní odhadují pravděpodobnost snížení sazeb v březnu na 15 %, přičemž stále očekávají dvě snížení do konce roku.

 

 

Český statistický úřad (ČSÚ) včera zveřejnil lednovou míru inflace, která meziročně klesla z prosincových 3,0 % na 2,8 %, čímž se vrátila na úroveň října a listopadu 2024. Tento pokles znamená, že inflace opustila horní hranici 3% tolerančního pásma České národní banky (ČNB). Zpomalení růstu cen bylo nejvýraznější v oblasti bydlení, zatímco lednová meziměsíční inflace 1,3 % dosáhla nejnižší hodnoty od roku 2019.

Hlavním tahounem inflace zůstávají služby, jejichž ceny meziročně vzrostly o 4,7 % (prosincový nárůst činil 5,0 %). Ceny zboží se meziročně zvýšily o 1,7 %, stejně jako v prosinci.

 

Lednová inflace je o 0,3 % vyšší než prognóza ČNB, avšak jádrová inflace (2,5 %) je o 0,1 % nižší, než banka očekávala. ČNB ve svém komentáři uvedla, že zrychlení růstu imputovaného nájemného souvisí s oživením trhu nemovitostí, zatímco mírný pokles cen pohonných hmot odpovídá její předpovědi.

 

Jakub Matějů, náměstek ředitele pověřený řízením sekce měnové se vyjádřil tímto: „Oproti předchozímu měsíci vzrostly v lednu spotřebitelské ceny o 1,3 %. Míra tradičního přecenění na počátku roku byla celkově mírně vyšší, než předpokládala zimní prognóza. Podle ní inflace v jarních měsících zpomalí a bude se letos pohybovat horní polovině tolerančního pásma cíle ČNB. Tahounem inflace zůstanou i v následujících čtvrtletích zejména ceny potravin.“

 

Viceguvernérka ČNB, Eva Zamrazilová, mezi zveřejněním odhadu míry inflace a zveřejněním finálních čísel k vývoji úrokových sazeb o víkendu prohlásila: „Úrokové sazby bych snižovala velmi ráda rychleji, ale nedovolí mi to zodpovědnost k dlouhodobému vývoji inflace, kterou ještě pořád nevnímám jako 100% ukotvenou u 2% cíle, byť tam bude směřovat“.

 

Potenciál pro další snížení úroků zůstává zachován.

 

 

Na svém zasedání 6. února 2025 rozhodla bankovní rada ČNB o dalším snižování úrokových sazeb. Základní dvoutýdenní reposazba byla jednomyslně snížena z 4,0 % na 3,75 %, což představuje nejnižší úroveň za poslední tři roky. Diskontní a lombardní sazby byly rovněž sníženy o 0,25 %. Hlasování proběhlo jednomyslně.

Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) publikovaném ve dne zasedání bankovní rady dosáhla lednová meziroční inflace 2,8 % (prosincová činila 3,0 %).

 

Guvernér ČNB Aleš Michl přiznává, že i po snížení jsou stávající úrokové sazby nadále mírně restriktivní. Před slovo „restriktivní“ bylo přidáno slovo „mírně“. V prohlášení bankovní rady je výslovně uvedeno:

 

“S tím, jak se míra restrikce měnové politiky postupně uvolňuje a některá dlouhodobější proinflační rizika přetrvávají, ale bude bankovní rada k dalšímu případnému uvolnění měnové politiky přistupovat velmi opatrně. Je tedy možné, že měnová politika zůstane mírně restriktivní déle, než očekává základní scénář prognózy.”

 

Očekává se, že ČNB bude ve snižování úrokových sazeb pokračovat, i když by mohlo dojít ke zpomalení snižování sazeb na jednou za čtvrtletí.

 

ČNB zároveň zveřejnila novou makroekonomickou prognózu.

 

• HDP: Odhad růstu HDP pro rok 2024 byl snížen z 1,0 % na 0,9 %, pro rok 2025 z 2,4 % na 2,0 % a pro rok 2026 z 2,6 % na 2,4 %.
• Inflace: Odhad letošní inflace byl snížen z 2,6 % na 2,4 %, naopak odhad pro rok 2026 byl zvýšen z 2,1 % na 2,2 %.
• Kurz koruny: Pro rok 2025 byl odhad kurzu vůči euru upraven z 25,4 na 25,2 koruny za euro. Pro rok 2026 byl změněn z 25,5 na 25,4 koruny za euro.

 

Pokud ECB udrží tempo snižování sazeb a Fed převezme roli ČNB ve druhé polovině roku, česká ekonomika by z toho mohla těžit.

Evropská centrální banka (ECB) minulý čtvrtek oznámila další snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Jde o reakci na aktualizovaný výhled inflace a jádrovou inflaci. Klíčová depozitní sazba byla snížena na 2,75 %. Jde o další krok v postupném snižování sazeb, které ECB zahájila loni v červnu. Trhy očekávají, že banka bude v tomto trendu pokračovat i letos.

Prezidentka ECB Christine Lagarde je přesvědčena, že inflace v eurozóně se letos vrátí k cílovým 2 %. Ačkoli hospodářství eurozóny v současnosti stagnuje, ECB očekává, že dostupnější úvěry a rostoucí reálné mzdy by měly podpořit oživení. Varovala však před riziky plynoucími z mezinárodních obchodních konfliktů. Tyto obavy zesílily zejména kvůli hrozbám nového amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně zavedení rozsáhlých dovozních cel.

 

ECB tvrdí, že dezinflace se vyvíjí dobře a inflace se brzy ustálí na požadované úrovni. Snižování sazeb má pomoci zlevnit úvěry pro firmy i domácnosti. Přestože podmínky financování zůstávají stále přísné, banka věří, že se ekonomika eurozóny postupně zotaví, i když HDP eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku stagnovalo, což je pod očekáváním.

 

ECB si klade za cíl udržitelně stabilizovat inflaci na 2 % a při rozhodování se bude opírat o aktuální data a ekonomické ukazatele. Banka zároveň zdůrazňuje, že se nezavazuje k žádnému konkrétnímu pohybu úrokových sazeb, na vývoj bude pružně reagovat.

 

 

Americký Fed včera v souladu s očekáváním ponechal základní úrokovou sazbu beze změny v rozmezí 4,25 % až 4,5 %. Toto rozhodnutí představuje pauzu v sérii snižování úrokových sazeb, které Fed prováděl v posledních měsících a odráží jeho opatrný přístup k současné ekonomické situaci.

 

Dnešní rozhodnutí představuje významný odklon od nedávných kroků Fedu. V prosinci 2024 Fed pokračoval ve snižování úrokových sazeb o 0,25 % potřetí v řadě, přičemž v září je nečekaně snížil dokonce o půl procentního bodu.

 

Hlavním důvodem pro zachování stávajících sazeb je přetrvávající obava z inflace. Fed ve svém prohlášení uvedl, že inflace zůstává „poněkud zvýšená“. Fed je stále obezřetný ohledně cenových tlaků v ekonomice. Dalším faktorem ovlivňujícím rozhodnutí Fedu je uspokojivá míra nezaměstnanosti a nejistota ohledně dopadů ekonomických politik prezidenta Donalda Trumpa, zejména v oblasti cel a imigrace.

 

Fed odstranil část prohlášení, která říkala, že inflace udělala pokrok směrem ke dvouprocentnímu cíli centrální banky. To odpovídá opatrnějšímu tónu, který představitelé Fedu zaujímají ohledně výhledu inflace. Návrat ke snižování úroků je otázkou, možná až na podzim.

 

 

V prosinci 2024 dosáhla roční míra inflace v eurozóně 2,4 %, což je nárůst oproti 2,2 % v listopadu. O rok dříve byla inflace 2,9 %. V Evropské unii byla roční inflace v prosinci 2,7 %, což je také zvýšení z 2,5 % v listopadu, zatímco před rokem činila 3,4 %. Tyto údaje zveřejnil Eurostat, statistický úřad Evropské unie. V obou případech jde o nejvyšší inflaci od července loňského roku.

 

Ve srovnání s listopadem 2024 klesla roční inflace v sedmi členských státech, zůstala stabilní v jednom a vzrostla v devatenácti. Přehled po zemích je zde:

 

Nejnižší roční míry inflace byly zaznamenány v Irsku (1,0 %), Itálii (1,4 %), Lucembursku, Finsku a Švédsku (všechna 1,6 %). Naopak nejvyšší roční míry inflace byly v Rumunsku (5,5 %), Maďarsku (4,8 %) a Chorvatsku (4,5 %). Zlatou medaili za nejvyšší inflaci v rámci eurozóny předala Belgie Chorvatsku.

 

V prosinci 2024 měl největší podíl na roční inflaci eurozóny sektor služeb (+1,78 procentního bodu), následovaný potravinami, alkoholem a tabákem (+0,51 pb), neenergetickými průmyslovými výrobky (+0,13 pb) a energií (+0,01 pb).

 

 

Fed sice včera v souladu s očekáváním snížil úrokové sazby o čtvrt procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta, čímž navázal na jejich předchozí zářijové a listopadové snižování, kde se snažil podpořit domácí ekonomiku při postupném zchlazování inflačních tlaků. Zároveň však naznačil, že v nadcházejícím roce si bude při dalším snižování úrokových sazeb dávat velký pozor.

 

Na rok 2025 počítá s úrovní sazeb o půl procentního bodu vyšší, než předpokládal v září a s jakou do včerejška pracoval trh. Změnu zdůvodňuje ale především výrazně vyšší odhadovanou inflací pro příští rok, když odhad zvýšil na 2,5 % a ani v roce 2026 neočekává dosažení cílové 2% úrovně. Obává se například zavedení cel.

 

Celková rétorika J. Powella na tiskové konferenci byla jestřábí. Snížení úroků na lednovém zasedání se zdá jako nepravděpodobná. Okamžitě se to promítlo do vývoje na trzích. Dolar posílil, zatímco ceny akcií i zlata zamířily dolů.

 

Odpoledne se dozvíme, zda bankovní rada ČNB na svém dnešním zasedání úroky sníží, nebo je ponechá beze změny.

 

V úterý byly zveřejněny Minutes z listopadového zasedání Fedu. Někteří členové uvedli, že pokud inflace zůstane zvýšená, Fed by mohl pozastavit snižování úrokových sazeb a držet je na restriktivních úrovních. Mnozí zdůraznili, že nejistota povede k pomalému snižování úrokových sazeb.

 

Guvernérka Bowmanová, která je považována za nejvíce jestřábí členku Fedu, vidí u inflace větší rizika. Mnozí představitelé také nechávají otevřené možnosti pro budoucí kroky a v souladu s předsedou Powellem čekají na dostupná data před dalším jednáním. Ten uznal, že inflace je na „občas hrbolaté“ cestě zpět k 2 %, ale očekává, že bude nadále postupně klesat směrem k tomuto cíli. Na 2% úroveň by se mohla inflace snížit v roce 2026.

 

Po nedávných datech o inflaci uvedl, že ekonomika nevysílá signály, které by naznačovaly, že Fed musí spěchat se snižováním úrokových sazeb. Někteří také uvedli, že v případě ekonomických problémů by snižování úrokových sazeb mohlo být zrychleno.

 

Představitelé zdůrazňují potřebu opatrnosti a flexibility v měnové politice, s ohledem na nejistoty ohledně neutrální úrokové sazby a potenciální změny v ekonomické aktivitě a na trhu práce. Zde je třeba připomenout, že nezaměstnanost je druhým oficiálním cílem Fedu.

 

 

I když další setkání Evropské centrální banky (ECB) proběhne až téměř za 3 týdny, vyjádření jednotlivých centrálních bankéřů naznačují významnou změnu v myšlení uvnitř Rady guvernérů. Zatímco před létem byla hlavní starostí přetrvávající inflace, nyní se pozornost přesunula k slabému hospodářskému růstu v eurozóně, který by mohl tlačit inflaci až moc dolů.

 

Stejně jako Česká republika očekává i eurozóna dočasný nárůst inflace, lze očekávat zvýšení meziroční inflace z říjnových 2,0 % na prosincových kolem 2,5 %. Rostoucí počet členů Rady guvernérů věří ve vytrvalost snižování míry inflace, kterou neovlivní ani očekávané zvýšení cenových tlaků ke konci roku způsobené nízkou srovnávací základnou. ECB očekává dosažení 2% inflačního cíle na podzim příštího roku.

 

Naopak, nedávné údaje o hospodářském růstu byly pro ECB spíše zklamáním, což zvyšuje její obavy z opožděné reakce snižování úroků na vývoj ekonomiky. Dosavadní vývoj je horší, než ECB ještě nedávno předpokládala. S příchodem dalších rizik, jako je vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách a jeho potenciální negativní dopady na růst v eurozóně, sílí tlak na rychlejší a větší snižování sazeb, než bylo očekáváno, možná i pod 2% úroveň cílované inflace. A bude z ní holubice.

 

ČNB zasedá poté a klidně ji může kopírovat. Nechme se překvapit.