Archiv autora: Jan Hájek

Minulý týden byl hlavním tématem finančních trhů vývoj kolem druhé největší švýcarské banky Credit Suisse. Swiss National Bank (SNB) vydala ve středu oznámení, že v případě potřeby Credit Suisse pomůže se zajištěním likvidity až ve výši 50 miliard švýcarských franků. To finanční trhy zklidnilo.

 

V pátek investoři znervózněli, jestli k něčemu nedojde o tomto víkendu a začali přemisťovat část finančních prostředků do zlata. Toto je měsíční graf vývoje ceny zlata:

Poslední růst je pátek 17. března, předchozí je v týdnu, kdy se řešily problémy Silicon Valley Bank. Z dvouletého pohledu rychlost růstu odpovídala pouze přelomu února a března loňského roku. Růst ceny zlata nejprve pokračoval i v pondělí a po roce dočasně přesáhl hranici 2.000 dolarů za unci. Toto je vývoj v pondělí dopoledne včetně následné korekce.

 

Nejzajímavější to bude po odpoledním otevření amerických trhů. Z pohledu na finanční trhy doufejme, že nebude nutné žádnou další banku řešit podobným způsobem a že cena zlata dlouhodobě poroste i bez toho.

 

P.S.

Ve středu zasedá Fed a bude velmi zajímavé, jak se zachová k výši úrokových sazeb.

 

 

Eurostat včera vydal oficiální sezónně očištěná data o vývoji ekonomik zemí Evropské unie ve 4. čtvrtletí loňského roku.

 

V Evropské unii došlo k poklesu hrubého domácího produktu o 0,1 (ve třetím čtvrtletí vzrostl o 0,3 %), předběžný odhad vývoje HDP ve 4. čtvrtletí činil růst (chcete-li pokles) o 0,0 %. V případě České republiky, Estonska, Finska a Maďarska jde o pokles ve druhém po sobě jdoucím čtvrtletí a díky tomu tyto země splnily podmínky technické recese. Ve stejné technické recesi je i Velká Británie.

 

V meziročním srovnání ekonomika EU ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla o 1,7 procenta, v eurozóně o 1,8 %. Meziroční růst ekonomiky České republiky činí 0,2 %. Za kalendářní rok 2022 jak ekonomika eurozóny, tak i celé EU vzrostla o 3,5 procenta.

 

Pro Českou republiku je důležitá německá ekonomika. Německo je největší obchodní partner České republiky, a to včetně významného automobilového průmyslu a zároveň má největší HDP v Evropě. Před necelými dvěma měsíci německá vláda zveřejnila zvýšení odhadu HDP pro letošní rok z podzimního odhadu ze záporných 0,4 % na kladných 0,2 %

 

 

P. S.

Při vyhlášení vývoje HDP vstupuje do hry psychologický efekt. Rozdíl mezi nulovou změnou a poklesem o 0,1 % je minimální.

 

 

 

 

Ve čtvrtek Eurostat oznámil odhad únorové inflace v eurozóně. Zpomalování  inflace sice probíhá, ale došlo k jeho přibrzdění.  Únorových 8,5 % je sice menších než lednových 8,6 %, avšak zároveň je vyšší než očekávaných 8,3 %. Autorem těchto a následujících dat je Eurostat.

 

Největším problémem je jádrová inflace nezahrnující energie a potraviny. Ta je pozorně sledována jak ECB, tak i Fedem nebo Českou národní bankou. V případě eurozóny se její růst dosud nezastavil a dosáhla 5,6 %. Tahounem jsou průmyslové ceny plus ceny zboží a služeb.

 

Zajímavý je i vývoj inflace v jednotlivých zemích eurozóny:

 

Nejvyšší inflace zůstává v Pobaltí. Na prvním místě je Lotyšsko s 20,1 %, na druhém místě Litva s inflací 17,8 % a na třetím je Estonsko s 17,2 %. Nejnižší míra inflace je v Lucembursku (4,8 %), za ním je Belgie (5,5%) a Španělsko (6,1 %). I když je španělská inflace třetí nejnižší, Španělsko patří mezi země, kde je únorová inflace vyšší než lednová. Není však jedinou zemí se zvýšenou inflací. Dalšími zeměmi jsou Německo, Irsko, Španělsko, Francie, Malta, Nizozemí a Slovensko. Největší zvýšení je v Irsku a Nizozemí, konkrétně o 0,50 %. Francie a Slovensko jsou jediné dvě země, kde je únorová inflace na maximu od roku 2020. U všech ostatních zemí dochází k jejímu zpomalování (maximum bylo obvykle na podzim loňského roku).

 

Na příštím zasedání ECB zvede úrokové sazby se 100% jistotou, nejpravděpodobnější je zvýšení úrokových sazeb o 0,50 %.

 

 

 

Prosincová míra inflace klesla z listopadových 16,2 % na 15,8 %, průměrná roční inflace dosáhla 15,1 %.

 

Základní položky meziroční míry inflace:

• Zboží: +17,8 %, služby +12,5 %. Rozdíl mezi růstem cen zboží a služeb se ve srovnání s listopadem téměř nezměnil.
• Bydlení: elektřina -21,2 %, plyn 140,2 %, tuhá paliva 66,4 %, teplo a teplá voda + 28,8 %, vodné 6,3 % a stočné také 6,4 %.
• Potraviny: cukr +98,9 %, mouka + 42,0 %, i zde bez zásadní změny
• Pohonné hmoty + 4,4 %
• Stravovací služby + 26,1 %

 

Podle Petra Krále, ředitele sekce měnové ČNB:

„Jádrová inflace v prosinci zvolnila, zůstává však nadále vysoká. Projevuje se v ní postupné slábnutí růstu zahraničních průmyslových cen a utlumování domácí poptávky. V rámci jádrové inflace poklesla dynamika jak cen zboží, tak cen služeb. Ke zpomalování růstu cen služeb přispěl další pokles příspěvku nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného.“ 

 

„V lednu lze zejména vlivem vyprchání účinnosti úsporného energetického tarifu očekávat opětovné zvýšení inflace, v dalších měsících roku 2023 by však růst cen měl zpomalovat… Ve druhé polovině roku se inflace sníží na jednociferné hodnoty.“

 

ČNB podruhé za sebou zmínila jednocifernou inflaci v polovině roku.

 

 

Listopadová míra inflace se zvýšila ze říjnových 15,1 % na 16,2 %. Potvrdilo to, že říjnový pokles inflace nebyl okamžitou změnou trendu.

Základní položky meziroční míry inflace:

• Zboží: +18,5 %, služby +12,7 %. Jedná se o rekordní rozdíl mezi růstem cen zboží a služeb. Zvýšení ceny služeb je menší, než bylo před měsícem, kdy bylo významným tahounem inflace.
• Bydlení: elektřina -23,4 % (před měsíce byl pokles o 38,2 %) plyn 139,0% (v říjnu 85,3 %), tuhá paliva 68,8 %, teplo a teplá voda + 30,2 %, nájem + 5,8 %, vodné a stočné také 5,3%. Změna cen tuhých paliv, tepla a teplé vody a vodného a stočného jsou téměř bez změny.
• Potraviny: cukr +109,3 %, mouka + 48,3 %, i zde bez zásadní změny
• Pohonné hmoty + 14,5 %, to je ve srovnání s říjnovými 21,7 % pokles o třetinu
• Stravovací služby + 26,0 %, téměř beze změny

 

Podle Petra Krále, ředitele sekce měnové ČNB:

 

„Dynamika cen zboží v rámci jádrové inflace v listopadu poprvé po dlouhé době zvolnila, ve zpomalování pokračoval růst cen služeb, ve kterém se projevil další pokles příspěvku nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného. Růst cen potravin však dále akceleroval.“

 

„Meziroční cenový růst bude v nejbližších měsících kolem přelomu roku nadále rozkolísaný….Kolem poloviny příštího roku se inflace sníží na jednociferné hodnoty“

 

Uvidíme, co bude na jaře, jak moc bude jednoprocentní inflace dosažitelná. Místo jara se začalo mluvit o polovině roku.

 

 

Poměr ceny zlata a stříbra se rozpohyboval. V dubnu jsme psali, že je relativní klid. Na konci března poměr osciloval mezi 76-78. Na počátku července jsme komentovali zvýšení tohoto poměru přibližně o 20 %. V druhé polovině července došlo ke korekci, jejíž velikost je v současné době již minimalizována

I proto stále platí, že při „vyloučení“ necelých prvních 5 měsíců od globálních problémů s COVIDem (březen – polovina července 2020) se hodnota indexu blíží třicetiletém maximu. Jak je známo, zlato je v případě velké krize považováno za ochrannou investici. To znamená, že někde není něco zcela v pořádku. V dnešní době to jsou elektrická energie a zemní plyn.

 

Je možné, že zde funguje „Buy the Dip“. Investoři v takovém případě využívají poklesu ceny a při každém poklesu rádi dokupují, čímž zvyšují počet držených uncí a limitují pokles ceny. Tato poptávka je tedy u zlata větší, než u stříbra a velcí investoři rádi za disponibilní prostředky nakoupí více uncí. U stříbra nakoupí stejné množství uncí a ušetřené finanční prostředky použijí jinak.

 

Snížení poměru cen zlata a stříbra ukazuje růstový potenciál pro cenu stříbra i při nezměněné ceně zlata.

 

 

Minulou středu měli guvernéři ECB mimořádné zasedání. Hlavním důvodem bylo zvýšení rozdílů výnosů mezi různými zeměmi eurozóny. Týká se to zejména Itálie. Impulsem bylo úterní překonání výnosu desetiletého dluhopisu 4% hranice. Výnos srovnatelných německých dluhopisů je 1,7 %, nejčastějším výnosem u zbytku průměrných zemí eurozóny je kolem 2,7 %.

 

Požadovaný vyšší výnos u italských dluhopisů znamená, že investoři vnímají Itálii jako více rizikovou. Taková odchylka se ECB nelíbí. Řeší se využití finančních prostředků získaných v rámci ukončení držení cenných papírů nakoupených v rámci ochrany před finančními dopady COVIDu.

 

Jako reakci euro posílilo o jeden cent za dolar. Po oznámení výsledku zasedání Fedu byl dopad na kurz eura vůči dolaru témě nulový. Dnes a zítra lze očekávat vyjádření guvernérů centrálních bank zemí eurozóny s velkým zájmem.

 

Problémy eura jsou faktorem tlačícím cenu drahých kovů vzhůru.

 

 

Přesně před týdnem jsme psali o tom, že Rusko bude za zemní plyn dodaný do Evropy, Spojených států a Velké Británie požadovat platby výhradně v rublech a že ruská centrální banka a ruská vláda by měli mít týden na to, aby určily způsoby přechodu. Týden vypršel včera, k platbám v rublech zatím nedojde, takovéto věci nelze vyřešit ze dne na den.

 

Rusko nebude požadovat, aby platby za zemní plyn byly v rublech okamžitě, převod na rublové platby bude nějakou dobu trvat.  Možné je i přidání dalších komodit. Pravděpodobně se jedná o reakci na to, že žádná ze zemí G7 nebude platby v rublech provádět. Má vzniknout „kreativní“ řešení problému. Na něj jsem velmi zvědav, bude to výsledek těžkých vyjednávání z obou stran.

 

Rubl pokračuje v posilování. Za týden posílil přibližně o 12 % z 96,2 na 82,0 rublu za dolar (kurz je ze včerejších 20:30). Jeho oslabení v porovnání s polovinou února je v jednotkách procent. Z nesledované měny se rubl přeřadil do skupiny často sledovaných.

 

 

 

 

Včera proběhlo první letošní zasedání Fedu, výsledek byl v souladu s očekáváním. Nákupy aktiv skončí na počátku března a poté Fed začne zvyšovat úrokové sazby. Přesné načasování neoznámil, ale nebude čekat dlouho, jinak by výslovně nezmírnil příliš vysokou inflaci. Finanční trhy počítají se čtyřmi zvýšeními, pokaždé o 0,25 % a první v březnu.

 

Zmenšování objemu aktiv Fedu má začít krátce po zahájení zvyšování úrokových sazeb. Zajímavá bude rychlost snižování. Zda bude používat stejný objem jako nyní při zpomalování kvantitativního uvolňování nebo jiný.

 

Vývoj cen po vydání zprávy a při následné tiskové konferenci, zejména u akcií je zajímavý.

Při vydání zprávy mírně nahoru a při tiskové konferenci rychle dolů.

 

 

 

Minulý týden ECB nejen že inflační limit definovaný jako „téměř dvě procenta“ zvýšila na dvě procenta, ale hlavně okopírovala loňskou aktivitu Fedu. ECB začne posuzovat ne aktuální inflaci za posledních 12 měsíců, ale dlouhodobý průměr. Ten se stane 2% cílem. Přitom při několikaleté době nízkých inflací mluvila ECB i o možnosti, že by 2% cílovou inflaci snížila. Nyní jí přijde vhod politiku uvolnit druhým směrem (tištění peněz se zvýšilo a bude trvat delší dobu).

 

Nejde o nic překvapivého. Skutečnost, že se touto možností bude zabývat oznámila ECB loni na přelomu září a října. Snad to nebude soutěž mezi USA a EU o rychlejší roční znehodnocování měny.

 

Dva malé příklady:

• 1% +1% +1% +3%+4% splňuje 2% limit
• 1% +1% +2% +5%+6% by byla 3% hodnota

 

Jedná se o první revizi této politiky ECB od roku 2003. Do ní navíc poprvé zahrne změnu klimatu, má se jednat o velikost úvěrových rámců. Jestli by to mělo být ještě něco dalšího, jsem opravu zvědav, co si pod tím představují. Ale naši čtenáři se nemusí znepokojovat. Ti drží drahé kovy ?.