Archiv autora: Jan Dvořák

Je stříbro předražené nebo není? Od počátku roky vyrostlo již stříbro o zhruba 20%. Tím se dostalo do hledáčku většího množství investorů. Co se stane teď? Těžko říci, názory se výrazně liší. Od prudké korekce až k hranici 20 USD až po pokračování rychlého růstu nad hranici 50 USD do léta letošního roku.

Předkládám názory člověka, který se stříbru věnuje řadu let. Jde o E. Sprotta. Eric Sprott nedávno poskytl rozhovor  Canada’s Business News Network, ve kterém zmínil hlavní důvody, proč stříbro bude investicí nadcházejícího desetiletí. Dovoluji si upozornit, že lidé mu věří. Jinak by se jeho firmou založené ETF neobchodovalo s prémiem téměř 20% k ceně stříbra. Něco takového je u SLV nemyslitelné.

1.      Poptávka po stříbře stále roste. Je to vidět na množství mincí ražených U S Mint, je to vidět i na bilanci čínského obchodu. Čína ještě před pár lety exportovala cca 100 mil uncí stříbra ročně, nyní se karta obrátila a Čína naopak víc než 100 mil uncí stříbra dováží. Pro trh o velikosti 800 mil uncí ročně je to významný posun. 

2.      Napjatý trh s fyzickým stříbrem. Když Sprott zakládal ETF, měl problém sehnat 15 mil uncí stříbra.

3.      Technologická poptávka po stříbře pokračuje v růstu, jen v roce 2010 vyrostla o téměř pětinu. Jde o využití ve výpočetní technice, mobilních telefonech, solárních panelech, ale i v biotechnologiích apod.

4.      Klesá poměr ceny zlata a stříbra. Historický poměr je 16:1 aktuální poměr je kolem 40:1, nedávno to bylo dokonce přes 70:1. Přiblížení se na dostřel historickému průměru by i jen při dnešních cenách zlata znamenalo minimálně zdvojnásobení ceny zlata.

5.      Nedostatek stříbra na trhu pokračuje. Ukazuje na to i struktura ceny stříbra u kontraktů s různým termínem dodání. Kontakty s bližším termínem dodání se obchodují za vyšší cenu než vzdálenější kontrakty. Ukazuje to na to, že investoři jsou ochotni si připlatit za dodání kovu nyní, než aby riskovali, že jim kontrakt nebude třeba v budoucnu dodržen.

6.      Pokračující emise nekrytých peněz. Po celém světě centrální banky emitují do oběhu další a další nekryté peníze. Výsledkem je soustavně klesající kupní síla těchto peněz. No a stříbro je jedním z kandidátů na udržení kupí síly, často bývá označováno za „zlato chudých“. Stříbro je dostupné v různě velkých slitcích či mincích. Cena jedné unce je přece jenom výrazně menší než u zlata.

7.      Inflace bývá často zmiňována jako jeden z klíčových faktorů růstu cen drahých kovů. Tato souvislost však neplatí stoprocentně. Podívejte se a inflaci během 90. let minulého století a na vývoj cen zlata a stříbra. Evidentně chyběla poptávka ze strany investorů (příčinou byl relativně rychlý růst americké ekonomiky a s ní spojený růst akciových a obligačních trh). Zlom nastal v roce 2001. Po krizi roku 2008 si výrazně větší počet investor uvědomil, že vlády situaci nezvládají, že jenom akcie a obligace je nespasí, že do portfolia je vhodné přidat i složku drahých kovů.
Podle mě stříbro na vrcholu bubliny ještě není.

Je stříbro předražené nebo není? Od počátku roky vyrostlo již stříbro o zhruba 20%. Tím se dostalo do hledáčku většího množství investorů. Co se stane teď? Těžko říci, názory se výrazně liší. Od prudké korekce až k hranici 20 USD až po pokračování rychlého růstu nad hranici 50 USD do léta letošního roku.

Předkládám názory člověka, který se stříbru věnuje řadu let. Jde o E. Sprotta. Eric Sprott nedávno poskytl rozhovor  Canada’s Business News Network, ve kterém zmínil hlavní důvody, proč stříbro bude investicí nadcházejícího desetiletí. Dovoluji si upozornit, že lidé mu věří. Jinak by se jeho firmou založené ETF neobchodovalo s prémiem téměř 20% k ceně stříbra. Něco takového je u SLV nemyslitelné.

1.      Poptávka po stříbře stále roste. Je to vidět na množství mincí ražených U S Mint, je to vidět i na bilanci čínského obchodu. Čína ještě před pár lety exportovala cca 100 mil uncí stříbra ročně, nyní se karta obrátila a Čína naopak víc než 100 mil uncí stříbra dováží. Pro trh o velikosti 800 mil uncí ročně je to významný posun. 

2.      Napjatý trh s fyzickým stříbrem. Když Sprott zakládal ETF, měl problém sehnat 15 mil uncí stříbra.

3.      Technologická poptávka po stříbře pokračuje v růstu, jen v roce 2010 vyrostla o téměř pětinu. Jde o využití ve výpočetní technice, mobilních telefonech, solárních panelech, ale i v biotechnologiích apod.

4.      Klesá poměr ceny zlata a stříbra. Historický poměr je 16:1 aktuální poměr je kolem 40:1, nedávno to bylo dokonce přes 70:1. Přiblížení se na dostřel historickému průměru by i jen při dnešních cenách zlata znamenalo minimálně zdvojnásobení ceny zlata.

5.      Nedostatek stříbra na trhu pokračuje. Ukazuje na to i struktura ceny stříbra u kontraktů s různým termínem dodání. Kontakty s bližším termínem dodání se obchodují za vyšší cenu než vzdálenější kontrakty. Ukazuje to na to, že investoři jsou ochotni si připlatit za dodání kovu nyní, než aby riskovali, že jim kontrakt nebude třeba v budoucnu dodržen.

6.      Pokračující emise nekrytých peněz. Po celém světě centrální banky emitují do oběhu další a další nekryté peníze. Výsledkem je soustavně klesající kupní síla těchto peněz. No a stříbro je jedním z kandidátů na udržení kupí síly, často bývá označováno za „zlato chudých“. Stříbro je dostupné v různě velkých slitcích či mincích. Cena jedné unce je přece jenom výrazně menší než u zlata.

7.      Inflace bývá často zmiňována jako jeden z klíčových faktorů růstu cen drahých kovů. Tato souvislost však neplatí stoprocentně. Podívejte se a inflaci během 90. let minulého století a na vývoj cen zlata a stříbra. Evidentně chyběla poptávka ze strany investorů (příčinou byl relativně rychlý růst americké ekonomiky a s ní spojený růst akciových a obligačních trh). Zlom nastal v roce 2001. Po krizi roku 2008 si výrazně větší počet investor uvědomil, že vlády situaci nezvládají, že jenom akcie a obligace je nespasí, že do portfolia je vhodné přidat i složku drahých kovů.
Podle mě stříbro na vrcholu bubliny ještě není.

Jeff Clark z firmy Casey Research publikoval nedávno zajímavý článek. Zjišťoval, jakým způsobem měli Američané šanci naspořit si na rekreační nemovitosti. V USA sice ne tak běžný jev, zato u Čechů to není nic výjimečného. Co mu vyšlo? Že nejlépe by Američané udělali, kdyby své prostředky uložili do investičního stříbra.
V dnešní ekonomické situace se nákup druhého domu většině Američanů vzdálil. Graf zobrazuje, kolik uncí investičního stříbra je třeba k nákupu mediánového rekreačného domu v USA za posledních 40 let.

Měřeno v investičním stříbře, bezkonkurenčně nejlevnější domy byly v roce 1980. Ale i ceny v poslední době ukazují na výrazné zlevňování domů ve vztahu k investičnímu stříbru. Jde o kombinaci růstu ceny investičního stříbra a poklesu cen nemovitostí. Podle Jeffa Clarka (a já souhlasím) bude tento nastolený trend ještě nějakou dobu pokračovat.

V roce 1970 stál mediánový dům zhruba 14.000 uncí stříbra, v roce 1980 jeho cena spadla na pod 2.000 uncí investičního stříbra. Dno bylo dosaženo na hodnotě 1.258 uncí investičního stříbra, čili před explozí ceny investičního stříbra k 50 dolarům. V roce 1990 stál jeden dům naopak více než 22.600 uncí stříbra. Před necelými pěti roky, v létě roku 2006, byla cena jednoho domu zhruba 18 400 uncí investičního stříbra. Loni na podzim cena klesla kousek nad 6.000 uncí.

Spadne cena rekreačního domu opět pod 2.000 uncí investičního stříbra? Jeff Clark se domnívá, že je to pravděpodobné a že je možné i prolomení hranice 1.000 uncí investičního stříbra.

Je tedy investiční stříbro vhodné pro spoření? I přes známou volatilitu ceny stříbra jednoznačně ano. Pravidelné investice do stříbra mohou přinést v budoucnu velmi zajímavé výsledky.

Jeff Clark z firmy Casey Research publikoval nedávno zajímavý článek. Zjišťoval, jakým způsobem měli Američané šanci naspořit si na rekreační nemovitosti. V USA sice ne tak běžný jev, zato u Čechů to není nic výjimečného. Co mu vyšlo? Že nejlépe by Američané udělali, kdyby své prostředky uložili do investičního stříbra.
V dnešní ekonomické situace se nákup druhého domu většině Američanů vzdálil. Graf zobrazuje, kolik uncí investičního stříbra je třeba k nákupu mediánového rekreačného domu v USA za posledních 40 let.

Měřeno v investičním stříbře, bezkonkurenčně nejlevnější domy byly v roce 1980. Ale i ceny v poslední době ukazují na výrazné zlevňování domů ve vztahu k investičnímu stříbru. Jde o kombinaci růstu ceny investičního stříbra a poklesu cen nemovitostí. Podle Jeffa Clarka (a já souhlasím) bude tento nastolený trend ještě nějakou dobu pokračovat.

V roce 1970 stál mediánový dům zhruba 14.000 uncí stříbra, v roce 1980 jeho cena spadla na pod 2.000 uncí investičního stříbra. Dno bylo dosaženo na hodnotě 1.258 uncí investičního stříbra, čili před explozí ceny investičního stříbra k 50 dolarům. V roce 1990 stál jeden dům naopak více než 22.600 uncí stříbra. Před necelými pěti roky, v létě roku 2006, byla cena jednoho domu zhruba 18 400 uncí investičního stříbra. Loni na podzim cena klesla kousek nad 6.000 uncí.

Spadne cena rekreačního domu opět pod 2.000 uncí investičního stříbra? Jeff Clark se domnívá, že je to pravděpodobné a že je možné i prolomení hranice 1.000 uncí investičního stříbra.

Je tedy investiční stříbro vhodné pro spoření? I přes známou volatilitu ceny stříbra jednoznačně ano. Pravidelné investice do stříbra mohou přinést v budoucnu velmi zajímavé výsledky.

Níže uvedené je výňatkem článku Stewarta Thomsona.

• Obligační trh je naprosto klíčový pro další vývoj. Toto platí a bude platit ještě minimálně dalšího půl roku
• Obligační trh právě krachuje, Bill Gross vyslal masívní „sell signál“. Slova „obligace“a a “zlato“ by se vždy měly nacházet spolu. Růst úroků ne vždy znamená pokles cen zlata. Někdy naopak, tento růst sazeb může vyvolat parabolu na ceně zlata.
• Chaos na obligačním trhu mohou vystřelit ceny akcií firem těžící zlato vzhůru, impulsem k tomu bude pád dolaru a signál o neefektivnosti QEII.
• Investoři do zlata by neměli zapomínat, že portfolio manažeři fondů mají statutem omezené možnosti, kam investovat. Zcela volné ruce nemají ani správci portfolií, ti jsou zase vázány dohodami s klienty. Tito manažeři tak nemohou svévolně nakupit zlato. Naopak. V takovém případě prostředky často mířily na akciový trh.
• Trh zlata je v očekávání probuzení institucionálních investorů, to znamená tlak na cenu zlata nahoru. Významný pohyb nastane poté, co zlato opět dosáhne maxim (tedy nad 1424 USD)
• Vítězná taktika – být kupující zlata a akcií těžařů, ne prodávající. Parabola ceny zlata je před námi.
• Toto se neobejde bez velkého nárůstu volatility. Cena zlata může během krátké doby klesnout o stovky dolarů, klidně i o 500.
• Množství analytiků se domnívá, že pokles obligací bude pozitivní pro dolar a negativní pro zlato. Vše ale může být jinak.
• Institucionální investoři kupují dolar. Síla tohoto rally není známá. Růst dolaru nenahradí pokles hodnoty obligací. Většina obligačních investorů je nyní plně zainvestována. Jen část z nich vyčkává na vyšší sazby. Někteří investoři se ptají, co se stane s jejich investicemi v okamžiku, kdy ceny obligací mírně stoupnou, ale dolar výrazně klesne.
• Věřím, že množství realizovaných dolarů by mělo být přesunuto do investic směr zlato.
• Nedbejte na názor, že zlato je na vrcholu. Množství investorů ignoruje problémy na trhu obligací. Kupujte před tím, než cena vyletí vzhůru.

Níže uvedené je výňatkem článku Stewarta Thomsona.

• Obligační trh je naprosto klíčový pro další vývoj. Toto platí a bude platit ještě minimálně dalšího půl roku
• Obligační trh právě krachuje, Bill Gross vyslal masívní „sell signál“. Slova „obligace“a a “zlato“ by se vždy měly nacházet spolu. Růst úroků ne vždy znamená pokles cen zlata. Někdy naopak, tento růst sazeb může vyvolat parabolu na ceně zlata.
• Chaos na obligačním trhu mohou vystřelit ceny akcií firem těžící zlato vzhůru, impulsem k tomu bude pád dolaru a signál o neefektivnosti QEII.
• Investoři do zlata by neměli zapomínat, že portfolio manažeři fondů mají statutem omezené možnosti, kam investovat. Zcela volné ruce nemají ani správci portfolií, ti jsou zase vázány dohodami s klienty. Tito manažeři tak nemohou svévolně nakupit zlato. Naopak. V takovém případě prostředky často mířily na akciový trh.
• Trh zlata je v očekávání probuzení institucionálních investorů, to znamená tlak na cenu zlata nahoru. Významný pohyb nastane poté, co zlato opět dosáhne maxim (tedy nad 1424 USD)
• Vítězná taktika – být kupující zlata a akcií těžařů, ne prodávající. Parabola ceny zlata je před námi.
• Toto se neobejde bez velkého nárůstu volatility. Cena zlata může během krátké doby klesnout o stovky dolarů, klidně i o 500.
• Množství analytiků se domnívá, že pokles obligací bude pozitivní pro dolar a negativní pro zlato. Vše ale může být jinak.
• Institucionální investoři kupují dolar. Síla tohoto rally není známá. Růst dolaru nenahradí pokles hodnoty obligací. Většina obligačních investorů je nyní plně zainvestována. Jen část z nich vyčkává na vyšší sazby. Někteří investoři se ptají, co se stane s jejich investicemi v okamžiku, kdy ceny obligací mírně stoupnou, ale dolar výrazně klesne.
• Věřím, že množství realizovaných dolarů by mělo být přesunuto do investic směr zlato.
• Nedbejte na názor, že zlato je na vrcholu. Množství investorů ignoruje problémy na trhu obligací. Kupujte před tím, než cena vyletí vzhůru.

Krocani si žijí v poklidu, nic netuší. Najednou přijde Den Díkůvzdání a je po nich. Podobně mohou dopadnout investoři, kteří nezmění své chování a budou spoléhat zkušenosti z minula a jsou přesvědčeni, že je nic nemůže překvapit. Ve svém listopadovém komentáři to tvrdí Bill Gross – manažer největšího obligačního fondu světa.

Podle něj čekají v prvním listopadovém týdnu Spojené státy dvě významné události – volby do Kongresu a zasedání Fedu. Ta druhá je podle něj daleko významnější než „nějaké“ volby, kde si člověk stejně nevybere.

Od Fedu se očekává oznámení „QEII“, tedy druhé vlny emise peněz. Zde vidí dvě klíčové otázky: Bude to vůbec fungovat? Vytvoří se obligační bublina? USA jsou v pasti likvidity. Pokud QEII nezvedne trhy, nevytáhne inflaci na minimálně 2% úroveň a nesníží nezaměstnanost, pak Spojené státy čekají dlouhodobé ekonomické problémy. Podle zkušeností z Japonska QEII moc šancí nemá. Pokud chce něco vůbec udělat, stejně jinou možnost nemá. To není radostná vyhlídka.

Uvědomme se, že emise peněz je nepřítelem obligací. Veřejný dluh je jedno velké Ponziho schéma, kdy splátky dluhu jsou financovány z nových půjček a Fed je jedním v hlavních účastníků tohoto schématu, říká, že v případě potřebu bude kupovat další obligace. Výsledkem bude, že držitelé obligací dopadnou podobně jako krocani na Den Díkůvzdání. Budou sežráni ostatními účastníky trhu. Těmi, kteří se lépe přizpůsobí inflaci.

Třicetiletý býčí trh vládních obligací USA je podle něj u konce. Stejně tak je u konce velký býčí trh akcií. Výnosy kolem 10% p.a. běžné v minulosti budou v budoucnu vzácností.

Kdo si to neuvědomí a nepřizpůsobí tomu svoji investiční strategii, ten dopadne jako ten krocan.

Krocani si žijí v poklidu, nic netuší. Najednou přijde Den Díkůvzdání a je po nich. Podobně mohou dopadnout investoři, kteří nezmění své chování a budou spoléhat zkušenosti z minula a jsou přesvědčeni, že je nic nemůže překvapit. Ve svém listopadovém komentáři to tvrdí Bill Gross – manažer největšího obligačního fondu světa.

Podle něj čekají v prvním listopadovém týdnu Spojené státy dvě významné události – volby do Kongresu a zasedání Fedu. Ta druhá je podle něj daleko významnější než „nějaké“ volby, kde si člověk stejně nevybere.

Od Fedu se očekává oznámení „QEII“, tedy druhé vlny emise peněz. Zde vidí dvě klíčové otázky: Bude to vůbec fungovat? Vytvoří se obligační bublina? USA jsou v pasti likvidity. Pokud QEII nezvedne trhy, nevytáhne inflaci na minimálně 2% úroveň a nesníží nezaměstnanost, pak Spojené státy čekají dlouhodobé ekonomické problémy. Podle zkušeností z Japonska QEII moc šancí nemá. Pokud chce něco vůbec udělat, stejně jinou možnost nemá. To není radostná vyhlídka.

Uvědomme se, že emise peněz je nepřítelem obligací. Veřejný dluh je jedno velké Ponziho schéma, kdy splátky dluhu jsou financovány z nových půjček a Fed je jedním v hlavních účastníků tohoto schématu, říká, že v případě potřebu bude kupovat další obligace. Výsledkem bude, že držitelé obligací dopadnou podobně jako krocani na Den Díkůvzdání. Budou sežráni ostatními účastníky trhu. Těmi, kteří se lépe přizpůsobí inflaci.

Třicetiletý býčí trh vládních obligací USA je podle něj u konce. Stejně tak je u konce velký býčí trh akcií. Výnosy kolem 10% p.a. běžné v minulosti budou v budoucnu vzácností.

Kdo si to neuvědomí a nepřizpůsobí tomu svoji investiční strategii, ten dopadne jako ten krocan.

Na 23. září 2010 se v podvýboru Kongresu USA zaměřeném, mimo jiné, na ochranu spotřebitelů, chystá slyšení o „legislativě, které by měla regulovat dealery zlata, obor, který v dnešní době vytrvale inzeruje na kabelových televizích“.

Dealeři zlata by podle tohoto předpisu měli zveřejňovat hodnotu prodávaného zboží. Co je účelem? Podle mnohých analytiků jde o snahu vlády odvrátit investory od nákupu fyzického zlata, od něčeho co má trvalou hodnotu, na rozdíl od měny ohrožené inflací.

Dalším zdůvodněním tohoto návrhu je skutečnost, že jeden z předních amerických dealerů využívá ve své reklamě významných osobností. Tyto osobnosti prý využívají obav veřejnosti a jsou schopny vyvolat paniku. Také vám to případá jako špatný vtip? Co kdyby se takto omezovaly v inzerci třeba banky? To nikoho samozřejmě ani nenapadne.

Co je účelem celého legislativního humbuku? Podle všeho jde o obavy vlády USA z rostoucí obliby investování do zlata. Investoři trvale preferují nákupy stříbrných cihel a zlatých slitků před nejistými úsporami ve formě peněz. Pokud budou investoři ve větší míře nakupovat zlato, bude to tlačit cenu zlata a stříbra k novým rekordů. A u investičního zlata je zákon nabídky a poptávky naruby. Čím vyšší je cena zlata, tím více kupců zlato přiláká. A čím vyšší cena zlata, tím více lidí si uvědomí, že situace opravdu není dobrá. Toť vše.

Na 23. září 2010 se v podvýboru Kongresu USA zaměřeném, mimo jiné, na ochranu spotřebitelů, chystá slyšení o „legislativě, které by měla regulovat dealery zlata, obor, který v dnešní době vytrvale inzeruje na kabelových televizích“.

Dealeři zlata by podle tohoto předpisu měli zveřejňovat hodnotu prodávaného zboží. Co je účelem? Podle mnohých analytiků jde o snahu vlády odvrátit investory od nákupu fyzického zlata, od něčeho co má trvalou hodnotu, na rozdíl od měny ohrožené inflací.

Dalším zdůvodněním tohoto návrhu je skutečnost, že jeden z předních amerických dealerů využívá ve své reklamě významných osobností. Tyto osobnosti prý využívají obav veřejnosti a jsou schopny vyvolat paniku. Také vám to případá jako špatný vtip? Co kdyby se takto omezovaly v inzerci třeba banky? To nikoho samozřejmě ani nenapadne.

Co je účelem celého legislativního humbuku? Podle všeho jde o obavy vlády USA z rostoucí obliby investování do zlata. Investoři trvale preferují nákupy stříbrných cihel a zlatých slitků před nejistými úsporami ve formě peněz. Pokud budou investoři ve větší míře nakupovat zlato, bude to tlačit cenu zlata a stříbra k novým rekordů. A u investičního zlata je zákon nabídky a poptávky naruby. Čím vyšší je cena zlata, tím více kupců zlato přiláká. A čím vyšší cena zlata, tím více lidí si uvědomí, že situace opravdu není dobrá. Toť vše.
Bude velmi zajímavé sledovat, jak celé slyšení dopadne.