Květnová inflace v Česku přinesla příznivé překvapení. Český statistický úřad oznámil meziroční růst spotřebitelských cen o 2,1 %, zatímco v dubnu inflace dosahovala 2,5 %. Meziměsíčně ceny vzrostly pouze o 0,1 %. Inflace se tak znovu výrazně přiblížila dvouprocentnímu cíli České národní banky.

Ještě zajímavější je pohled přes harmonizovaný index HICP. Ten v květnu dosáhl pouze 1,8 %, zatímco podle bleskového odhadu Eurostatu činila inflace v eurozóně 3,2 %, v Německu 2,7 % a na Slovensku 4,0 %. Česká republika tak patří mezi země s nejnižší inflací v Evropě.

Klíčovým tlumičem jsou potraviny. Potraviny a nealkoholické nápoje byly v meziročním srovnání levnější zhruba o 2 %, částečně díky vysoké loňské srovnávací základně. Elektřina meziročně zlevnila o 11,5 % a zemní plyn o 5,5 %. Dva roky po vrcholu energetické krize tak ceny elektřiny a plynu působí na inflaci opačným směrem než v letech 2022 a 2023.

Ceny pohonných hmot a maziv vzrostly meziročně o 26,3 %, právě tento oddíl tak přispěl k celkové inflaci nejvýrazněji. K růstu přispěl vývoj cen ropy na světových trzích, do kterého se promítají i geopolitická rizika na Blízkém východě.

Zatímco celková inflace zpomalila, některé domácí cenové tlaky zůstávají silné. Služby v květnu zdražily o 4,7 % a imputované nájemné, které zachycuje náklady vlastnického bydlení, vzrostlo o 5,3 %. ČNB dlouhodobě upozorňuje, že právě služby, mzdy a ceny nemovitostí patří mezi hlavní proinflační rizika české ekonomiky.

ČNB na květnovém zasedání ponechala repo sazbu na 3,50 % a její jarní prognóza počítá s tím, že se inflace bude na přelomu letošního a příštího roku pohybovat poblíž 3 % a k cíli se vrátí až během roku 2027. Česká inflace se letos pohybuje mezi 2 % a 2,5 % — pod prognózovaným vrcholem, ale nad tím, co ještě před rokem centrální banka předpokládala. Sazby proto zůstávají tam, kde jsou. ČNB zasedá 18. června, den po Fedu.

Květnová inflace potvrdila, že česká ekonomika už není ve fázi vysoké inflace, ale zároveň se nevrací do prostředí extrémně levných peněz. Pro investory do zlata a stříbra to znamená, že hlavní roli dál hrají dlouhodobé faktory: vývoj úrokových sazeb, důvěra v měny, stav veřejných financí a geopolitická rizika. Jedno příznivé inflační číslo na tom zatím nic zásadního nemění.

Právě Fed a ECB, která zasedá dnes, určí, kam se posune globální debata o sazbách. Pro zlato a stříbro je česká inflace v tomto kontextu okrajová. Rozhodující bude, zda Fed naznačí, že americká ekonomika unese sazby déle, nebo zda začne připravovat trhy na obrat.