Sekundární trhy drahých kovů vznikly před dvěma lety v Asii – a to jak pro burzovní kontrakty na zlato, tak pro fyzické stříbro. Burza v Hongkongu začala v roce 2011 obchodovat s futures na stříbro. Evropskému COMEXu tak přibyla konkurence, která přibrzdila možnosti velkých korporací ovlivňovat cenu stříbra v nočních hodinách, kdy se na evropských burzách neobchoduje.

Také fyzické drahé kovy se přesouvají velmi rychle do Asie. Nový obří sklad stříbra, který byl otevřen v Singapuru, disponuje kapacitou 200 tun investičního stříbra. Zajímavou skutečností je, že hned první den obchodování byla vyčerpána třetina skladovací kapacity. Asijští investoři promptně využívají nízké ceny a skupují fyzické investiční stříbro. Do Asie míří stříbrné cihly a americké stříbrné investiční mince. To ovšem není žádnou novinkou, o dlouhodobých nákupech stříbra čínskými investičními skupinami jsme informovali již velmi dávno. Od loňského roku, kdy byla v Singapuru zrušena daň z obratu z investičních kovů, zažívá singaporský trh se fyzickým stříbrem velký rozmach.

Také zlato se přesouvá do asijských trezorů. Nárůst investic do zlata vedl indickou vládu k uvalení daně na zlaté šperky a na dovoz zlata do Indie. Důsledkem tohoto kroku je enormní nárůst objemu zlata, pašovaného z Pákistánu. Pákistánské úřady proto přikročily k dočasnému zákazu dovozu zlata do země. Jen v červnu totiž dovoz zlata do Pákistánu vzrostl o 176%. Dále do Indie pokračuje zlato nelegálními cestami. Indičtí kupci připlácejí až 40 dolarů nad spotovou cenu zlata, což svědčí o extrémní poptávce po drahém kovu.

Proč je asijská touha po investičním zlatě a investičním stříbře tak velká? Prvním důvodem je tradiční potřeba ukládat majetek do drahých kovů, která je v Asii tradičně velmi výrazná. Druhým důvodem jsou nízké cena stříbra a zlata, které jsou nyní až na těžebních nákladech. Třetím faktorem jsou rizika japonského experimentu s měnou, který by mohl zvýšit inflaci. Tvz. abenomika by v extrémně nepříznivém scénáři mohla vést k skokovému propadu hodnoty jenu. Dodejme, že japonský jen je zároveň s čínskou měnou pilířem měnových trhů v Asii. Tyto měny mají podobný význam, jaký má pro Evropu euro či pro obě Ameriky dolar. Rizika, která pro japonský jen ze současné situace plynou, ostatně vedou japonské penzijní fondy k investování do drahých kovů. Zlaté slitky se přelévají do Indie a Japonska, investiční stříbro nakupují čínští investoři.

Jaká je budoucnost drahých kovů? Těžební situace nevypadá dobře. Podle názoru World Gold Council (WGC) bude těžba drahých kovů klesat. Důvodem jsou aktuální burzovní souboje býků s medvědy, které stlačily ceny stříbra a zlata k těžebním nákladům. Nerentabilita dolování vede k poklesu těžby. Například v Mexiku poklesla produkce stříbra o 10%. Jihoafrické zlaté a platinové doly řeší rentabilitu těžby v době, kdy jejich zaměstnanci hrozí stávkami kvůli zvýšení mezd. Zatímco fyzického zlata je ve skladech centrálních bank dostatek, investičního stříbra by mohlo být málo.

Evropská poptávka je tažena zkušenými investory, kteří vnímají disproporce mezi aktuální cenou a produkčními náklady těžařů. Rostoucí poptávka po amerických investičních mincí je umocněna faktem, že evropští investoři – samozřejmě včetně těch českých – budou moci nakupovat investiční stříbro se zvýhodněnou sazbou DPH 7% už jen čtyři měsíce, čili do konce roku. Spolková republika Německo zvýší za čtyři měsíce DPH na investiční stříbrné mince. V řadě kupců investičního stříbra se proto objevují ve zvýšené míře i čeští investoři, těžící z výhodné geografické polohy.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio – 1. část

Sedm mýtů o investici do drahých kovů

Rok 2013: Jaké ceny zlata a stříbra očkává LBMA?

Investice do zlata a stříbra: Riziko padělků