Tentokrát se nebudeme věnovat drahým kovům, jako jsou zlato, stříbro či platina, ale vzácným kovům a prvkům vzácných zemin, které tvoří páteř moderního průmyslu. Patří mezi ně především neodym (Nd), praseodym (Pr), dysprosium (Dy), terbium (Tb), ale i lantan (La), cer (Ce), yttrium (Y) či skandium (Sc). Tyto prvky nenajdeme v sejfech, nýbrž v elektromotorech, větrných turbínách, smartphonech a vojenské technice. Jejich trh není řízen investory, ale geopolitikou, exportními licencemi a technologickou závislostí. A právě vývoj těchto faktorů od začátku září ukazuje, že Evropa stojí před jedním z největších strategických testů své průmyslové soběstačnosti.

1️⃣ Čína: kontrola vývozů a magnetů jako strategické zbraně

Na začátku října Peking oznámil nové licenční režimy pro export technologií spojených s těžbou, zpracováním a recyklací REE, včetně výroby magnetů typu NdFeB. Exportéři musí od listopadu dokládat, že vývoz neohrožuje „národní bezpečnost“. Zároveň se mluví o rozšíření kontroly i na produkty obsahující více než 0,1 % čínských vzácných zemin – to zasáhne i zahraniční výrobce, kteří využívají čínský materiál či technologii.

Tyto změny přinášejí zásadní nejistotu do globálních dodavatelských řetězců a prodlužují schvalovací procesy. Výrobci elektromotorů, čipů i obranných systémů tak musí přizpůsobit strukturu nákupů i plánování zásob.

2️⃣ Jihovýchodní Asie: Malajsie a Vietnam zavádějí vlastní kontrolu

Malajsie letos definitivně zakázala export surových vzácných zemin, aby přiměla zahraniční investory ke zpracování přímo v zemi. Největší nečínský producent Lynas získal prodlouženou licenci do března 2026, ale za přísných ekologických podmínek.

Vietnam zároveň oznámil, že všechny REE budou klasifikovány jako „strategické zdroje“ pod přímým dohledem vlády.

Asie tím dává jasně najevo, že chce kontrolovat celý hodnotový řetězec – od těžby až po výrobu magnetů. Zahraniční odběratelé se tak musí připravit na vyšší administrativní náročnost a tlak na lokální zpracování.

3️⃣ USA: vzniká paralelní, „nečínský“ řetězec

Americké ministerstvo obrany letos navýšilo podporu pro MP Materials a další společnosti s cílem vytvořit kompletní domácí řetězec těžby a výroby magnetů do konce dekády. USA tak posilují trend „friend-shoringu“, kdy se strategické komodity vyrábějí v bezpečnějších jurisdikcích.

Tento přístup de facto rozděluje světový trh na dvě větve: čínskou a „nečínskou“ (USA + Japonsko + Austrálie + Evropa). Výsledkem je větší stabilita, ale i růst nákladů – především u výrobců elektromotorů a baterií.

4️⃣ Politické riziko: Myanmar, Afrika a antimon

Konflikt v Kačjinském státě (Myanmar) opakovaně zastavil export těžkých REE (Dy, Tb), což okamžitě ovlivňuje čínské separační závody. Současně Čína od září omezila export antimonu – kovu využívaného v munici, bateriích a polovodičích. Africké a jihoasijské zdroje čelí podobným výpadkům – někdy kvůli politickým převratům, jindy kvůli snaze o vyšší kontrolu státního exportu.

Globální trh tak zůstává mimořádně zranitelný a potvrzuje, že u vzácných kovů je riziko politických zásahů mnohem vyšší než u jiných komodit.

5️⃣ Evropa a automobilky: test soběstačnosti

Evropská komise na konci září spustila druhé kolo výzev pro „strategické projekty“ v rámci Critical Raw Materials Act (CRMA). Tyto projekty mohou získat přednostní povolování, evropské financování a status strategické infrastruktury. Cílem je snížit závislost na Číně, která dnes pokrývá přes 85 % světové produkce separovaných REE a 90 % magnetů.

Evropské automobilky se přitom stávají nejzranitelnějším článkem:

• Každý elektromotor obsahuje zhruba 2 kg neodymu a praseodymu,
• Vysokoteplotní motory navíc využívají dysprosium a terbium, bez nichž klesá účinnost,
• Náhrady (ferritové či indukční motory) zatím nemají srovnatelný výkon.

Pokud by došlo k přerušení čínských exportů, během několika měsíců by mohla evropská výroba elektromotorů ochromit. Zároveň sílí tlak na ESG transparentnost – automobilky budou muset dokládat původ kritických kovů podle nových unijních směrnic, což vyžaduje novou infrastrukturu sledování dodavatelů.

6️⃣ Dopady na Evropu – shrnutí

Evropský průmysl vstupuje do období, kdy největším rizikem není cena, ale fyzická dostupnost materiálu. Z posledních šesti týdnů vyplývá několik klíčových závěrů:

• Závislost: Evropa zůstane minimálně do roku 2027 výrazně závislá na čínském a asijském dodavatelském řetězci.
• Drahá diverzifikace: Přechod na „nečínské“ toky (USA, Austrálie, Afrika) zvýší náklady na výrobu elektromotorů a baterií, ale přinese větší stabilitu.
• CRMA je nutný, ale pomalý: První evropské separační kapacity se rozběhnou nejdříve v letech 2026–2027; do té doby bude klíčové zajištění dlouhodobých kontraktů a strategických zásob.
• Automobilky a energetika se musí připravit na nový režim – z „just in time“ přecházejí na „just in case“, tedy plánování s předstihem a diverzifikací.

Trh vzácných kovů je dnes jedním z nejjasnějších příkladů, jak ekonomika, technologie a geopolitika splývají v jeden celek.

Evropa má nyní šanci začít budovat vlastní soběstačnost – ale okno příležitosti se rychle uzavírá.

Bez rozhodných investic a koordinace s USA se může stát, že i nejlepší evropské technologie budou záviset na prvcích, jejichž vývoz určuje politické rozhodnutí na druhém konci světa.