Pátek byl na trzích drahých kovů opravdu mimořádný. Cena zlata spadla na 1500 dolarů, aby dále klesla až na 1477 dolarů za troyskou unci. Graf ceny zlata předvedl pokles o 5%, což je mimořádný cenový pohyb. Cena stříbra klesla o 1,5 dolaru a zakotvila těsně pod 26 dolary za unci. V obou případech jde o pokles v době, kdy pozice producentů zlata i stříbra jsou postaveny silně proti dalšímu poklesu. Pokles cen zlata a stříbra nekoresponduje ani s cenovým výhledem LBMA. Co bylo důvodem pátečního výprodeje?

Většina pozorovatelů se shoduje, že propad ceny zlata a stříbra je důsledkem postoje ECB k další sanaci problematického Kypru. Zatímco u zemí PIIGS byly uplatněny standardní postupy, Kypr je sanován dle zcela jiných měřítek. Po krádeži části bankovních vkladů zkouší představitelé EU a ECB v kyperské laboratoři nový postup: dalších 10 miliard nad původní rámec půjčky je nepřímo podmíněno získáním dalších peněz z tzv. vnitřních zdrojů země. Kde Kypr tyto peníze sežene, když je po uši v dluzích? Krádež vkladů už proběhla. A tak množí se spekulace, že Kypr bude muset odprodat své zlaté rezervy.

Jsme u jádra věci. Pokud by se tento postup do budoucna aplikoval i na další zadlužené země, byl by efekt jasný: prodejní tlak na zlato i stříbro. Centrální bankéři a politikové by tak dosáhli i jiného kýženého efektu: zlato a stříbro by zlevnilo. A zkušení by v tichosti za nízké ceny zlato a stříbro nakupovali.
Nezkušeným střadatelům by se oficiálně pokles ceny zlata prezentoval jako riziko. A jak by reagoval nezkušený člověk, který nevidí pod politickou pokličku? Samozřejmě by se rád vrátil se svými penězi do banky. A tím by sociální inženýři z Bruselu získali nové možnosti pro další mimořádné daně – kyperská konfiskace části vkladů by se v té či oné podobě mohla opakovat.

Zkušenější investoři tuto hru prohlédli. Důkazem je setrvalý objem nákupu zlata a stříbra. Páteční objemy nákupů drahých kovů soukromými investory patří v celé Evropě k mimořádným. Samozřejmě si můžeme klást otázku, kam až klesne cena zlata a stříbra. Odpověď ale nezná nikdo. Ti, kteří se na finančních trzích pohybují už nějaký ten pátek, si nepochybně kladli stejnou otázku v roce 2008 a 2009, kdy akciové trhy padaly. Kdy nakoupit? Zachytit cenové dno je velmi těžké, ne-li nemožné. Platí staré přísloví, že nejlépe se nakupuje v době, kdy ulicemi teče krev. Kdo se touto radou řídil v letech 2008 až 2009, asi nelituje. Zejména pokud nakupoval postupně.

Obdobná situace je nyní na drahých kovech. Pokud bude finanční pomoc zadluženým zemím v budoucnu podmiňována odprodejem zlata ze státních rezerv, pak se můžeme dočkat nižších cen. Ovšem co budou zadlužené státy dělat poté, až vyprodají své zlato – a přesto budou tytéž země za čas znovu po uši v dluzích? Co bude potom? Nezapomínejme, že experiment s nekrytou měnou je tu pouhých 40 let.

Investiční zlato a investiční stříbro nejsou určeny pro cenovou spekulaci. Investiční zlato a investiční stříbro jsou určeny k zajištění proti inflaci, proti měnovým reformám, proti krádeži bankovních vkladů ála Kypr. Kdy má investor nakupovat? Když se mu cena líbí. Nejde o ulovení nejnižší ceny. Jde o vybudování vlastního bezpečnostního polštáře pro případ, že se sociálním inženýrům z Bruselu jejich hra jednou vymkne z rukou.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Výnos 38% je důvodem ke spokojenosti

Nákup stříbra v Německu se 7% DPH: Otázky a odpovědi


Sedm mýtů o investici do drahých kovů

Investice do zlata a stříbra: Riziko padělků

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (1.část)