Německá vláda oznámila 24. dubna 2025 snížení odhadu růstu pro rok 2025 na čistou nulu. Jde o pokračující snižování odhadů – v říjnu loňského roku se očekával růst 1,1 %  a letos v lednu 0,3 %. Po dvou letech recese (pokles HDP o 0,2 % v letech 2023 a 2024) to není pozitivní výhled. Tato změna odráží rostoucí obavy z dlouhodobé ekonomické slabosti, která by mohla vést k třetímu roku bez růstu, což by bylo poprvé v poválečné historii Německa.

Dosluhující ministr hospodářství Robert Habeck poskytl několik významných prohlášení k této situaci. V lednu 2025 (tedy před prohlášeními D. Trumpa o celní police USA) , když byl odhad ještě na 0,3 %, uvedl, že „globální krize posledních let zasáhly naši průmyslově a exportně orientovanou ekonomiku zvláště tvrdě“ a dodal, že „stále více se ukazuje, že Německo trpí základními strukturálními problémy, včetně nedostatku kvalifikované pracovní síly, přehnané byrokracie a nedostatku investic, jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru“.

Při oznámení nejnovějšího odhadu na 0 % minulou středu Habeck poznamenal: „Fiskální politická rozhodnutí budoucí německé vlády poskytnou pozitivní podnět, ale tyto budou mít významný vliv na růst teprve v následujících letech“ a že německá ekonomika „se znovu ocitá před velkými výzvami kvůli nepředvídatelné obchodní politice Spojených států“. Jako největší ekonomika eurozóny, má významný vliv na celkový hospodářský výkon regionu. Jeho stagnace by mohla zpomalit růst v ostatních zemích, zejména v exportně orientovaných ekonomikách, tedy včetně České republiky.

Slabý růst největší ekonomiky eurozóny posiluje argumenty, aby ECB pokračovala ve snižování úrokových sazeb, pravděpodobnost tohoto rozhodnutí se zvyšuje. Tím spíše, že inflace v eurozóně v březnu podle bleskového odhadu Eurostatu klesla na 2,2 %, což je velmi blízko 2% cíle ECB.