Japonsko bývalo symbolem technologické špičky a ekonomického rozmachu. Kvalitní elektronika, spolehlivé automobily, vysoká produktivita práce. Země vycházejícího slunce stála od šedesátých let dvacátého století v čele technologického pelotonu. Nyní nad Japonskem slunce zapadá: stárnoucí populace, neschopnost konkurovat novým asijským ekonomikám, předlužení a úpadek.

Je tento obraz předzvěstí toho, co čeká Evropu? Jisté indicie ukazují, že podobnost je zde až nepříjemně velká. Evropa stárne, zaostává v technologiích a v produktivitě práce. Z efektivní průmyslové výroby se přesouvá do sektoru služeb, častou uměle vytvářených. Vzpomeňme na všudypřítomnou byrokracii, nepružnost legislativy, obrovskou závislost řady odvětví na dotacích. Neustálé stimuly centrálních bank EU jsou velmi podobné cestě, kterou prošlo Japonsko.

Šéf japonské centrální banky připomíná osamoceného samuraje, který stojí uprostřed předem prohrané bitvy. S pomocí měnových stimulací se Haruhiko Kuroda pokouší nastartovat upadající ekonomiku, která japonský jen dovedla do smrtící spirály permanentní recese kombinované s rychlým stárnutím populace. Není to dobrá pozice, vyhlídky na úspěch jsou mizivé.

Poslední vystoupení šéfa japonské centrální banky šokovalo celý svět: Kuroda prohlásil, že nejsou žádné limity pro stimulaci. Japonsko nastoupilo na cestu negativních úrokových sazeb, kdy finančním institucím centrální banka účtuje negativní úrok za povinně uložené peníze v rámci rezerv. Co to bude znamenat?

Především je to pobídka pro Japonce, aby nespořili. Proč? Úspory v bankách nebudou úročeny. Dokonce se ozývají hlasy, že by stálo za zvážení zavedení negativních úroků i na vklady obyvatel v bankách. Jestli pomýšlíte na útěk do hotovosti, pak vězte, že tato cesta nebude fungovat: současně se zvažuje omezení možnosti plateb hotovostí. Navíc Japonci patří ke světové špičce v platbách kartami…

Japonsko vyslalo pro investory jednoznačné poselství: Šetřit se nevyplácí. Najdeme způsob, jak vás donutit utrácet – nebo přijdete o svoje peníze. Kuroda se pokouší tímto způsobem donutit šetrné Japonce vzdát se úspor, utrácet a tak podpořit klesající domácí spotřebu a maloobchodní prodeje. Cesta k finanční nezodpovědnosti v jednom z nejspořivějších národů světa je započata.

Evropa bude časem v podobné situaci. Demografie je neúprosná – původní obyvatelstvo stárne, noví přistěhovalci nejsou (politicky korektně řečeno) na trhu práce úspěšní. Běženci, od nichž si bláhová německá politická reprezentace slibovala příliv pracovních sil, se zajímá bohužel o naprosto jiné věci… než o integraci. Až centrální banky nebudou vědět kudy kam, mohou začít čerpat inspirace od Kurody.

Japonské finanční harakiri může být koncem úspor i pro Evropany. Bude to ovšem také konec současného sociálního a důchodového systému. Jaká je cesta z toho bludného kruhu? Část úspor lze ochránit nákupem drahých kovů, což není pro investory žádná novinka. Kvůli nulovým úrokům, či dokonce záporným sazbám, se každý bude muset naučit starat se o vlastní peníze sám. Tedy, pokud nechce po vzoru Kurody provést harakiri svých úspor. Inspirací, co sledovat v letošním roce, najdete například zde .

E-BOOK ZDARMA

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio, 1 část.

Trhy padaly ke dnu – a někdo skupoval stříbro

Cena zlata nad 1100 dolary. J.P.Morgan drží ceny stříbra