Evropská komise dnes v rámci pravidelného hodnocení stavu ekonomik vyzvala země EU, aby nepřestávaly využívat vládní výdaje za účelem napomáhat oživení ekonomik. To je i hlavní důvod, proč bylo v loňském roce oficiálně pozastaveno plnění pravidel limitujících velikost deficitu státního rozpočtu a celkového státního dluhu – oboje v poměru k HDP. Používání pravidel je pozastaveno ještě na letošní i příští rok.

Akceptovatelného deficitu ve výši maximálně tří procent HDP dosáhly loni pouze tři země – Švédsko, Dánsko a Bulharsko. Ani jedna z těchto zemí není členem eurozóny. Ukazatel celkové zadluženosti ve výši 60 procent HDP plní necelá polovina zemí, mezi nimi je i Česká republika.

Ta má stále ještě přibližně tříletou až čtyřletou rezervu (se zahrnutím letošního roku).  Od roku 2023 budou země sledovány, co se týče deficitu státního rozpočtu. Avšak díky skokovému loňskému zvýšení zadluženosti nebude mít smysl poměřovat velikost státního dluhu v poměru k HDP s dosud platnou 60% hranicí. Buď bude pravidlo zrušeno, nebo dojde ke zvýšení hranice. Osobně tipuji posunutí hranice, aby bylo stále co sledovat. Pro zajímavost – těmto pravidlům bude příští rok 30 let.

O velké zadluženosti Řecka nebo Itálie, někdy i Francie se mluví dlouho (Řecko vede). Nyní se na tento seznam, díky masívním investicím za využití výrazného loňského deficitu, dostalo i Německo. Česká republika na seznamu není a bylo by vhodné, kdyby se na tento seznam nedostala.

Z pohledu jakéhokoliv dlužníka je „ideálním“ způsobem splácení dluhů zvýšená míra inflace. Z tohoto důvodu by její přiměřená míra v nižších jednotkách procent mohla být akceptovatelná. Takováto situace drahým kovům naprosto vyhovuje.