Archiv rubriky: Nezařazené

Bankovní rada pokračuje ve zpomaleném snižování úrokových sazeb, dvoutýdenní reposazbu snížila o 0,25 % na 4,25 %. Pro toto snížení hlasovalo 6 členů bankovní rady. Jeden byl pro snížení o 0,50 %. Rozhodnutí bylo očekáváno finančním trhem, který předpokládal podobný krok již v srpnu, kdy došlo ke stejnému snížení.

Ve snižování úrokových sazeb před dvěma týdny pokračovala ECB, která je snížila o 0,25 %, minulý týden se přidal i Fed, který začal razantním snížením o 0,50 %. Podle Aleše Michla je to dalším uvolněním na měnovém trhu.

 

Že snížení o 0,25 % je jestřábí rozhodnutí přiznává i guvernér Aleš Michl, v prohlášení bankovní rady je, cituji: „…bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a další snižování sazeb pečlivě zvažovat“ a následně i varoval, že může být kdykoliv přerušeno či zastaveno na stále restriktivních úrovních.

 

Očekává se, že ČNB bude pokračovat ve snižování úrokových sazeb i na nadcházejících zasedáních, přičemž další snížení o 25 bodů je téměř jisté ve čtvrtém čtvrtletí tohoto rok. Přesto A. Michl oznámil, že další rozhodnutí budou na základě tvrdých dat.

 

 

V pátek 20. září cena zlata poprvé v historii překonala hranici 2 600 USD za unci, konkrétně na 2 621 USD za unci. Zvýšení z 2 500 trvalo necelý měsíc. Zde je páteční vývoj ceny zlata:

Páteční skokové zvýšené bylo reakcí na dvě věci. První je, že Fed ve středu poprvé po více než čtyřech letech snížil úrokové sazby na 4,75 % až 5,00 %, což překonalo očekávání trhu. Fed, který takto razantní krok volí jen při vážných ekonomických potížích, naznačil, že do konce roku může následovat další pokles sazeb. Pro rok 2024 se očekává další snížení o 1 procentní bod a v roce 2026 by cílová sazba mohla klesnout na 2,75 % až 3 %, s přihlédnutím k očekávané inflaci.

 

Dalším faktorem přispívajícím k růstu ceny zlata jsou rostoucí geopolitické napětí na Blízkém východě. Bílý dům vyjádřil hluboké znepokojení nad situací, zejména nad eskalujícím konfliktem mezi Izraelem a Hizballáhem. Mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierre k tomu uvedla: „Jsme znepokojeni napětím a obáváme se možné eskalace.“

 

Tento výrazný růst zdůrazňuje roli zlata jako bezpečného aktiva v dobách ekonomické nejistoty a geopolitických konfliktů. Výkon drahého kovu odráží rostoucí zájem investorů o stabilitu v kontextu měnící se měnové politiky a mezinárodního napětí.

 

Cena zlata má v nadcházejících měsících příznivé vyhlídky. Nejde o to, jestli jeho cena poroste, ale jak rychle se zvýší o dalších 100 dolarů.

 

 

 

Cena stříbra v pátek 13. září 2024 překonala psychologickou hranici 30 dolarů za unci, což vyvolalo značný zájem na trzích i mezi investory.

Tato událost je nejen důkazem rostoucí poptávky po tomto kovu, ale také odrazem ekonomické nejistoty, měnové politiky centrálních bank (např. Fed včera snížil úrokové sazby o 0,50 %) a geopolitických rizik, které v současnosti panují na globální scéně. Mezi drahými kovy je prvním místě zlato, jehož cena se blíží hranici 2.600 dolarů za unci, stříbro je hned za ním na druhém místě.

 

Dalším z hlavních faktorů, které přispívají k nárůstu ceny stříbra, je rostoucí poptávka ze strany průmyslu a obnovitelných zdrojů energie. Stříbro se používá v solárních panelech, elektronice a mnoha dalších aplikacích, což zvyšuje jeho atraktivitu jako investičního aktiva. S rostoucím důrazem na udržitelnost a zelené technologie se očekává, že poptávka po stříbře bude i nadále růst, což bude pomáhat dalšímu zvyšování cen.

 

Překročení psychologických 30 dolarů za unci je významným milníkem pro trh se stříbrem, může totiž přilákat další investory a již existujícím investorům naznačit, že by ho měli pečlivě sledovat. Stříbro totiž zůstane klíčovým prvkem mnoha investičních portfolií, a to nejen jako cenný průmyslový kov, ale zejména jako uchovatel hodnoty.

 

Minulý týden byla zveřejněna srpnová inflace. Meziroční inflace zůstala na úrovni 2,2 %, stejně jako v červenci, zatímco meziměsíční inflace dosáhla 0,3 %. Ceny zboží vzrostly o 0,5 %, a ceny služeb stouply o 5,0 %. Dlouhodobý vývoj je názorně vidět zde:

Ceny hlavních zboží a služeb se změnily následujícím způsobem:

 

• Bydlení: elektřina +8,2 % (v červenci 8,9 %). Zemní plyn – pokles o 7,2 % (v červenci pokles o 6,7 %). Vodné +10,9 % stočné +13,4 %, oboje několik měsíců beze změny
• Imputované nájemné + 1,2 % (v červenci + 0,9 %), klasické nájemné +6,6 %, (červenci + 6,8 %)
• Ceny mouky v červenci klesly o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), vajec o 6,2 % (v červenci pokles o 17,2 %). Naopak se o 22,4 % zvýšila například cena másla (v červenci stoupla o 15,2 % %) nebo čokoládových výrobků o 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %).
• Stravovací služby +6,8 % (v červenci +7,1 %), ubytovací služby + 8,5 % (v červenci +8,8 %).

 

Petr Král, ředitel sekce měnové politiky ČNB, dále uvedl: „Cenová hladina v srpnu oproti předchozímu měsíci vzrostla o 0,3 %. Podle letní prognózy ČNB se inflace ve zbytku letošního roku i v dalších dvou letech bude pohybovat poblíž 2% cíle centrální banky.“

 

Blížící se zasedání bankovní rady proběhne příští týden, kdy by se měly opět snížit úrokové sazby, nejspíše o 0,25 %. Evropská centrální banka snížila své úrokové sazby minulý čtvrtek a tento týden se koná zasedání Fedu, kde je to také možné.

V sobotu 7. září 2024 proběhla konference Trading Expo. Akce se tradičně konala u příležitosti veletrhu Sběratel, v areálu výstaviště Praha Letňany. Sérii přednášek bylo možné vyslechnout v kongresovém sále výstaviště.

 

Přednášky s řadou různých témat probíhaly celou sobotu a byly vždy zakončeny dotazy posluchačů. Na ně odpovídali aktéři přímo v sále nebo i při individuálních konzultacích v předsálí. Samozřejmostí byla naše přítomnost, za Auringo / Silverum. Rádi jsme osobně pohovořili s mnoha našimi stávajícími i nově získanými zákazníky nebo podiskutovali s ostatními návštěvníky veletrhu o investičním stříbře a zlatě.

 

Časem zveřejníme na webu v sekci Média i krátký videosestřih z této akce.

 

Ekonomika Evropské unie a eurozóny zaznamenala ve druhém čtvrtletí růst o 0,2 procenta ve srovnání s předchozím obdobím. Evropský statistický úřad Eurostat dnes upřesnil své dřívější odhady, podle kterých měl být růst o 0,3 procenta, což odpovídalo tempu z prvního čtvrtletí.

 

Meziročně se hrubý domácí produkt (HDP) EU zvýšil o 0,6 procenta, zatímco v eurozóně vzrostl o 0,8 procenta, což potvrzuje předchozí statistiky. V prvním čtvrtletí se ekonomika EU zvedla o 0,5 procenta a eurozóna o 0,7 procenta.

 

Nejvýraznější růst HDP ve srovnání s předchozím čtvrtletím zaznamenalo Polsko s 1,5 %, následované Řeckem s růstem o 1,1 % a Nizozemskem s růstem o 1 %. Největší pokles naopak vykázalo Irsko o 1 %, Lotyšsko o 0,9 % a Rakousko o 0,4 %.

 

Česká republika dosáhla ve druhém čtvrtletí růstu HDP o 0,3 procenta ve srovnání s předchozími třemi měsíci, což potvrdili statistici. V prvním čtvrtletí byl růst o 0,4 procenta. Meziročně se tempo růstu ve druhém čtvrtletí zvýšilo na 0,6 procenta z 0,4 procenta v prvním čtvrtletí. Tento výsledek je lepší, než předchozí odhad, který uváděl tempo růstu 0,4 procenta oproti 0,3 procenta.

 

 

Kanadská centrální banka (Bank of Canada, BoC) potřetí za sebou snížila svou základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů, tentokrát na 4,25 %, a to díky klesající inflaci. Hlavním důvodem jejího snížení je slabá kanadská ekonomika.

Guvernér Tiff Macklem uvedl, že „je rozumné očekávat další snižování“, zároveň však varoval, že inflace může později v průběhu roku v důsledku vlivu srovnávací základny vzrůst a existuje riziko, že síly působící na růst inflace by mohly být silnější, než se očekávalo, což by banku přimělo opustit svou kampaň za uvolnění a zvýšit sazby. Banka bude nadále vyhodnocovat protichůdné síly na inflaci a podle toho přijímat měnověpolitická rozhodnutí.

 

Kanadský dolar mírně posílil, což do značné míry odráží nižší kurz amerického dolaru a nižší ceny ropy.  Banka však bude nadále vyhodnocovat protichůdné síly působící na inflaci a rozhodnutí budou záviset na tvrdých datech. Pokud bude inflace i nadále zmírňovat zhruba v souladu s červencovou prognózou banky směrem k 2% cíli, lze očekávat pokračování snižování úrokových sazeb.

 

 

Připomínáme, že tuto sobotu Silverum již poněkolikáté pořádá Trading Expo, a tak Vás zveme na 9. ročník tradičního setkání sběratelů a investorů Trading expo & alternativní investice konané v kongresovém sále v rámci veletrhu Sběratel v pražských Letňanech tuto sobotu 7. září 2024.

 

Tato událost, nabízející posluchačům jinak obtížně dostupné informace, je výjimečná svým rozsahem a bude se konat v tradičním formátu. Díky pestré nabídce zajímavých přednášek máte jedinečnou možnost získat informace přímo od renomovaných odborníků z různých oblastí a následně jim v rámci diskusí klást své konkrétní dotazy.

 

Na akci se s vámi setkáme nejen jako organizátoři. Rádi s vámi probereme vaše otázky osobně nebo si jen příjemně popovídáme.

 

Toto je obsah konference:

 

V pátek na tradiční konferenci Fedu v Jackson Hole promluvil šéf Fedu J. Powell svým projevem, který nevybočil z očekávaného holubičího tónu. Zatímco loni označoval inflaci kolem 3 % za příliš vysokou, letos ji už považuje za přijatelnou, protože věří v její další pokles. Naznačil také, že snížení úrokových sazeb je na dohled, ale nespecifikoval žádný konkrétní časový plán.

 

Powell zdůraznil, že je čas přizpůsobit politiku a že rozhodnutí o dalším vývoji úrokových sazeb bude záviset na aktuálních ekonomických datech, prognózách a analýze rizik. Trhy očekávají, že v září dojde ke snížení sazeb o 0,25 %, do konce roku o 1 procentní bod. Klíčový vliv na zářijové zasedání budou mít čerstvé údaje o pracovním trhu, které budou zveřejněny krátce před ním.

 

V případě, že Fed dokáže zvládnout „měkké přistání“, bude to teprve podruhé od konce druhé světové války, kdy se podařilo po období zvyšování úrokových sazeb vyhnout poklesu ekonomiky. V rámci svého vystoupení J. Powell potvrdil pětiletou revizi měnové politiky ke konci letošního roku.

 

Trhy zlata tento Powellův projev potěšil.

 

 

Minulý týden ministerstvo financí vydalo novou makroekonomickou prognózu pro Českou republiku. Snížilo odhad růstu HDP z dubnových 1,4 % na 1,1 %. Hlavním důvodem je revize vývoje HDP v uplynulých letech, kterou provedl Český statistický úřad (ČSÚ).

 

V prvním čtvrtletí letošního roku HDP mezičtvrtletně vzrostl o 0,2 procenta a ve druhém čtvrtletí o 0,3 procenta. Ministerstvo financí očekává, že růst bude v dalších čtvrtletích zrychlovat, tahounem růstu bude spotřeba domácností a vládní výdaje. V příštím roce očekává růst o 2,7 %. Pomoci by měla i zvýšená investiční aktivita financovaná novými programy evropských fondů.

 

Ministerstvo financí zlepšilo odhad inflace pro letošní rok z dubnových 2,7 % na 2,4 %. Příští rok očekává pokles na 2,3 procenta.

 

Nezaměstnanost by měla letos vzrůst na 2,8 procenta z loňských 2,6 procenta, ale v roce 2025 by se měla opět snížit na 2,7 procenta. Ve srovnání s průměrem EU i eurozóny je méně, než poloviční. I nejhorší kraje v ČR ji mají nižší, než je průměr EU, který je nižší, než průměr eurozóny.

 

Shrnutí prognózy je zde:

 

Ministr financí Zbyněk Stanjura dále uvedl, že rozpočtový schodek v příštím roce nepřekročí 231 miliard korun, což je maximum povolené zákonem. Dodržení plánovaného schodku pro letošní rok by mělo být možné, i když výběr některých daní zaostává za očekáváním.