Archiv rubriky: Nezařazené

Cena zlata se v uplynulém týdnu výrazně přiblížila dva měsíce starým rekordním hodnotám. V pátek 16. srpna cena zlata poprvé v historii překonala psychologistkou hranici 2 500 USD za unci, konkrétně na 2 509 USD za unci. Zde je páteční vývoj ceny zlata:

V důsledku těchto faktorů se cena zlata udržuje na rekordně vysoké úrovni, i když výnosy amerických dluhopisů zůstávají relativně vysoké. V současné době většina trhu nyní očekává, že americká centrální banka Fed sníží svou základní úrokovou sazbu v září pouze o 25 bazických bodů, místo původně předpokládaných 50 bodů, což přispívá k menšímu poklesu výnosů amerických vládních dluhopisů na vyšší úrovni.

 

Cena zlata má v nadcházejících měsících příznivé vyhlídky. Mezi klíčové faktory, které mohou vést k jejímu dalšímu růstu, patří přetrvávající geopolitické napětí, globální hrozby, přetrvávající vysoká poptávka centrálních bank, změny v mezinárodním mocenském uspořádání, postupné omezování role amerického dolaru, zvyšující se spotřebitelská poptávka zejména v Asii, blížící se prezidentské volby v USA a očekávané uvolnění měnové politiky americké centrální banky.

 

Zlato slouží především jako prostředek k uchování hodnoty, nikoliv jako nástroj pro spekulaci a rychlý zisk. Otázkou není, zda jeho cena vzroste, ale kdy se jeho cena zvýší o dalších 100 dolarů.

 

 

V pondělí ČSÚ zveřejnil červencovou inflaci. Roční míra inflace se mírně zvýšila z červnové hodnoty 2,0 % na 2,2 %. Meziměsíční inflace dosáhla 0,7 %, přičemž ceny zboží vzrostly o 0,1 % a ceny služeb o 1,6 %. K hlavním důvodům patřilo zpomalení poklesu cen potravin, nárůst cen dovolených a nákladů na bydlení. Dlouhodobý trend je zřetelně zobrazen zde:

Ceny zboží vzrostly o 0,6 % (v červnu +0,2 %), ceny služeb stejně jako v červnu o 4,9 %.

 

• Bydlení: elektřina +8,9 % (v červnu 10,6 %). Zemní plyn – pokles o 6,7 % (v červnu pokles o 7,9 %). Vodné opět beze změny +10,9 % stočné +13,4 % také beze změny
• Imputované nájemné + 0,9 % (v červnu + 0,8 %), klasické nájemné +6,8 %, (červnu + 7,0 %)
• Ceny mouky v červenci klesly o 15,4 % (v červnu pokles o 20,9 %), masa o 5,8 % (v červnu o 12,1 %), vajec o 17,2 % (v červnu pokles o 20,4 %). Naopak se o 15,2 % zvýšila například cena másla (v červnu o 11,5 %) nebo čokoládových výrobků o 16,0 % (v červnu o 9,5 %).
• Stravovací služby +7,4 % (v červnu +7,4 %), ubytovací služby + 8,1 % (v červnu +8,1 %)

 

Jakub Matějů, náměstek ředitele sekce měnové politiky ČNB, řekl, že míra inflace je z pohledu bankovní rady v pořádku: „Cenová hladina v červenci meziměsíčně vzrostla o 0,7 %. Za tím stálo především zdražení cen dovolených s komplexními službami. Ty v červnu výrazně zaostaly za obvyklým sezónním vývojem a v červenci to částečně kompenzují. Dle letní prognózy ČNB se bude inflace ve zbytku letošního roku pohybovat na dohled 2% cíle.“ 

 

Nadcházející zasedání bankovní rady proběhne 25. září. Snížení úrokových sazeb je téměř jisté, nejspíše o 0,25 %.

 

V první polovině roku 2024 dosáhly nákupy zlata centrálními bankami rekordních hodnot, přestože ve druhém čtvrtletí došlo k mírnému zpomalení. Celkově centrální banky po celém světě přidaly čistých 483 tun zlata, což je o 5 procent více než rekordních 460 tun v první polovině roku 2023. Tento nárůst ukazuje na pokračující zájem centrálních bank o zlato jako bezpečný přístav v nejistých ekonomických časech.

 

Hlavním tahounem zpomalení poptávky po zlatě ve druhém čtvrtletí byla Čína, zatímco Turecko bylo největším kupcem zlata v první polovině roku, přidávajíc 45 tun do svých rezerv. Indie se umístila na druhém místě mezi největšími kupci zlata v tomto období. V druhém čtvrtletí bylo největším kupcem zlata Polsko, které zvýšilo své zásoby o 19 tun, chce mít ve zlatě 20 % devizových rezerv. Mezi další významné kupce patřily Uzbekistán, Česká republika, Katar, Singapur, Rusko, Irák, Jordánsko a Kyrgyzstán.

 

Na druhé straně, Filipíny byly největším prodejcem zlata v první polovině roku, snížily své rezervy o přibližně 25 tun. Thajsko bylo dalším významným prodejcem, snížilo své zásoby o necelých 10 tun. Tento trend prodeje může být způsoben potřebou likvidity nebo změnou investiční strategie těchto zemí.

 

Podle průzkumu Světové rady pro zlato (WGC) plánuje 29 procent centrálních bank v příštích 12 měsících přidat více zlata do svých rezerv, což je nejvyšší úroveň od začátku průzkumu v roce 2018. Řada analytiků očekává, že nákupy zlata centrálními bankami zůstanou silné minimálně po dalších šest let. Tento dlouhodobý trend naznačuje, že zlato bude i nadále hrát klíčovou roli v rezervních strategiích centrálních bank po celém světě.

 

Cena zlata se v roce 2024 vyšplhala na historická maxima, když dosáhla více než 2 430 dolarů za troyskou unci. Tento růst ceny je způsoben nejistými ekonomickými vyhlídkami, geopolitickou situací, obavami ze zastavení poklesu inflace a následným nesnižováním úrokových sazeb.

 

Česká národní banka (ČNB) patří mezi největší kupce zlata mezi centrálními bankami. V roce 2023 se ČNB zařadila k pěti centrálním bankám světa, které hromadily žlutý kov v nejvyšší míře. Současný guvernér Aleš Michl dlouhodobě mluví o svém záměru navýšit zlaté rezervy na 100 tun, což se projevilo i v letošním roce, kdy ČNB masivně pokračuje ve svých nákupech.

 

Tento trend může podpořit růst poptávky po zlatě mezi českými domácnostmi, které se také začínají více zajímat o investice do zlata.

 

Silverum již poněkolikáté pořádá Trading Expo, a tak Vás zveme na 9. ročník tradičního setkání sběratelů a investorů Trading expo & alternativní investice konané v kongresovém sále v rámci veletrhu Sběratel v pražských Letňanech v sobotu 7. září 2024.

 

Tato akce poskytující posluchačům informace, které jsou jinak těžko dostupné, je jedinečná svým rozsahem a uskuteční se v tradiční formě. Je to díky pestré škále zajímavých přednášek a máte tak příležitost získat informace z první ruky od uznávaných odborníků z různých oborů a následně v diskusi jim položit konkrétní otázky, které vás zajímají.

 

Naše účast na akci je samozřejmostí nejen jako pořadatelů. Rádi s vámi osobně probereme vaše otázky nebo si jen popovídáme.

 

Toto je obsah konference:

 

Bankovní rada zpomalila snižování úrokových sazeb, dvoutýdenní reposazbu snížila méně než na předchozích letošních zasedáních, a to o 0,25 % na 4,50 %.

Že snížení o 0,25 % je jestřábí rozhodnutí přiznává i guvernér Aleš Michl, v prohlášení bankovní rady je, cituji: „…bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a další snižování sazeb pečlivě zvažovat, případně k němu přistupovat velmi opatrně“ a následně i varovala, že snižování úrokových sazeb může být kdykoliv zastaveno.

 

Zároveň vydala novou makroekonomickou prognózu, kde zhoršila letošní výhled české ekonomiky. Odhad růstu HDP snížila z 1,4 % na 1,2 %, pro rok 2025 ho zvýšila z 2,7 % na 2,8 %. Průměrná inflace letos očekává 2,2 %, v květnu očekávala 2,3 %. Pro roky 2025 a 2026 očekává 2% inflaci.

 

Nejbližší zasedání bankovní rady se koná 25. září, před ní zasedá i vedení Evropské centrální banky a Fedu. Ze všeho nejzajímavější bude Fed, po pátečním zveřejnění míry nezaměstnanosti ve Spojených státech se nudit nebude.

 

 

Na svém včerejším zasedání Fed nepřekvapil a jednomyslně ponechal úrokové sazby beze změny na 5,25 %–5,5 %, kde se drží od července loňského roku. Pořád se snaží o „měkké přistání“ bez recese a zdá se, že se jim to může podařit. Od roku 1945 se to podařilo pouze A. Greenspanovi v roce 1995.

 

Hlavní událostí je, že J. Powell uvedl, že při splnění určitých podmínek by mohly být na zářijovém zasedání úrokové sazby sníženy. Výslovně uvedl, že „ekonomika se přibližuje k bodu, ve kterém bude vhodné snížit sazby.“ Jako důvod uvedl zpomalující inflaci (v červnu byla na 3,0 %), stále však trvá na tom, že se to musí opakovaně potvrdit. Před zářijovým zasedáním bude mít Fed k dispozici inflaci za červenec a srpen.

 

Postupnými mírnými změnami v prohlášení a komentářích Fed připravuje trh na to, že zahájení snižování úroků se blíží a obchodníci se těší, že se nebudou mýlit. Zároveň však varuje, že snižování úroků nebude rychlé. Jedno letošní snížení úrokových sazeb je tedy velmi pravděpodobné, druhé je velkou otázkou.

 

V pátek začaly letošní Olympijské hry v Paříži a jde o olympijské medaile, ale jaká je cena olympijských medailí? Hodnota pro sportovce a samotná komoditní cena jsou dvě různé věci. O hodnotě pro sportovce nehodlám nijak diskutovat, to je zcela jiná úroveň. Zajímal mě ale obsah drahých kovů v jednotlivých medailích.  Největším rozdílem v jejich složení je přidání 18 gramů  železa z Eiffelovy věže do každé z medailí.

 

 

Zlatá medaile:

Celková hmotnost medaile činí 526 gramů, z toho je 6 gramů zlata a 505 gramů stříbra a 18 gramů železa z Eiffelovy věže. Výsledná cena je 920 dolarů.

 

 

Stříbrná medaile:

Celková hmotnost medaile činí 525 gramů a je téměř přesně základ zlaté. Obsahuje 507 gramů stříbra a 18 gramů železa z Eiffelovy věže. Výsledná cena je 457 dolarů, což představuje 49,7 % ceny zlaté medaile.

 

 

Bronzová medaile:

Celková hmotnost činí 455 gramů a obsahuje 415,2 gramů mědi a 21,8 gramů zinku a 18 gramů železa z Eiffelovy věže. Výsledná cena tedy činí 3,9 dolaru.

 

 

Cena kovu obsaženého ve zlaté medaili je o 101 % větší nežli cena kovu ve stříbrné medaili. Následně cena kovu obsaženého ve stříbrné medaili je více, než 117x větší, než cena kovu v bronzové. Porovnání zlaté a bronzové medaile tedy vychází 235x větší.

 

 

Pro srovnání – na Olympiádě v Tokiu byla cena zlaté medaile 764 dolarů, stříbrné 416 dolarů a bronzové 4,1 dolaru. U ní jako u jediné došlo k poklesu ceny, a to o 4,8 %, cena stříbrné medaile vzrostla o 9,8 % a cena zlaté o 20,4 %.

 

 

 

Bank of Canada naprosto očekávaně snížila úrokové sazby na 4,50 %. Učinila tak již podruhé po sobě, což naznačuje posun k uvolňování s tím, jak se snižují obavy z inflace. Bank of Canada se stala první centrální bankou skupiny G7, která zahájila cyklus uvolňování měnové politiky a nyní je opět první, která je snížila podruhé.

Vzhledem k tomu, že míra inflace se zmírňuje a prognózy naznačují, že jádrová inflace se stabilizuje kolem 2% cíle, je kanadská centrální banka připravena na další snižování úrokových sazeb a zároveň se zaměřuje na prevenci výrazného podhodnocení inflačních cílů.

 

Krok umožnilo i snížení inflace na 2,7 %. Guvernér BoC Tiff Macklem uvedl, že výhled inflace se zlepšuje – podle projekcí banky by se měla jádrová inflace ve druhé polovině letošního roku 2024 snížit na přibližně 2,5 % a postupně se zmírňovat až do roku 2025. Banka očekává, že “klasická“ inflace ještě letos v letošním roce klesne pod úroveň jádrové inflace, a to především díky ceně benzinu.

 

V rámci skupiny G7 se k ní přidala ECB, nejbližší zasedání Fedu je na konci července. Den po něm zasedá ČNB. Uvidíme.

 

 

V souladu se všemi očekáváními ECB nepokračovala ve snižování úrokových sazeb a na zasedání minulý týden je ponechala beze změny. Zároveň odmítla slíbit, že v záři dojde k jejich dalšímu snížení. Stejně jako další centrální banky se odkázala na tvrdá data. Rada guvernérů je odhodlána zajistit, aby se inflace včas vrátila ke svému dvouprocentnímu střednědobému cíli.

Bude udržovat dostatečně restriktivní úrokové sazby tak dlouho, jak to bude k dosažení tohoto cíle nezbytné.

 

Hlavním důvodem rozhodnutí je nedostatek nových důležitých makroekonomických údajů od posledního zasedání a data odpovídají její poslední prognóze a střednědobému inflačnímu výhledu. Díky tomu ECB nemusí nikam pospíchat, tak proč by to dělala.

 

Obecně je očekáváno, že na zářijovém zasedání dojde ke snížení úrokových sazeb o 0,25 %. ECB zdůraznila, že bude udržovat restriktivní úrokové sazby tak dlouho, jak to bude nezbytné. Pokud by se vedení ECB zdálo, že k tomuto rozhodnutí nemusí dojít, bude se vypouštět řada signálů, aby tuto možnost vzali obchodníci na finančních trzích v úvahu.

 

 

Po nějaké době se opět podíváme na vývoj poměru zlata a stříbra. Tento graf ukazuje jeho vývoj za poslední rok. V jeho rámci jsou poměry dosahované v posledních 2 měsících těmi nejmenšími.

 

V květnu se poměr snížil z 87,0 na 73,0, čímž hravě překonal dvouleté minimum, které do té doby činilo 75,30. Tento vývoj tak přispívá k postupnému snižování dvanáctiměsíčního průměru poměru ceny zlata a stříbra a lze očekávat pokračování jeho snižování. Včerejší hodnota je téměř shodná s hodnotou před jedním rokem, kde rozdíl činí 0,22 bodu, resp. 0,28 %. Z dvouletého pohledu je zde pokles o 12,3 bodu, resp. 13,5 %.

 

To neznamená, že se poměr nemůže zvýšit, podmínkou pro skokové zvýšení blízko k úrovni na počátku letošního roku by bylo podmíněno příletem minimálně šedivé labutě.