Archiv rubriky: Nezařazené

World Gold Council zveřejnila říjnové statistiky chování centrálních bank na trhu zlata. Ty v říjnu výrazně zvýšily nákupy zlata, celkové čisté nákupy dosáhly 60 tun—nejvyšší měsíční hodnota zaznamenaná v tomto roce.

 

Rezervní banka Indie (RBI) vedla s nákupem 27 tun zlata, následovaná Tureckem s 17 tunami a Polskem s 8 tunami. Národní banka Kazachstánu zaznamenala první měsíční čistý nákup (5 tun) po pěti měsících snižování svých zlatých rezerv.

 

Indie zvýšila své celkové nákupy zlata na 77 tun od začátku roku, což představuje pětinásobný nárůst oproti její aktivitě v roce 2023. Společně s Tureckem a Polskem, které přidaly 72 tun a 69 tun zlata od začátku roku, tyto tři centrální banky představují 60 % celkových globálních čistých nákupů zlata v tomto roce.

Česká národní banka také pokračovala v plynulých nákupech zlata – kupila další  2 tuny zlata, což znamená dvacátý po sobě jdoucí měsíc čistých nákupů, a zvýšila tak své celkové zlaté rezervy na 49 tun.

 

Poptávka centrálních bank po zlatě zůstává silná, s nákupy dosahujícími 694 tun od začátku roku do třetího čtvrtletí 2024, což je srovnatelné s úrovněmi z roku 2022. I když rostoucí ceny zlata mohly v posledních měsících omezit některé nákupy, říjnový nárůst aktivity naznačuje pokračující zájem centrálních bank o akumulaci zlata.

 

To potvrzuje roli zlata jako strategického aktiva pro řízení rizik a diverzifikaci rezervních portfolií centrálních bank.

 

 

V sobotu 7. září 2024 proběhla konference Trading Expo. Akce se tradičně konala u příležitosti veletrhu Sběratel, v areálu výstaviště Praha Letňany. Sérii přednášek bylo možné vyslechnout v kongresovém sále výstaviště.

 

Přednášky s řadou různých témat probíhaly celou sobotu a byly vždy zakončeny dotazy posluchačů. Na ně odpovídali aktéři přímo v sále nebo i při individuálních konzultacích v předsálí. Samozřejmostí byla naše přítomnost, za Auringo / Silverum. Rádi jsme osobně pohovořili s mnoha našimi stávajícími i nově získanými zákazníky nebo podiskutovali s ostatními návštěvníky veletrhu o investičním stříbře a zlatě.

 

Videosestřih z této akce je k dispozic zde: https://www.youtube.com/watch?v=4dRG4GfOtdg

 

Ivana Bertová z realitního shakeru – nemovitosti v portfoliu stokrát jinak –  Investování do nemovitostí zahrnuje celou škálu forem – a některé se možná „investováním do nemovitostí“ nazývají i neprávem

 

Jan Rohrbacher – BDK – elektronické tržiště s investičními kovy a sbírkami pro veřejnost. Mám stříbrné mince a zlaté slitky, jak je výhodně prodám a opět přeměním na peníze? Musím využívat výkup přes prodejce nebo mohu dráže prodat přímo jinému sběrateli či investorovi? A pokud plánuji nakoupit investiční kov, existuje nějaká levnější ale bezpečná cesta než oficiální prodejce? Jak je zajištěna kontrola ryzosti a ochrana před padělky?

 

Kornel Mazur – představení nové obchodní platformy . Může robot najednou prozkoumat obchodní příležitosti na 3000 akciích a vybrat ty nejlepší? Dokáže porazit index s pomocí AI? Opravdu je to pro každého?

 

Marek Lobko – investice do whiskey.  Jen a pouze výjimečné a vzácné whisky jsou ale vysoce stabilní alternativní investicí. Pro vysoké zhodnocení je absolutně nutná, velice dobrá znalost světa whisky

 

Radek Novák – Sběratelství jako investice.  Proč mohou být poštovní známky a jiné sběratelské předměty lepší, nežli třeba akcie nebo dluhopisy, ale proč vám je váš finanční poradce v bance nebo jiné společnosti nenabídne

 

Juraj Liška – Investiční drahokamy. Co je investiční, sběratelsky cenný drahokam s prokazatelnou hodnotou? Vyplatí se investovat do přírodních, vzácných kamenů nebo jsou ohroženy těmi uměle vytvořenými?

 

Lukáš Potužák – Sběratelství historických pohlednic. Historie a výhled do budoucna, ale především užitečné informace o sběratelství pohlednic, jako alternativním způsobu investování

 

 

V úterý byly zveřejněny Minutes z listopadového zasedání Fedu. Někteří členové uvedli, že pokud inflace zůstane zvýšená, Fed by mohl pozastavit snižování úrokových sazeb a držet je na restriktivních úrovních. Mnozí zdůraznili, že nejistota povede k pomalému snižování úrokových sazeb.

 

Guvernérka Bowmanová, která je považována za nejvíce jestřábí členku Fedu, vidí u inflace větší rizika. Mnozí představitelé také nechávají otevřené možnosti pro budoucí kroky a v souladu s předsedou Powellem čekají na dostupná data před dalším jednáním. Ten uznal, že inflace je na „občas hrbolaté“ cestě zpět k 2 %, ale očekává, že bude nadále postupně klesat směrem k tomuto cíli. Na 2% úroveň by se mohla inflace snížit v roce 2026.

 

Po nedávných datech o inflaci uvedl, že ekonomika nevysílá signály, které by naznačovaly, že Fed musí spěchat se snižováním úrokových sazeb. Někteří také uvedli, že v případě ekonomických problémů by snižování úrokových sazeb mohlo být zrychleno.

 

Představitelé zdůrazňují potřebu opatrnosti a flexibility v měnové politice, s ohledem na nejistoty ohledně neutrální úrokové sazby a potenciální změny v ekonomické aktivitě a na trhu práce. Zde je třeba připomenout, že nezaměstnanost je druhým oficiálním cílem Fedu.

 

 

I když další setkání Evropské centrální banky (ECB) proběhne až téměř za 3 týdny, vyjádření jednotlivých centrálních bankéřů naznačují významnou změnu v myšlení uvnitř Rady guvernérů. Zatímco před létem byla hlavní starostí přetrvávající inflace, nyní se pozornost přesunula k slabému hospodářskému růstu v eurozóně, který by mohl tlačit inflaci až moc dolů.

 

Stejně jako Česká republika očekává i eurozóna dočasný nárůst inflace, lze očekávat zvýšení meziroční inflace z říjnových 2,0 % na prosincových kolem 2,5 %. Rostoucí počet členů Rady guvernérů věří ve vytrvalost snižování míry inflace, kterou neovlivní ani očekávané zvýšení cenových tlaků ke konci roku způsobené nízkou srovnávací základnou. ECB očekává dosažení 2% inflačního cíle na podzim příštího roku.

 

Naopak, nedávné údaje o hospodářském růstu byly pro ECB spíše zklamáním, což zvyšuje její obavy z opožděné reakce snižování úroků na vývoj ekonomiky. Dosavadní vývoj je horší, než ECB ještě nedávno předpokládala. S příchodem dalších rizik, jako je vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách a jeho potenciální negativní dopady na růst v eurozóně, sílí tlak na rychlejší a větší snižování sazeb, než bylo očekáváno, možná i pod 2% úroveň cílované inflace. A bude z ní holubice.

 

ČNB zasedá poté a klidně ji může kopírovat. Nechme se překvapit.

 

 

Minulý týden oznámil Český statistický úřad inflaci za říjen. Inflace se zvedla z 2,6 % v září na 2,8 % v říjnu, přičemž oproti minulému měsíci je to nárůst o 0,3 %. Nejvíc na meziroční inflaci působí ceny služeb, které oproti loňsku stouply o 5,3 % (v září to bylo 5,0 %). Ceny zboží v říjnu vzrostly o 1,3 % (v září to bylo 1,2 %). Kdyby se ceny benzínu a nafty meziročně nesnížily, inflace by byla ještě vyšší.

 

Tady je vývoj meziroční inflace:

To, že služby mají dlouhodobě vyšší inflaci, není překvapení. Podobný trend vidíme i v zemích eurozóny a v USA. Hlavním důvodem je, že ceny spojené s dlouhodobými smlouvami (jako nájmy s ročním navýšením) se mění pomaleji. U cen v restauracích a dalších podobných službách je pak pokles cen skoro nereálný.

 

Říjnová inflace přesně odpovídá odhadu ČNB. Vzhledem k tomu, že svůj odhad zveřejnili minulý čtvrtek, taková přesnost se dala čekat. Petr Král, šéf měnové politiky ČNB, zdůraznil, že inflace je stále v tolerančním pásmu, a dodal: „V příštím roce bude nárůst cenové hladiny zpomalovat a postupně se navracet k 2% cíli centrální banky. Růst regulovaných cen totiž počínaje lednem výrazně zvolní. Pohonné hmoty budou meziročně zlevňovat i v příštím roce. Jádrová inflace se mírně nad 2 % bude pohybovat i v následujících čtvrtletích.“

 

Na svém prosincovém zasedání bude bankovní rada mít k dispozici data za říjen a listopad.

 

Evropská komise snížila v pátek odhad letošního růstu HDP EU z 1,0 % na 0,9 %, odhad pro rok 2025 z 1,6 % na 1,5 %. EK uvedla, že EU se po dlouhém období stagnace vrací k mírnému růstu (za mě opravdu hodně mírnému). EK potvrdila očekávaný růst HDP eurozóny o 0,8 % v letošním roce, ale snížila odhad růstu pro příští rok na 1,3 % z původních 1,4 %. Je tak vidět, že neeurozóna roste rychleji než eurozóna. Hospodářský růst by měl být podpořen oživením spotřebitelských výdajů a investic.

 

Eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni uvedl, že hospodářský růst by měl v následujících dvou letech zrychlovat, ale za podmínky, že lidé v EU začnou více utrácet. Bez významné restrukturalizace průmyslu k tomu však nedojde.

 

Inflace by měla klesat, letos na 2,6 %, v příštím roce na 2,4 % a v roce 2026 na 2 %. Míra nezaměstnanosti by se měla v příštím roce snížit na 5,9 % z letošních 6,1 %. Tady upozorňuji, že tato hodnota je vyšší, než je míra nezaměstnanosti v „nejhorším“ Ústeckém kraji v České republice.

 

Upozornil však, že vyhlídky zatěžují strukturální problémy a geopolitická nejistota. Důležitý bude i efekt prezidentských voleb ve Spojených státech, jaké budou tamní reálné kroky.

 

 

V říjnu 2024 se meziroční inflace v USA v souladu s očekáváním zvýšila na 2,6 %, což je více než zářijových 2,4 %, kdy Fed zahájil snižování úroků. Dosažení 2% cílové inflace tak nebude rychlé, vypadá to na rok 2026.

 

Ceny některých druhů zboží a služeb, zejména v oblasti bydlení a pojištění, nadále výrazně rostou, což zatěžuje rozpočty spotřebitelů a vytváří ekonomické výzvy. Hlavním faktorem inflace byl trh s bydlením, kde ceny meziměsíčně vzrostly o 0,4 % a přispěly zhruba polovinou k měsíčnímu nárůstu. Dál k ní výrazně přispívá i doprava a ceny automobilového pojištění.

 

Většina analytiků komentovala inflaci stylem, že pro Fed jsou dnešní data přesně taková, jaká si mohl přát. I když se inflace zvýšila, tak se očekává, že Fed na svém prosincovém zasedání sníží úrokové sazby potřetí v tomto roce. Pravděpodobnost snížení se skokově zvýšila – před zveřejněním byla okolo 55 %, po zveřejnění se díky tomu, že inflace byla stejná jako očekávaná, tato pravděpodobnost vylétla na 80 %.

 

P. S.

Jsem hodně zvědav na vztah šéfa Fedu J. Powella a D. Trumpa, který ho před 6 lety do této funkce uvedl.

 

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek v souladu s většinovým očekáváním opět snížila úrokové sazby, a to všechny o 0,25 %, klíčovou dvoutýdenní reposazbu snížila na 4,00 %. Pro toto snížení hlasovalo pět členů bankovní rady, jeden chtěl snížit sazby o 0,50 % a jeden chtěl nechat sazby beze změny.

Guvernér ČNB Aleš Michl uznává, že i po tomto snížení jsou úrokové sazby stále restriktivní. V prohlášení bankovní rady uvedl: „Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvouprocentního cíle.“ Zároveň upozornil, že snižování úrokových sazeb může být kdykoliv zastaveno nebo přerušeno, i když sazby zůstávají na přísných úrovních.

 

Očekává se, že ČNB bude v tomto trendu pokračovat, i když by mohlo dojít ke zpomalení snižování sazeb na jednou za čtvrtletí. Guvernér Michl také zdůraznil, že další rozhodnutí budou přijímána na základě aktuálních ekonomických dat, podobně jako to dělají ECB či Fed, a že bankovní rada vezme v úvahu i kroky ostatních centrálních bank.

 

ČNB spolu s tím vydala i novou makroekonomickou prognózu:

Očekává, že inflace příští rok bude vyšší než letos a očekává se zpomalení růstu HDP. Česká ekonomika se stále potýká s vysokou mírou úspor a slabým vývojem německé ekonomiky, na kterou je silně navázána. Plus plánuje pokračovat ve snižování úrokových sazeb, což má podpořit ekonomiku, která neroste tak rychle, jak by mohla, a to i když se očekává vyšší inflace. Snížila odhad koruny vůči euru a očekává, že zůstane na současné úrovni, dříve byla optimističtější.

 

 

Minulý týden byl zveřejněn rychlý odhad říjnové inflace v eurozóně. Ze zářijových nečekaně nízkých 1,7 % se zvýšila přesně na 2% inflační cíl Evropské centrální banky (ECB). V září byla o něco nižší, než očekávaná, v říjnu naopak mírně vyšší.

 

Za zvýšením inflace stojí především menší, než zářijový propad cen energií, kde se pokles snížil ze zářijových 6,1 % na 4,6 % v říjnu. Ceny služeb jsou nejvyšší u meziroční míry (3,9 %, stejně jako v září), následovány potravinami, alkoholem a tabákem (2,9 % oproti 2,4 % v září), neenergetickým průmyslovým zbožím (0,5 % oproti 0,4 % v září).

 

Inflace v jednotlivých zemích podle Eurostatu:

 

Z hlediska vývoje v jednotlivých zemích si Belgie už půl roku drží nejvyšší inflaci, nyní 4,7 %, což je více než dvojnásobek cílové inflace ECB. Skupina zemí s inflací pod 1 % opět prošla velkými změnami. Slovinsko již dosáhlo nulové míry inflace, v Irsku a Litvě činí 0,1 %. Z dalších je v ní již jen Lucembursko (0,9 %).

 

Vývoj inflace v hlavních ekonomikách eurozóny je pro ECB klíčový, následně bude klíčová i pro Českou republiku: Německá se z 1,8 % skokově zvýšila na 2,4 %, italská z 0,7 % na 1,0 %, francouzská z 1,4 % na 1,5 %, Španělská z 1,7 % na 1,8 %.

 

Do konce roku to bude hodně zajímavé.

 

 

Prezident Petr Pavel včera jmenoval Jakuba Seidlera novým členem bankovní rady s platností od 1. 12. 2024. Ve funkci nahradí Tomáše Holuba, kterému po šesti letech končí první mandát. Holub se rozhodl v radě nepokračovat, což potvrdil bez bližších komentářů. Do konce svého mandátu se však ještě zúčastní listopadového zasedání. V době zvyšování úrokových sazeb byl T. Holub jestřábem, letos se z něj stala více holubice.

 

V budoucnu tedy může na šestiletý mandát nastoupit ještě jednou. Nejde o mimořádnou situaci, podobně na druhý mandát po osmileté pauze nastoupila stávající viceguvernérka Eva Zamrazilová. U něj se objevily spekulace, že bude mít zájem o pozici guvernéra ČNB.

 

Seidler, uznávaný odborník, se dlouhodobě vyjadřuje k otázkám měnové politiky, inflace či úvěrového trhu. Aktuálně je od roku 2021 hlavním ekonomem České bankovní asociace, dříve působil 6 let také v ČNB a to i včetně vedoucího referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědné zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. I pro něj jsou při rozhodování klíčová tvrdá data.