Archiv rubriky: Nezařazené

Britská Bank of England (BoE) následovala Fed a také zvýšila úrokové sazby. Hlavní úrokovou sazbu zvýšila o 0,50 % na 2,25 %. Udělala totéž, co Fed, akorát je zvýšila pomaleji.  A to i přes to, že britská inflace dosahuje 9,9 % a je tedy vyšší, než ve Spojených státech, kde činí 8,3 %.

 

Pokud se ekonomika Velké Británie bude vyvíjet v končícím čtvrtletí podle odhadu BoE, její ekonomika vstoupí podle zjednodušené metodiky do recese (Spojené státy do ní vstoupily po skončeném druhém čtvrtletí).

 

Co s týče následujících kroků, i BoE se bude chovat podle tvrdých dat dostupných v den rozhodování o jejich výši. Velmi důraznou změnou je snížení odhadu míry inflace pro příští rok. BoE ho snížila z 13 % na 11 %.

 

Její chování bude ovlivněno i novou vládní politikou a BoE nezbývá, než vyčkat. To může být jeden z důvodů, proč udělala menší krok než Fed. Vláda svoji politiku představila v pátek a prakticky ihned se začalo mluvit o tom, že BoE zvýší úrokové sazby na mimořádném zasedání již tento týden.

 

Na svém včerejším zasedání Fed jednomyslně zvýšil v souladu se všemi očekáváními úrokové sazby o 0,75 % na 3,00 % – 3,25 %. Zvýšení o 0,75 % se stává oblíbeným, Fed jej použil potřetí za sebou – v červnu, červenci a nyní opět. Do čtveřice k tomu může dojít v listopadu.

 

Odpovídajícím způsobem se zvyšují úrokové sazby očekávané na konci letošního roku. Na jaře tato očekávání činila, 2,4 %, před letními prázdninami 3,4 % a nyní již 4,4 %. Důvodem je inflace, která sice klesla na 8,3 %, ale pokles je menší, než bylo očekáváno.

 

Guvernér Fedu J. Powell prohlásil, že Fed se bude primárně řídit tvrdými makroekonomickými ukazateli a inflace má největší prioritu. K recesi může dojít, tu krátkodobě Fed obětuje, mluví totiž také o zhoršení situace na jinak velmi dobrém pracovním trhu.

 

Další zasedání Fedu bude týden před volbami do Kongresu a Senátu. Uvidíme, zda se to na jednání Fedu promítne, či nikoliv. Trhy zatím očekávají, že nikoliv.

 

 

Na londýnské burze pro obchodování s drahými kovy (LBMA) jsme svědky pádu zásob stříbra. Letos klesají plynule měsíc po měsíci, ani v jenom z nich nedošlo k jejich zvýšení. Zásoby jsou na minimu od července 2016, kdy se začaly evidovat. Zásoby na konci srpna činily 25,8 milionu tun, resp. 916 milionů uncí. Letošní pokles již přesahuje 20 %.

Zásoby však neklesají pouze letos. Počínaje loňským července, jediným měsícem, kdy se množství zásob zvýšilo je listopad 2021. Ve všech ostatních měsících zásoby klesaly a souhrnný pokles činí 8200 tun (263 milionu uncí)

 

Zmíněných 916 milionu uncí je méně, než očekávaná letošní těžba, která má podle odhadu Silver Intitute dosáhnout necelých 845 milionů uncí. K něčemu takovému v posledních letech nedošlo.

 

Do hry dále vstupují ETF. Vydaná ETF mají být krytá fyzickými kovy. Za předpokladu, že tomu tak skutečně je, téměř dvě třetiny uloženého stříbra je takříkajíc „blokováno“ ETF. Na investory zbývá přibližně 10 400 tun, tedy 334 mil uncí. To je přibližně 40 % očekávané letošní těžby.

 

Volného stříbra není mnoho, zvláště, když další uložené stříbro je drženo soukromými investory.

 

 

Jak jsme již na tomto blogu avizovali, proběhla v sobotu 10. září 2022 konference Trading Expo. Akce se tradičně konala u příležitosti veletrhu Sběratel, v areálu výstaviště Praha Letňany. Jednalo se o první pocovidové setkání zájemců o alternativní investice. Silverum se opět ujalo pořadatelské role. Sérii přednášek bylo možné vyslechnout v kongresovém sále výstaviště, tedy po dvouleté přestávce, kdy z důvodů pandemie musela být přesunuta do online.

 

Co bylo na programu?

Mince a medaile

Zajímavá přednáška Elizeje Macha o investicích do historických mincí a medailí. Jak začít, na co si dát pozor, jak sbírku budovat. Tipy a trendy do budoucna.

 

Poštovní známky

Radek Novák, autor knihy Poštovní známky – koníček nebo investice?, člen investiční komise v Portu Gallery velmi fundovaně vysvětlil problematiku. Ukázal na co je třeba se zaměřit, pokud chcete, aby se vaše sbírka finančně zhodnotila. Věnoval se i moderním NFT a jejich využití ve sběratelství.

 

Veteráni

Pavel Kočí, zakladatel Retro Garáž, otevřel problematiku autoveteránů. Jak je nakupovat v aukci, jak určit hodnotu, výše následných servisních nákladů a další otázky k tématu.

 

Drahé kameny

Stěžejním tématem byly kolumbijské smaragdy. RNDr. Juraj Liška podrobně vysvětlil jejich výjimečnost, cenový vývoj, rizika a souvislosti. Díky znalosti místních poměrů byla přednáška ozvláštněna i postřehy z krvavé války o smaragdy a exkurzem do hlubin smaragdových dolů.

 

Drahé kovy

Zdeněk Zaňka se věnoval především sekundárnímu trhu s investičními drahými kovy. Představil elektronické tržiště BDK a vysvětlil jeho funkce. Část výkladu byla pak věnována problematice padělků a laboratorním technikám na jejich odhalování.

 

Nemovitosti

Roman Smejkal rozebral otázku, zda jsou nemovitosti stále zajímavou příležitostí. Posluchači se dozvěděli informace o aktuální situaci na hypotečním trhu a mnoho dalšího k investicím do nemovitostí.

 

Přednášky probíhaly celou sobotu a byly vždy zakončeny dotazy posluchačů. Na ně odpovídali aktéři přímo v sále nebo i při individuálních konzultacích v předsálí. Samozřejmostí byla naše přítomnost, za Silverum. Rádi jsme osobně pohovořili s mnoha našimi zákazníky nebo podebatovali s ostatními návštěvníky veletrhu o investičním stříbře a zlatě.

 

ECB minulý týden dodržela slib a podruhé zvýšila úrokové sazby, tentokrát o 0,75 %. Jde o rekordní jednorázové zvýšení úroků od vzniku eura. Je vidět, že rostoucí inflace v zemích eurozóny se bojí čím dál více. Vždyť hlasování bylo jednomyslné.

 

ECB věří, že inflace by se k cílové střednědobé průměrné 2% úrovni měla dostat v roce 2024.  Letošní inflaci ECB očekává 8,1 %, příští rok 5,5 % a ve zmíněním roce 2024 2,3 %. Jestliže chce, aby k takovému snížení inflace skutečně došlo, je donucena úroky zvýšit i za cenu zpomalení růstu ekonomiky. Je si vědoma, že při negativním vývoji na trzích elektřiny a zemního plynu může ekonomika zemí eurozóny spadnout do recese.

 

V případě, že by recese nebyla velmi silná, bude ECB pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Opakovaně zdůraznila, že inflace je to hlavní, co nyní sleduje. Česká republika by si v takovém případě recesi dovezla.

 

Snižování objemu peněz v ekonomice zatím ECB nespustila. Ohrozila by tím vývoj ekonomiky a to nyní nechce.

 

Cena ropy se poprvé dostala pod cenu před invazí na Ukrajinu. Cena ropy je sražena hrozící recesí, a to nejen v Evropě či Spojených státech, o jejíž možnosti se již opakovaně mluví, ale po dlouhé době i v Číně, která je největším světovým importérem ropy (tam díky nulové toleranci vůči covid-19). Oboje vyústí ve snížení poptávky po ropě. Roční graf ropy Brent je zde (z toho dvoudenní pokles dosahuje 9 dolarů za barel):

 

Byla prolomena hranice 90 dolarů a ropa díky poklesu posiluje svoji usazenost v rámci již probíhajícího medvědího trhu s ropou. Došlo k tomu i přesto, že země OPEC oznámily snížení produkce ropy.

 

Pokud se cena ropy udrží na těchto úrovních, bude působit jako brzda inflace. A (snad) by se mohly snížit ceny pohonných hmot.

 

 

 

V srpnu proběhlo další kolo soutěže, kterou pořádáme ve spolupráci s Transfuzním oddělením Fakultní nemocnice Plzeň.

 

 

Tentokrát byli vylosováni celkem 4 výherci, kteří od nás obdrželi hodnotné dárky – stříbrné pamětní mince ve špičkové kvalitě, vydané ČNB k 100. výročí úmrtí Jana Janského, objevitele krevních skupin. Tato ražba bude brzy vyprodána a její sběratelská hodnota dále jen poroste.

 

Pro ostatní, na které se tentokrát štěstí neusmálo, máme i přesto dobrou zprávu. Všem zaregistrovaným dobrovolným dárcům krve, účastníkům soutěže, totiž společnost Silverum poskytne velmi zajímavé slevy na nákup investičního stříbra a zlata ve svém e-shopu.

 

Dárce budeme podporovat i nadále, jelikož to považujeme za velmi důležité. Proto brzy proběhne další kolo soutěže zakončené celkově již třetím slosováním.

 

 

Minulý týden byl oznámen první návrh státního rozpočtu ČR pro rok 2023. Navrženy jsou příjmy ve výši 1,75 bilionu korun, výdaje 2,02 bilionu. Výsledkem je deficit ve výši 270 miliard korun. Ve srovnání s novelou rozpočtu pro letošní rok se jedná o snížení deficitu o 60 miliard korun.  Letošní deficit na konci srpna činí 231 miliard korun.

 

Ministr financí při prezentaci těchto čísel uvedl, že „Státní rozpočet se musí popasovat s nárůstem cen ve formě pomoci občanům a firmám a zvýšenými výdaji na posílení obranyschopnosti země a zajištění dodávek energií. Současně ale nechceme rezignovat na návrat k fiskální disciplíně.“ Zmíněný deficit představuje 3,8 % HDP.

 

Na straně příjmu rozpočet očekává díky růstu ekonomiky a inflaci zejména zvýšený výběr DPH o 55 miliard korun. Dalším zvýšeným výběrem je 35 miliard z daně z příjmu právnických osob a 25 miliard z daně z příjmu fyzických osob.

 

Na straně výdajů se 104 miliard týká valorizace důchodů a zvýšené další sociální dávky. Druhou největší položkou je 21 miliard na modernizaci české armády. Mimo to dojde i ke zvýšení úroků placených ze státního dluhu. Placené úroky jsou očekávány ve výši 65 miliard, což představuje téměř čtvrtinu deficitu.

 

Nástřel pro rok 2024 představuje deficit 250 miliard korun, pro rok 2025 uvádí 230 miliard. Bude zajímavé sledovat, jak moc je tento první návrh reálný a zda bude schválen. Reálnost uvidíme za půl roku.

 

 

Inflace v eurozóně stále pokračuje v dosahování historických maxim, srpnová činí 9,1 % (o měsíc dříve činila 8,9 %). Očekávání analytiků byla 9,0 %, tady přesnější odhad než před měsícem.

 

 

Bezkonkurenčně největší inflaci v porovnání s ostatními zeměmi eurozóny si udržují pobaltské země, všechny ji již mají na více než 20% úrovni. To je stále více, než dvojnásobek celé eurozóny. Nikdo další nemá inflaci vyšší, než byla červencová v České republice (17,5 %). Čtvrtou nejvyšší míru inflace v eurozóně má s velkým odstupem Slovensko. Pobaltské země ji mají o více než 50 % větší, než čtvrté Slovensko. Na druhé straně jsou stále ty samé tři země – Malta, Francie a Finsko.

 

Celkový přehled Eurostatu je zde:

 

 

Podobně jako u nás jsou tahounem ceny energií (+38,3 %) doprovázené cenami potravin (+10,6 %). Růst cen energií je menší, než byl v červenci, u potravin je tomu naopak.

 

ECB na svém červencovém zasedání poprvé po řadě let zvýšila úrokové sazby. Nezbývá jí nic jiného, uvidíme, co udělá na zářijovém.

 

Minulý týden proběhla roční konference Fedu v Jackson Hole. Hlavním bodem projevu šéfa Fedu J. Powella bylo zdůraznění, že inflace je dnes hlavní prioritou Fedu. Oznámil, že Fed bude pokračovat v rychlém zvyšování úrokových sazeb.

 

Až dosáhnou účinné úrovně (odmítá říci jakou očekává, a to i když to investory velmi zajímá), bude držet úroky tak vysoko, a tak dlouho, aby nad inflací vyhrál a ta se snížila zpět ke 2 %. Tuto výši odmítal i naznačit. Snížení inflace bude mít přednost před zpomalením růstu ekonomiky i zvýšení nezaměstnanosti, což odpovídá posledním Minutes z jejich jednání.  Oznámil to natvrdo, že to firmy a občané pocítí. Chová se stejně jako ČNB.

 

Zkopíroval ji ještě jednou, když zmínil, že je pro něj velmi důležité, aby lidé neočekávali, že zvýšená inflace bude trvat delší dobu a bude akceptována.  Varoval trhy, že si myslí, že mají příliš rychlá očekávání.

 

Uvidíme, co na to odpoví drahé kovy, jak moc se jim to (ne)bude líbit.