Archiv rubriky: Nezařazené

Za letošní 3. čtvrtletí nakoupily 399 tun zlata, čímž nákupy od začátku roku dosáhly 673 tun. I kdyby v posledním čtvrtletí centrální banky nekupily ani jednu unci, jedná se o rekordní roční nákup od roku 1967, tedy ještě před zrušením zlatého standardu.

od: https://twitter.com/KatusaResearch/status/1587568721060843521/photo/1

 

Sestava dostupných kupujících centrálních bank je zajímavá – jsou tam Indie, Katar, Turecko a Uzbekistán. Nejzajímavějším kupujícím je Turecko. Nejen tím, že to je země s inflací kolem 80 % a lidé nakupovali zlato, aby se ochránili před touto inflací, ale turecká centrální banka se řadí mezi banky, které zlato nejvíce používají.

Před třemi lety turecká centrální banka provedla obchody oběma směry. Nejdříve v rámci ochrany turecké liry před oslabením zlato prodávala, aby měla k dispozici americké dolary. Po skončení měnové krize turecká centrální banka zlato začala nakupovat. Avšak nejen, že nakoupila zpět prodané zlato, ale původní rezervy téměř zdvojnásobila (graf je desetiletý, neodpovídá jeho nadpisu).

 

Nyní má Turecko ve zlatých rezervách zlato v hodnotě přibližně 40 miliard dolarů. Pro srovnání – ČNB přibližně 600 milionů dolarů (15 miliard korun) při aktivech 3,3 bilionu korun. Snad opravdu začne pracovat na zdesetinásobení objemu zlata v devizových rezervách ČR.

 

 

 

Jestřábi pokračují v akci. ECB minulý týden splnila všeobecné očekávání a potřetí zvýšila úrokové sazby, tentokrát o 0,75 %, což je stejné jako v září.  Depozitní úroková sazba byla zvýšena na 1,50 % a refinanční na 2,00 %. Od června se zvýšila o 2 procentní body, bylo dosaženo maximum z roku 2009. Zvyšování úrokových sazeb bude ještě pokračovat.

 

ECB stále doufá, že inflace by se k cílové střednědobé průměrné 2% úrovni měla dostat v roce 2024.   Jestliže chce, aby k takovému snížení inflace skutečně došlo, je donucena úroky zvýšit i za cenu zpomalení růstu ekonomiky. Je si vědoma, že může ekonomika zemí eurozóny spadnout do recese.

 

V případě, že by recese nebyla velmi silná, bude ECB pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Opakovaně zdůraznila, že inflace je to hlavní, co nyní sleduje. Vždyť průměrná inflace v zemích eurozóny činí 9,9 %.

 

Snižování objemu peněz v ekonomice zatím ECB nespustila, pravděpodobně k němu přistoupí až po zastavení zvyšování úrokových sazeb. Více informací oznámí v prosinci.

 

 

Jedná se o mimořádný státní rozpočet. Ve své podstatě se jedná o třetí mimořádný rozpočet za sebou. Schválený deficit pro rok 2023 činí 295 miliard korun, což je o 80 mld. Kč nižší než deficit letošního rozpočtu po všech novelizacích. Ve výhledu je schodek stanoven na 280 mld. korun pro rok 2024 a 260 mld. pro rok 2025. V roce 2023 má jít o 3,5 % HDP, v roce 2024 o 2,7 % a v roce 2,4 %. Maastrichtské kritérium, pro přijetí eura činí 3 %.

 

„Rozpočtu na příští rok můžeme říkat protikrizový, válečný nebo solidární. Inflace bude i v příštím roce generovat další mimořádné výdaje v čele s vyššími důchody, sociálními dávkami a především zastropováním cen elektřiny a plynu. Vedle toho se rozpočet musí popasovat také s ryze válečnými výdaji, jako jsou dodatečné peníze na modernizaci naší armády či na diverzifikaci našeho energetického mixu a derusifikaci dodávek energií“

 

Ve srovnání s letošním rokem jsou v rozpočtu dvě změnové položky kolem 100 mld. korun. Na straně příjmů se jedná o 100 miliard korun z daně z neočekávaných zisků. Pokud je odhad reálný, pokryje zákonem dané zvýšení důchodů na straně výdajů (93 mld.). Úroky ze státního dluhu jsou očekávány 70 miliard, tedy čtvrtinu deficitu.

 

Během příštího roku bude vláda pracovat na restrukturalizaci rozpočtu, tedy změně složení příjmů i výdajů. Bude to záviset i na vývoji ekonomiky v nejbližších 6 měsících. Uvidíme, s čím přijde. V horizontu několika let to bude mnohem důležitější, než pár miliard korun sem, či tam v příštím roce.

 

 

 

Před necelými dvěma týdny jsme psali o tom, že mezinárodní ratingová agentura S&P potvrdila výhled ratingu u ČR jako stabilní. Minulý týden svůj aktuální rating potvrdila i agentura Fitch. Její jarní rating obsahoval negativní výhled. Tento výhled sice agentura Fitch ponechala, ale nepoužila ho.

To znamenaná, že vývoj situace za posledních 10 měsíců nevidí z jejich strany jako neočekávaně negativní. Jako hlavní rizika pro snížení ratingu vidí velké zvýšení poměru stání dluhu / HDP a významně větší negativní dopady nedostatku energií. Potom by rating byl snížen.

 

I v případě agentury Fitch nemá žádná ze zemí střední a východní Evropy (Rakousko nepočítám) lepší rating, Estonsko ho má na stejné úrovni.

 

Uvidíme, jak se k excitujícímu ratingu vyjádří ratingová agentura Moody’s.

 

 

Inflace v EU se v září zvýšila z 10 % na 10,9 %, to je rekordní maximum. Míry v jednotlivých zemích jsou následující.

Tahounem růstu inflace jsou energie a ceny potravin. Inflace je dlouhodobě nejvyšší v Pobaltí. Ve všech třech zemích je míra inflace na více, než dvojnásobku průměru EU. Následuje Maďarsko, Česká republika a Nizozemsko. Inflace v těchto třech zemích je minimálně o polovinu rychlejší, nežli je průměr EU.

 

Zeměmi s nejrychleji rostoucí mírou inflace je Maďarsko a Nizozemsko. Kromě těchto šesti, inflace rostla v dalších 14 zemích, tedy celkem ve 20 zemích z 27.

 

Od ECB lze očekávat pokračování zvyšování úrokových sazeb. Opakovaně zdůraznila, že inflace je to hlavní, co nyní sleduje.

 

 

Mezinárodní ratingová agentura S&P potvrdila výhled ratingu u ČR jako stabilní. V porovnání s agenturou Moody’s ani výhled nezměnila. Agentura Moody’s totiž jako hlavní důvod srpnového snížení výhledu uvedla možné narušení dodávek ruského plynu a následné spuštění recese a zvýšení deficitů státního rozpočtu.

Co se týče dodávek zemního plynu, je nyní situace jasná, přesto agentura S&P neudělala stejný krok.

 

Rating zůstal na AA-, žádná ze zemí střední a východní Evropy (Rakousko nepočítám) ho nemá lepší. Na úrovni České republiky jsou pouze Estonsko se Slovinskem, všechny ostatní země střední a východní Evropy ho mají nižší. Ve srovnání s jinými zeměmi máme rating lepší, než mají Čína nebo Japonsko (obě země A+). O Španělsku (A), Portugalsku (BBB), Itálii (BBB) nebo dokonce Řecku (které je ve spekulativním pásmu BB+) ani nemluvě. Itálie se zatím v investiční úrovni drží.

Zářijová inflace činí 18,0 %. Červencová inflace ve výši 17,5 %, srpnová 17,2%.  Je zde vidět zpomalení růstu, zvýšení o 0,5 % v průběhu dvou měsíců je velmi dobrým výsledkem.

Téměř jistě se nejedná o maximum, ale zároveň se zdá, že není daleko. Vyšší inflace nežli v České republice již mají nejen všechny tři pobaltské země, ale i Maďarsko a Nizozemsko máme takříkajíc „v patách.“ I tam už je inflace nad 17 procenty.

 

Vybírám pár bodů :

• Zboží: +20,7 %, služby +13,7 %
• Bydlení 1: elektřina +37,8, %, plyn 85,9 %, tuhá paliva 55,8 %, teplo a teplá voda + 21,1 %. Meziměsíčně nejrychleji vzrostly ceny plynu.
• Bydlení 2: Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) vzrostly o 16,4 %. To je již klesající hodnota ve dvou po sobě jdoucích měsících.
• Potraviny: Mouka + 61,0 %, máslo + 50,5 %, mléko +50,1 %, drůbeží maso +36,7 %, cukr +33,8 %. Máslo s mlékem mají sice téměř identický růst, ale meziměsíčně se máslo zlevnilo a mléko zdražilo. Zajímavá kombinace…
• Pohonné hmoty + 22,7 %. Dvouměsíční pokles o 21 procentních bodů.

 

Z webu ČNB:

Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v září 2022 cenová hladina meziročně o 18 %. Inflace tak ve srovnání se srpnem mírně zrychlila a nacházela se nadále vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v září meziročně vzrostly o 17,9 %. Zářijový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s letní prognózou ČNB o více než dva procentní body pomalejší vlivem všech složek inflace s výjimkou změn nepřímých daní.

  

Pozorovaná data potvrzují dosahování vrcholu inflace, což letní prognóza ČNB předpovídala pro druhé pololetí roku 2022. Vývoj inflace ve třetím čtvrtletí přitom signalizuje možnost kulminace cenového růstu na o něco nižší úrovni ve srovnání s očekáváním

 

 

Ve čtvrtek 29. září ČNB intervenovala na finančních trzích ve prospěch české koruny částkou téměř 70 miliard korun, což jsou přibližně 2 % devizových rezerv. ČNB prodala eura a dolary a za ně nakoupila české koruny. Defacto je stáhla z oběhu.

 

Intervence sama o sobě nebyla obranná proti právě v ten den probíhajícímu silnému tlaku na oslabení koruny. Výsledkem proto bylo posílení kurzu koruny o přibližně 20 haléřů za euro.

 

Jedlo se o signál, že Bankovní rada je i nadále připravena chránit českou korunu proti oslabení. Důvodem vydání signálu byl nedávný vývoj britské libry. Ta je totiž finančními trhy stále vnímána o úroveň výše, nežli česká koruna. Krize libry by mohla způsobit, že investoři začnou stahovat finanční prostředky z emerging markets, kam česká koruna stále patří. Proto ČNB chtěla, aby byla jasné, co má v plánu.

 

K tomu v ten den Bankovní rada v souladu s očekáváním nezvýšila úrokové sazby. Protože Fed, ECB i BoE je zvýšily, úrokový diferenciál podporující kurz koruny se zmenšuje. Tlak na oslabení koruny díky tomu bude pokračovat.

 

Plynulý trh se může vyřešit sám, skokové tlaky na oslabení koruny bude i nadále řešit ČNB. Prodá eura a dolary, nakoupí koruny. K dispozici má stále více, než 130 miliard euro.

 

 

 

Odhady vývoje inflace pro rok až dva jsou jedním z hlavních témat. V posledních dvou letech analytici i centrální banky podhodnocovali. Předpověď doslova krizové 3% inflace pro Spojené státy vydaná před necelými dvěma lety byla vnímána jako strašení.

 

Odhady dalšího vývoje nebyly zvyšovány předem, ale až jako výsledek, kdy dosažená inflace překonávala odhady. Zvýšení odhadů nikdy nebylo skokové, jednalo se pouze o posun křivky, viz tento graf.

 

Je možné, že stávající odhady maxima se zpřesňují. Vzniká zde však jiná věc – na řadu přichází odhady poklesu míry inflace. Všechny odhady mluví o relativně rychlém návratu k cílově 2% míře inflace. Zde jsou ve hře dvě rizika.

 

Prvním rizikem je, že analýzy nadhodnocují rychlost snižování míry inflace. Druhým je, že dosažená míra inflace budou 2 procenta. Při nepřesnosti odhadů směrem nahoru lze pochybovat o přesnosti odhadů inflace směrem dolů. Mezi prvními centrálními bankami, které mluví o pomalejším než dříve očekáváném poklesu inflace je ČNB. Evidentně si je vědoma toho, jak podhodnocovala růst inflace. Jiné centrální banky zatím o zpomalení snižování inflace nemluví.

 

Pro  budoucí vývoj se nyní začíná vyplácet sledovat ne odhady, kdy a zda inflace vyvrcholí na x procentech nebo o 1 procentní bod výše a o měsíc dříve nebo později, ale jakou rychlostí se pravděpodobně bude snižovat a kde se pokles zastaví.

 

Když se odhady nebudou vyplňovat, nebude to nic překvapivého. Z čistého pohledu na minulé dva roky je pravděpodobné, že snižování míry inflace potrvá déle a pokles se zastaví výše, než jsou stávající scénáře.

 

 

V poslední době, zvláště v minulém týdnu, došlo ve Velké Británii k finančním problémům. Bank of England sice podobně jako řada jiných centrálních bank zvyšuje úrokové sazby, ale byla donucena zasáhnout, aby se britský finanční systém nedostal do ještě větších problémů, než se nachází. Výsledkem byly velké pohyby kurzu britské libry k dolaru.

 

Podle informací britských obchodníků s drahými kovy projevila řada velkých investorů plus velké množství malých minulý týden výrazně vyšší zájem o fyzické drahé kovy. U největších britských obchodníků došlo ke dvojnásobení objemu. Na vlastní oči uviděli, že zlato slouží jako obrana před znehodnocením domácí měny.

Během posledních 12 měsíců i díky posilujícímu dolaru cena zlata vyjádřená v dolarech klesla o 96 dolarů za unci. Stejný dolarový pohyb díky oslabení britské libry byl Brity vnímán jako zvýšení ceny zlata o 205 liber za unci.

 

Lepší důkaz, než že zlato slouží jako ochrana před oslabením měny lze sotva poskytnout. Zvláště, když se jedná o britskou libru, tedy jednu z nejvýznamnějších světových měn.