Archiv rubriky: Nezařazené

Za pár dní se Chorvatsko stane dvacátou členskou zemí eurozóny. Chorvatsko splňuje všechna 4 základní kritéria – deficit státního rozpočtu a poměr státní zadluženosti s HDP, míry inflace, výše úrokových sazeb a kurzu kuny k euru. Příštího roku budou ceny uváděny jak v kunách, tak i v eurech. Obchody budou akceptovat obě měny, kurz bude pevný.

 

V České republice se zahájení procesu s přijetím eura odkládá. Minulý týden se přijetím eura zabývalo odložené jednání vlády České republiky. Vláda přijala nedoporučení ČNB a Ministerstva financí, aby nebyl stanoven termín přijetí eura.  Hlavními důvody je inflace, výše úrokových sazeb. K tomu česká koruna není zařazena v měnovém systému ERM II, podmínkou účasti je nízká volatilita kurzu koruny vůči euru.

 

Mimo tato kritéria je pohled na ekonomiku ČR ve srovnání s eurozónou. Ve společném prohlášení Ministerstva financí a ČNB je uvedeno: „Za překážku vstupu do měnové unie vláda považuje nedokončený proces ekonomické konvergence české ekonomiky zejména v oblasti cenové a mzdové úrovně, jejichž odstup od průměru eurozóny zůstává značný. Nadále se rovněž významně odlišuje struktura českého hospodářství vůči eurozóně, což by mohlo způsobovat problémy v případě jednotné měnové politiky. Vzhledem ke stárnutí populace není také dořešena dlouhodobá udržitelnost veřejných financí.“

 

Na zavedení eura si v České republice ještě počkáme.

 

 

Milí přátelé, vážení klienti a obchodní partneři,
 
děkujeme Vám za přízeň a důvěru v roce 2022 a přejeme pohodové prožití vánočních svátků, pevné zdraví, hodně štěstí a vše nejlepší v roce 2023.

 
Vaše Silverum

 

 

P.S.:

Do 31.12.2022 bude provoz v našem logistickém centru částečně omezen. Některé zásilky proto mohou být odbaveny s mírným časovým posunem. Expedice se vrátí do běžného režimu 2.1.2023. Toto pondělí navíc proběhne první nákup na Súčty ročníku 2023.

Včerejší zasedání Bankovní rady nepřineslo žádné překvapení. Od letní změny členů Bankovní rady ČNB nedošlo v druhé polovině roku ani k jedné změně úrokových sazeb. Všechna hlasování proběhla poměrem 5:2 ve prospěch ponechání sazeb na červnové úrovni, stejně tak i včerejší.

Hlavní je druhý bod shrnutí rozhodnutí Bankovní rady – ČNB neví, co bude. Tak sedí na rukou a nechává si otevřené dveře na nezbytné kroky.

O snižování úrokových sazeb však zatím nepadlo ani slovo, pouze probíhají diskuse, zda úrokové sazby zvýšit nebo ne. K tomu byla zdůrazněna obrana české koruny proti případnému oslabení. Opakovaně zmiňuje pád hypotečního trhu – říjen 2022 versus říjen 2021 = pokles o 82 %.

 

Na závěr svého prohlášení Bankovní rada  zopakovala obvyklé dvě věty:

Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnovení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik prognózy.

 

 

 

Listopadová míra inflace se zvýšila ze říjnových 15,1 % na 16,2 %. Potvrdilo to, že říjnový pokles inflace nebyl okamžitou změnou trendu.

Základní položky meziroční míry inflace:

• Zboží: +18,5 %, služby +12,7 %. Jedná se o rekordní rozdíl mezi růstem cen zboží a služeb. Zvýšení ceny služeb je menší, než bylo před měsícem, kdy bylo významným tahounem inflace.
• Bydlení: elektřina -23,4 % (před měsíce byl pokles o 38,2 %) plyn 139,0% (v říjnu 85,3 %), tuhá paliva 68,8 %, teplo a teplá voda + 30,2 %, nájem + 5,8 %, vodné a stočné také 5,3%. Změna cen tuhých paliv, tepla a teplé vody a vodného a stočného jsou téměř bez změny.
• Potraviny: cukr +109,3 %, mouka + 48,3 %, i zde bez zásadní změny
• Pohonné hmoty + 14,5 %, to je ve srovnání s říjnovými 21,7 % pokles o třetinu
• Stravovací služby + 26,0 %, téměř beze změny

 

Podle Petra Krále, ředitele sekce měnové ČNB:

 

„Dynamika cen zboží v rámci jádrové inflace v listopadu poprvé po dlouhé době zvolnila, ve zpomalování pokračoval růst cen služeb, ve kterém se projevil další pokles příspěvku nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného. Růst cen potravin však dále akceleroval.“

 

„Meziroční cenový růst bude v nejbližších měsících kolem přelomu roku nadále rozkolísaný….Kolem poloviny příštího roku se inflace sníží na jednociferné hodnoty“

 

Uvidíme, co bude na jaře, jak moc bude jednoprocentní inflace dosažitelná. Místo jara se začalo mluvit o polovině roku.

 

 

Včera prezident Zeman oznámil nové dva členy Bankovní rady ČNB Jana Kubíčka a Jana Procházku. Oba jsou jmenováni poprvé. Jan Frait bude po červnovém jmenování členem Bankovní rady povýšen na pozici viceguvernéra.

 

Z jarního stabilního hlasovacího poměru 5:2 ve prospěch zvyšování úrokových sazeb je během několika měsíců 6:1 ve prospěch jejich nezvyšováním případně zvyšování výhradně v extrémní důležitosti.

 

Toto je projev guvernéra A. Michla, tučně vybírám nejdůležitější, klíčová je kredibilita zmíněná v poslední větě. Bez ní ČNB nezmůže vůbec nic.

 

Vážený pane prezidente,

děkuji Vám za jmenování pana viceguvernéra a za doplnění bankovní rady o dva nové členy. Všichni pracovali řadu let úspěšně pro Českou republiku, ve prospěch českých občanů. A budou tak bezpochyby pracovat i nadále.

 

Jsem rád, že je tu s námi i viceguvernérka Zamrazilová. Před Vámi i veřejností tímto prohlašujeme, že naprostou prioritou pro ČNB je podstatné snížení inflace. Dopady měnové politiky na ekonomiku se dostavují se značným zpožděním. První pozitivní výsledky politiky nové bankovní rady se dostaví na jaře. Inflace začne klesat. V květnu jsem při jmenování guvernérem řekl, že předpokládám, že boj se současným typem inflace bude trvat dva roky. Teď, po půl roce, konzistentně s tím říkám, že naše prognóza předpokládá, že za rok a půl dojde k obnovení cenové stability, i když to bude bolestivé.

 

Neméně podstatným úkolem je zajistit, aby česká koruna zůstala pevná. Česká národní banka bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Dalším úkolem pak je, aby náš finanční sektor zůstal stabilní a podporoval ekonomiku i v těžkých časech. Jak jsem poznal od července novou bankovní radu a jak jsem se seznámil s životopisy nových členů a hlavně jejich odborností, máme vytvořeny skvělé předpoklady pro to, aby Česká národní banka byla nadále kredibilní a aby splnila svůj mandát.

 

 

Poměr ceny zlata a stříbra se rozpohyboval. Od dubna letošního roku je jeho vývoj zajímavý.  Toto je graf pohybu za posledních 12 měsíců.

Od dubna až do konce září jsme byli svědky jeho růstu z březnových 76-78 až na 95,4. Tato hodnota při „vyloučení“ necelých prvních 5 měsíců od globálních problémů s COVIDem (březen – polovina července 2020) představuje třicetileté maximum. Od této doby poměr ceny zlata a stříbra s růstovými korekcemi klesá, aktuálně je na úrovni z března letošního roku.

 

Korekce při poklesu poměru jsou výraznější, nežli korekce při jeho růstu. Nejčastěji k tomu nastává v době, kdy klesají ceny obou kovů a cena stříbra klesne více než cena zlata.

 

Balení Stříbrných účtů finišuje! Dnes odpoledne odjela poslední dodávka v barvách České pošty z našeho logistického centra v Plzni s letošními balíčky Stříbrných účtů. Garantovaný termín dodání nejpozději do Vánoc.

 

 

Termín zavedení eura v České republice zůstává nestanoven. Jednání vlády, které se tím mělo zabývat, bylo odloženo. Vstupní kritéria se týkají čtyř položek, dvě má na starosti Ministerstvo financí a další dvě ČNB.

 

Roční deficity státního rozpočtu a míru státní zadluženosti má na starosti Ministerstvo financí. Maastrichtská kritéria činila roční deficit státního rozpočtu menší, než 3 % HDP a státní zadluženost menší než 60 % HDP (toto je zatím jediné splňované kritérium).  I přes probíhající rozpočtové deficity tento ukazatel není ohrožen. Navíc dočasně nejsou tato kritéria sledována.

 

ČNB má na starosti rozdíl mezi výší úrokových sazeb v České republice a eurozóně. Druhým je stabilita kurzu koruny k euru. Oboje bude trvat ještě několik let. V květnu se k přijetí eura vyjádřila takto:

 

„Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je nutno konstatovat, že v současnosti nejsou známy všechny potenciální závazky, které budou do budoucna pro Českou republiku vyplývat v souvislosti s přijetím eura. Případné rozhodování o načasování vstupu do měnové unie je tak stále doprovázeno významnými nejistotami.“

 

 

P. S.

Za tři týdny se členskou zemí eurozóny stává Chorvatsko, které splňuje všechna základní kritéria.

 

 

 

Centrální banky pokračují v nákupech zlata. V říjnu koupily 31 tun zlata a zlaté rezervy vzrostly na 36.782 tun, což představuje maximum od roku 1974. Hlavní nákupy provádí několik málo centrálních bank. Největším říjnovým kupujícím byla centrální banka Spojených arabských emirátů, která letos nakoupila 18 tun zlata, čímž zvýšila své rezervy o třetinu.

 

Druhým největším říjnovým kupujícím je Turecko, které je zároveň největším letošním kupujícím. V říjnu nakoupilo 9 tun, čímž zvýšilo letošní nákupy za prvních 10 měsíců o 103 tun. Třetím největším kupujícím je centrální banka Uzbekistánu, také s nákupem 9 tun, letos zatím koupila 37 tun.

 

Letošní obchody se zlatem od ledna do října jsou zde, mezi kupujícími je i ČNB.

https://www.gold.org/sites/default/files/2022-11/chart2_0.png

 

Největším letošním prodávajícím je Kazachstán, zajímavější je však Německo na druhém místě a Rusko na třetím. Obě země byly považovány za čisté kupující. Podobně překvapivé je Polsko, kde šéf centrální banky naplánoval nákup 100 tun zlata během několika nejbližších let.

 

Snad ČNB zůstane mezi zelenými. Aleš Michl před několika měsíci oznámil několikaletý plán o nákupu 100 tun zlata.

 

 

Včera byl Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení schválen státní rozpočet ČR pro rok 2023. Jedná se o třetí mimořádný rozpočet za sebou. Schválené příjmy činí 1,93 bilionu korun, výdaje 2,22 bilionu, deficit pro rok 2023 činí 295 miliard korun, což je o 80 mld. Kč nižší než deficit letošního rozpočtu po všech novelizacích. Schválené pozměňovací návrhy byly minimální, navíc mohou schvalovat pouze přesun mezi kategoriemi.

V platnosti zůstaly výhled pro roky 2024 a 2025 – deficit 280 mld. korun pro rok 2024 a 260 mld. pro rok 2025.

 

„Rozpočtu na příští rok můžeme říkat protikrizový, válečný nebo solidární. Inflace bude i v příštím roce generovat další mimořádné výdaje v čele s vyššími důchody, sociálními dávkami a především zastropováním cen elektřiny a plynu. Vedle toho se rozpočet musí popasovat také s ryze válečnými výdaji, jako jsou dodatečné peníze na modernizaci naší armády či na diverzifikaci našeho energetického mixu a derusifikaci dodávek energií“

 

Ve srovnání s letošním rokem jsou v rozpočtu dvě změnové položky kolem 100 mld. korun. Na straně příjmů se jedná o 100 miliard korun z daně z neočekávaných zisků. Pokud je odhad reálný, pokryje zákonem dané zvýšení důchodů na straně výdajů (93 mld.). Úroky ze státního dluhu jsou očekávány 70 miliard, tedy čtvrtinu deficitu.

 

Během příštího roku bude vláda pracovat na restrukturalizaci rozpočtu, tedy změně složení příjmů i výdajů. Bude to záviset i na vývoji ekonomiky v nejbližších 6 měsících. Uvidíme, s čím přijde. V horizontu několika let to bude mnohem důležitější, než pár miliard korun sem, či tam v příštím roce.

 

 

Vážení klienti,

 

upozorňujeme Vás, že od 1.12.2022 dojde ke změně bankovních účtů. Nově prosím tedy své platby za objednávky v eshopu, resp. vklady na Stříbrných účtech zadávejte na následující bankovní účty.

 

Pro eshopové objednávky:

 

Pro platby v CZK:
č. účtu: 2001999177 / 2010

 

Pro platby v EUR:
č. účtu: 2801999183 / 2010
IBAN: CZ83 2010 0000 0028 0199 9183
SWIFT: FIOBCZPPXXX

 

 

Pro vklady na Stříbrné účty:

 

Pro vklady v CZK:
2701999178 / 2010

 

Pro vklady v EUR:
2901999180 / 2010
IBAN: CZ14 2010 0000 0029 0199 9180
SWIFT: FIOBCZPPXXX

 

Variabilní symbol (číslo Vašeho Stříbrného účtu) zůstává stejný.

 

 

Děkujeme za pochopení,

 

Tým Silverum