Archiv rubriky: Nezařazené

Od poloviny března bylo hlavním tématem finančních trhů vývoj kolem druhé největší švýcarské banky Credit Suisse. Swiss National Bank (SNB) vydala ve středu oznámení, že v případě potřeby Credit Suisse pomůže se zajištěním likvidity až ve výši 50 miliard švýcarských franků. To finanční trhy zklidnilo.

 

V pátek 17. března investoři znervózněli, jestli k něčemu nedojde o tomto víkendu a začali přemisťovat část finančních prostředků do zlata. Růst ceny zlata nejprve pokračoval i v pondělí 20. března, ve kterém po roce dočasně přesáhl hranici 2.000 dolarů za unci.

 

Tento týden je cena zpět nad 2000 dolary. Toto je pětidenní graf:

K růstu došlo poté, kdy v úterý švýcarské federální státní zastupitelství zahájilo vyšetřování převzetí banky Credit Suisse s tím, že prověřuje možné porušení švýcarského trestního práva ze strany vládních úředníků, regulačních orgánů a vedoucích pracovníků obou bank při jednání o fúzi, které proběhlo 18. a 19. března.

 

To vládu nevylekalo, včera zrušila bonusy více, než tisícovce manažerů. Kdyby se obávala prokuratury, neudělala by to. Výsledkem je, že cena zlata se stabilizovala nad 2020 dolary za unci.

 

Česká národní banka zveřejnila ve čtvrtek Roční zprávu o výsledku hospodaření a Roční účetní závěrku za rok 2022.

 

V loňském roce ČNB nakoupila 1 810 kg zlata, což zvýšilo její zásoby o 1 377 kg na 11 959 kg, tedy 385 tisíc uncí v hodnotě 15,8 miliardy korun. Přibližně 60 % z nich je uloženo v zahraničí, 40 % v České republice. Ve zprávě ČNB jsou zásoby rozděleny do 4 kategorií:

 

Dlouhodobě držené zásoby v hodnotě 15 miliard korun tvoří investiční mince a slitky, provozní zásoby tvoří drahé kovy určené na výrobu mincí. Když se tato kategorie zásob vyčerpává, je doplněna. Dříve docházelo k tomu, že sem byly přesouvány kovy z dlouhodobých investice.  Nyní došlo ke zvýšení téměř o polovinu.

 

Je to signál o tom, že guvernér A. Michl bude chtít pokračovat v nákupu investičního zlata, jak dříve prohlásil. Během svého šestiletého období guvernéra ČNB plánuje nakoupit 100 tun, tedy téměř desetinásobek zásob držených na konci loňského roku. Letošní nákupy již začaly.

 

 

 

Ve středu 29. března bankovní rada České národní banky na svém druhém letošním zasedání úrokové sazby nezměnila. Hlasování skončilo předvídatelným poměrem 6:1. Šest členů hlasovalo pro ponechání úrokových sazeb beze změny, jeden pro jejich zvýšení o 0,25 %

Ve svém rozhodnutí Bankovní rada ČNB mimo jiné uvedla:

 

„Nejistota ohledně hospodářského výhledu a budoucích kroků velkých centrálních bank se oproti únorovému jednání zvýšila, a to i s ohledem na situaci na finančních trzích. Navzdory těmto nejistotám bude bankovní rada i na příštím zasedání rozhodovat o tom, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší. Bankovní rada je stále připravena zvýšit sazby, zejména pokud vzroste riziko vzniku mzdově-inflační spirály.“

 

„Z tohoto pohledu se nemusí naplnit očekávání trhu o tom, že sazby již dosáhly svého vrcholu. Očekávání trhu ohledně načasování prvního snížení sazeb ČNB hodnotíme jako předčasná.“

 

Bankovní rada zesílila varování před možným zvýšením úrokových sazeb. A uvedla, že jejich snížení nepřipadá v úvahu.

 

Na konci ledna jsem slíbil, že se v březnu vrátíme k vývoji poměru ceny zlata a stříbra. Toto je dvouměsíční vývoj tohoto poměru.

 

Vrchol poměru ceny zlata a stříbra byla dosažena v pátek 10. března. Ten den cena zlata rostla celý den z důvodu obav o tom, jak skončí krize Silicon Valley Bank. Růst jeho ceny ještě pokračoval (krátkodobě překonala i 2000 dolarů za unci). Díky tomu se poměr cen zlata a stříbra přiblížil několikaletému maximu ze září loňského roku.

 

Nedělní oznámení záchranného balíčku ve prospěch firem, které měly u banky uložené finanční prostředky, vedlo ke snížení ceny zlata a následně i poměru jeho ceny s cenou stříbra.

 

K vývoji tohoto poměru se v květnu opět vrátíme.

 

 

 

Fed díky jednomyslnému hlasování zvýšil úrokové sazby o 0,25 % na 4,75 – 5,00 %. Trhy očekávají, že během letošního roku dojde k ještě jednomu zvýšení o dalších 0,25 %.  Po minulém zasedání bylo považováno za jisté zvýšení o 0,25 %. Po projevu J. Powella v Senátu se očekávalo zvýšení o 0,50 %. K tomu nakonec nedošlo.

 

Výsledných 0,25 % je díky pádu Silicon Valley Bank, kdy do hry vstoupila stabilita finančního systému. Pokud se na finančních trzích nestane nic mimořádného, při květnovém zasedání budou hlavním kritériem opět tvrdá data. Debatou bude, zda podle v té době dostupných dat ukončit zvyšování úrokových sazeb nebo ne. V příštím roce je očekáváno zahájení snižování úrokových sazeb.

 

Fed se také výslovně vyjádřil, že americký finanční sektor je silný a že by je neohrozil ani bankrot řady bank. Případné snížení úrokových sazeb by nastalo jen v krizové situaci, snad nebude nutný.

 

 

Minulý týden byl hlavním tématem finančních trhů vývoj kolem druhé největší švýcarské banky Credit Suisse. Swiss National Bank (SNB) vydala ve středu oznámení, že v případě potřeby Credit Suisse pomůže se zajištěním likvidity až ve výši 50 miliard švýcarských franků. To finanční trhy zklidnilo.

 

V pátek investoři znervózněli, jestli k něčemu nedojde o tomto víkendu a začali přemisťovat část finančních prostředků do zlata. Toto je měsíční graf vývoje ceny zlata:

Poslední růst je pátek 17. března, předchozí je v týdnu, kdy se řešily problémy Silicon Valley Bank. Z dvouletého pohledu rychlost růstu odpovídala pouze přelomu února a března loňského roku. Růst ceny zlata nejprve pokračoval i v pondělí a po roce dočasně přesáhl hranici 2.000 dolarů za unci. Toto je vývoj v pondělí dopoledne včetně následné korekce.

 

Nejzajímavější to bude po odpoledním otevření amerických trhů. Z pohledu na finanční trhy doufejme, že nebude nutné žádnou další banku řešit podobným způsobem a že cena zlata dlouhodobě poroste i bez toho.

 

P.S.

Ve středu zasedá Fed a bude velmi zajímavé, jak se zachová k výši úrokových sazeb.

 

 

Po krachu americké Silicon Valley Bank zaměřené na financování startujících firem se problémy rozšířily do Evropy. V případě Silicon Valley Bank Fed spolu s ministerstvem financí a ekvivalentem garančního fondu (FDIC) prohlásili, že všichni vkladatelé v bance dostanou své finanční prostředky zpět v celé výši. A to i když přesáhnou výši pojištění vkladů (250 tisíc dolarů).

 

Robert Kiyosaki se v pondělí vyjádřil, že vidí paralelu s rokem 2008 a další problémovou bude švýcarská Credit Suisse. Ukazuje se, že má pravdu. Vkladatelé stahují velké množství pěnez, bance hrozí problémy s likviditou. Credit Suisse patří mezi největší švýcarské banky a je pod drobnohledem od švýcarské centrální banky Swiss National Bank. Proto SNB vydala prohlášení, že v případě potřeby bude pomáhat.

 

Robert Kiyosaki nejvíce se zaměřující na investice do nemovitostí jako obranný nástroj neuvedl nemovitosti, ale jednouncové stříbrné mince. S tím nám nezbývá, než souhlasit. Investice do zlata a stříbra patří mezi dlouhodobě nejlepší obranné nástroje.

 

Spoření do drahých kovů by mělo být dlouhodobé, aby se projevil efekt průměrování cen. Od toho tady jsou Stříbrné účty.

 

Minulý pátek byla zveřejněna míra inflace v České republice. Z lednových 17,5 % se snížila na 16,7 %. Dosažená inflace je o 0,2 procentního bodu vyšší než v zimní prognóze ČNB.

Vývoj je názorně zde:

 

Základní položky meziroční míry inflace:

• Zboží: +19,7 %, služby +11,1%. Významný rozdíl mezi růstem cen zboží a služeb od ledna vůbec nezměnil.
• Bydlení: elektřina 32,0 %, plyn 74,3 %, tuhá paliva 55,6 %, teplo a teplá voda + 45,6 %. Kromě tepla a teplé vody jde o menší růst než byl v lednu. Vodné 16,3 %, k tomu stočné 30,3 % přesně stejné jako před měsíce.
• Pokračuje několikaměsíční zpomalení růstu imputovaného nájemného, aktuálně činí 7,7 %, klasické nájemné se naopak zrychluje v růstu a zvýšilo se o 6,5 %.
• Potraviny: vejce + 95,2 %, cukr +75,1%, mouka + 36,1 %, rýže +31,9 (ve všech čtyřech případech menší než v lednu) polotučné trvanlivé mléko + 39,5 % (stejně jako v lednu),
• Stravovací služby + 23,0 %, ubytovací služby + 20,1 % (nižší růst stravovacích služeb a vyšší ubytovacích)

 

Petr Král, ředitel sekce měnové České národní banky

 

„Nastává to, co zimní prognóza očekávala, tedy že po přechodném zrychlení cenového růstu na počátku letošního roku, souvisejícím zejména s výrazným zrychlením růstu regulovaných cen, začíná inflace znatelně klesat. Ve druhé polovině letošního roku se sníží na jednociferné hodnoty. Tržní složky inflace zvolní vlivem snižujících se nákladových tlaků ze zahraničí i z domácí ekonomiky. Současně dojde k postupné korekci nedávno kulminujících ziskových marží domácích výrobců, obchodníků a poskytovatelů služeb. Začátkem roku 2024 se celková i měnověpolitická inflace sníží do blízkosti 2% cíle, kde setrvá do konce prognostického horizontu. K tomu přispěje i zpřísněná měnová politika ČNB.“

 

Uvidíme, co 29. března udělá Bankovní rada ČNB v obměněném složení s úrokovými sazbami.

 

 

Eurostat včera vydal oficiální sezónně očištěná data o vývoji ekonomik zemí Evropské unie ve 4. čtvrtletí loňského roku.

 

V Evropské unii došlo k poklesu hrubého domácího produktu o 0,1 (ve třetím čtvrtletí vzrostl o 0,3 %), předběžný odhad vývoje HDP ve 4. čtvrtletí činil růst (chcete-li pokles) o 0,0 %. V případě České republiky, Estonska, Finska a Maďarska jde o pokles ve druhém po sobě jdoucím čtvrtletí a díky tomu tyto země splnily podmínky technické recese. Ve stejné technické recesi je i Velká Británie.

 

V meziročním srovnání ekonomika EU ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla o 1,7 procenta, v eurozóně o 1,8 %. Meziroční růst ekonomiky České republiky činí 0,2 %. Za kalendářní rok 2022 jak ekonomika eurozóny, tak i celé EU vzrostla o 3,5 procenta.

 

Pro Českou republiku je důležitá německá ekonomika. Německo je největší obchodní partner České republiky, a to včetně významného automobilového průmyslu a zároveň má největší HDP v Evropě. Před necelými dvěma měsíci německá vláda zveřejnila zvýšení odhadu HDP pro letošní rok z podzimního odhadu ze záporných 0,4 % na kladných 0,2 %

 

 

P. S.

Při vyhlášení vývoje HDP vstupuje do hry psychologický efekt. Rozdíl mezi nulovou změnou a poklesem o 0,1 % je minimální.

 

 

 

 

Ve čtvrtek Eurostat oznámil odhad únorové inflace v eurozóně. Zpomalování  inflace sice probíhá, ale došlo k jeho přibrzdění.  Únorových 8,5 % je sice menších než lednových 8,6 %, avšak zároveň je vyšší než očekávaných 8,3 %. Autorem těchto a následujících dat je Eurostat.

 

Největším problémem je jádrová inflace nezahrnující energie a potraviny. Ta je pozorně sledována jak ECB, tak i Fedem nebo Českou národní bankou. V případě eurozóny se její růst dosud nezastavil a dosáhla 5,6 %. Tahounem jsou průmyslové ceny plus ceny zboží a služeb.

 

Zajímavý je i vývoj inflace v jednotlivých zemích eurozóny:

 

Nejvyšší inflace zůstává v Pobaltí. Na prvním místě je Lotyšsko s 20,1 %, na druhém místě Litva s inflací 17,8 % a na třetím je Estonsko s 17,2 %. Nejnižší míra inflace je v Lucembursku (4,8 %), za ním je Belgie (5,5%) a Španělsko (6,1 %). I když je španělská inflace třetí nejnižší, Španělsko patří mezi země, kde je únorová inflace vyšší než lednová. Není však jedinou zemí se zvýšenou inflací. Dalšími zeměmi jsou Německo, Irsko, Španělsko, Francie, Malta, Nizozemí a Slovensko. Největší zvýšení je v Irsku a Nizozemí, konkrétně o 0,50 %. Francie a Slovensko jsou jediné dvě země, kde je únorová inflace na maximu od roku 2020. U všech ostatních zemí dochází k jejímu zpomalování (maximum bylo obvykle na podzim loňského roku).

 

Na příštím zasedání ECB zvede úrokové sazby se 100% jistotou, nejpravděpodobnější je zvýšení úrokových sazeb o 0,50 %.