Archiv rubriky: Nezařazené

Kumulovaný státní dluh zemí EU se ke konci prvního čtvrtletí letošního roku zvýšil na více, než 13,5 bilionu eur, před rokem těsně přesahoval 13,0 bilionu eur.

Paradoxně i díky inflaci (větší nominální růst HDP) se zadlužení EU snížilo z 87,4 % HDP v prvním čtvrtletí loňského roku na 83,7 % HDP v prvním čtvrtletí letošního roku. Nejvyšší zadlužení v EU má Řecko s 168,3 % HDP, následované Itálií s 157,8 % HDP. Nejvyšší zadlužení mezi velkými ekonomikami má Francie s 112,4 % HDP. Naopak nejnižší zadlužení dosahuje Estonsko s 17,2 % HDP. Česká republika má deváté nejnižší zadlužení. Názorně je to zde:

Fiskální pravidla Evropské unie, známá jako Pakt stability a růstu, vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 % HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP. Tato pravidla byla v roce 2020 z důvodů hospodářským dopadům pandemie COVID-19 pozastavena. Toto mimořádné uvolnění bylo později prodlouženo, zejména kvůli energetické krizi způsobené válkou na Ukrajině.

Samotné číslo zadlužení České republiky na konci prvního čtvrtletí nebylo uvedeno, ale bylo zmíněno, že vzrostlo těsně pod 3,1 bilionu korun. To je rekordní hodnota a představuje nárůst o více, než 400 miliard korun ve srovnání s předchozím rokem, kdy byl státní dluh necelých 2,7 bilionu korun.

V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo 9 % HDP. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP.

Z hlediska splácení státního dluhu se mezi nejefektivnější nástroje řadí inflace. Uvidíme, jaké kroky ČNB bude s úrokovými sazbami podnikat.

V červnu roku 2023 překvapila Česká národní banka (ČNB) rekordním nákupem přes 2,5 tuny zlata. Po 25 letech se tak zvětšil zlatý poklad republiky na téměř 20 tun, což je největší množství zlata, které ČNB vlastnila od roku 1998,  historické minimum ve výši 7,8 tuny zlata bylo dosaženo před 3 lety. Tehdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok jej označil za nepotřebné aktivum.

ČNB řadu let držela zlato pouze kvůli vydávání zlatých mincí a možnému případnému vstupu do eurozóny. Autorem změny chování ke zlatu je Aleš Michl. Ten oznámil, že za dobu v pozici guvernéra ČNB nakoupí 100 tun zlata a ČNB začala  nakupovat. Zmíněných 100 tun zlata odpovídá množství zlata drženého Polskem, Slovenskem a Maďarskem.

Podle Světové rady pro zlato jsou nákupy nebo prodeje zlata, které přesáhnou v jednom měsíci jednu tunu, považovány za „význačné“. Do této kategorie spadají i nákupy prováděné Českou národní bankou.

Podle analytiků aktuální geopolitická situace zvyšuje význam vlastnictví zlata jako bezpečného útočiště bez rizika protistrany. Zlato je jediným aktivem, které se kvalifikuje jako takové. Bude velmi zajímavé, co v srpnu oznámí země BRICS.

Ve čtvrtek Český statistický úřad oznámil červnovou míru inflace v České republice. Ta dosáhla 9,7 %, což je nejnižší hodnota od konce roku 2021. Ceny zboží vzrostly o 10,7 %, ceny služeb o 7,9 %.

• Bydlení: elektřina +24, % (v květnu 24,8 %), zemní plyn + 39,8 % (v květnu 47,6 %) a teplo a teplé vody +40,7 % (v květnu 41,3 %). Vodné +16,3 % (od března beze změny), stočné +26,9 (v květnu 30,3 %)
• Imputované nájemné +1,5 % (v květnu 3,1 %), klasické nájemné +6,9 % (v květnu + 6,8 %).
• Potraviny: cukr +50,3 % (v květnu 57,7 %), vejce +28,8 % (v květnu 32,3%), polotučné trvanlivé mléko +5,4 % (v dubnu 19,2 %), zelenina +28,2 % (v květnu 21,5 %)
• Stravovací služby +13,8 % (v květnu 15,1 %), ubytovací služby +13,5 % (v květnu 14,5 %)

Graficky je to názorně zde:

„V červnu spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 9,7 % a již popáté zmírnily svůj růst. Nižší růst cen byl naposledy zaznamenán v prosinci 2021, a to ve výši 6,6 %. Zpomalení růstu cen bylo ovlivněno zejména vývojem v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle bydlení,” uvedl Jaroslav Sixta, místopředseda Českého statistického úřadu.

Dosažená míra inflace je o 0,4 procentního bodu nižší, než činila prognóza České národní banky (květnový rozdíl činil 1 procentní bod). Shrnutí od Petra Krále, ředitele sekce měnové ČNB je jasné:

Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání jarní prognózy, že inflace bude během jara a léta pokračovat v započatém strmém poklesu. I v následujících měsících bude meziroční cenový růst zpomalovat. Na horizontu měnové politiky, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí příštího roku, inflace klesne k 2% cíli ČNB.

Pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb koncem července je tedy nízká.

Eurostat nedávno oznámil odhad červnové inflace v eurozóně. Zpomalování inflace má úspěch, z květnových 6,1 % se snížila na 5,5 % (očekávaná činila 5,6 %). Dubnové zastavení poklesu bylo již vyhrazeno. V červnu k meziroční míře inflace v eurozóně nejvíce přispěly potraviny, alkohol a tabákové výrobky s růstem o 11,7 % (květnový růst činil 12,5 %), snížení pomohly ceny energií s poklesem o 5,6 % (v květnu rostly o 5,8 %).

Autorem těchto a následujících dat je Eurostat.

Zajímavý je i vývoj inflace v jednotlivých zemích eurozóny. Pod 2% cílovou inflaci se dostalo Lucembursko (1,0 ‚%), Belgie (1,6 %) a Španělsko (1,6 %). Jedinou zemí s dvoucifernou mírou inflace je Slovensko (11,3 %). Za ním jsou Pobaltské země s inflací mezi 8 až 9 procenty.

Všechny tři země eurozóny sousedící s Českou republikou mají nadprůměrnou míru inflace. To není pro nás ideální varianta, promítá se i do České republiky.  Slovensko je uvedeno výše, v Německu činí 6,8 %, v Rakousku 7,8 %. Německo je navíc jedinou zemí eurozóny, kde je červnová inflace vyšší než květnová dosahující 6,3 %.

Zvýšení úrokových sazeb na příštím zasedání ECB je velmi pravděpodobné. Pokud by po vzoru Fedu udělala pauzu, zvyšování bude pokračovat později.

Fed zasedá za dva týdny, tak se nechme překvapit, co udělá.

V pátek minulý týden se objevily informace, že země BRICS, tedy Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika zavedou novou obchodní měnu krytou zlatem.  Vypadá to, že oficiální oznámení by mohli udělat v srpnu v Jihoafrické republice.  Takovýto krok by byl dalším krokem v probíhajícím trendu oslabení používání amerického dolaru a pro trh se zlatem by to mohlo znamenat nový impuls.

Je jasné, že dopad na trh by nebyl okamžitý, jednalo by se o postupný dlouhodobý vývoj. Pokud měna krytá zlatem (na požádání směnitelná za zlato) oficiálně opravdu bude fungovat, musí si země dát velký pozor. Neochota měnit na požádání dolary za zlaté cihly byla důvodem, proč byla v roce 1971 zrušena konvertibilita na zlato amerického dolarů.

Ohledně výhledu vývoje kurzu ceny zlata je jasné, že i kdyby zavedení této měny bylo oznámeno, nedošlo by ke skokovému zvýšení jeho ceny. Zároveň by se nejednalo ani o zabránění nemožnosti výkyvu jeho ceny. Tahouni ceny by se výrazně nezměnily – stále inflace, míra zadluženosti zemí a objem kvantitativního uvolňování a zadluženosti zemí.

Na srpnovém prohlášení po zasedání zemí BRICS bude tedy zajímavá jedna věc – zda tento krok bude oznámen nebo alespoň naznačen, že se o něm bude dále jednat, případně bude negace či dokonce o něm nepadne ani slovo.

Včera Fed zveřejnil Minutes z červnového zasedání, na kterém po deseti zasedáních nezvýšil úrokové sazby. Cílová 2% inflace platí, Fed si je důrazně vědom, že návrat na tuto úroveň bude trvat, dokonce uvedl až rok 2025. Minutes ukazují, že po červnové pauze hodlá opět zvýšit úrokové sazby, a to v souvislosti s rostoucím konsensem, že k boji proti inflaci v USA je zapotřebí další zvýšení. Někteří představitelé Fedu chtěli zvýšit úrokové sazby i v červnu.

Téměř všichni představitelé, kteří se zúčastnili červnového zasedání Federálního výboru pro volný trh, uvedli, že další zvýšení sazeb je „vhodné“, přičemž mezi faktory, které utvářejí výhled, patří trh práce a proinflační rizika. Guvernér Powell zdůvodnil nezvýšení úrokových sazeb tím, že účinky dřívějšího zvýšení sazeb se ještě musí plně projevit v ekonomice. Drží se svého předchozího očekávání „mírné recese“ na konci roku, po níž by mělo následovat „mírně rychlé oživení“.

Obecná očekávání jsou, že základní úroková sazba se z dnešního pásma 5,0 % – 5,25 % nakonec dostane do pásma 5,5 % – 5,75 %. To znamená další dvě zvýšení o čtvrt procentního bodu, přičemž k prvnímu pravděpodobně dojde na příštím zasedání Fedu koncem července. Snížení sazeb ještě letos by bylo překvapivé.

Většina představitelů Fedu upozornila na nejistotu ohledně výhledu a uvedla, že další informace o ekonomice by byly cenné.

I v letošním roce bude auringo / SILVERUM pořadatelem odborné konference Trading Expo & Alternativní investice a odborným garantem celé akce. Již 8. ročník této konference se bude konat v sobotu 9. září, kongresový sál výstaviště PVA EXPO Praha LETŇANY, jako součást 26. ročníku mezinárodního veletrhu Sběratel.

Předběžnými tématy letošní konference jsou:

• drahé kovy
• filatelie
• numismatika
• nemovitosti
• autogramy
• veteráni
• drahé kameny
• AI a moderní technologie v investicích

Jako vždy bude každý okruh představen špičkovými odborníky v těchto oblastech. Vzhledem ke stále dvouciferné míře inflace stojí za to být s těmito obory seznámen. Přesný program a přednášející představíme v dostatečném předstihu.

Naši zástupci budou osobně přítomni a v případě zájmu s Vámi rádi pohovoří nejen o investičním stříbře a zlatě.

Vládou schválený Konsolidační balíček obsahuje opatření zaměřená na konsolidaci veřejných financí a zlepšení stavu státního rozpočtu v České republice. Jeho cílem je přinést pozitivní efekt ve výši přes 94 miliard korun v prvním roce a téměř 148 miliard korun po dvou letech. Balíček zahrnuje 58 opatření, která se zaměřují na snížení deficitu a stabilizaci státních financí.

Některá opatření v konsolidačním balíčku zahrnují:

• Zvýšení daně z příjmu právnických osob ze současných 19 % na 21 %.
• Sloučení snížených sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) na 12 %.
• Změny v sazbách DPH pro některé položky.
• Zavedení nového státního koeficientu u daně z nemovitosti.
• Zvýšení daně z nemovitosti.
• Změny v oblasti spotřebních daní a daně z hazardu.
• Omezení některých daňových výjimek, včetně slevy na školkovné a slevy na studenta.
• Zavedení odvodu na nemocenské pojištění zaměstnanců.
• Snížení státní podpory stavebního spoření.

Vládní poslanci v rámci projednávání balíčku ve Sněmovně nevyloučili, že některé části balíčku se mohou ještě změnit. Cílem je, aby balíček mohl vstoupit v platnost v příštím roce.

Kromě zasedání vedení řady centrálních bank minulý týden došlo k jedné zajímavé události, které nebyla věnována patřičná pozornost. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgieva minulý týden potvrdila, že MMF vyvíjí platformu pro digitální měny centrálních bank (CBDC), která má usnadnit přeshraniční transakce.

Zdůraznila potřebu spolupráce včetně společné regulace mezi centrálními bankami, aby byly zajištěny efektivní a spravedlivé transakce. Varovala, že pokud se země nedohodnou na společné platformě, mohly by tuto mezeru zaplnit kryptoměny.

Platformou pro digitální měny centrálních bank se v současné době zabývá 114 centrálních bank, přičemž přibližně 10 z nich to má téměř připraveno (neuvedla však, o jaké centrální banky se jedná).

Zajímavé je, že CBDC by podle ní měly být kryté aktivy, a dodala, že kryptoměny jsou investiční příležitostí, pokud jsou kryté aktivy, ale pokud nejsou, jedná se o „spekulativní investici“. Jakými aktivy to kryté bude, o tom ani slovo. Nechme se překvapit. Nebo nepřekvapit?

Na svém včerejším zasedání bankovní rada České národní banky úrokové sazby v souladu s očekáváním nezměnila, tentokrát poměrem 5:2 (v květnu činil 4:3). Dva členové hlasovali pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu.

Ve svém rozhodnutí Bankovní rada ČNB mimo jiné uvedla:

Úrokové sazby ČNB se nachází na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky. Zpomaluje růst korunových bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, což brzdí růst množství peněz v ekonomice. Reálné úrokové sazby se při zohlednění výhledu inflace v ročním horizontu po řadě let nacházejí na zřetelně kladných úrovních. Měnové podmínky byly v posledních čtvrtletích přísné i vlivem zhodnocení koruny vůči euru.

I na příštím jednání bude bankovní rada rozhodovat o tom, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší. Bude přitom vycházet z vyhodnocení nové prognózy ČNB a z vyhodnocení nově dostupných dat.

Přestože inflace v posledních měsících klesla více, než předpokládal základní scénář prognózy ČNB, bankovní rada i nadále očekává, že úrokové sazby zůstanou na stávající či vyšší úrovni po delší dobu. To zaručí návrat inflace k hodnotám poblíž inflačního cíle v příštím roce.

Uvidíme, jak se bude inflace dále vyvíjet, hlavně v porovnání s prognózou ČNB.