Archiv rubriky: Nezařazené

Bankovní rada České národní banky se na svém včerejším zasedání rozhodla zachovat úrokové sazby na dosavadní úrovni. Důvodem její obezřetný postoj k uvolňování měnové politiky. S konsensem všech členů rady zůstává hlavní dvoutýdenní reposazba na 3,75 %, v souladu s předpověďmi analytiků i očekáváními trhu.

Banka si klade za cíl udržet inflaci dlouhodobě blízko 2 %, avšak podle aktuálních odhadů se tento cíl nepodaří naplnit ani v roce 2026. Guvernér Aleš Michl upozornil na přítomnost rizik, která by mohla inflaci podpořit – například rostoucí rozpočtové výdaje státu, tlak na růst mezd či zhoršující se globální obchodní prostředí. Současná úroveň sazeb podle něj stále mírně brzdí ekonomiku.

 

Ve svém vyjádření rada zdůraznila, že další kroky budou vycházet z konkrétních ekonomických ukazatelů, a zachovává si flexibilitu pro budoucí rozhodování. Guvernér A. Michl výslovně uvedl:

 

„Cílem dnešního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, respektive aby úvěrová dynamika zůstala umírněná. Tím měnová politika přispěje k udržení nízké inflace“.

 

Zároveň ČBV uvedla, že zohledňuje i vývoj měnové politiky velkých světových centrálních bank.

 

 

Aleš Michl, guvernér České národní banky (ČNB), získal prestižní mezinárodní ocenění pro nejlepšího guvernéra světa v rámci Central Banking Awards 2025. Jde o historický úspěch, protože toto ocenění putuje do České republiky poprvé. Mezinárodní porota vyzdvihla jeho odhodlání snížit inflaci a ochránit hodnotu peněz, díky čemuž ČNB rychle přiblížila inflaci k dvouprocentnímu cíli. Oceněn byl také jeho přístup k aktuálním finančním otázkám. Klíčovou roli sehrála strategie bankovní rady pod Michlovým vedením, která v době vysoké inflace zvolila udržování restriktivní úrokové sazby 7 % (i když byl členem bankovní rady, který během jejího zvyšování vždy hlasoval pro ponechání sazeb beze změny) a silnou korunu.

 

Inflace z 17,5 % v červenci 2022 na 2 % v roce 2024 (a nyní se drží v rámci tolerančního pásma ČNB). Celková inflace za rok 2024 dosáhla 2,4 %, nejnižší hodnoty od roku 2018, a držela se v tolerančním pásmu ČNB. Michl sám zdůraznil, že ČNB šla příkladem odpovědného hospodaření a disciplíny, aby zpomalila růst peněz a chránila důvěru lidí i hodnotu jejich úspor.

 

Kromě toho porota vyzdvihla Michlovy kroky k efektivitě ČNB, jako je první komplexní zeštíhlení provozu za dekádu, snížení počtu pracovních pozic o 5 % a revize procesů k omezení byrokracie. Bankovní rada také zlepšila hospodaření, čímž snížila kumulovanou ztrátu z 487 miliard korun v roce 2022. Inovativní přístup guvernéra potvrzuje i podpora okamžitých plateb, do nichž se zapojilo 90 % českých bank, či úspěšné řešení insolvence Sberbank CZ, kde klienti získali zpět 95 % svých vkladů.

 

Dále byl oceněn za posílení devizových rezerv, včetně obnovy zlatých zásob, které vzrostly z 8 tun v roce 2019 na 51,2 tuny ke konci 2024, s cílem dosáhnout za účelem diverzifikace portfolia 100 tun do roku 2028. Nyní je mírně za polovinou.

 

Tento cíl Aleš Michl avizoval při svém nástupu do funkce v létě 2022. Kupovaných 5 tun čtvrtletně je plynulé tempo pro dosažení cílového objemu v rámci jeho období na pozici guvernéra. Toto navýšení má zlepšit diverzifikaci portfolia rezerv, zvýšit jejich výnos a vybudovat zlatý poklad pro příští generace. Většina zlata ČNB není fyzicky uložena v budovách banky, ale nachází se v zahraničí, například v trezorech Bank of England.

 

Připomínáme, že předchozí guvernér J. Rusnok označil zlato za zbytečné aktivum a v té době byly zlaté rezervy na úrovni 8 tun, nyní je to více než čtyřnásobek.

 

 

 

Fed na svém včerejším zasedání rozhodl v souladu s očekáváním o zachování úroků na úrovni 4,25 % až 4,5 %. Toto rozhodnutí představuje druhé po sobě jdoucí zasedání, na kterém Fed ponechal úrokové sazby beze změny.  Inflace zůstává mírně zvýšená a očekává se zpomalení ekonomického růstu a Fed zdůraznil pozornost věnovanou rizikům ovlivňujícím obě strany jeho dvojitého mandátu – maximální zaměstnanost a cenovou stabilitu

 

Významnou změnou je úprava tempa kvantitativního utahování. Od dubna Fed zpomalí snižování svých držeb cenných papírů tím, že sníží měsíční strop pro odkup státních dluhopisů z 25 miliard dolarů na 5 miliard dolarů, zatímco strop pro agenturní dluh a cenné papíry kryté hypotékami zůstane na 35 miliardách dolarů.

 

Jerome Powell na tiskové konferenci po zasedání vyjádřil několik klíčových bodů:

• Ekonomika zůstává silná navzdory vysoké nejistotě ohledně růstu a inflace. Analýzu inflace je v tomto roce potřeba upravit, zejména s ohledem na nově zavedené tarify. Naznačil, že zatímco tarify mohou způsobit krátkodobé zvýšení cen, neočekává se, že by vedly k dlouhodobé inflaci, kterou by Fed musel okamžitě řešit.
• Vyjádřil pozitivní výhled na ekonomiku, když uvedl, že se cítí „dobře“ ohledně současných ekonomických podmínek a zmínil potřebu ladit úrokovou politiku tak, aby lépe odpovídala vývoji inflace. Fed je připraven reagovat na měnící se ekonomické podmínky.

 

Fed také zveřejnil aktualizovaný výhled:

• Růst reálného HDP je pro rok 2025 projektován a snížen z prosincových 2,1 % na 1,7 %
• Míra nezaměstnanosti je očekávána ve výši 4,4 %, což představuje mírný nárůst oproti prosincovému odhadu 4,3 %.
• Inflace měřená osobními spotřebními výdaji (PCE) je pro rok 2025 očekávána na úrovni 2,7 %, což je nárůst oproti prosincovému odhadu 2,5 %.

 

Fed bude i dál hledat rovnováhu mezi podporou ekonomiky a kontrolou inflace. Budoucí vývoj bude záviset na dalších ekonomických datech a jejich interpretaci. Zvláštní pozornost bude věnována dopadu nových cel na inflaci a vývoj ekonomiky jako celku.

 

V pátek zaznamenal trh se zlatem historický milník, když cena tohoto drahého kovu poprvé v historii překročila hranici 3000 USD za troyskou unci. Konkrétně 14. března 2025 dosáhla cena zlata 3004 USD za unci, což představuje pozoruhodný nárůst o přibližně 45 % od ledna 2024, kdy se zlato obchodovalo za 2064 USD.

Pro globální finanční trhy signalizuje průlom ceny zlata nad 3000 USD za unci posun v sentimentu investorů směrem k averzi k riziku, což by mohlo vést ke zvýšené volatilitě na akciových a dluhopisových trzích. Tento prudký růst byl vyvrcholením dlouhodobějšího trendu, kdy cena zlata stoupala již 14 měsíců v řadě, poháněna kombinací geopolitických napětí, inflačních obav a tržní nejistoty.

 

Klíčovými faktory stojícími za tímto cenovým skokem jsou především geopolitické napětí, zejména pokračující konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které zvýšily poptávku po zlatě jako bezpečném útočišti. Oslabení amerického dolaru navíc učinilo zlato atraktivnějším pro mezinárodní kupce, což poskytlo další podporu rostoucím cenám

 

Svou roli sehrála také agresivní obchodní politika prezidenta Trumpa, včetně uvalení cel na ocel, hliník a alkoholické nápoje, což přispělo k tržní nejistotě a inflačním očekáváním. Centrální banky, zejména v Číně a Rusku, rovněž zvyšovaly své zlaté rezervy, což dále posílilo býčí trend na trhu se zlatem.

 

Tento vývoj má významné důsledky pro investory, centrální banky i globální finanční trhy. Pro investory zlato nadále slouží jako zajištění proti inflaci a nástroj pro diverzifikaci portfolia. Současné tržní podmínky naznačují, že ceny zlata by mohly dále růst, potenciálně až k 3500 USD za unci v nadcházejících měsících, pokud geopolitické napětí a tržní nejistoty přetrvají.

 

Centrální banky mohou v reakci na tento vývoj přehodnotit své strategie držení zlatých rezerv jako součást devizových rezerv, zejména s ohledem na potenciální inflační tlaky a geopolitická rizika. Mezi kupci je i ČNB, která plynule kupuje 5 tun zlata čtvrtletně a bude v tom pokračovat.

 

V širším ekonomickém kontextu by tento vývoj mohl naznačovat nedostatek důvěry v současné ekonomické politiky a stabilitu fiat měn, což by mohlo vést ke zvýšenému tlaku na centrální banky, aby implementovaly politiky stabilizující jejich měny a kontrolující inflaci.

 

 

Český statistický úřad předevčírem zveřejnil únorovou míru inflace. Meziroční míra inflace se z lednových 2,8 % mírně snížila na 2,7 % a představuje nejnižší hodnotu za posledních pět měsíců. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 %. Tahounem inflace zůstávají ceny služeb, které se meziročně zvýšily stejně jako v lednu o 4,7 %, zatímco rychlost růstu cen zboží se z lednových 1,7 % snížila na 1,4 %.

 

Dlouhodobý vývoj meziroční míry inflace:

Struktura míry inflace:  U cen základního zboží a služeb došlo meziročně k následujícím změnám:

 

• Stravovací služby +4,9 % (v lednu +5,2 %), ubytovací služby stejně jako v lednu +8,7 %.
• Vybrané potraviny: máslo +41,6 % (v lednu +40,5 %), vejce +18,6 % (v lednu +24,7 %), čokoláda a čokoládové výrobky +30,5 % (v lednu +27,8 %), ovoce +7,4 % (v lednu +5,9 %).
• Nájemné se zvýšilo +6,7 % (v lednu +6,6 %), imputované nájemné +3,1 % (v lednu +2,9 %).
• Bydlení: elektřina poklesla o -4,8 % (v lednu -4,7 %), plyn se snížil o 7,9 % (v lednu -7,7 %), vodné stejně jako v lednu +4,2 %, stočné stejně jako v lednu +3,7 %.

 ČNB v komentáři ke zveřejněným údajům naznačila možnost, že na nejbližším zasedání bankovní rady ponechá úrokové sazby beze změny. Jakub Matějů, náměstek ředitele pověřený řízením sekce měnové, výslovně uvádí:

 

„Setrvačnost růstu cen služeb nadále představuje riziko pro stabilizaci inflace blízko cíle a potvrzuje vhodnost opatrného přístupu k uvolňování měnové politiky.“

 

Zajímavostí je, že oproti dřívějším komentářům byl tento výrok ČNB zkrácen téměř na polovinu.

 

Vzhledem k vývoji české a také globální ekonomiky včetně celních válek by ČNB měla pokračovat ve snižování úrokových sazeb.

 

Dne 6. března 2025 Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) jednomyslně (i když jeden z guvernérů se při hlasování zdržel) rozhodla o snížení všech tří základních úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu. Konkrétně se úroková sazba vkladové facility snížila na 2,50 %, sazba pro hlavní refinanční operace na 2,65 % a sazba mezní zápůjční facility na 2,90 %. Rozhodnutí ECB přichází v době zvýšené nejistoty způsobené potenciální obchodní válkou s USA a plánovaným zvýšením vojenských a infrastrukturních výdajů v Evropě, zejména v Německu. Tyto faktory mohou ovlivnit budoucí rozhodování ECB o měnové politice.

Jedná se o šesté postupné snížení sazeb od června minulého roku, kdy se ECB rozhodla reagovat na klesající inflaci a pomalý hospodářský růst v eurozóně. Inflace v eurozóně klesla z vrcholu 10,6 % v říjnu 2022 na 2,4 % v únoru 2025, i když bylo očekáváno její pokles na 2,3 %.

 

Podle aktualizovaných projekcí ECB by měla průměrná inflace v roce 2025 dosáhnout 2,3 %, v roce 2026 pak klesnout na 1,9 % a v roce 2027 se ustálit na 2,0 %. Zároveň však banka upozornila na nejistoty, jako jsou vyšší ceny energií a potenciální inflační tlaky vyplývající z geopolitických faktorů, včetně protekcionistické politiky USA pod vedením Donalda Trumpa a plánů na posílení evropské obrany. Ekonomický růst eurozóny byl revidován směrem dolů na 0,9 % pro rok 2025, což odráží slabší exporty a přetrvávající nejistotu v investicích.

 

Prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že měnová politika se stává podstatně méně restriktivní, což naznačuje možnost zpomalení tempa dalších snížení sazeb nebo dokonce jejich pozastavení. Tato změna rétoriky způsobila, že některé finanční instituce, upravily své předpoklady ohledně budoucího vývoje sazeb a nyní očekávají pouze jedno další snížení sazeb v tomto roce.

 

Stejně jako ECB bude ČNB pravděpodobně pokračovat v datově orientovaném přístupu, sledujíc vývoj, kroky a komentář ECB, inflaci a růst v Česku i eurozóně. Fed zasedá 19. března, ČNB týden poté.

 

 

 

 

Balíček překonal očekávání, lídři CDU/CSU a SPD oznámili dohodu o rozšíření rozpočtové politiky, která zahrnuje tři klíčové změny dluhové brzdy, ještě před ustavením nového parlamentu 25. března:

 

• Zvláštní fond 500 miliard eur (11,6 % HDP 2024) na infrastrukturu, rozložený na 10 let, z čehož 100 miliard eur půjde spolkovým zemím.
• Reforma dluhové brzdy vyjímající obranné výdaje nad 1 % HDP z rozpočtu ministerstva obrany, což umožní neomezené půjčky na obranu a uvolní 0,25 % HDP (11 miliard eur) na jiné účely, například snížení daní.
• Zvýšení povoleného strukturálního deficitu pro spolkové země z 0 % na 0,35 % HDP a vytvoření komise pro dlouhodobou reformu dluhové brzdy do konce 2025.

 

Deutsche Bank označila tuto změnu za „jeden z nejhistoričtějších paradigmatických posunů v německé poválečné historii“ a naznačila, že existuje významné riziko růstu jejich prognózy růstu pro rok 2026. Odhad pro rok 2025 však bude pravděpodobně dominován globální obchodní politikou. Investoři žádají vyšší výnosy kvůli rostoucímu dluhu, ačkoli německá dluhová zátěž zůstává relativně nízká. Úzce sledovaný ukazatel atraktivity německého dluhu klesl na nejnegativnější hodnotu v historii, když výnos desetiletého německého dluhopisu dosáhl rekordních šesti bazických bodů nad srovnatelnými swapy, což je nejvíce v údajích od roku 2007.

 

Tyto změny vyžadují dvoutřetinovou většinu a strany je chtějí prosadit ještě ve starém parlamentu do 24. března, aby předešly blokádě AfD v novém Bundestagu. Konzervativci označili krok za „moment všeho“ s cílem „kompletně se vyzbrojit“, což podle Deutsche Bank naznačuje růst obranných výdajů až na 3 % HDP již příští rok. Nejistota však přetrvává – Zelení zatím nesouhlasili, i když fond na infrastrukturu by mohl splnit jejich požadavky.

 

Deutsche Bank a Goldman Sachs vidí v opatřeních potenciál pro růst ekonomiky, i když Deutsche Bank upozorňuje na nejistotu kolem globálního obchodu pro rok 2025 (předpověď 0,5 % růstu) a riziko pomalejšího efektu obranných výdajů. Přesto Deutsche Bank předpokládá revizi své prognózy 1% růstu pro 2026 směrem nahoru.

 

Rostoucí dluh a případná neklesající inflace by mohly vést k neudržitelným výnosům, což by ECB donutilo vrátit se k tištění peněz. Zlato by se nezlobilo 😊

 

 

 

Mezinárodní měnový fond udělal analýzu evropské ekonomiky, která roste výrazně pomaleji než ekonomika Spojených států. Našel několik klíčových překážek, které brání Evropské unii dosáhnout plného potenciálu (ČNB ho v případě ČR vidí na 2,5 %) růst rychleji. Podle něj mezi nejdůležitější faktory, které způsobují pomalejší růst ekonomiky EU ve srovnání s USA, patří:

 

• Segmentované trhy zboží a služeb: Analýza firemních investic ukázala, že roztříštěné trhy brání podnikům expandovat, investovat do výzkumu a vývoje a využívat úspor z rozsahu. To je zvlášť patrné v sektoru služeb (silný vliv čekám i na AI).
• Fragmentované kapitálové trhy: Evropské kapitálové trhy jsou podle MMF méně integrované, což znamená, že firmy nemají dostatečný přístup ke kapitálu. Například za poslední desetiletí bylo v Evropě 10krát méně venture kapitálových fondů investujících do začínajících společností ve srovnání s USA, což omezuje inovace a růst mladých firem.
• Nedostatek kvalifikované pracovní síly: Nedostatek kvalifikovaných pracovníků je dalším významným problémem, který brzdí produktivitu, zejména v odvětvích vyžadujících vysokou kvalifikaci.
• Pozastavené strukturální reformy: Pokrok ve strukturálních reformách, které by mohly zlepšit efektivitu a konkurenceschopnost, se podle MMF zastavil, což dále zhoršuje situaci.

 

MMF odhaduje, že zbývající obchodní bariéry v rámci EU odpovídají 44 % cla na obchod se zbožím, zatímco ve Spojených státech je tento ekvivalent mezi státy pouze 15 %. U služeb je situace ještě vážnější, s ekvivalentem 110 % cla v Evropě.  Pro služby v USA konkrétní hodnota chybí, avšak celková integrace trhu je výrazně vyšší než v EU. Tyto bariéry významně omezují konkurenceschopnost evropských firem na globálním trhu.

 

Přestože předchozí vlny evropské integrace přinesly hmatatelné ekonomické výhody – například u nových členských zemí po rozšíření v letech 1995 a 2004 došlo k průměrnému nárůstu HDP na obyvatele o více než 30 % oproti srovnatelným nečlenským zemím – proces integrace výrobních řetězců se podle MMF zastavuje. Bohužel pro Českou republiku.

 

Doufejme, že ECB bude pokračovat ve snižování úrokových sazeb, což alespoň trochu pomůže.

 

 

Podle nového hospodářského výhledu se očekává, že hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší pouze o 1,9 % – oproti původnímu odhadu ze září, kdy se růst počítal na 2,4 %. Tento pokles signalizuje pesimističtější pohled banky na domácí ekonomický vývoj, který je ovlivněn řadou globálních i regionálních faktorů.

 

Revize prognózy EBRD pro Českou republiku je součástí širšího přehodnocení ekonomických vyhlídek pro celý region, ve kterém EBRD působí. Banka snížila svůj odhad růstu ve svých regionech na rok 2025 na 3,2 procenta, což představuje již třetí po sobě jdoucí snížení ekonomického výhledu pro tento region.

 

Mezi hlavní faktory, které ovlivnily rozhodnutí EBRD snížit prognózu, patří utlumený globální růst, rizika spojená s fragmentací obchodu a divergence mezi ekonomikami USA a vyspělých evropských zemí. EBRD také zdůrazňuje vliv geopolitického napětí a přeskupování, které přetvářejí obchodní a investiční toky, což vede spíše k rekonfiguraci než k fragmentaci globálních ekonomických bloků. Tyto faktory společně přispívají k opatrnějšímu postoji EBRD k budoucímu růstu.

 

Česká republika je silně propojena s německou ekonomikou, svým největším obchodním partnerem. Jakékoli zpomalení v Německu, zejména v automobilovém průmyslu, má přímý dopad na české exporty a investice, který není dobrý.

 

Pro srovnání, prognózy jiných institucí nabízejí mírně odlišný pohled na ekonomický výhled České republiky. Česká národní banka (ČNB) ve své zimní prognóze 2025 předpovídá růst HDP o 2,0 % v roce 2025, po růstu 0,9 % v roce 2024. Mezinárodní měnový fond (MMF) je ve svém výhledu o něco optimističtější, očekává zrychlení růstu na 2,4 % v roce 2025 z projektovaného 1 % v roce 2024.

 

Navzdory sníženému odhadu EBRD se očekává, že česká ekonomika bude v roce 2025 nadále růst, i když pomalejším tempem, než se původně předpokládalo. Klíčovými faktory podporujícími růst budou pravděpodobně oživení spotřeby domácností, podpořené růstem reálných mezd v důsledku klesající inflace, investiční aktivita a využití fondů EU.

 

 

 

Čína, dlouhodobě jeden z největších zahraničních držitelů amerických státních dluhopisů, v posledních letech výrazně snižuje své investice do těchto cenných papírů. Podle nejnovějších dostupných dat klesly čínské držby amerických dluhopisů na nejnižší úroveň od roku 2009. Podle údajů amerického ministerstva financí poklesly čínské rezervy na přibližně 800 miliard dolarů.  Pro srovnání – v roce 2013 Čína držela dluhopisy v hodnotě přes 1,3 bilionu dolarů. Tyto americké dluhopisy jsou považovány za jedny z nejbezpečnějších investic na světě, ale jejich atraktivita pro Peking slábne.

 

Čína byla dlouho jedním z největších držitelů těchto dluhopisů, protože její obchodní přebytek s USA vedl k hromadění dolarů, které reinvestovala právě do státních cenných papírů. V poslední dekádě však Peking aktivně diverzifikuje své portfolio, například zvýšenými nákupy zlata či investicemi do rozvíjejících se trhů. Tento posun není pouze ekonomický, ale i strategický – snižuje závislost na aktivech ovlivňovaných americkou politikou.

 

Kromě diverzifikace jsou klíčovými důvody strategické ekonomické zájmy Číny, která se snaží posílit stabilitu své vlastní měny, jüanu, a čelit vnitřním výzvám, jako je zpomalení růstu nebo destabilizace realitního sektoru. Neméně důležité je rostoucí geopolitické napětí s USA – Čína přesouvá část aktiv do méně transparentních struktur, aby ochránila své rezervy před potenciálními sankcemi.

 

Tento trend může mít dopady na USA i globální ekonomiku. Pro USA by pokles čínských nákupů dluhopisů mohl znamenat vyšší náklady na půjčování, protože menší poptávka po těchto aktivech tlačí nahoru jejich výnosy (a tedy i úrokové sazby). Zároveň by tlak na dolar mohl posílit konkurenční měny, jako je euro nebo jüan, a urychlit trend dedolarizace v zemích hledajících alternativy.

 

Vyšší tlak na dolar by zároveň mohl podpořit růst cen zlata jako bezpečného přístavu pro investory.