Archiv rubriky: Nezařazené

Bankovní rada ČNB včera v souladu s tržními očekáváními snížila úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Základní dvoutýdenní repo sazba se snížila z 3,75 % na 3,50 %, což představuje nejnižší hodnotu od listopadu 2021. O stejných 0,25 procentního bodu byly sníženy také diskontní a lombardní sazby. Pro snížení úroků hlasovalo 6 členů bankovní rady, jeden hlasoval pro ponechání úrokové sazby na stávající úrovni.

 

V úterý byl zveřejněn předběžný odhad ČSÚ dubnové inflace. Podle něj činí 1,8 %, což je nejnižší hodnota od března 2018 a zároveň je nižší než odhady analytiků, kteří předpovídali inflaci 2,1 %.

 

Guvernér ČNB Aleš Michl uvedl, že prostor pro další snižování úrokových sazeb je omezený. Ve hře je ještě jedno snížení sazeb, v případě ekonomických problémů maximálně dvě. Bankovní rada ve svém prohlášení uvedla:

 

„Nová makroekonomická prognóza sekce měnové, která byla dnes publikována, předpokládá rovněž snížení úrokových sazeb ve druhém čtvrtletí letošního roku následované jejich přibližnou stabilitou.“

 

ČNB zároveň zveřejnila novou makroekonomickou prognózu:

• Odhad růst HDP pro letošní rok 2025 je stejný jako únorový, tedy 2,0 % a pro rok 2026 byl snížen z 2,4 % na 2,1 %.
• Odhad míry inflace pro letošní rok byl zvýšen z 2,4 % na 2,5 %, pro příští rok z 2,1 % na 2,2 %.
• Odhad kurzu české koruny pro letošní rok zůstal beze změny na úrovni 25,20 Kč za euro, pro příští rok mírně posílen z 25,4 Kč za euro na 25,3 Kč za euro.

 

Bankovní rada oznámila, že bude i nadále, podobně jako ostatní centrální banky, reflektovat tvrdá data a také brát v úvahu kroky klíčových globálních centrálních bank. Další uvolnění měnové politiky od České národní banky (ČNB) a Evropské centrální banky (ECB), stejně jako případné pozdější zapojení amerického Fedu, by mohlo napomoci oživení české ekonomiky

Meziroční míra inflace v eurozóně zůstala v dubnu 2025 dle Eurostatu stabilní na úrovni 2,2 %, což je stejná hodnota jako v březnu. I meziměsíčním inflace se ve srovnání s březnem nezměnila a činí 0,6 %. Tento výsledek mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali hodnotu 2,1 %. Zatímco celková inflace zůstává relativně blízko 2% cíle Evropské centrální banky (ECB). To je v souladu se stávající prognózou ECB, podle které by se průměrná inflace v eurozóně měla v roce 2025 pohybovat okolo 2,3 %.

 

Největším tahounem růstu cen byly v dubnu služby, kde meziroční inflace dosáhla 3,9 % (oproti 3,5 % v březnu). Výraznější zdražování zaznamenaly také potraviny, alkohol a tabák, jejichž ceny vzrostly o 3,0 % (2,9 % v březnu). Naopak ceny neenergetického průmyslového zboží zůstaly téměř beze změny (0,6 %) – stejný růst jako v březnu. Energie zlevnily o 3,5 %, což je ještě větší pokles než v březnu (pokles o 1,0 %) a díky nim nedošlo ke zvýšení míry inflace.

 

Názorně je to vidět na jádrové inflaci nezahrnující volatilní složky jako energie a potraviny, která v dubnu překvapivě vzrostla z březnových 2,4 % na roční maximum 2,7 %. Tento vývoj je zčásti připisován dočasným faktorům, například načasování Velikonoc, které zvýšilo ceny služeb – například ve Španělsku vzrostly ceny v kategorii „kultura a volný čas“ výrazně nad očekávání.

 

Mezi jednotlivými státy eurozóny jsou však značné rozdíly: nejvyšší inflaci zaznamenalo Estonsko (4,4 %), následované Lotyšskem (4,1 %) a Chorvatskem se Slovenskem (shodně 3,9 %). Na opačném konci žebříčku jsou Francie (0,8 %), Kypr (1,3 %) a Lucembursko (1,7 %). Země eurozóny sousedící s Českou republikou – Německo vykazuje inflaci 2,2 %, Rakousko 3,3 % a Slovensko 3,9 %.

 

Inflaci v Česká republice se dozvíme za pár dní.

 

ČNB včera vydala výroční zprávu za rok 2024, vybírám z ní body týkající se zlata:

 

• Od roku 2023 obnovila nákupy zlata a plynule nakupuje. Do roku 2028 plánuje držet 100 tun zlata, což bude historické maximum, na konci roku 2024 držela více než 51 tun. Doplňuji že k 31. 3. 2025 již držela 56 tun a že minimum z roku 2019 činilo 8 tun.
• Používá ho jako bezpečnostní složku v rámci diverzifikace portfolia.
• Česká národní banka (ČNB) disponuje jedněmi z nejvyšších devizových rezerv v poměru k HDP na světě. Doplňuji, že vysoko jsou i Polsko s Maďarskem.
• Správu zaměřuje na maximalizaci efektivity. Kromě podpory měnové politiky usiluje o dlouhodobé zhodnocení rezerv a další výhody.
• Díky svému diverzifikačnímu potenciálu je zlato klíčovou složkou rozsáhlého portfolia, které ČNB spravuje.
• Převážná část zlatých rezerv je bezpečně uložena v Londýně. V pražské budově ČNB, je zlato určené především pro potřeby výroby zlatých mincí.

 

Německá vláda oznámila 24. dubna 2025 snížení odhadu růstu pro rok 2025 na čistou nulu. Jde o pokračující snižování odhadů – v říjnu loňského roku se očekával růst 1,1 %  a letos v lednu 0,3 %. Po dvou letech recese (pokles HDP o 0,2 % v letech 2023 a 2024) to není pozitivní výhled. Tato změna odráží rostoucí obavy z dlouhodobé ekonomické slabosti, která by mohla vést k třetímu roku bez růstu, což by bylo poprvé v poválečné historii Německa.

 

Dosluhující ministr hospodářství Robert Habeck poskytl několik významných prohlášení k této situaci. V lednu 2025 (tedy před prohlášeními D. Trumpa o celní police USA) , když byl odhad ještě na 0,3 %, uvedl, že „globální krize posledních let zasáhly naši průmyslově a exportně orientovanou ekonomiku zvláště tvrdě“ a dodal, že „stále více se ukazuje, že Německo trpí základními strukturálními problémy, včetně nedostatku kvalifikované pracovní síly, přehnané byrokracie a nedostatku investic, jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru“.

 

Při oznámení nejnovějšího odhadu na 0 % minulou středu Habeck poznamenal: „Fiskální politická rozhodnutí budoucí německé vlády poskytnou pozitivní podnět, ale tyto budou mít významný vliv na růst teprve v následujících letech“ a že německá ekonomika „se znovu ocitá před velkými výzvami kvůli nepředvídatelné obchodní politice Spojených států“. Jako největší ekonomika eurozóny, má významný vliv na celkový hospodářský výkon regionu. Jeho stagnace by mohla zpomalit růst v ostatních zemích, zejména v exportně orientovaných ekonomikách, tedy včetně České republiky.

 

Slabý růst největší ekonomiky eurozóny posiluje argumenty, aby ECB pokračovala ve snižování úrokových sazeb, pravděpodobnost tohoto rozhodnutí se zvyšuje. Tím spíše, že inflace v eurozóně v březnu podle bleskového odhadu Eurostatu klesla na 2,2 %, což je velmi blízko 2% cíle ECB.

 

 

 

Cena zlata zaznamenala v posledním týdnu výrazné pohyby, které byly ovlivněny řadou globálních faktorů. Ve středu 16. dubna prorazil spot na 3 343 USD/oz, když investoři reagovali na zostření obchodního konfliktu USA–Čína a silné nákupy centrálních bank. Následující den 17. 4. došlo ke krátké korekci na 3 315 USD/oz, avšak analytici Citi zvýšili tří-měsíční cíl na 3 500 USD/oz s odkazem na rostoucí poptávku čínských pojišťoven a možné fyzické deficity. Páteční 18. 4. (zkrácená sváteční seance) zakončila opět výš na 3 327 USD/oz.

Po víkendu se zlato během pondělí vyšplhalo až na 3 430 USD/oz a uzavřelo na rekordních 3 424 USD/oz; trh zareagoval na další ztráty dolaru a obavy, že eskalace celního sporu zatlačí americkou ekonomiku k recesi. V úterý se cena intradenně dotkla psychologické mety 3 500 USD/oz, tažená kritikou prezidenta Trumpa vůči šéfovi Fedu Powellovi. Závěrečná cena ale klesla na 3 337 USD/oz, protože posílený dolar a vyšší výnosy UST spustily vybírání zisků. Včera zlato uzavřelo na 3 294 USD/oz – nejnižší úrovni od 17. dubna – poté co Trump ustoupil od hrozby odvolání Powella a naznačil zmírnění cel vůči Číně. Vývoj za pondělí až středu je názorně vidět na obrázku.

 

I přes tento pokles zůstává zlato výrazně nad úrovněmi z počátku roku, což potvrzuje jeho roli jako důležitého ochranného aktiva v době ekonomické nejistoty. Analytici poukazují na to, že kombinace geopolitických rizik, měnových výkyvů a potenciálních ekonomických výzev by mohla i nadále podporovat poptávku po zlatě.

 

Další vývoj bude bezpochyby zajímavý. Pohyby oběma směry byly rekordní, což zdůrazňuje využívání průměrování cen opakovanými nákupy.

 

Ve čtvrtek 17. dubna 2025 Evropská centrální banka (ECB) nečekaně jednomyslně rozhodla o snížení svých klíčových úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu. Depozitní sazba tak klesla na 2,25 %, hlavní refinanční sazba na 2,40 % a mezní zápůjční sazba byla upravena na 2,65 %. Tyto změny vstoupí v platnost od 23. dubna 2025.

Tento krok byl očekáván mnoha ekonomy a finančními trhy, které bedlivě sledují reakce ECB na aktuální hospodářskou situaci v eurozóně. Hlavní refinanční sazba tak klesla na novou úroveň, což má podpořit ekonomický růst a stimulovat inflaci, která se v posledních měsících pohybuje pouze mírně nad cílovou hodnotou ECB 2 %. Tento krok je součástí širší strategie uvolňování měnové politiky v reakci na zpomalující ekonomiku a nízký inflační tlak.

 

Rozhodnutí ECB přichází v době, kdy eurozóna čelí několika výzvám, včetně slabšího růstu HDP a nejistot spojených s globálními obchodními vztahy. Snížení úrokových sazeb má za cíl zlevnit úvěry pro podniky i domácnosti, což by mělo podpořit investice a spotřebu. Prezidentka ECB Christine Lagarde na tiskové konferenci zdůraznila, že banka zůstává odhodlána udržet cenovou stabilitu a je připravena přijmout další opatření, pokud bude ekonomická situace vyžadovat další stimulaci. Zároveň však upozornila na rizika, jako jsou geopolitické napětí a potenciální dopady klimatických změn na ekonomiku.

 

Reakce finančních trhů na rozhodnutí ECB byly smíšené. Zatímco někteří investoři uvítali další uvolnění měnové politiky, jiní vyjádřili obavy z dlouhodobých dopadů nízkých úrokových sazeb na bankovní sektor a důchodové fondy. Slabší euro v reakci na oznámení může na jednu stranu podpořit exportéry, ale na druhou stranu zvyšuje náklady na dovoz, což by mohlo komplikovat inflační výhled.

 

Ekonomové očekávají, že banka bude pozorně sledovat inflaci, růstu HDP a nezaměstnanost, aby zhodnotila dopady aktuálního snížení sazeb. Zároveň bude důležité sledovat, jak se vyvine globální ekonomické prostředí, včetně politiky zatím jestřábího Fedu a vývoje v Číně.

 

Včera cena zlata prolétla hranicí 3 300 dolarů za unci. Protože mě baví čísla, snažil jsem se zachytit cenu na 3 333 dolarů za unci a podařilo se mi takový graf zachytit.

Růst o přibližně 26 % od začátku roku 2025 je podporován eskalací obchodní války, oslabením amerického dolaru a geopolitickými napětími, včetně nových cel na nerostné suroviny navržených administrativou Donalda Trumpa. Analytici na platformě X a v odborných kruzích předpovídají, že cena by mohla do konce roku dosáhnout až 3 700 USD.

 

Číslo 3 333 se mi líbí. Ignoruju, co může v numerologii znamenat (ta mě nezajímá), beru to pouze v matematického pohledu hraní si s čísly:

 

• Počítače ho vidí jako 110100000101
• Je to palindrom – čte se stejně zpředu i zezadu
• Římsky:  MMMCCCXXXIII
• Rozklad na prvočinitele: 3 333 = 3*11*101
• Číslo 3333 má 8 dělitelů: 1, 3, 11, 33, 101, 303, 1111, 3333.
• Lze ho vyjádřit jako 3 × 1 111.
• Součet číslic čísla 3 333 je 3 + 3 + 3 + 3 = 12, kořenový součet = 1 + 2 = 3.
• Je součtem pěti po sobě jdoucích prvočísel: 661 + 673 + 677 + 683 + 739
• Nejbližší prvočísla z obou stran jsou 3 331 a 3 343
• Eulerova funkce φ(3333) = φ(3)·φ(11)·φ(101) = 2·10·100 = 2000, takže existuje právě 2000 čísel ≤ 3333 nesoudělných s 3333
• Světlo urazí za 3 333 sekund přibližně 1 000 000 km

 

Na konci dne se cena uzavřela nad 3 340 dolary za unci.

 

 

 

V dobách ekonomické nejistoty mnoho investorů hledá způsoby, jak ochránit své úspory před inflací a tržními výkyvy. Zlato je po staletí považováno za bezpečné aktivum, které si dlouhodobě udržuje hodnotu, a to i v časech ekonomických nejistot, jako jsou inflace, měnové reformy nebo geopolitické krize. Funguje jako pojistka proti inflaci a ekonomické nestabilitě, nikoli jako nástroj pro rychlé zbohatnutí.

 

Na rozdíl od papírových měn, jejichž kupní síla může klesat, zlato má fyzickou podobu ve formě mincí či slitků, což je významné odlišení se od digitálních aktiv nebo akcií. Možnost držení fyzického zlata v ruce přináší pocit jistoty a kontroly.

 

Má globální uznání, což z něj činí ideální prostředek pro dlouhodobé uchování hodnoty a diverzifikaci portfolia. Navíc je fyzické zlato likvidní, takže ho lze snadno prodat téměř kdekoli na světě. Díky tomu je zlato oblíbené nejen mezi zkušenými investory, ale i mezi lidmi, kteří hledají dlouhodobé a bezpečné způsoby spoření.

 

Pravidelné spoření a metoda „Cost averaging“

 

Pro ty, kteří nemají možnost investovat velké částky najednou, je ideálním řešením pravidelné spoření, kde se používá strategie cost averaging (průměrování nákladů). Tato metoda spočívá v pravidelném investování stejné částky do zlata bez ohledu na aktuální cenu. Díky tomu investor nakupuje více zlata, když je cena nízká, a méně, když je vysoká, což snižuje riziko špatného načasování nákupu. Průměrná pořizovací cena se tak vyrovnává, což je ideální pro dlouhodobé investory, kteří nechtějí spekulovat na krátkodobých výkyvech trhu, ale chtějí postupně zhodnocovat své úspory. Cost averaging podporuje disciplínu, eliminuje emocionální rozhodování a umožňuje postupně budovat zlaté portfolio bez zbytečného stresu.

 

Výhodou cost averaging je také jeho jednoduchost a přístupnost. Nemusíte být finančním expertem – stačí si stanovit pravidelnou částku a frekvenci nákupů, například měsíčně. Tento systém je skvělý pro drobné investory, kteří nemají velký kapitál, ale chtějí zhodnocovat úspory. Zlato jako fyzické aktivum navíc není závislé na výkonnosti bank či jiných institucí, což přidává další vrstvu bezpečí.

 

Proč zvolit zlatý důchod u firmy Auringo?

 

V Auringo jsme vytvořili službu Zlatý důchod, která přesně odpovídá potřebám českých investorů hledajících bezpečnou cestu ke spoření ve zlatě. Poskytujeme spoření do drahých kovů a nabízíme férové, transparentní podmínky bez skrytých poplatků. Umožňujeme pravidelné spoření do zlatých mincí či slitků za výhodné ceny a garantuje zpětný výkup, což přináší jistotu, že vaše investice bude vždy likvidní. Všechny tyto procesy samozřejmě probíhají jednoduše online, což šetří váš čas a zjednodušuje správu Vašich financí. Naspořené zlato pro Vás bezpečně uložíme zcela zdarma po celou dobu spoření a na Vaši žádost Vám kov kdykoliv zašleme.

 

Tento přístup je ideální pro ty, kteří chtějí jednoduše a bezpečně investovat a minimalizovat rizika spojená s výkyvy trhu. Díky flexibilitě a zaměření na zákazníka je Auringo skvělou volbou pro začátečníky i zkušené investory.

 

Navštivte auringo.cz a objevte, jak snadno můžete chránit své úspory před inflací a ekonomickými nejistotami. S Auringem máte jistotu, že vaše investice je v bezpečných rukou, a můžete se soustředit na to, co je pro vás důležité.

 

 

Německo v současné době zvažuje stažení svých významných zlatých rezerv uložených ve Spojených státech, konkrétně ve Fedu v New Yorku. Toto rozhodnutí je především motivováno rostoucími obavami z nepředvídatelnosti americké politiky pod vedením prezidenta Donalda Trumpa a zvyšujícím se napětím v transatlantickém obchodu.

 

Bundesbanka již v minulosti podnikla kroky k repatriaci části svých zlatých rezerv. V roce 2013 zahájila proces návratu zlata z Paříže a New Yorku s cílem mít do roku 2020 alespoň polovinu svých rezerv uloženou na domácí půdě. Tento plán byl úspěšně dokončen již v roce 2017, kdy bylo do Frankfurtu přepraveno 300 tun zlata z New Yorku a 374 tun z Paříže.

 

Navzdory těmto krokům zůstává významná část německého zlata v zahraničí, zejména v USA a Velké Británii. Konkrétně jde o 1 236 tun v New Yorku u Fedu, 432 tun v Londýně u Bank of England. Bundesbank však ujišťuje, že spolupráce Fedem je důvěryhodná a spolehlivá. Prezident Bundesbank Joachim Nagel v únoru tohoto roku uvedl: „Nemáme žádné pochybnosti o tom, že s Fedem v New Yorku máme důvěryhodného a spolehlivého partnera pro skladování našich zlatých rezerv.“

 

Potenciální repatriace zlata je vnímána jako strategický posun v politice německé centrální banky a odráží širší obavy o geopolitickou stabilitu a ekonomické nejistoty. Tento krok by mohl mít významné důsledky pro globální trhy se zlatem a politiku centrálních bank po celém svět. Situace zůstává otevřená a očekává se, že Bundesbanka v blízké budoucnosti vyjasní své stanovisko k této záležitosti.

 

P. S.

I ČNB drží velkou část zlatých rezerv mimo Českou republiku.

 

 

Podle bleskového odhadu Eurostatu z minulého týdne dosáhla meziroční inflace v eurozóně v březnu 2025 hodnoty 2,2 %, což představuje mírný pokles z únorových 2,3 % a jde o nejnižší hodnotu od listopadu 2024, i když míra zůstává nad 2% inflačním cílem ECB. Tento trend naznačuje postupné snižování inflačních tlaků.

 

Největší vliv na celkovou míru inflace měly v březnu služby, kde meziroční růst cen dosáhl 3,4 procenta, což však představuje zpomalení oproti únorové hodnotě 3,7 procent.  Ceny potravin, alkoholu a tabáku naopak mírně zrychlily svůj růst na 2,9 procenta z únorových 2,7 procent. Hlavním faktorem ke snížení inflace je především vývoj cen energií, které v březnu meziročně klesly o 0,7 %, zatímco v únoru ještě vykazovaly mírný růst o 0,2 procenta.

 

Mezi zeměmi eurozóny byly zaznamenány výrazné rozdíly. Nejnižší inflaci hlásila Francie (0,9 %), Lucembursko (1,5 %) a Irsko (1,8 %), zatímco nejvyšší míry zaznamenaly Chorvatsko (4,3 %), Estonsko (4,3 %) a Slovensko (4,3 %). Německo, největší ekonomika eurozóny, vykázalo inflaci 2,3 %, což odpovídá průměru.  Přehled po zemích je zde:

 

Eurostat zveřejní kompletní data za březen 16. dubna, což poskytne podrobnější pohled na vývoj cen. Nicméně hrozí riziko vlivu nových celních opatření USA, která by mohla inflaci opět zvýšit.

 

Podle nejnovějších projekcí ECB by měla inflace v roce 2025 dosáhnout průměru 2,3 %, v roce 2026 1,9 % a v roce 2027 2,0 %. Nejbližší zasedání ECB je plánováno na 17. dubna 2025, kde se uvidí, co s úroky udělá. Teď není 100% jisté nic.