Archiv rubriky: Nezařazené

Zářijová míra inflace v eurozóně se ze srpnových 5,2 procenta snížila na 4,3 %. Tento pokles inflace byl podpořen dalším snížením cen energií. Avšak i přesto zůstává míra inflace výrazně nad dvouprocentním cílem stanoveným Evropskou centrální bankou (ECB).

 

Stejně jako v minulých měsících se nejvíce zvýšily ceny v kategorii potraviny, alkohol a tabák, kde meziroční růst činí 8,8 procenta, což představuje více, než dvojnásobek míry inflace.  Druhým nejvýznamnějším vlivem na inflaci byly služby, jejichž ceny vzrostly o 5,5 procenta, zatímco v červnu to bylo 5,4 procenta. Ceny energií se meziročně snížily o 4,7 procenta. Jádrová inflace se v souladu a očekáváním snížila na 4,5 procenta (v srpnu činila 5,3 %).

 

Toto je přehled jednotlivých zemí dle Eurostatu:

 

Největší inflace je na Slovensku, kde dosahuje 8,9 %. Druhá nejvyšší je v Chorvatsku, kde činí 7,3 %, třetí je Slovinsko s mírou inflace 7,1 %.  Pod 2% cílovou inflací je Nizozemí (-0,3 %), Belgie (0,7 %). Jiná země nemá menší, než 2% inflaci a záporná inflace v Nizozemí není překlep. Německá míra inflace je po dlouhé době na průměru eurozóny, i když zejména díky ukončení dotací na dopravní jízdenky a pohonné hmoty loni v září.

 

V reakci na vysokou inflaci od loňska ECB zvyšuje základní úrokové sazby, další zvýšení není vyloučeno, zejména díky tlaku centrálních bank Německa a Rakouska. Zasedání proběhne 26. října a uvidíme, jak bude ECB na tuto míru inflace reagovat.

 

 

Bankovní rada ČNB včera nikoho nepřekvapila a pojedenácté úrokové sazby nezměnila. Po srpnovém zasedání nyní pro zachování úrokových sazeb na této úrovni opět hlasovali všichni členové bankovní rady.

Na následné tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady uvedl guvernér České národní banky Aleš Michl, že bankovní rada očekává, že úrokové sazby zůstanou v nadcházejících čtvrtletích na vyšších úrovních, než jak prognóza naznačovala možnost snížení sazeb.

 

Michl dále zdůraznil, že otázka snižování sazeb nebyla na jednání rady diskutována a odmítl poskytnout podrobnosti ohledně budoucího směru s tím, že všechny možnosti jsou stále otevřené.

 

Ve svém rozhodnutí Bankovní rada ČNB mimo jiné uvedla:

 

„Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v boji proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována poblíž dvouprocentního cíle.“

 

„Inflace v posledních dvou měsících klesla v souladu s letní prognózou. V září očekáváme její další výraznější pokles. Proti tomu bude působit nárůst cen paliv v návaznosti na růst cen ropy a opětovné zvýšení spotřební daně na naftu na původní úroveň v posledních týdnech. V říjnu pak očekáváme dočasný nárůst meziroční inflace kvůli nižší srovnávací základně z loňského roku způsobené zavedením úsporného tarifu na energie; nárůst meziroční inflace v závěru roku tak bude mít technické důvody a neohrožuje pokles inflace k cíli. V první polovině roku 2024 očekáváme inflaci poblíž dvouprocentního cíle.“

 

Nová makroekonomická prognóza bude publikována při příštím zasedání.

 

 

V sobotu 9. září 2023 proběhla konference Trading Expo. Akce se tradičně konala u příležitosti veletrhu Sběratel, v areálu výstaviště Praha Letňany. Sérii přednášek bylo možné vyslechnout v kongresovém sále výstaviště.

 

Přednášky s řadou různých témat probíhaly celou sobotu a byly vždy zakončeny dotazy posluchačů. Na ně odpovídali aktéři přímo v sále nebo i při individuálních konzultacích v předsálí. Samozřejmostí byla naše přítomnost, za Silverum. Rádi jsme osobně pohovořili s mnoha našimi stávajícími i nově získanými zákazníky nebo podiskutovali s ostatními návštěvníky veletrhu o investičním stříbře a zlatě.

 

Nemovitosti

Roman Smejkal z fondu Charles Bridge se věnoval nemovitostem, zda i za stávajícího vývoje cen nemovitostí jsou stále zajímavým investičním nástrojem. Posluchači se dozvěděli informace o aktuální situaci na hypotečním trhu a mnoho dalšího k investicím do nemovitostí.

 

Drahé kovy

Jan Rohrbacher se věnoval zlatu, komentoval vývoj jeho ceny. K tomu dodal, jak ho využít při investici a na co si dát pozor. Uvedl, že čím menší slitek, tím více stojí nákup 1 gramu zlata a rozdíly jsou významné.

 

Bankovky

Robie Kurucz se věnoval tématu bankovek, které nefungují jako běžné platidlo a co mohou nabízet.

 

Veteráni

František Vahala se věnoval problematice investice do autoveteránů. I třeba jak je možné je nakupovat v rámci malého podílu na konkrétním autě.

 

Umělá inteligence

Umělou inteligenci z pohledu investora představil Jakub Daněk. Nejde o ChatGTP nebo jeho aktuální konkurenty. Zmínil již existující fondy či využití AI při automatizovaném obchodování na burze.

 

Poštovní známky

Radek Novák, autor knihy Poštovní známky – koníček nebo investice? člen investiční komise v Portu Gallery vysvětlil problematiku. Ukázal, na co je třeba se zaměřit, pokud chcete, aby se vaše sbírka finančně zhodnotila.

 

Autogramy

Autogramy představil Martin Pros, předseda Klubu sběratelů autogramů. Jak je sbírat a jak s nimi nakládat.

 

Drahokamy

Stěžejním tématem byly kolumbijské smaragdy. Juraj Liška se primárně věnoval kolumbijským smaragdům, vysvětlil jejich výjimečnost, cenový vývoj, rizika a souvislosti.

 

Krátký sestřih konference ke shlédnutí zde:

https://youtu.be/CmuNA07tzuE

 

 

Zatímco cena zlata v dolarech se snížila, v Číně díky oslabení čínského juanu roste. Zájem o zlato roste, projevuje se to i na burze v Šanghaji.

 

Stažení zlata ze Šanghajské burzy zlata (SGE) dosáhlo minulý měsíc 161 tun, což odráží silnou velkoobchodní poptávku po zlatě. To představovalo meziměsíční nárůst o 46 tun. Projevuje se zde ještě jeden faktor, o kterém se vůbec nemluví.

 

Jde o  to, že silná domácí poptávka po zlatě zvyšuje rozpětí mezi šanghajskou a londýnskou cenou zlata, které v srpnu dosáhlo v průměru 40 USD za unci, což je nové rekordní maximum. V meziměsíčním srovnání se jednalo o nárůst o 23 USD za unci.

 

Zdá se, že čínští investoři se obracejí ke zlatu. Kov v srpnu proudil do čínských ETF krytých zlatem již třetí měsíc v řadě. Fondy se sídlem v zemi přidaly 4,6 tuny, čímž se jejich celková velikost zvýšila na 3,6 miliardy dolarů.

 

Čínská poptávka na globálním trhu je významným faktorem. Cenu zlata v juanu se tak vyplatí sledovat. Pokud poptávka neklesne, bude jasné, že vysoká cena Číňanům nevadí a  poklesů ceny zlata budou využívat k výhodným  nákupům. Tím budou většímu poklesu ceny zlata bránit.

 

 

 

Jestřábi pokračují v akci. ECB překvapila a podesáté v řadě zvýšila úrokové sazby, depozitní úroková sazba byla zvýšena na 3,50 % a refinanční na 4,00 %.

 

ECB stále chce, aby ke snížení inflace k 2% cíli skutečně došlo, proto je nucena úroky zvýšit i za cenu zpomalení růstu ekonomiky. Je si vědoma, že může ekonomika některých zemí eurozóny spadnout do recese (Německo se v ní nachází).

 

V případě, že by recese nebyla velmi silná, bude ECB pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Opakovaně zdůraznila, že inflace je to hlavní, co nyní sleduje. Aktuální inflace v zemích eurozóny činí 5,3 %.

 

Zvyšování úroků se postupně blíží svému cíli. Další zvýšení o více než 1 procentní bod je velmi nepravděpodobné.

 

 

Minulý týden byla zveřejněna srpnová míra inflace v České republice, která se z červnových 8,8 % snížila na 8,5 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 9,4 % a ceny služeb o 7,1 %

 

Hlavními kategoriemi jsou tyto:

• Bydlení: elektřina +23,1 % (v červenci 23,4 %), zemní plyn +34,5 % (v červenci 35,5 %) a teplo a teplé vody +37,3 % (v červenci 38,9 %). Vodné +16,3 % (od března beze změny), stočné stejně jako v červnu a červenci +26,9
• Imputované nájemné +0,4 % (v červenci +0,9 %), klasické nájemné +7,6 % stejně jako v červenci + 7,6 %.
• Potraviny: zvýšení cen zeleniny pouze o 6,7% (v červenci 28,9 %).
• Stravovací služby +11,6 % (v červenci 12,8 %), ubytovací služby +13,1 % (v  červenci činila 13,6 %)

 

Graficky je to názorně zde:

 

„Na vývoj spotřebitelských cen měly v srpnu nejvýraznější vliv ceny pohonných hmot. Ty již tři měsíce po sobě rostly. Nafta se v srpnu na čerpacích stanicích v průměru prodávala za zhruba 37,40 Kč/l a benzín Natural 95 za 39,40 Kč/l. V případě nafty to byla nejvyšší hodnota od letošního ledna a v případě benzinu Natural 95 dokonce od listopadu loňského roku,” uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

 

Dosažená míra inflace se rovná prognóze České národní banky. Shrnutí od Petra Krále, ředitele sekce měnové ČNB níže, je téměř jisté bankovní rada v září ponechá úroky beze změny.

 

Jak bylo opakovaně řečeno z úst členů bankovní rady, nějaká debata o snižování úrokových sazeb ještě nebyla na stole. Jestli se na stůl dostane v září nebo během podzimu, závisí i na tom, jak bankovní rada vyhodnotí námi dodané podklady na zářijovém jednání.“ 

 

„Směr, kterým se úrokové sazby vydají v našem regionu a posléze i v Evropě a ve Spojených státech, ten je asi zřejmý. Bude to směrem dolů. Jsme všude vysoko nad politicky neutrální úrokovou sazbou, čili jakoby výchozí podmínka je, že měnové podmínky jsou přísné. Jsou přísné, protože jsme dosud nevyhráli boj nad inflací, ale až ho vyhrajeme, tak taková přísnost měnové politiky nebude nutná. Nemusíme jít se sazbami zdaleka tak rychle dolů, jako jsme šli v době jejich růstu. Nemusíme jít tak nízko, jako byla výchozí hladina. Spíše zůstaneme někde na půl cesty, ale prostě ta debata přijde.“

 

V červenci a srpnu Česká národní banka (ČNB) pokračovala v nákupech zlata, nakoupila přibližně 1 tun a zlaté rezervy jsou ve srovnání s koncem minulého roku dvojnásobné. Hodnota zlata zároveň dosáhla 1% hranice objemu devizových rezerv.

 

Autorem nákupů zlata je Aleš Michl, který při nástupu do funkce guvernéra oznámil, že za dobu v pozici guvernéra ČNB nakoupí 100 tun zlata a ČNB začala nakupovat. Jako hlavní důvod uvedl diverzifikaci aktiv.

 

Zmíněných 100 tun zlata odpovídá množství zlata drženého Polskem, Slovenskem a Maďarskem a ČNB je na pětině cílové hodnoty. Vzhledem k velikosti devizových rezerv ČNB cílová úroveň zlata tedy 100 tun představuje zhruba 5% úroveň stávajících devizových rezerv ČNB. Sice by se jednalo o absolutní hodnotu srovnatelnou s centrálními bankami výše zmíněných zemí, ale podíl zlata na devizových rezervách by byl ve srovnání s nimi poloviční až třetinový.

 

Podle analytiků aktuální geopolitická situace zvyšuje význam vlastnictví zlata jako bezpečného útočiště bez rizika protistrany. Zlato je jediným aktivem, které se kvalifikuje jako takové.

 

Polská centrální banka snížila hlavní úrokovou sazbu z 6,75 % na 6,0 %, a to i při stávající míře inflace. Ta v Polsku klesla z červencových 10,8 % na srpnových srpnu 10,1 %.  Guvernér banky uvedl, že další snížení úroků může přijít pokud se inflace stane jednocifernou.

 

Někteří ekonomové očekávali menší pokles úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu. Polská centrální banka zdůvodnila své rozhodnutí tím, že očekává rychlejší návrat inflace k jejímu stanovenému cíli.

 

Ke snížení úrokových sazeb došlo poprvé po třech letech a necelých šest týdnů před volbami. Proto někteří ekonomové tvrdí, že rozhodnutí banky je politické. Uvidíme na konci roku, jaký bude vývoj polské inflace.

 

Polský zlotý během dne oslabil vůči euru o 1,5 až 2 %, Banka tvrdí, že inflace se vrátí k cíli rychleji, než bylo původně předpokládáno, a tak si snížení úrokových sazeb může dovolit.

 

Zveme Vás na již 8. ročník tradičního setkání sběratelů a investorů Trading expo & alternativní investice konané v kongresovém sále v rámci veletrhu Sběratel v pražských Letňanech v sobotu 9. září 2023.

 

Již po několikáté je Silverum pořadatelem Trading Expo. Letošní ročník proběhne v klasické podobě, s možností osobních setkání a přímého kontaktu. Naplánovali jsme pro Vás celou řadu zajímavých přednášek. Se svými příspěvky vystoupí mnoho uznávaných odborníků z každého oboru. Ti budou připraveni zodpovědět i případné dotazy. Samozřejmostí bude i naše přítomnost, nejen jako pořadatele. Rádi s Vámi osobně probereme vaše otázky, nebo jen pohovoříme.

 

Toto je obsah konference

 

 

Podle prvního rychlého odhadu zveřejněného dnes spolkovým statistickým úřadem Destatis zpomalila meziroční inflace podle metodiky Evropské unie na 6,4 procenta z předchozích 6,5 procenta v červenci. Tato zpráva nesplnila očekávání analytiků dotazovaných agenturou Reuters, kteří předpovídali zpomalení inflace na 6,3 procenta. Ceny se meziměsíčně zvýšily o 0,4 procenta.

 

Pokud vezmeme v úvahu německou metodiku, míra inflace v srpnu poklesla na 6,1 procenta oproti červencovým 6,2 procentům. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,3 procenta.

 

Pokud vyloučíme nestabilní ceny energií a potravin, míra inflace zůstala stejná jako loni v srpnu a činila 5,5 procenta. Ceny potravin stouply o 9 % a ceny energií o 8,3 % v meziročním srovnání. Ceny služeb vzrostly o 5,1 %.

 

I přes zpomalení se míra inflace v Německu stále drží výrazně nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Celková inflace v eurozóně klesla v červenci na 5,3 procenta z červnových 5,5 procenta. Uvidíme, jaká bude srpnová, a to nejen v Německu, ale v celé eurozóně.