Archiv rubriky: Nezařazené

V pondělí byla zveřejněna listopadová míra inflace v České republice. Ze říjnových 8,5 % klesla na 7,3 %, a to při meziměsíční inflaci 0,1 %.

 

Ceny zboží vzrostly o 8,1 % a ceny služeb o 5,9 %.

• Bydlení: elektřina +143,0 % (v říjnu +148,6 %, v září 16,5 %). Toto je efekt dotace v loňském říjnu. Zemní plyn – pokles o 6,3 % (v říjnu +6,5 %) a teplo a teplé vody +24,2 % (v říjnu 31,0 %). Vodné +16,3 % (beze změny), stočné 26,9 % (v říjnu 25,9 %).
• Imputované nájemné  +0,5 % (v říjnu beze změny), klasické nájemné +7,4 % (v říjnu 7,9 %)
• Potraviny: Ceny vajec klesly o 25,5 % (v říjnu pokles o 6,2 %) a ceny cukru klesly o 18,1 % (v říjnu o 11,1 %).
• Stravovací služby +8,4 % (v říjnu +8,9 %), ubytovací služby + 12,0 % (v říjnu +12,2 %)

 

Graficky je to názorně zde:

 

 

„Spotřebitelské ceny v listopadu zpomalily svůj meziroční růst na 7,3 %. Oslabení meziročního cenového růstu bylo zaznamenáno ve většině oddílů spotřebního koše, nejvýraznější pak u potravin a bydlení. V oddíle doprava ceny meziročně klesly, a to především díky nižším cenám pohonných hmot,” uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

 

Shrnutí od Petra Krále, ředitele sekce měnové ČNB je jasné:

O síle a plošnosti dezinflačního trendu svědčí nízký meziměsíční růst cen v uplynulých měsících včetně listopadu. Dezinflační trend je patrný zejména (ale nejen) v klíčovém segmentu spotřebitelských cen – v tzv. cenovém jádru, kde se cenová dynamika při přepočtu na roční bázi (jádrová inflace) již nyní nachází na nízkých jednociferných hodnotách.

 

Pro srovnání – toto je měsíc starý komentář k říjnové inflaci, zkuste najít rozdíl 😊:

„O síle a plošnosti dezinflačního trendu svědčí nízký meziměsíční růst cen v uplynulých měsících včetně října. Dezinflační trend je patrný zejména (ale nejen) v klíčovém segmentu spotřebitelských cen – v tzv. cenovém jádru, kde se cenová dynamika při přepočtu na roční bázi (jádrová inflace) již nyní nachází na nízkých jednociferných hodnotách.“

 

Prudké snížení lednové inflace je jasně dané.

Dánská Saxo Bank minulý týden vydala pravidelný roční výhled 10 šokujících předpovědí na následující rok.  Jedná se o málo pravděpodobné událost, sami o tom tak mluví, ale kdyby k nim reálně došlo, světové dopady by byly velké. Úspěšnost je jak kdy. V letošním roce obsahují drahé kovy navázané na tisk peněz a globální makroekonomickou situaci, tak ho sem dáváme.

 

Spojené státy, Velká Británie, Indie, Brazílie, Kanada a Francie zakládají Římský klub, jehož záměrem je redukovat schodky běžného účtu mezi zeměmi, které vykazují vysoké deficity. Hlavním katalyzátorem této situace je skutečnost, že dluh USA se stal neudržitelným, dosahuje 33 bilionů dolarů.

 

Z teoretického hlediska je otevřená ekonomika s volným obchodem řízena a regulována prostřednictvím automatických tržních pohybů měnových kurzů. Realita však ukazuje, že řada zemí vykonává devizové intervence (i ČNB je přiznávala), což v ní vytváří trvalé nerovnováhy ve formě deficitů nebo přebytků.

 

V roce 2024, za situace silné globální recese a omezených nástrojů k ovlivňování úrokových sazeb kvůli trvale vysoké inflaci, se největší země s deficity setkají v Římě s úmyslem vytvořit pro sebe lepší podmínky. Půjde o postupné fixní zvyšování hodnoty měn zemí s přebytky. Pro nejvýznamnější země, jako jsou Čína, Německo, Norsko, Japonsko, Nizozemsko a Singapur by to bylo bolestivé.

 

Skutečnost, že se dolar vymyká kontrole, snižuje důvěru ve fiat peněžní systém (tedy tištění peněz) a vytváří podmínky pro velké zisky zlata, stříbra a kryptoměn.

 

 

Vypadá to, že se očekávání ohledně politiky centrálních bank v Evropě a dalších částech světa začínají měnit. Někteří investoři začínají sázet na to, že ECB bude jednou z prvních, které v roce 2024 sníží úrokové sazby a provede agresivní uvolňování měnové politiky. Tento trend se zrcadlí i ve světových trzích, kde se očekává podobný směr ze strany amerického Fedu a Bank of England.  Bude zajímavé, kdy začne ČNB. Bude na předvánočním zasedání?

 

Isabel Schnabel, jestřáb v ECB,  naznačila, že díky nečekanému zpomalení inflace vstupuje od hry snížení úrokových sazeb. Zároveň však dodala, že je příliš brzy vyloučit možnost dalšího zvýšení sazeb. V případě Fedu a BoE investoři mají jarní snížení úrokových sazeb za jisté.

 

Přesto existují i skeptici a varování ohledně toho, že tato očekávání mohou být nadhodnocená. Stratégové z BlackRock, Goldman Sachs ši Allianz vyjádřili obavy z možného zklamání těchto nadějí. Navíc El-Erian z Allianz upozornil, že Fed může ztrácet kontrolu nad očekáváními trhu, což může vést k nepřesným prognózám (podobně jako v ČR).

 

Celkově se zdá, že existuje různorodost názorů ohledně toho, jak by se mohla měnit měnová politika v nadcházejícím roce. Opatrnost v prognózách se zdá být rozumnou reakcí, zvláště vzhledem k různorodosti názorů mezi významnými členy centrálních bank a investory na trzích.

 

 

 

Ceny zlata v pátek vzrostly na historické maximum 2072 dolarů za unci poté, co výroky předsedy Fedu Jeroma Powella zvýšily důvěru obchodníků, že americká centrální banka dokončila zpřísňování měnové politiky a od března by mohla začít se snižováním úrokových sazeb. Reakce na jeho výrok byla skoková – toto je páteční graf vývoje jeho ceny (staženo v neděli):

Řada investorů se soustředí na Powellův komentář, že sazba je restriktivní, což vyvolává očekávání, že snížení přijde dříve a rychleji, než se dosud předpokládalo. Důrazně však ignorují jeho varování, že je předčasné spekulovat o uvolnění sazeb. Totéž probíhá i v České republice. I zde byli analytici přesvědčováni, že bankovní rada začne se snižováním úrokových sazeb v listopadu. Pro snížení však byli pouze dva členové bankovní rady ze sedmi.

 

Nižší sazby Fedu znamenají nižší výnosy státních dluhopisů, a protože státní dluhopisy jsou nakupovány v dolarech, klesající poptávka po státních dluhopisech mohou znamenat klesající poptávku po dolaru, což může zvýšit cenu zlata denominovaného v dolarech.

 

Na růst započatý v říjnu a část nedávné rally mělo vliv očekávání, že Fed ukončí zvyšování úrokových sazeb. Jakmile k tomu skutečně dojde, cena zlata nebude stabilní. Buď vyskočí směrem vzhůru, nebo dojde k jeho korekci.

 

Ať tak či onak, nejlepších výsledků budou dosahovat investoři pravidelně nakupující drahé kovy.

 

 

Ratingová agentura Moody’s ponechala rating na stupni Aa3, zlepšila však výhled ratingu České republiky z negativního na stabilní. Celkově agentura vidí Českou republiku jako stabilní, ale zdůrazňuje potřebu sledovat geopolitická rizika. Moody’s je první ratingovou agenturou, která změnila výhled z negativního na pozitivní.

 

Je to díky snížené závislosti na ruském plynu a konsolidačnímu balíčku ve snaze snížit deficit státního rozpočtu na 2% HDP. Důchodová reforma má potenciál výrazně snížit náklady spojené se stárnutím obyvatelstva. Podle vyjádření agentury tento rating je i díky konkurenceschopnosti, kvalitním institucím, nízkému zadlužený v poměru k HDP a dostupnosti úvěrů.

 

Žádná ze zemí střední a východní Evropy (Rakousko nepočítám) ho nemá lepší. Na úrovni České republiky jsou pouze Estonsko se Slovinskem, všechny ostatní země střední a východní Evropy ho mají nižší. Slovensko je o jeden stupeň níže na A+, Polsko má rating A-. Maďarsko má BBB-, což je nejnižší hranice investičního stupně.

 

Ve srovnání s dalšími jinými zeměmi máme rating lepší, než mají Čína nebo Japonsko (obě země na A1). O Španělsku (Baa1), Portugalsku (Baa2) a Itálii (Baa3) nebo dokonce Řecku (které je ve spekulativním pásmu Ba1) ani nemluvě. Itálie je jen jednu úroveň nad spekulativním pásmem.

 

Trh je pevně přesvědčen, že Fed přestane zvyšovat úrokové sazby. Fed neměl při svém zasedání k dispozici říjnovou inflaci, která byla nižší, než očekáváná. Týden po tomto jednání Fedu se J. Powell vyjádřil mírnějším tónem.

 

Hlasování bylo poměrem 12:0, dalších 7 nehlasujících členů mělo stejný názor. Zvyšování úrokových sazeb se sice blíží svému konci, ale stále je prezentováno jako jedna z možností. S vědomím, že nejvíce by byly zasažené malé a střední firmy a domácnosti. O zahájení snižování úroků nepadlo ani slovo. Dokud nebude jistota snížení inflace k 2% inflačnímu cíli, tak „po určitou dobu“ se úrokové sazby nesníží.

 

Zároveň si Fed dává pozor na potenciální  výrazná rizika týkající se finanční stability, a to včetně obavy z nadhodnocení akcií a nemovitostí (jak rezidenčních, tak i komerčních).

 

Lze říci, že ČNB určitě začne snižovat úrokové sazby dříve, než Fed. Možná to od ní bude vánoční dárek.

 

Dne 15. listopadu 1923 byly podniknuty klíčové kroky k ukončení  hyperinflace ve Výmarské republice: Německá centrální banka Reichsbank přestala financovat státní dluh a byla zavedena nová měna – rentenmarka. Tato opatření zastavila hyperinflaci, ale kupní síla papírové marky byla zcela zdevastována.

 

Koncem roku 1922 Německo bylo obviňováno z nedostatečného plnění reparací. Francouzská a belgická vojska vstoupila na začátku ledna 1923 do Porúří, by podpořila své nároky, a obsadila toto území. Německá vláda vyzvala porúřské dělníky, aby se postavili proti cizím instrukcím a slíbila jim, že budou nadále dostávat mzdy. Říšská banka následně začala tisknout nové peníze.

 

Od května 1923 se množství papírových marek začalo nekontrolovatelně zvyšovat. Z dubnových 7 340 miliard stoupla na květnových 8610 miliard a následně skokově na  669 703 miliard v srpnu. V listopadu 1923 dosáhlo neuvěřitelných 400 kvintilionů (tj. 400 x 10^18). Velkoobchodní ceny mezi koncem roku 1919 a listopadem 1923 vzrostly o 1,813 %. Když skončila první světová válka v roce 1918, za stejnou cenu jako v té době za 500 miliard vajec, bylo možné koupit jen jedno vajíčko o pět let později. Do listopadu 1923 cena amerického dolaru v přepočtu na papírové marky vzrostla o 8,912 procenta. Papírová marka se takřka zhroutila na úroveň bezcennosti.

 

Klíčovým problémem v řešení měnové situace byla říšská banka. Její prezident Rudolf E. A. Havenstein tam byl ve funkci doživotně a pod jeho vedením banka stále tiskla stále větší množství papírových marek. Dne 15. listopadu 1923 byla Říšská banka donucena zastavit financování státního dluhu a vydání nových peněz. Zároveň se rozhodlo, že jeden bilion papírových marek (1 000 000 000 000) bude ekvivalentní jedné rentenmarce. Dne 20. listopadu 1923 Havenstein náhle zemřel na srdeční infarkt.

 

Téhož dne Hjalmar Schacht, budoucí prezident Říšské banky, provedl opatření, která zajistila stabilizaci marky vůči americkému dolaru: prostřednictvím intervencí na devizovém trhu Říšská banka dosáhla toho, že 4,2 bilionu marek bylo rovno jednomu americkému dolaru. S ohledem na to, že jeden bilion papírových marek byl ekvivalentem jedné rentenmarky, směnný kurz se ustálil na 4,2 rentenmarky za jeden americký dolar. Tento kurz přesně odpovídal směnnému kurzu mezi markou a americkým dolarem před první světovou válkou.

 

„Zázrak rentenmarky“ pomohl zastavení hyperinflace.

 

 

V říjnu došlo ve Spojených státech k poklesu meziroční míry inflace z 3,7 % na 3,2 %, meziměsíční míra inflace byla nulová.

 

Jádrová meziroční inflace, kterou Fed považuje za důležitější,  se pouze mírně snížila ze 4,1 % na 4,0 %. Důvodem menšího snížení jádrové inflace je skutečnost, že inflace klesla díky poklesu energetického indexu (který není, stejně jako potraviny, součástí jádrové inflace) o 2,5 procenta.

 

I když toto je dvouleté minimum, stále je ve srovnání s cílovou inflací dvojnásobná. Další akce Fedu jsou tedy otázkou. Nejbližší zasedání Fedu je přibližně za měsíc, k dispozici bude mít i listopadovou inflaci. J. Powell obratem varoval, že tato míra inflace negarantuje brzké zahájení snižování úroků.

 

Trh však se zvýšením úrokových sazeb nepočítá, naopak očekává zahájení mírného snižování během příštího roku. Výsledkem bylo, že ceny akcií, dluhopisů i drahých kovů šly nahoru.

 

 

Minulý týden byla zveřejněna říjnová míra inflace v České republice. Ze zářijových 6,9 % se zvýšila na 8,5 %, a to při meziměsíční inflaci 0,1 %. Důvodem je loňská záporná inflace v říjnu -1,4 %.

 

Ceny zboží vzrostly o 10,1 % a ceny služeb o 6,1 %.

• Bydlení: elektřina +148,6 % (v září 16,5 %). Toto je efekt dotace v loňském říjnu. Zemní plyn +6,5 % (v září 16,5 %) a teplo a teplé vody +31 % (v září 36,2 %). Vodné +16,3 % (beze změny), stočné 25,9 % (beze změny).
• Imputované nájemné stejně beze změny +0,1 %, klasické nájemné +7,9 % (také beze změny)
• Potraviny: Ceny vajec klesly o 6,2 % (v září růst o 7,5 %) a ceny cukru o 11,1 % (v září růst o 44,6 %).
• Stravovací služby +8,9 % (v září 10,1 %), ubytovací služby stejně jako v září +12,2 %

 

Graficky je to názorně zde:

 

„Říjnové zrychlení meziročního růstu cen na 8,5 % bylo způsobeno především loňským promítnutím Úsporného tarifu do cen elektřiny. Pokud bychom tento Úsporný tarif do výpočtu nezahrnuli, cenový růst by činil 5,8 %,” uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

 

Shrnutí od Petra Krále, ředitele sekce měnové ČNB je jasné:

 

 „O síle a plošnosti dezinflačního trendu svědčí nízký meziměsíční růst cen v uplynulých měsících včetně října. Dezinflační trend je patrný zejména (ale nejen) v klíčovém segmentu spotřebitelských cen – v tzv. cenovém jádru, kde se cenová dynamika při přepočtu na roční bázi (jádrová inflace) již nyní nachází na nízkých jednociferných hodnotách.“

 

Od ledna lze čekat rychlý pokles inflace.

 

 

V podzimních měsících Česká národní banka (ČNB) pokračovala v nákupech zlata. Zlaté rezervy jsou 27 tun. Ve srovnání s koncem minulého roku na více, než dvojnásobné hodnotě (na konci loňského roku činily 12 tun). Hodnota zlata zároveň dosáhla 1% hranice objemu devizových rezerv. Uloženy jsou hlavně v zahraničí.

 

Autorem nákupů zlata je Aleš Michl, který při nástupu do funkce guvernéra oznámil, že za dobu v pozici guvernéra ČNB nakoupí 100 tun zlata a ČNB začala nakupovat. Jako hlavní důvod uvedl diverzifikaci aktiv. Připomínáme, že předchozí guvernér J. Rusnok označil zlato za zbytečné aktivum a v té době byly zlaté rezervy na úrovni 8 tun.

 

Zmíněných 100 tun zlata odpovídá množství zlata drženého Polskem, Slovenskem a Maďarskem a ČNB je na čtvrtině cílové hodnoty. Vzhledem k velikosti devizových rezerv ČNB cílová úroveň zlata tedy 100 tun představuje zhruba 5% úroveň stávajících devizových rezerv ČNB. Sice by se jednalo o absolutní hodnotu srovnatelnou s centrálními bankami výše zmíněných zemí, ale podíl zlata na devizových rezervách by byl ve srovnání s nimi poloviční až třetinový.

 

Podle analytiků aktuální geopolitická situace zvyšuje význam vlastnictví zlata jako bezpečného útočiště bez rizika protistrany. Zlato je jediným aktivem, které se kvalifikuje jako takové.

 

Připomínáme, že předchozí guvernér J. Rusnok označil zlato za zbytečné aktivum a v té době byly zlaté rezervy na úrovni 8 tun. Ve srovnání s tímto objemem se jedná o zvýšení o 237 %.