Archiv rubriky: Nezařazené

Minulý týden ČNB snížila hlasovacím poměrem 7:0  úrokové sazby o 0,5 %.

 

Pro bankovní radu bylo velmi důležité, že úrovně inflace v únoru a březnu dosáhly cílové úrovně stanovené Českou národní bankou. Bankovní rada ve svém rozhodnutí zdůraznila, že další kroky budou záviset na dostupných datech, přičemž hlavním faktorem zůstává jádrová inflace. Guvernér ČNB Michl opakovaně varoval, že pokud vývoj inflace nebude splňovat očekávání banky, může být snižování úrokových sazeb přerušeno nebo zastaveno.

 

Spolu s tím byla zveřejněna nová makroekonomická prognóza.

Bankovní rada výrazně zlepšila pro letošní, resp. příští rok odhad vývoje ekonomiky. Ve srovnání s únorovou prognózou snížila odhad inflace a zvýšila očekávaný růst HDP. I tak se podle analýz České národní banky ekonomika stále pohybuje pod svým potenciálem. U koruny došlo ke změně z 24,6 koruny za euro na 25,1 pro příští rok z 24,3 na 24,8 koruny za euro, což není ničím mimořádným.

 

Hlavním rozdílem je vývoj úrokových sazeb. Guvernér ČNB Aleš Michl výslovně uvedl: „Nová prognóza počítá s dalším poklesem úrokových sazeb, ty jsou ale citelně výše než v případě minulé prognózy.“ Zde projevil vliv Fedu na rozhodování bankovní rady, což bankovní rada ve svém prohlášení pravidelně přiznává, resp. uvádí, že při svém rozhodování vezme v úvahu i kroky významných zahraničních centrálních bank (jistě mají na mysli ECB a Fed).

 

Fed včera v souladu s očekáváními oznámil, že vhledem k neklesající míře inflace ponechá úrokové sazby beze změny v rozmezí 5,25 až 5,5 procenta. Toto rozhodnutí nebylo překvapením, na této úrovni jsou od července loňského roku a jedná se o nejvyšší hodnoty od roku 2001.

 

Odmítl odhadnout, nakolik je pravděpodobné, že letos dojde ke snižování úrokových sazeb, dodal, že politika potřebuje více času, aby mohla fungovat. Pořád se snaží o „měkké přistání“ bez recese a uvádí, že se zvyšuje zájem Fedu o míru zaměstnanosti. Rozhodovat budou tvrdá data.

 

Powell připustil, že ačkoli údaje o inflaci mohou snížení sazeb oddálit, nové zvyšování sazeb v budoucnu zůstává nepravděpodobné. Ale nevyloučil ho.

 

Fed přichází s novou změnou snižování aktiv bilance. Od června rychlost snižování držených státních dluhopisů klesá z 60 miliard na 25 miliard dolarů, tedy na stejnou úroveň, jaká je uplatňována u krytých hypotečních dluhopisů MBS.

 

 

Dnes se po delší době vracíme k vývoji poměru cen zlata a stříbra. Od května loňského roku až konce loňského roku pravidelně cykloval mezi 79 a 87.

 

Vývoj cen zlata a stříbra v březnu a dubnu byl mimořádný. Když to porovnáme s aktuální cenou, tak během těchto 2 měsíců se cena zlata zvýšila téměř o 200 dolarů za unci, ceny stříbra o 5 dolarů za unci. Poměr zvýšení cen je tedy 40:1.

 

Vzhledem k tomu, že jako první pravidelně rostlo zlato a stříbro ho následně dohánělo, přesáhl poměr jejich cen krátkodobě několikrát i 90:1. Před pár dny byla hodnota poměru na 83, v pátek byla na 86, což byla horní hranice tohoto poměru v druhé polovině loňského roku. Názorně je to vidět zde:

 

Uvidíme, co se bude dít v tomto týdnu, ve středu totiž zasedá Fed a bude mu věnována extrémní pozornost.

 

Při investicích do drahých kovů je možné tuto volatilitu z velké části jednoduchým způsobem eliminovat – jde o využití průběžného nakupování. Vaše nákupní cena se dlouhodobě zprůměruje, trefit se na minimální cenu při nákupu je náhoda. Navíc se při vyšších cenách stříbra nakoupí méně mincí nebo slitků a naopak, při nízkých cenách více.

 

 

Čínští obchodníci významně ovlivnili růst cen zlata na historická maxima. Obchodníci na burze v Šanghaji zvýšili objemy obchodů s klíčovým kontraktem v březnu a dubnu a oproti loňskému roku obchody zdvojnásobily. Jedním z důvodů byla snaha čínských investorů o diverzifikaci, tamním nemovitostem ani akciím se nedaří.

 

Obrovské sázky čínských spekulantů na rostoucí ceny zlata pomohly tento měsíc zlatu neobvykle rychle vystoupat na historická maxima. Ukazuje to, že asijští obchodníci začínají mít na trh se zlatem silný vliv, silnější než dříve.

 

Rekordní býčí pozice očekávající růst ceny zlata je v objemu 295 tun, což představuje téměř 50% nárůst od září loňského roku a téměř pětinásobek loňského průměru. Počátkem dubna byla tato pozice dokonce ještě o 30 tun větší.

 

Krátkodobí obchodníci na trzích s futures s pákovým efektem mohou rychle posunout cenu výš nebo níž. O to efektivnější se stává průměrování nákupních cen.

 

 

Ministerstvo financí ČR ve své čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu minulý týden oznámilo čtvrtletní údaje o výši státního dluhu ČR, který je tvořen vládními dluhy a vzniká především akumulací schodků státního rozpočtu. Je financován pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

 

Český státní dluh v prvním čtvrtletí roku 2024 dosáhl rekordních 3,221 bilionu korun, což představuje nárůst o 109,9 miliardy korun oproti stejnému období roku 2023. Podle ministerstva financí je tento nárůst způsoben zejména prodejem státních dluhopisů za účelem krytí schodku státního rozpočtu, který ke konci března dosáhl 105 miliard korun.

 

Zadlužení se zvýšilo na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což je nárůst oproti 42,4 procentům v roce 2023 a na každého občana České republiky připadá dluh ve výši 295.480 korun.

 

Podle ministerstva financí je hlavním důvodem růstu dluhu zejména prodej státních dluhopisů v prvním čtvrtletí, který sloužil k průběžnému pokrytí schodku státního rozpočtu. Hlavně byly vydávány dlouhodobé dluhopisy, díky čemuž došlo k  prodloužení průměrné doby splatnosti vydávaných střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů. Na primárním a sekundárním trhu se prodaly státní dluhopisy v celkové hodnotě 78,7 miliardy korun (z toho primární trh činil 76,4 miliardy korun) s průměrnou dobou do splatnosti 11,2 roku. To je o 2,7 roku více než ve stejném období v roce 2023 a o 2,1 roku více než za celý rok 2023.

 

Průměrný výnos nově prodaných fixně úročených státních dluhopisů dosáhl 3,8 procenta. Zajímavé bude, jaká útoková sazba vyjde ve 2. čtvrtletí.

 

 

V březnu došlo ve Spojených státech k mírnému zrychlení inflace. Index spotřebitelských cen (CPI), který je klíčovým ukazatelem inflace, vzrostl meziročně o 3,5 %, což bylo o něco více, než se očekávalo. Tento růst představuje zrychlení oproti únorové inflaci ve výši 3,2 %.  Celkově CPI vzrostl o 0,4 % za měsíc a zvýšení inflace bylo tlačeno vzhůru především náklady na bydlení a energie.

 

Jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny energií a potravin, zůstala stabilní na úrovni 3,8 %. Již 4x po sobě však byla větší než očekávaná. Inflační tlaky v ekonomice zůstávají relativně silné a Fed bude se snižováním úrokových sazeb hodně vyčkávat. Recese není, tak Fed nemá kam pospíchat, začíná se mluvit i tom, že první snížení bude možná až za rok.

 

Výsledkem je posilování dolaru. V kombinaci s rostoucí cenou zlata jde o zajímavou situaci, kdy poptávka po zlatě při posilujícím dolaru neklesá. Pro zlato z dlouhodobého pohledu jedině dobře.

 

 

 

 

Česká národní banka (ČNB) výrazně zvýšila objem svých zlatých rezerv, v průběhu letošního prvního čtvrtletí ČNB nakoupila téměř pět tun zlata a drží 1,14 milionu troyských uncí, což představuje téměř 60 miliard korun. Od konce loňského března došlo k nárůstu o víc než 160 procent počtu uncí, z pohledu vývoje jeho ceny se jedná o růst blíží se 200% hranici.

 

V minulosti ČNB prodala 56 tun zlata, což jí v té době zajistilo vyšší likviditu a stabilitu výnosů. Nyní se však ČNB snaží diverzifikovat své rezervy a zvýšit očekávaný výnos, což je v souladu s globálním trendem, kdy centrální banky nakupují zlato do svých rezerv.

 

Guvernér ČNB Aleš Michl má dlouhodobý záměr zvýšit zlaté rezervy až na 100 tun zlata (za účelem diverzifikace portfolia), což by představovalo přibližně pět procent celkových devizových rezerv. Zmíněných 100 tun zlata odpovídá množství zlata drženého Polskem, Slovenskem a Maďarskem. Připomínáme, že předchozí guvernér J. Rusnok označil zlato za zbytečné aktivum a v té době byly zlaté rezervy na úrovni 8 tun, nyní je to více než čtyřnásobek.

 

Většina zlata, které ČNB nakupuje, není fyzicky uložena v budovách banky, ale je standardně uložena v zahraničních bankách.

 

 

 

 

 

Včera byla zveřejněna březnová míra inflace v České republice a zůstala na únorových 2,0 %, což je přesně cílová inflace bankovní rady ČNB. Zároveň je nižší, než je průměrná březnová míra inflace v eurozóně, a to i při použití metodiky Eurostatu.

Ceny zboží za posledních 12 měsíců vzrostly o 0,1 % a ceny služeb o 5,4 %.

• Bydlení: elektřina +13,1 % (v únoru také 13,1 %). Zemní plyn – pokles o 5,2 % (v únoru pokles o 5,5 %). Vodné beze změny +10,9 % stočné +10,5 %, také beze změny
• Imputované nájemné + 0,9 % (v únoru + 1,0 %), klasické nájemné +7,1 % (v únoru +6,8 %)
• Potraviny a nealkoholické nápoje prohloubily svůj meziroční cenový pokles. Ceny mouky v lednu klesly o 27,8 % (v únoru pokles o 22,8%), masa stejně jako v únoru o 16,4 a cukru o 22,2 % (v únoru pokles o 21,1 %). Cena zeleniny klesla o 4,8 % (v únoru pokles o 0,1 %)
• Stravovací služby +8,2 % (v únoru +8,7 %), ubytovací služby + 9,0 % (v únoru +9,7 %)

 

Nízkou inflaci logicky ocenil i Petr Král, ředitel sekce měnové ČNB. Okomentoval ji mimo jiné takto:

 

„Cenová hladina v březnu meziměsíčně vzrostla pouze nepatrně (o 0,1 %). Intenzita přecenění zboží a služeb v prvním čtvrtletí roku byla pod předpoklady zimní prognózy. Podle ní se inflace bude v průběhu celého letošního roku pohybovat na dohled 2% cíle.“

 

Po zbytek roku lze očekávat mírné změny mezi 2 % až 3 %, blíže k 2% úrovni.

 

 

 

Cena zlata zaznamenala od minulého týdne výrazný nárůst, což odráží býčí trend na trhu s drahými kovy. Toto je týdenní vývoj ceny zlata.

Po dosažení ceny 2 200 dolarů za unci před týdnem analytici Goldman Sachs předpověděli, že cena zlata může do konce roku vzrůst na 2 300 USD za unci.  Stačil na to týden a v pátek cena zlata tuto úroveň v naprostém klidu prolomila.

 

Jiní finanční experti, před týdnem mluvili o možné ceně zlata až mezi 2 500 až 2 600 USD. Bude zajímavé, zda bude tato předpověď také splněna v relativně krátkém časovém horizontu (nemám na mysli zvyšování o 100 dolarů týdně) nebo ne.

 

Ke zvýšené poptávce po zlatě přispívají globální ekonomické nesrovnalosti, jako je značný deficit USA a pokračující nákupy zlata centrálními bankami. K tomu navíc klesá korelace mezi úrokovými sazbami a cenou zlata Tolikrát zmiňovaná negativní korelace mezi cenou zlata a výnosy desetiletých dluhopisů se v posledních několika letech pomalu rozpadá.

 

Jak silná korelace dnes je, se ukáže v okamžiku, kdy Fed změní počet snižování úrokových sazeb. Nyní se otevřeně očekává trojí snížení, jejich menší počet však nelze vyloučit.

 

Ještě rychlejší byl v minulém týdnu růst ceny stříbra. Cena se zvýšila z 25 dolarů za unci na těsně pod 27,5 dolarů, což odpovídá téměř 10 % růstu ceny.

Během týdne stříbro dohnalo dvoutýdenní růst ceny zlata. Poměr jejich cen se z 89,5 snížil na necelých 85, což je minimum od konce ledna letošního roku.

 

 

 

Meziroční míra inflace v eurozóně se z únorových 2,6 % snížila na březnových 2,4 %, při očekávané březnové inflaci 2,5 %. Sice klesá, stále ale zůstává míra inflace nad dvouprocentním cílem stanoveným Evropskou centrální bankou (ECB).  Nejvíce se zvýšily ceny služeb, které stejně jako v únoru vzrostly o 4,0 %, ceny potravin, alkoholu a tabáku vzrostly o 2,7 %.

 

Toto je přehled jednotlivých zemí dle Eurostatu.

 

Nejvyšší inflace je v Chorvatsku s 4,9 %, Rakousku s 4,2 % a Estonsku 4,1 % procenta. Nejnižší byla v Litvě, kde je pouze 0,3 %, Finsku s inflací 0,7 % a Lotyšsku, kde činila 1,0 %. Žádné velké překvapení se nekoná, obě tyto trojice jsou stejné jako před měsícem.