Archiv rubriky: Nezařazené

Po nějaké době se opět podíváme na vývoj poměru zlata a stříbra. Tento graf ukazuje jeho vývoj za poslední rok. V jeho rámci jsou poměry dosahované v posledních 2 měsících těmi nejmenšími.

 

V květnu se poměr snížil z 87,0 na 73,0, čímž hravě překonal dvouleté minimum, které do té doby činilo 75,30. Tento vývoj tak přispívá k postupnému snižování dvanáctiměsíčního průměru poměru ceny zlata a stříbra a lze očekávat pokračování jeho snižování. Včerejší hodnota je téměř shodná s hodnotou před jedním rokem, kde rozdíl činí 0,22 bodu, resp. 0,28 %. Z dvouletého pohledu je zde pokles o 12,3 bodu, resp. 13,5 %.

 

To neznamená, že se poměr nemůže zvýšit, podmínkou pro skokové zvýšení blízko k úrovni na počátku letošního roku by bylo podmíněno příletem minimálně šedivé labutě.

 

Cena zlata se v uplynulém týdnu výrazně přiblížila dva měsíce starým rekordním hodnotám. Ve čtvrtek 11. července se cena zlata opět vyhoupla přes úroveň 2 400 USD za unci, konkrétně na 2 416 USD za unci. Zde je roční vývoj ceny zlata:

Růst z minulého týdne byl částečně způsoben zveřejněnou červnovou inflací ve výši 3,0 %, která byla nižší, než květnových 3,3 %.

 

Díky tomu zesílila pravděpodobnost možného zrychlení snižování úrokových sazeb Fedem, což tradičně zvyšuje atraktivitu zlata jako investice. K tomu se přidala zvýšená poptávka po zlatě z Číny, která se v několika posledních týdnech pohybuje na úrovni historických maxim.

 

Růst ceny zlata má ve druhé polovině roku dobré předpoklady. Přetrvávající geopolitické napětí, mnoho potenciálních hrozeb po celém světě, zvýšená poptávka centrálních bank, globální změny mocenských struktur, postupné menší používání amerického dolaru, rostoucí spotřebitelská poptávka zejména z Asie, nadcházející prezidentské volby v USA a očekávané zmírnění měnové politiky americké centrální banky, jsou faktory, které mohou vést k dosažení nových rekordních hodnot zlata ještě letos.

 

Zlato zůstává hlavně prostředkem uchování hodnoty, nikoliv nástrojem pro spekulaci a rychlý zisk. Otázka není, jestli cena vzroste, ale kdy žlutý kov dosáhne nového rekordního maxima.

 

 

Český statistický úřad včera zveřejnil údaje o inflaci za červen. Meziroční inflace se překvapivě snížila na 2,0 %, v květnu byla 2,6 % a v červnu se čekala 2,4 %. Míra inflace na úrovni cílové míry inflace bezpochyby potěšila bankovní radu ČNB. Hlavními faktory poklesu inflace byly zpomalení růstu cen pohonných hmot a výrazný pokles cen potravin a nealkoholických nápojů.

 

Meziměsíční inflace činila -0,3 %, díky poklesu cen zboží o 0,5 %, ceny služeb se zvýšily o 0,4 %. Dlouhodobý vývoj je názorně zobrazen zde:

Ceny zboží vzrostly o 0,2 %, ceny služeb o 4,9 %.

• Bydlení: elektřina +10,6 % (v květnu 11,1 %). Zemní plyn – pokles o 7,9 % (v květnu pokles o 6,6 %). Vodné opět beze změny +10,9 % stočné +13,4 % (v předchozích měsících +10,5 %)
• Imputované nájemné + 0,8 % (v dubnu i květnu+ 1,0 %), klasické nájemné +7,0 %, (v dubnu i květnu+ 7,2 %)
• Potraviny a nealkoholické nápoje byly hlavním důvodem poklesu inflace. Ceny mouky v květnu klesly o 20,9 % % (v květnu pokles o 23,5 %), masa o 12,1 % (v věnu o 5,8 %), vajec o 20,4 % (v květnu pokles o 23,5 %) Ceny ovoce meziměsíčně klesly o 1,0 %, ceny nealkoholických nápojů se meziměsíčně snížily o 1,7 % a cena cukru dokonce o 7,3 %
• Stravovací služby +7,4 % (v květnu +7,2 %), ubytovací služby + 8,1 % (v květnu +10,2 %)

 

Petr Král, ředitel sekce měnové politiky ČNB řekl, že míra inflace je z pohledu bankovní rady uspokojivá. Doslova uvedl: “Cenová hladina v červnu meziměsíčně poklesla o 0,3 %. Za tímto poklesem stály ceny potravin a pohonných hmot. Červnová meziroční inflace byla nižší oproti jarní prognóze ČNB, za celé druhé čtvrtletí letošního roku se ale s prognózou téměř shodovala. Podle ní se inflace bude na dohled 2% cíle pohybovat i ve druhém pololetí letošního roku.“

 

 

Nadcházející zasedání bankovní rady se uskuteční 1. srpna. Snížení úrokových sazeb je téměř jisté a možná se opět sníží o 0,50 %.

 

Ze zápisu z červnového jednání Fedu, na kterém úroky zůstaly beze změny, vyplývá, že naprostá většina představitelů Fedu považuje stávající měnovou politiku za restriktivní. Divil bych se, kdyby ji tak neoznačovali. Očekávají ochlazení americké ekonomiky (ale ne recesi). Za faktor přispívající ke zpomalování inflace uvádí zvýšení produktivity v souvislosti se zaváděním technologií souvisejících s umělou inteligencí v podnicích.

 

Zdá se, že Fed je rozdělen v názoru na to, jak na údaje reagovat, přičemž někteří představitelé zdůrazňují potřebu trpělivosti, aby vysoké sazby nadále omezovaly poptávku, zatímco jiní naznačují, že pokud inflace zůstane zvýšená, bude možná nutné sazby dále zvýšit. Zápis také naznačuje, že Fed pozorně sleduje různé faktory, i nepřímo ovlivňující vývoj inflace.

 

Před snížením úroků čekají na zopakované potvrzení vývoje inflace. Důležité jsou náklady na bydlení, které jsou v USA počítány jiným způsobem než v eurozóně. Kdyby se v USA použila metodika eurozóny, míra inflace ve Spojených státech by byla na 2% cíli.

 

Pokud by však došlo k recesi, úroky by nejspíše šly dolů dříve a možná i rychleji.

 

V červnu meziroční inflace v zemích eurozóny klesla z 2,6 % na 2,5 %. Nejvyšší meziroční míra inflace je stále u služeb (4,1 %), následují potraviny, alkohol a tabák (2,5 %), neenergetické průmyslové zboží (0,7 %) a energie (0,2 %).

Souhrn situace v jednotlivých zemích podle údajů Eurostatu:

 

 

Rekordmanem je v červnu Belgie s inflací 5,5 %. Na druhé straně je Finsko (0,6 %), Itálie (0,9 %) a Litva (1,0 %). Květnová míra inflace činila podle unijní metodiky v ČR 2,8 %.  Je nižší než v Rakousku (3,2 %), ale větší než na Slovensku (2,4 %) a v Německu (2,5 %). Červnovou míru inflace v České republice zveřejní Český statistický úřad 10. července.

 

Nejbližší zasedání vedení ECB je naplánováno na polovinu července, úroky zůstanou nejspíše beze změny, uvidíme, jak tuto míru inflace, a to zejména jádrové, ECB zohlední.

 

Ve čtvrtek zasedala bankovní rada ČNB a letos již počtvrté snížila úrokové sazby o 0,50 %. Dvoutýdenní reposazba byla snížena na dvouleté minimum 4,75 %. Pro toto snížení hlasovalo 5 členů bankovní rady, 2 členové podpořili snížení o 0,25 %.

Guvernér A. Michl označil politiku za restriktivní i při již půl roku probíhajícím snižování úrokových sazeb. Bankovní rada zdůraznila přetrvávající inflační rizika jako hlavní důvod pro blížící se zpomalení snižování úrokových sazeb.

 

„Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě stabilizovala poblíž dvouprocentního cíle“.

 

„S tím, jak se sazby postupně přibližují k neutrálním hodnotám, je pravděpodobné, že bankovní rada tempo zmírňování restrikce měnové politiky na příštích jednáních zpomalí nebo sazby na nějaký čas ponechá na stávající úrovni.“

 

Koruna bezprostředně po zasedání oslabila až o 19 haléřů za euro, a prodejní tlaky polevily teprve poté, co se zdá, že další snižování sazeb bude pomalejší a koruna následně posílila o 5 haléřů za euro. I tak je slabší než 25 korun za euro.

 

Nejbližší zasedání bankovní tady ČNB je 1. srpna.

 

 

 

Evropská komise včera vydala Konvergenční zprávu pro letošní rok. Posuzovala šest členských zemí Evropské unie, které dosud neplatí eurem, ale zavázaly se, že euro jednou zavedou. Jde o Bulharsko, Českou republiku, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko. Země, které se zavázaly přijmout euro při vstupu do Evropské unie, ale ještě tak neučinily.

 

Nejde jenom o politická rozhodnutí – žádná z těchto zemí nesplňuje všechna kritéria. Jde o konvergenci dlouhodobých úrokových sazeb, cenovou stabilitu, zdravé veřejné finance a stabilitu směnného kurzu. Česká republika začala díky snižování úrokových sazeb plnit konvergenci dlouhodobých úrokových sazeb. Polsko s Maďarskem neplní ani jedno z těchto kritérií.

 

Kromě Bulharska chybí v dalších zemích i nezbytné právní předpisy. Této situace si je vědoma i Evropská centrální banka a ČNB. Ta přijetí eura považuje za politické rozhodnutí, ale nedoporučuje ho. Uvádí ty samé důvody jako Evropská komise.

 

Při stávajícím stavu by přijetí eura vzhledem k zadluženosti nebylo povoleno ani Řecku, Itálii, Francii, Španělsku a zřejmě i dalším zemím.

 

 

Inflace ve Velké Británii v květnu klesla na nejnižší úroveň za téměř tři roky a poprvé od roku 2022 dosáhla 2% cíle Bank of England (v dubnu byla 2,3 %). Maximální byla 11,1 % v říjnu 2022. Za poklesem inflace stojí nižší ceny potravin a nealkoholických nápojů a pomalejší růst cen některých druhů zboží a služeb. Dostala se na úroveň nižší, než ve Spojených státech i eurozóně.

K poklesu míry inflace došlo díky klesajícím velkoobchodním cenám energií a potravin spolu s mnohonásobným zvyšováním úrokových sazeb ze strany Bank of England. I přes pokles inflace však životní náklady zůstávají pro mnoho domácností významným problémem. Bank of England ponechala úrokové sazby beze změny na úrovni 5,25 %.

 

Před parlamentními volbami, které se uskuteční 4. července, je ekonomika (a tedy i inflace) klíčovým tématem a všechny hlavní politické strany se snaží udržet životní náklady pod kontrolou.

 

Spotřebitelé jsou upozorňováni, že pokles inflace neznamená celkový pokles cen, ale pomalejší tempo jejich růstu. Upozorňování je hlavně proto, že ceny chleba, obilovin, zeleniny, cukru, džemu a čokolády se v období od dubna do května letošního roku ve srovnání s předchozím rokem snížily, ale stále jsou 25 % nad rokem 2022.

 

 

Letošní průzkum zlatých rezerv centrálních bank pro rok 2024 provedený World Gold Council ukazuje, že centrální banky i nadále upřednostňují zlato ve svých aktivech.

 

V roce 2023 centrální banky navýšily svá zásoby o 1 037 tun zlata, což představuje druhý nejvyšší roční nákup v historii. Průzkum provedený se 70 respondenty z řad centrálních bank ukazuje, že 29 % centrálních bank plánuje v příštích dvanácti měsících zvýšit své zlaté rezervy. Důvodem je potřeba obnovit rovnováhu rezerv, domácí produkce zlata a obavy o finanční trhy, včetně vyšších rizik krize a nedostatečně rychle klesající inflace (mezi centrální banky kupující zlato se stále řadí i Česká národní banka, která stále míří na 100 tun).

 

Podnětem k těmto rozhodnutím je geopolitická nestabilita, zejména konflikty na Blízkém východě, na Ukrajině a napětí mezi USA a Čínou, spolu s nerovnoměrným oživením světové ekonomiky. Navíc roste názor, že dominance amerického dolaru ve světových rezervách se bude snižovat, přičemž 62 % respondentů očekává, že jeho podíl se v příštích pěti letech sníží. Naopak 69 % respondentů se domnívá, že podíl zlata na světových rezervách se ve stejném období zvýší.

 

Centrální banky, zejména ty z rozvíjejících se zemí a rozvojových ekonomik považují zlato za zajištění proti inflaci a strategické aktivum během krizí. Průzkum také poukazuje na posun mezi vyspělými ekonomikami směrem k vyššímu oceňování strategické role zlata, než v předchozích letech. Průzkum zdůrazňuje silný a přetrvávající zájem o zlato díky jeho výkonnosti v době krize, jeho roli jako diverzifikace portfolia a absenci rizika nesplacení.

 

 

Minulý týden zasedal Fed, k ničemu překvapivému nedošlo. V souladu s očekáváním ponechal (opět jednomyslně) úrokové sazby beze změny na 5,25 %–5,5 %. Pořád se snaží o „měkké přistání“ bez recese.

 

Hlavní událostí je, že Fed uvedl, že do konce roku lze očekávat pouze jedno snížení sazeb a další čtyři jsou možná v příštím roce.  Každé snížení se předpokládá o 0,25 %. Připomínáme, že na začátku roku se očekávalo šest snížení sazeb letos a možná další v příštím roce.

 

Dlouhodobý odhad sazby federálních fondů se v mediánu prognózy zvýšil na 2,8 %, což je druhé zvýšení v řadě. V březnu byl odhad zvýšen z 2,5 % na 2,6 %, což odpovídá jednomu nesnížení úrokových sazeb.

 

P.S.

O nižší, než očekávané míře inflace se Fed dozvěděl až při druhém dnu svého zasedání.