Archiv rubriky: Nezařazené

Ve středu 10. června 2025 publikoval Český statistický úřad údaje o inflaci za květen 2025, které opět potvrdily předchozí týdenní odhad. Hlavním motorem inflace pokračují služby s meziročním růstem 4,9 %. Rychlost zdražování zboží se zrychlila z dubnových 0,2 % na 0,9 %, přičemž růst táhly ceny potravin a nealkoholických nápojů, zatímco ceny pohonných hmot působily tlumivě.

Klíčové údaje o inflaci

• Meziroční inflace se v květnu zvýšila na 2,4 % z dubnových 1,8 %, čímž se vrátila nad dvouprocentní inflační cíl České národní banky. Přestože zůstává pod úrovní z února a března, kdy dosahovala 2,7 %, překonala očekávání analytiků (2,0 %) i prognózu ČNB o 0,1 procentního bodu.
• Měsíční inflace dosáhla v květnu +0,5 % oproti dubnovému poklesu o 0,1 %. Cenový růst tlumí především pokles cen energií, které meziročně klesly o 6,2 %. Bez tohoto efektu by inflace vystoupila na 3,7 %, což by znamenalo překročení tolerančního pásma ČNB.

Detailní meziroční pohled na jednotlivé kategorie

• Oblast bydlení: Elektřina zlevnila meziročně o 4,6 % (duben: -4,7 %), plyn o 8,4 % (duben: -8,9 %). Vodné vzrostlo o 4,2 %, stočné o 3,7 %. Nájemné zdražilo o 5,7 % (duben: +5,9 %), imputované nájemné o 4,6 % (duben: +4,1 %), přičemž jeho růst se dále zrychluje vlivem pokračujícího zdražování nových nemovitostí.
• Potraviny: Výrazně zdražila vejce o 44,3 % (duben: +37,1 %) a maso o 3,6 % (duben: +1,4 %). Čokoláda a čokoládové výrobky se prodražily o 23,4 % (duben: +17,8 %). Naopak cukr zlevnil o 24,4 % (duben: -32,4 %).
• Služby: Stravovací služby zdražily o 4,6 % (duben: +4,7 %), ubytovací o 7,7 % (duben: +8,2 %).
• Doprava: Pohonné hmoty pokračovaly v poklesu o 13,5 % (duben: -13,4 %).

Stanovisko České národní banky

Aktuální míra inflace je o 0,1 % vyšší než jarní prognóza ČNB, jádrová inflace dosahuje 2,8 %, což je také o 0,1 % více než prognóza a o 0,2 % více než v dubnu. Petr Sklenář, ředitel sekce měnové, uvedl: „Cenový vývoj však ještě není stabilizován a vyžaduje opatrný přístup měnové politiky. Důvodem je zejména jádrová inflace, která se zvýšila na 2,8 % a poblíž této hodnoty se udrží i v příštích měsících.“

ČNB má stále možnost snížit úrokové sazby z aktuálních 3,50 %, na které je upravila 7. května 2025. Na nejbližším zasedání 25. června se však předpokládá zachování stávajících sazeb beze změny.

Evropská centrální banka (ECB) minulý týden pokračovala v souladu s tržním osekáváním ve snižování úrokových sazeb, které snížila posedmé v řadě. Všechny tři sazby byly sníženy shodně o 25 bazických bodů. Je možné, že ECB jejich snižování zastaví.

Nová prognóza ECB přinesla významné revize směrem k nižší inflaci. V základním scénáři ECB očekává celkovou inflaci na úrovni 2,0 % pro letošní rok (oproti původním 2,3 %), v příštím roce pak 1,6 % místo dříve předpokládaných 1,9 %. A opět 2,0 % v roce 2027. Jádrová inflace by se měla v příštích dvou letech držet těsně pod 2% cílem banky.

Z hlediska ekonomického růstu ECB předpokládá mírné oživení. Výhledy počítají s růstem reálného HDP o 0,9 % v roce 2025, který by měl postupně zrychlit na 1,1 % v roce 2026 a na 1,3 % v roce 2027. Tento výhled však může být významně ovlivněn obchodními vztahy mezi EU a USA, zejména s ohledem na blížící se deadline pro celní dohodu 9. července. V případě zavedení 20% plošných cel by mohlo dojít ke kumulativnímu poklesu HDP v letech 2025-2027 o přibližně jeden procentní bod.

Guvernérka Christine Lagarde zdůraznila, že ECB je v současnosti spokojená s nastavením sazeb a bude postupovat opatrně a rozhodně se „nikam nepožene“. Bude i nadále rozhodovat o sazbách na základě aktuálních ekonomických údajů. I když je zde určitý prostor pro další jemné ladění sazeb, způsob komunikace ECB naznačuje spíše jejich stabilitu v nejbližších měsících. Ke konci roku však trhy stále vidí možnost posledního snížení sazeb, zejména pokud by došlo k negativnímu vývoji v oblasti ekonomického růstu nebo obchodních vztahů s USA.

Evropská komise včera zveřejnila konvergenční zprávu, která potvrzuje, že Bulharsko splňuje všechna čtyři kritéria – cenovou stabilitu, dlouhodobé úrokové sazby, udržitelnost veřejných financí a stabilitu měnového kurzu –pro zavedení eura od 1. ledna příštího roku. Rozšíření eurozóny na 21 zemí nyní musí schválit prezidenti a premiéři členských států EU a následně Rada EU. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila euro za „hmatatelný symbol evropské síly a jednoty“ a zdůraznila, že díky euru se bulharská ekonomika posílí prostřednictvím většího obchodu s partnery v eurozóně, přílivu zahraničních investic a vytvoření kvalitních pracovních míst.

Splnění konvergenčních kritérií

Bulharsko úspěšně splnilo všechna čtyři konvergenční kritéria, která Brusel při posuzování připravenosti na přijetí společné měny používá. Týkají se stavu veřejných financí (schodek nesmí překročit 3 % HDP a míra zadlužení 60 % HDP), úrokových sazeb, cenové stability (průměrná míra inflace nesmí překračovat o více než 1,5 procentního bodu míru inflace tří nejlepších členských států) a stability směnného kurzu. Pozitivní hodnocení potvrzuje pokrok země po letech reforem a sbližování s evropskými partnery.

Proces schvalování a harmonogram

Ministři financí členských zemí by se vstupem Bulharska do eurozóny mohli zabývat již 19. a 20. června, následně by téma projednali unijní lídři na červnovém summitu EU. Členské státy eurozóny a Bulharsko pak musejí jednomyslně stanovit směnný kurz pro přepočet bulharské měny na euro, což se očekává koncem června. Finální schválení by mělo proběhnout v Evropském parlamentu 8. července a u ministrů financí EU, kde stačí souhlas kvalifikované většiny.

Nejednotný názor veřejnosti a ekonomické dopady

Přestože vláda krok podporuje, mezi bulharskou veřejností nepanuje shoda – podle květnového průzkumu Eurobarometru nesouhlasí s přijetím eura 50 % Bulharů. Mnozí se obávají zdražování, podobně jako se stalo v Chorvatsku po přechodu k euru v roce 2023. Část ekonomů však tvrdí, že Bulharsko, jehož měna je již dlouho navázaná na euro, by přilákalo více zahraničních investic a zlepšilo by se hodnocení jeho úvěrové spolehlivosti, což by mohlo zlevnit obsluhu státního dluhu. Euro nyní používá zhruba 347 milionů Evropanů ve 20 zemích.

Minulý týden ve čtvrtek byly zveřejněny Minutes ze zasedání Fedu před třemi týdny. Vybírám hlavní body:

Účastníci se shodli, že nejistota ohledně ekonomického výhledu se dále zvýšila, což činí vhodným zaujmout opatrný přístup, dokud se jasně neprojeví čisté ekonomické dopady různých změn vládních politik.

Nejistota je klíčová: Významné nejistoty také obklopovaly změny ve fiskálních, regulačních a imigračních politikách a jejich ekonomické dopady. Účastníci shledali, že nejistota ohledně jejich ekonomických výhledů je neobvykle vysoká.

Rozdělení ohledně inflace: Někteří účastníci posoudili, že cla na mezistupňové zboží by mohla přispět k trvalejšímu nárůstu inflace. Několik účastníků poznamenalo, že narušení dodavatelských řetězců způsobená clem by také mohla mít trvalé účinky na inflaci, což připomíná podobné efekty během pandemie. Někteří účastníci zdůraznili faktory, které by mohly pomoci zmírnit rozsah a trvalost potenciálních nárůstů inflace, jako jsou snížení tarifních cel z probíhajících obchodních jednání, menší tolerance domácností k nárůstům cen, oslabení ekonomiky, snížené tlaky na inflaci v oblasti bydlení z důvodu nižší imigrace nebo touha některých firem zvýšit podíl na trhu spíše než zvyšovat ceny na položky, které nejsou ovlivněny clem.

Obavy z růstu: Očekávalo se, že trh práce se výrazně oslabí, přičemž prognóza míry nezaměstnanosti se má dostat nad odhad přirozené míry do konce tohoto roku a zůstat nad přirozenou mírou až do roku 2027.

A nakonec, toto strašení: Někteří účastníci komentovali změnu od typického vzoru korelací napříč cenami aktiv během první poloviny dubna, kdy dlouhodobé výnosy státních dluhopisů rostly a dolar oslaboval, přestože ceny akcií a dalších rizikových aktiv klesaly. Tito účastníci poznamenali, že trvalá změna v těchto korelacích nebo oslabení vnímaného statusu bezpečného přístavu amerických aktiv by mohlo mít dlouhotrvající důsledky pro ekonomiku.

Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagarde nedávno představila vizi eura jako potenciální protiváhy k americkému dolaru v globálním měnovém systému. Podle její analýzy by se euro mohlo stát významnou alternativou k dolaru jako standardní měna pro mezinárodní obchod, což by přineslo značné výhody pro dvacetičlenný blok EU. Pro dosažení tohoto cíle však Lagarde zdůraznila tři klíčové podmínky: posílení finanční integrace eurozóny, zvýšení bezpečnosti a řešení geopolitických výzev.

Toto prohlášení přichází v době, kdy bývalý a potenciálně budoucí prezident USA Donald Trump prosazuje agresivní ekonomickou politiku, která zahrnuje významné celní opatření. Trump zavedl 10% univerzální clo na dovoz z téměř všech obchodních partnerů USA, přičemž vyšší sazby platí pro země s výrazným obchodním přebytkem s USA. Konkrétně vůči EU je plánováno 50% reciproční clo, které má začít platit od 1. června 2025.

Lagarde poukazuje na to, že nevyzpytatelná americká politika vytváří příležitost pro posílení role eura. Současný globální ekonomický řád, který je silně vázán na americký dolar, se podle ní „tříští“, což otevírá prostor pro euro. Posílení mezinárodní role eura by mohlo vést ke snížení nákladů na půjčky pro členské státy EU a ochránit blok před výkyvy směnných kurzů.

Současná situace na měnových trzích ukazuje, že americký dolar je nadhodnocený, což není způsobeno slabostí eura, ale spíše přísnými globálními finančními podmínkami a silným vlivem americké měnové politiky. Internacionalizaci eura však stále brzdí ekonomická heterogenita eurozóny a absence suverénního subjektu, který by za ní stál.

Dnes se zaměřím na přehled o světových nalezištích zlata. Když držíte v ruce investiční zlatý slitek nebo minci, málokdo si uvědomí, jak dlouhou cestu má tento drahý kov za sebou. Od těžby hluboko pod zemským povrchem až po precizní zpracování v rafinériích. Pojďme se podívat na místa, kde se zlato skutečně rodí – do největších zlatonosných oblastí světa.

Čína

Čína je v současnosti největším producentem zlata na světě. Ročně vytěží přes 300 tun, především v provinciích Šan-tung, Henan a Vnitřním Mongolsku. Čína navíc zavedla přísnou kontrolu nad vývozem zlata, což znamená, že většina vytěženého kovu zůstává v domácích rezervách nebo je přepracována pro čínské investory. Čínské zlato se tak jen zřídka dostává na mezinárodní trh.

Austrálie

Austrálie je dlouhodobě druhým největším světovým producentem. Nejvýznamnější doly najdeme v Západní Austrálii – především legendární povrchový důl Super Pit v Kalgoorlie nebo důl Boddington. Australské zlato je ceněno pro vysokou ryzost a transparentní produkční procesy, což z něj činí preferovaný zdroj pro západní rafinérie a investiční trh.

Rusko

Rusko se drží na třetí příčce. Největší těžební oblasti leží na Sibiři a Dálném východě, například v Magadanské oblasti, Irkutsku nebo Jakutsku. Ruské zlato je důležitou součástí státní měnové politiky – centrální banka pravidelně zlato skupuje a navyšuje své rezervy. Sankce a omezení mezinárodního obchodu ale v posledních letech ztížily vývoz do západní Evropy.

Afrika

Afrika je kontinentem s bohatou historií těžby zlata. Dnes dominují především:

• Ghana – největší africký producent, přezdívaná „Zlatý pobřežní stát“.
• Jižní Afrika – kdysi světová jednička, dnes snižuje produkci, ale stále má nejhlubší doly světa (např. Mponeng).
• Mali a Burkina Faso – dynamicky se rozvíjející trhy s rostoucí těžbou, ale s vyšší mírou bezpečnostních a politických rizik.

Těžba na africkém kontinentu je ekonomicky významná, ale často spojena s otázkami udržitelnosti a etiky.

Jižní Amerika

Země jako Peru, Brazílie a Kolumbie mají dlouhou tradici těžby zlata. V Peru je zlato druhým nejvýznamnějším vývozním artiklem. Největší doly se nacházejí v Andách a amazonské oblasti. Brazilská těžba je rozprostřená napříč obrovským územím, ale podobně jako v Africe zde existují obavy z nelegální těžby a dopadů na životní prostředí.

Zajímavost: Kde se těží nejčistší zlato?

V některých dolech je obsah zlata v hornině tak vysoký, že výrazně snižuje náklady na zpracování. Mezi takové lokality patří:

• Lihir (Papua Nová Guinea) – velmi bohaté ložisko na sopečném ostrově.
• Red Lake (Kanada) – důl s výjimečně vysokou koncentrací zlata.
• Fosterville (Austrálie) – známý pro kvalitní rudu a moderní ekologické postupy.

Příští týden v úterý 27. 5. ČNB emituje novou zlatou minci z oblíbené série Městská památková rezervace. Tato série odstartovala vydáním první zlaté mince v roce 2021 a nyní jde v pořadí již o devátou minci. Tentokrát na motivy města Štramberk.

Mince je ražena ze zlata o ryzosti 999,9 a vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof), které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. Obě provedení jsou již teď k objednání na našem eshopu za velmi atraktivní ceny. Musím však upozornit, že nabídka je platná pouze do vyprodání omezených zásob. Doporučuji tedy s nákupem příliš neotálet. Mince budeme zákazníkům odesílat 2.6.25, jakmile je obdržíme od ČNB.

ČNB před vydáním nové mince vždy pořádá výtvarnou soutěž o nejzdařilejší motivy, ze kterých následně vybere ten vítězný. V tomto konkrétním kole zvítězil návrh medailérky Veroniky Prokopové, DiS. Odbornou komisi oslovila velmi čistá a propracovaná koláž nejvýznamnějších památek MPR Štramberk (v popředí novorenesanční kašna, uprostřed kostel sv. Jana Nepomuckého a přízemní dům s novobarokním štítem, v pozadí zřícenina hradu Strallenberg s válcovou věží zvanou Trúba). Na lícní straně je vhodně zakomponována nástěnná malba interiéru Jaroňkovy útulny.

V dubnu 2025 došlo ve Spojených státech k nečekanému zpomalení inflace, když meziroční míra inflace klesla na 2,3 %, což je nejnižší hodnota od února 2021 a přibližuje se 2% cílové hodnotě Fedu.

Dubnový vývoj tak potvrzuje klesající trend inflace z předchozích měsíců, kdy jsme mohli pozorovat postupný pokles z lednových 3 % přes únorových 2,8 % až po březnových 2,4 %. Tento vývoj překvapil ekonomy, kteří očekávali mírně vyšší hodnotu. Zpomalení inflace bylo způsobeno především poklesem cen potravin a energií, zatímco jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií, zůstala stabilní na úrovni 2,8 % meziročně a 0,2 % meziměsíčně, což bylo rovněž mírně pod prognózou.

Významným faktorem ovlivňujícím celkovou míru inflace zůstávají náklady na bydlení, které v dubnu vzrostly o 0,3 % a za posledních 12 měsíců o celých 4 %. Tento segment představuje více než tři čtvrtiny celkové roční míry inflace, což odráží jeho důležitost v rozpočtech amerických domácností.

V oblasti energií došlo k zajímavému vývoji – zatímco celkový energetický index meziročně poklesl o 3,7 %, především díky snížení cen benzínu o 11,8 % a topného oleje o 9,6 %, ceny elektřiny vzrostly o 3,6 % a zemní plyn dokonce o výrazných 15,7 %.

V oblasti spotřebního zboží a potravin můžeme pozorovat smíšené trendy. Index potravin v dubnu poklesl o 0,1 %, přičemž potraviny konzumované doma zaznamenaly pokles o 0,4 %, zatímco stravování mimo domov zdražilo o 0,4 %. Za zmínku stojí především výrazný pokles cen vajec o 12,7 % v dubnu, který přispěl k celkovému snížení cen potravin. I přes tyto měsíční poklesy však potraviny v meziročním srovnání zdražily o 2,8 %, zejména v kategoriích masa, drůbeže, ryb a vajec,

Budoucí vývoj bude záviset na několika faktorech, včetně výsledků obchodních jednání, vývoje cen komodit a reakce spotřebitelů na měnící se ekonomické podmínky. Pokud se podaří udržet inflaci v blízkosti 2% cíle Fedu, mohl by to být pozitivní signál pro dlouhodobou ekonomickou stabilitu. Fed bude pečlivě sledovat další ekonomické ukazatele, aby mohl adekvátně reagovat na případné změny v inflaci a celkovém hospodářském vývoji.

P. S.

Ratingová agentura Moody’s snížila v pátek rating USA z Aaa na Aa1.

ČSÚ předevčírem zveřejnil v dubnovou inflaci v ČR. Meziroční míra inflace se skokově snížila z březnových 2,7 % mírně snížila na 1,8 %, což je sedmileté minimum.  Pod 2% úrovní se neudrží. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 %. Tahounem inflace zůstávají ceny služeb, které se meziročně zvýšily o 4,7 %, zatímco rychlost růstu cen zboží spadla na 0,2 %. Zde pomohly zejména pohonné hmoty a nečekaně i potraviny.

Struktura míry inflace: U cen základního zboží a služeb došlo meziročně k následujícím změnám:

• Bydlení: elektřina snížila o 4,7 % (v únoru i březnu o 4,8 %), plyn poklesl o 8,9 % (v březnu pokles o 8,5 %), vodné je stejně jako od ledna všech letošních měsících meziročně +4,2 %, růst ceny stočného se udržuje na +3,7 %
• Nájemné +5,9 % (v březnu +6,3 %), imputované nájemné +4,1 % (březnu +3,6 %), jeho růst se zrychluje zejména kvůli pokračujícímu růstu cen nových nemovitostí.
• Vybrané potraviny: ceny vajec +37,1 % (v březnu +46,0 %), másla +28,8 % (v březnu +27,3 %), masa +1,4 % (v březnu +3,7 %), ceny cukru -32,4 % (v březnu pokles o 22,7 %), čokolády a čokoládových výrobků +17,8 % (v březnu +33,9 %).
• Stravovací služby: +4,7 % (v březnu +4,9 %), ubytovací služby +8,2 % (v březnu +8,1 %).
• Doprava: ceny pohonných hmot -13,4 % (v březnu -8,5 %)

Míra inflace dosažená v posledním období je o 0,1 procentního bodu nižší, než předpokládala jarní prognóza ČNB. Jádrová inflace dosáhla hodnoty 2,6 %, což přesně odpovídá očekávání centrální banky. Oproti březnu se jádrová inflace zvýšila o 0,1 procentního bodu.

ČNB aktuálně naznačuje, že je zvýšená pravděpodobnost ponechání úrokových sazeb beze změny na červnovém zasedání bankovní rady.  Jakub Matějů, náměstek ředitele pověřený řízením sekce měnové uvádí:

“Tento vývoj naznačuje, že i přes stávající nízkou hodnotu celkové inflace není cenový vývoj v oblasti služeb plně stabilizován a nadále vyžaduje opatrný přístup k měnové politice.”

Uvidíme, co bude za měsíc.

Cena zlata by mohla v blízké budoucnosti dosáhnout až 6 000 dolarů za unci, pokud zahraniční investoři začnou přesouvat své prostředky z amerických aktiv, jako jsou dluhopisy a akcie, do alternativních investic. Tento scénář, který zmiňují analytici z JPMorgan, by mohl způsobit dramatický růst ceny zlata, a to i při relativně malém odklonu od tradičních amerických aktiv. Zlato je dlouhodobě považováno za bezpečný přístav v dobách nejistoty, což z něj činí atraktivní volbu pro investory hledající ochranu před ekonomickými otřesy.

Jedním z hlavních důvodů, proč by cena zlata mohla tak výrazně vzrůst, je rostoucí geopolitická a ekonomická nejistota. Obavy z inflace, oslabování amerického dolaru a celková volatilita na globálních trzích nutí investory hledat alternativy. Zlato, které si historicky udržuje svou hodnotu, se tak stává klíčovým aktivem pro diverzifikaci portfolia. Tento trend je navíc podporován strukturálně býčím sentimentem na trhu se zlatem, který je poháněn rostoucí poptávkou po bezpečných aktivech.

Dalším faktorem, který tlačí cenu zlata vzhůru, je zvýšená poptávka ze strany centrálních bank, zejména v Asii, ale i ČNB. Tyto instituce navyšují své zlaté rezervy jako součást strategie diverzifikace mimo americký dolar. Tento krok je reakcí na geopolitické napětí a snahu o větší nezávislost na dolaru. Pokud tento trend bude pokračovat, může to vytvořit další tlak na růst ceny zlata, protože nabídka zlata je omezená a poptávka stále roste.

Dlouhodobý výhled je pro zlato optimistický. Analytici se shodují, že zlato má před sebou další růstový potenciál, a to i přes jeho současné vysoké ceny. Klíčovou otázkou zůstává, zda investoři skutečně začnou přesouvat své prostředky z amerických aktiv do zlata. Pokud k tomu dojde, mohlo by to znamenat zásadní změnu na globálních finančních trzích a posílit roli zlata jako jednoho z nejdůležitějších aktiv pro nadcházející roky.