Archiv autora: Martin Kopáček

Investiční stříbro je právem nazýváno zlatem s pákou. Znamená to, že pohyby, které vidíme na grafu ceny zlata, jsou na grafu ceny stříbra zpravidla ještě dynamičtější. Právě proto je stříbro vyhledávaným nástrojem znalých investorů. Proč se cena stříbra dnes pohybuje rychleji, než se pohybuje cena zlata?

Kolem tohoto tématu existují různé legendy, které pramení z neznalosti podstaty věci. Objevují se zkazky o velkých výprodejích stříbra ve fyzickém provedení, čili o výprodejích stříbrných slitků, stříbrných cihel i stříbrných mincí. Laik (a bohužel i mnohý tuzemský prodejce drahých kovů) nechápe podstatu burzovních obchodů a neumí si představit jiný důvod poklesu ceny drahých kovů, než právě skutečné výprodeje fyzického kovu.

Samozřejmě že tomu tak není. Nejde o výprodeje fyzického investičního stříbra. Předně musíme pochopit, že pohyb spotové ceny (čili ceny stříbra na burze) není způsoben tím, že by nějaký velký držitel vyprodával svoje stříbrné cihly. K pohybu ceny z takového důvodu by naopak mohlo dojít u investičního zlata (pokud například některá státní banka ohlásí výprodej svých zlatých rezerv). Centrální banky ovšem ve svých rezervách stříbro nedrží, tudíž nemohou jeho cenu ovlivňovat.

Pohyby ceny stříbra na burze jsou ovlivněny jinými faktory. Předně jde o spekulativní obchody, čili o obchody bez předání fyzického stříbra. Typicky se tyto obchody dělají s futures na drahé kovy. Například dne 29.2.2012 jsme viděli náhlý prodej tak velkého objemu futures kontraktů na stříbro, že to převyšovalo dostupnost skutečného stříbra (stříbrné slitky, stříbrné cihly) na kterékoliv burze na světě. Šlo o tzv. short selling, kdy tradeři prodávají nekryté futures kontrakty s cílem srazit cenu. Je to normální spekulativní postup, který zná každý obchodník na burze.
Stříbro je malý trh, a právě proto je oblíbeným prostředím pro spekulativní nákupy a prodeje futures. I s relativně malým kapitálem (na burzovní poměry) se dá ovlivnit cena stříbra. Opakuji, že jde o obchody, kdy spekulant hraje na cenový pohyb, nikoliv na to, aby fyzické stříbro dodával (při short sellingu) nebo naopak fyzické stříbro přebíral (při long pozici).

O těchto spekulativních nákupech a prodejích se vedou sáhodlouhé debaty. Je to morální, není to morální? Dělají to velké fondy, velcí spekulanti nebo je to důsledek vysokofrekvenčních obchodů automatů? Tyto debaty jsou zbytečné. Důležité je, aby na těchto pohybech investor
uměl vydělat.
Nic víc.

Dalším faktorem pohybu ceny stříbra je poptávka po fyzickém kovu a celková ekonomická situace. Pokud kupříkladu slábne ekonomika, pak poptávka po stříbře může slábnout také. Jak víme, stříbro v sobě spojuje výhody mincovního kovu a s kovem průmyslovým. Můžeme, s ohledem na vývoj ekonomiky, odhadovat pohyby ceny stříbra lépe, než u zlata. Zlato příliš využití v průmyslu nemá, převážná část zlata leží v trezorech centrálních bank. Jak jsem uvedl výše, ohlášení prodejů z rezerv bank může s cenou zlata zahýbat drasticky.

Třetím faktorem vývoje ceny stříbra je inflace a obavy z ní. V minulém týdnu vystoupil Ben Bernanke a naznačil možnost dalšího tisku peněz. Podrobněji jsem situaci
rozebíral v rozhovoru pro ČT24 ve Studiu burza

.

Jak vidíme, na pohybu ceny stříbra není nic záhadného nebo tajemného. Podstatu investičního stříbra to samozřejmě nijak neovlivní – stříbrné mince, slitky a cihly budou vždy skvělým uchovatelem hodnoty a obranou úspor proti inflaci. Razantní poklesy ceny vítá každá investor, jde o šanci nakoupit stříbro levně. Samozřejmě investor, který

umí na všech pohybech ceny vydělávat

, má dvojnásobný důvod ke spokojenosti.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (6.část)

Korekce na zlatě? Pro kvalifikované investory velké plus

Výnos 38% je důvodem ke spokojenosti

Investiční stříbro je právem nazýváno zlatem s pákou. Znamená to, že pohyby, které vidíme na grafu ceny zlata, jsou na grafu ceny stříbra zpravidla ještě dynamičtější. Právě proto je stříbro vyhledávaným nástrojem znalých investorů. Proč se cena stříbra dnes pohybuje rychleji, než se pohybuje cena zlata?

Kolem tohoto tématu existují různé legendy, které pramení z neznalosti podstaty věci. Objevují se zkazky o velkých výprodejích stříbra ve fyzickém provedení, čili o výprodejích stříbrných slitků, stříbrných cihel i stříbrných mincí. Laik (a bohužel i mnohý tuzemský prodejce drahých kovů) nechápe podstatu burzovních obchodů a neumí si představit jiný důvod poklesu ceny drahých kovů, než právě skutečné výprodeje fyzického kovu.

Samozřejmě že tomu tak není. Nejde o výprodeje fyzického investičního stříbra. Předně musíme pochopit, že pohyb spotové ceny (čili ceny stříbra na burze) není způsoben tím, že by nějaký velký držitel vyprodával svoje stříbrné cihly. K pohybu ceny z takového důvodu by naopak mohlo dojít u investičního zlata (pokud například některá státní banka ohlásí výprodej svých zlatých rezerv). Centrální banky ovšem ve svých rezervách stříbro nedrží, tudíž nemohou jeho cenu ovlivňovat.

Pohyby ceny stříbra na burze jsou ovlivněny jinými faktory. Předně jde o spekulativní obchody, čili o obchody bez předání fyzického stříbra. Typicky se tyto obchody dělají s futures na drahé kovy. Například dne 29.2.2012 jsme viděli náhlý prodej tak velkého objemu futures kontraktů na stříbro, že to převyšovalo dostupnost skutečného stříbra (stříbrné slitky, stříbrné cihly) na kterékoliv burze na světě. Šlo o tzv. short selling, kdy tradeři prodávají nekryté futures kontrakty s cílem srazit cenu. Je to normální spekulativní postup, který zná každý obchodník na burze.
Stříbro je malý trh, a právě proto je oblíbeným prostředím pro spekulativní nákupy a prodeje futures. I s relativně malým kapitálem (na burzovní poměry) se dá ovlivnit cena stříbra. Opakuji, že jde o obchody, kdy spekulant hraje na cenový pohyb, nikoliv na to, aby fyzické stříbro dodával (při short sellingu) nebo naopak fyzické stříbro přebíral (při long pozici).

O těchto spekulativních nákupech a prodejích se vedou sáhodlouhé debaty. Je to morální, není to morální? Dělají to velké fondy, velcí spekulanti nebo je to důsledek vysokofrekvenčních obchodů automatů? Tyto debaty jsou zbytečné. Důležité je, aby na těchto pohybech investor
uměl vydělat.
Nic víc.

Dalším faktorem pohybu ceny stříbra je poptávka po fyzickém kovu a celková ekonomická situace. Pokud kupříkladu slábne ekonomika, pak poptávka po stříbře může slábnout také. Jak víme, stříbro v sobě spojuje výhody mincovního kovu a s kovem průmyslovým. Můžeme, s ohledem na vývoj ekonomiky, odhadovat pohyby ceny stříbra lépe, než u zlata. Zlato příliš využití v průmyslu nemá, převážná část zlata leží v trezorech centrálních bank. Jak jsem uvedl výše, ohlášení prodejů z rezerv bank může s cenou zlata zahýbat drasticky.

Třetím faktorem vývoje ceny stříbra je inflace a obavy z ní. V minulém týdnu vystoupil Ben Bernanke a naznačil možnost dalšího tisku peněz. Podrobněji jsem situaci
rozebíral v rozhovoru pro ČT24 ve Studiu burza

.

Jak vidíme, na pohybu ceny stříbra není nic záhadného nebo tajemného. Podstatu investičního stříbra to samozřejmě nijak neovlivní – stříbrné mince, slitky a cihly budou vždy skvělým uchovatelem hodnoty a obranou úspor proti inflaci. Razantní poklesy ceny vítá každá investor, jde o šanci nakoupit stříbro levně. Samozřejmě investor, který

umí na všech pohybech ceny vydělávat

, má dvojnásobný důvod ke spokojenosti.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (6.část)

Korekce na zlatě? Pro kvalifikované investory velké plus

Výnos 38% je důvodem ke spokojenosti

Co je to bezpečná investice? Obsah se mění. Klasickou ukázkou je nabídka bank: Kdysi to podle bankovních poradců byly akciové fondy, pak přišla mánie fondů nemovitostí. Po propadu akciového trhu a po hypotéční krizi začaly banky vydávat za bezpečnou investici státní dluhopisy. Přišlo Řecko, dluhová krize PIIGS. Nová bankovní mantra zní: ETF na kovy a korporátní dluhopisy. Jaká je realita?

Každý investor ví, že bezpečná investice neexistuje. Není zkrátka růže bez trní. Říká se, že není rizikových investic, jsou pouze riskující investoři. Osobně se k tomuto názoru přikláním. Investor, který spoléhá na jasnozřivost analytiků, různých investičních guru a pánů bankéřů, nemá příliš dobře rozdané karty.

Poté, co se banky těžce blamovaly s fondy, které zpravidla nebyly schopny překonat standardní benchmarky výkonnosti, přicházejí s novou mantrou: jistotou jsou fondy na drahé kovy a kvalitní korporátní dluhopisy. I banky, které před rokem 2007 jednohlasně prohlašovaly drahé kovy za přežitek, nyní nabízejí svým klientům fondy na zlato a stříbro. Ovšem pozor, nejde o investiční zlato a investiční stříbro, ale o zlato a stříbro ve formě ETF.

Na
veletrhu investičních příležitostí PENÍZE 2012

jsem shlédl všeliké prezentace, které hrály všemi barvami a ukazovaly rostoucí křivky budoucích zisků z ETF na drahé kovy. Pohříchu informace o riziku fondů ETF, respektive zajištění proti němu, byly na okraji výkladu, nebo chyběly zcela. Myšlenka ETF je dobrá, ale vede často ke špatnému závěru. ETF na zlato a na stříbro mají na první pohled mnoho výhod: vysoká likvidita, nízké transakční náklady, nulové skladovací náklady, žádné DPH. Úžasné, řekne si neznalý investor po shlédnutí prezentace. Pozor, ďábel se jak známo skrývá v detailech!

Prvním problémem ETF je skutečnost, že se (stejně jako u akcií) jedná o privátní cenný papír. Emitent takového papíru může zkrachovat. Druhý problém je v tom, že ETF na zlato a na stříbro sice mají mimo jiné vlastnit fyzické zlato a stříbro, ale skutečnost může být jiná. Zlaté cihly nebo stříbrné slitky ve skutečnosti v ETF fondu být nemusejí. Třetí problém plyne ze dvou předchozích: zlato ani stříbro, které by mělo ETF vlastnit, vám postě nepatří a nemůžete požádat o směnu cenného papíru za drahý kov. Čili, jak bylo řečeno už v

seriálu o budování investičního portfolia drahých kovů

, ETF nemůže z podstaty nahradit vlastnictví fyzického investičního zlata a investičního stříbra. Po lopatě: stříbrné slitky, stříbrné mince, stříbrné cihly, zlaté pruty, zlaté slitky a zlaté mince máte ve svém držení sami, zpronevěru nebo krach tudíž neriskujete. Tyto skutečnosti jsou dobře známé absolventům mých
tradingových konzultací

. Absolventi vědí, že ETF jsou dobré na trading, ale rizikové pro investici.

Korporátní dluhopisy trpí stejnými neduhy. Kde je jistota, že firma bude v dobré kondici i nadále? Že za čas nezkrachuje? Vezměme si jako příklad třeba firmu Kodak. Kodak byl lídrem trhu fotoprůmyslu – a dnes je v konkurzu. K čemu vám budou dobré dluhopisy Kodaku? Půjdete řešit s konkurzním správcem likvidační hodnotu?
Jiný příklad, na který především banky nerady vzpomínají: Pád obří banky Lehman Brothers. I čeští investoři v dluhopisech této dříve tak obdivované banky utopili nemalé částky. Banky hovoří o důvěře v tyto podniky. Vybavil se mi okamžitě citát, že když politik hovoří o snížení daní a banka o důvěře v její produkty, je nejvyšší čas začít si hlídat peněženku.

K riziku ETF a korporátních dluhopisů a k tématu investice do fyzických drahých kovů doporučuji
shlédnout debatu z investičního veletrhu PENÍZE 2012

. Osobně jsem přesvědčen, že investor musí umět dělat vlastní rozhodnutí a ne slepě věřit (jistě dobře míněným) radám. Stříbro i zlato ve formě mincí, slitků a cihel mají proto nezastupitelné místo

v portfoliu rozumného investora

.
Spoléhat na důvěru se nevyplácí – ti, kteří nakupovali různé bankovní fondy v roce 2007, na to patrně dodnes neradi vzpomínají.

Co je to bezpečná investice? Obsah se mění. Klasickou ukázkou je nabídka bank: Kdysi to podle bankovních poradců byly akciové fondy, pak přišla mánie fondů nemovitostí. Po propadu akciového trhu a po hypotéční krizi začaly banky vydávat za bezpečnou investici státní dluhopisy. Přišlo Řecko, dluhová krize PIIGS. Nová bankovní mantra zní: ETF na kovy a korporátní dluhopisy. Jaká je realita?

Každý investor ví, že bezpečná investice neexistuje. Není zkrátka růže bez trní. Říká se, že není rizikových investic, jsou pouze riskující investoři. Osobně se k tomuto názoru přikláním. Investor, který spoléhá na jasnozřivost analytiků, různých investičních guru a pánů bankéřů, nemá příliš dobře rozdané karty.

Poté, co se banky těžce blamovaly s fondy, které zpravidla nebyly schopny překonat standardní benchmarky výkonnosti, přicházejí s novou mantrou: jistotou jsou fondy na drahé kovy a kvalitní korporátní dluhopisy. I banky, které před rokem 2007 jednohlasně prohlašovaly drahé kovy za přežitek, nyní nabízejí svým klientům fondy na zlato a stříbro. Ovšem pozor, nejde o investiční zlato a investiční stříbro, ale o zlato a stříbro ve formě ETF.

Na
veletrhu investičních příležitostí PENÍZE 2012

jsem shlédl všeliké prezentace, které hrály všemi barvami a ukazovaly rostoucí křivky budoucích zisků z ETF na drahé kovy. Pohříchu informace o riziku fondů ETF, respektive zajištění proti němu, byly na okraji výkladu, nebo chyběly zcela. Myšlenka ETF je dobrá, ale vede často ke špatnému závěru. ETF na zlato a na stříbro mají na první pohled mnoho výhod: vysoká likvidita, nízké transakční náklady, nulové skladovací náklady, žádné DPH. Úžasné, řekne si neznalý investor po shlédnutí prezentace. Pozor, ďábel se jak známo skrývá v detailech!

Prvním problémem ETF je skutečnost, že se (stejně jako u akcií) jedná o privátní cenný papír. Emitent takového papíru může zkrachovat. Druhý problém je v tom, že ETF na zlato a na stříbro sice mají mimo jiné vlastnit fyzické zlato a stříbro, ale skutečnost může být jiná. Zlaté cihly nebo stříbrné slitky ve skutečnosti v ETF fondu být nemusejí. Třetí problém plyne ze dvou předchozích: zlato ani stříbro, které by mělo ETF vlastnit, vám postě nepatří a nemůžete požádat o směnu cenného papíru za drahý kov. Čili, jak bylo řečeno už v

seriálu o budování investičního portfolia drahých kovů

, ETF nemůže z podstaty nahradit vlastnictví fyzického investičního zlata a investičního stříbra. Po lopatě: stříbrné slitky, stříbrné mince, stříbrné cihly, zlaté pruty, zlaté slitky a zlaté mince máte ve svém držení sami, zpronevěru nebo krach tudíž neriskujete. Tyto skutečnosti jsou dobře známé absolventům mých
tradingových konzultací

. Absolventi vědí, že ETF jsou dobré na trading, ale rizikové pro investici.

Korporátní dluhopisy trpí stejnými neduhy. Kde je jistota, že firma bude v dobré kondici i nadále? Že za čas nezkrachuje? Vezměme si jako příklad třeba firmu Kodak. Kodak byl lídrem trhu fotoprůmyslu – a dnes je v konkurzu. K čemu vám budou dobré dluhopisy Kodaku? Půjdete řešit s konkurzním správcem likvidační hodnotu?
Jiný příklad, na který především banky nerady vzpomínají: Pád obří banky Lehman Brothers. I čeští investoři v dluhopisech této dříve tak obdivované banky utopili nemalé částky. Banky hovoří o důvěře v tyto podniky. Vybavil se mi okamžitě citát, že když politik hovoří o snížení daní a banka o důvěře v její produkty, je nejvyšší čas začít si hlídat peněženku.

K riziku ETF a korporátních dluhopisů a k tématu investice do fyzických drahých kovů doporučuji
shlédnout debatu z investičního veletrhu PENÍZE 2012

. Osobně jsem přesvědčen, že investor musí umět dělat vlastní rozhodnutí a ne slepě věřit (jistě dobře míněným) radám. Stříbro i zlato ve formě mincí, slitků a cihel mají proto nezastupitelné místo

v portfoliu rozumného investora

.
Spoléhat na důvěru se nevyplácí – ti, kteří nakupovali různé bankovní fondy v roce 2007, na to patrně dodnes neradi vzpomínají.

V dnešním díle seriálu o budování portfolia investičního zlata a investičního stříbra si řekneme, proč se liší cena slitků a mincí z drahých kovů od grafu ceny zlata a stříbra. Vysvětlíme si proč investujeme přímo do těchto dražších instrumentů namísto držení futures kontraktů nebo oborových ETF na burze. Povíme si také, proč jak může investor vydělat nejen na růstu, ale na poklesu ceny zlata a stříbra.

První, co začínající investor před nákupem investičního stříbra nebo zlata udělá je, že se podívá na graf ceny drahého kovu. Poté se podívá na ceny fyzického kovu, čili na ceny stříbrných slitků, zlatých mincí či cihel z drahých kovů. Samozřejmě se graf ceny drahého kovu liší od cen fyzického kovu. Proč je tomu tak?

Prvním důvodem je, že graf vývoje ceny drahého kovu se týká futures kontraktů, obchodovaných na burze, nebo vysokých hmotnostních provedení fyzického drahého kovu. U zlata jde kupříkladu o cihlu o hmotnosti 400 uncí, v dnešní ceně kolem 10 milionů korun. Takové provedení má minimální výrobní náklady, taktéž skladovací náklady jsou vcelku nízké. Naopak čím menší je provedení investičního zlata nebo investičního stříbra, tím jsou vyšší náklady na výrobu.
Můžeme si to ilustrovat například na zlatých mincích. Pokud náklady na výrobu zlaté cihly o standardizované hmotnosti jsou v částce X, pak výroba 400 ks jednouncových zlatých mincí je již podstatně vyšší než částka X. Našich 400 jednouncových mincí znamená 400x vážení kovu, 400x přípravu střížku, 400x ražbu, 400x manipulaci atd.

Druhým důvodem je značka výrobce. V době, kdy píšu tyto řádky, jsem se právě vrátil z
investičního veletrhu PENÍZE 2012

. Mimo jiné zde zazněl dotaz, proč jsou slitky jednoho výrobce dražší než slitky jiného výrobce, byť se nijak neliší ryzostí a hmotností. Nejde o rozdílnost marží prodejců, znamenalo by to nekonkurenceschopnost. Důvod je naprosto jinde: obliba a likvidita slitků a mincí se diametrálně liší. Za kvalitní a oblíbenou značku (a provedení) si výrobce zcela logicky účtuje více, než si může dovolit požadovat producent nelikvidního zboží. Z toho také plyne, že laciný nákup nebývá často dobrou volbou. Podrobně se tomuto – z mého pohledu stěžejnímu – tématu věnoval
ve svém článku kolega Jánský

.

Jak jsem již uvedl, v době kdy píšu tento příspěvek, jsem se právě vrátil z veletrhu PENÍZE 2012. Kromě jiného se zde probíraly také nepřímé formy držení zlata, čili futures nebo ETF na zlato. Přednášející z bankovních institucí samozřejmě propagují tyto nepřímé formy držení zlata a stříbra, protože z těchto nepřímých forem držení stavějí svoje fondy pro laickou veřejnost.
Opomíjejí svorně jednu zásadní nepříjemnou pravdu: futures slouží k cenové spekulaci a malému investorovi rozhodně nezaručí vydání fyzického kovu. ETF jsou v podstatě fondy, které by měly (opakuji že by měly) držet fyzické zlato a stříbro. A právě ETF jsou velmi zranitelné. Kupovat je jako náhradu fyzického kovu je (bez řádného zajištění) nesmírně riskantní investice.
Lidově řečeno: ani ze zlatého futures, ani z ETF, si drahý kov neodnesete. Drahé kovy, které přes ETF a futures kontrolujete, fyzicky nejsou vaše a také se může stát, že se s nimi neshledáte. ETF a futures nemohou nahradit drahé kovy, které máte ve svém trezoru. Jako investice jde o riziko, zejména bez vhodného zajištění proti rizikům ETF.

Oba tyto instrumenty ale poslouží výborně k cenové spekulaci. Sám je velmi rád obchoduji. Pozor, obchodování a investování jsou naprosto odlišné kategorie! Nerad je držím -anebo se jejich držení vyhýbám, respektive se pojišťuji zejména u ETF proti jejich krachu. Pro případ poklesu ceny drahého kovu se ale ETF hodí velmi dobře jako instrument, kterým lze na propadu ceny solidně vydělat.
Musel jsem se dnes v duchu smát, když mi jeden z kolegů v debatě s vážnou tváří před publikem sděloval, že takovéto obchody jsou výsadou profesionálů. Kdepak, nejsou. To jen banky a finanční instituce budují kolem obchodování na burze mystickou aureolu tajuplnosti, složitosti a rizikovosti. Samozřejmě tomu tak není.

Princip, jak lze vydělat na poklesu ceny kovu, jsem na těchto stránkách již vysvětloval.
Najdete ho zde

.

A že to jde, aniž by člověk byl investiční guru anebo měl snad křišťálovou kouli, dokazují
výsledky některých absolventů mých konzultací

. Takže žádné výsady zasvěcenců, žádní gurus s křišťálovou koulí. Je to – jako ostatně celé investování a trading – jen řemeslo, které je třeba se naučit a pochopit. Nic víc.

V příštím díle našeho seriálu si povíme o výhodách a úskalích fixačních nákupů, které jsou určeny pro větší investory. Ukážeme si, proč jsou fixační nákupy možné pouze ve větších objemech a jaké benefity mohou přinést.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (1.část)

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (2.část)

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (3.část)

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (4.část)

Investiční stříbro, investiční zlato a certifikáty – věčné téma?

V dnešnom dieli seriálu o budovaní portfólia investičného zlata a investičného striebra si povieme, prečo sa líši cena zliatkov a mincí z drahých kovov od grafu ceny zlata a striebra. Vysvetlíme si, prečo investujeme priamo do týchto drahších inštrumentov namiesto držania futures kontraktov alebo oborových ETF na burze. Povieme si tiež, prečo a ako môže investor zarobiť nielen na raste, ale na poklese ceny zlata a striebra.

Prvé, čo začínajúci investor pred nákupom investičného striebra alebo zlata urobí je, že sa pozrie na graf ceny drahého kovu. Potom sa pozrie na ceny fyzického kovu, čiže na ceny strieborných zliatkov, zlatých mincí alebo tehál z drahých kovov. Samozrejme sa graf ceny drahého kovu líšia od cien fyzického kovu. Prečo je tomu tak?

Prvým dôvodom je, že graf vývoja ceny drahého kovu sa týka futures kontraktov obchodovaných na burze alebo vysokých hmotnostných prevedení fyzického drahého kovu. U zlata ide napríklad o tehlu s hmotnosťou 400 uncí, v dnešnej cene okolo 400 tisíc eur. Takéto prevedenie má minimálne výrobné náklady, taktiež skladovacie náklady sú vcelku nízke. Naopak, čím menšie je prevedenie investičného zlata alebo investičného striebra, tým sú vyššie náklady na výrobu.
Môžeme si to ilustrovať napríklad na zlatých minciach. Ak náklady na výrobu zlatej tehly so štandardizovanou hmotnosťou sú v sume X, potom výroba 400 ks jednouncových zlatých mincí je už podstatne vyššia ako suma X. Našich 400 jednouncových mincí znamená 400x váženie kovu, 400x prípravu platničky, 400x razbu, 400x manipuláciu atď.

Druhým dôvodom je značka výrobcu. V čase, keď píšem tieto riadky, som sa práve vrátil z
investičného veľtrhu PENÍZE 2012. Okrem iného tu zaznel dotaz, prečo sú zliatky jedného výrobcu drahšie ako zliatky iného výrobcu, hoci sa nijako nelíšia rýdzosťou a hmotnosťou. Nejde o rozdielnosť marží predajcov, znamenalo by to neschopnosť konkurencie. Dôvod je úplne inde: obľuba a likvidita zliatkov a mincí sa diametrálne líšia. Za kvalitné a obľúbenú značku (a prevedenia) si výrobca celkom logicky účtuje viac, než si môže dovoliť požadovať producent nelikvidného tovaru. Z toho tiež vyplýva, že lacný nákup nebýva často dobrou voľbou. Podrobne sa tejto – z môjho pohľadu dôležitej – téme venoval
vo svojom článku kolega Jánský.

Ako som už uviedol, v čase keď píšem tento príspevok, som sa práve vrátil z veľtrhu PENIAZE 2012. Okrem iného sa tu preberali aj nepriame formy držanie zlata, čiže futures alebo ETF na zlato. Prednášajúci z bankových inštitúcií samozrejme propagujú tieto nepriame formy držanie zlata a striebra, pretože z týchto nepriamych foriem držania stavajú svoje fondy pre laickú verejnosť.
Opomínajú svorne jednu zásadnú nepríjemnú pravdu: futures slúžia k cenovej špekulácii a malému investorovi rozhodne nezaručia vydanie fyzického kovu. ETF sú v podstate fondy, ktoré by mali (opakujem že by mali) držať fyzické zlato a striebro. A práve ETF sú veľmi zraniteľné. Kupovať ich ako náhradu fyzického kovu je (bez riadneho zaistenia) nesmierne riskantná investícia.
Ľudovo povedané: ani zo zlatého futures, ani z ETF, si drahý kov neodnesiete. Drahé kovy, ktoré cez ETF a futures kontrolujete, fyzicky nie sú Vaše a tiež sa môže stať, že sa s nimi nestretnete. ETF a futures nemôžu nahradiť drahé kovy, ktoré máte vo svojom trezore. Ako investícia ide o riziko, najmä bez vhodného zaistenia proti rizikám ETF.

Oba tieto inštrumenty ale poslúžia výborne k cenovej špekulácii. Sám ich veľmi rád obchodujem. Pozor, obchodovanie a investovanie sú úplne odlišné kategórie! Nerád ich držím alebo sa ich držaniu vyhýbam, respektíve sa poisťujem najmä u ETF proti ich krachu. Pre prípad poklesu ceny drahého kovu sa ale ETF hodí veľmi dobre ako inštrument, ktorým možno na prepade ceny solídne zarobiť.
Musel som sa dnes v duchu smiať, keď mi jeden z kolegov v debate s vážnou tvárou pred publikom oznamoval, že takéto obchody sú výsadou profesionálov. Kdeže, nie sú. To len banky a finančné inštitúcie budujú okolo obchodovania na burze mystickú aureolu tajuplnosti, zložitosti a rizikovosti. Samozrejme to tak nie je.

Princíp, ako možno zarobiť na poklese ceny kovu, som na týchto stránkach už vysvetľoval.
Nájdete ho tu.

A že to ide bez toho, aby človek bol investičný guru alebo mal snáď krištáľovú guľu, dokazujú
výsledky niektorých absolventov mojich konzultácií. Takže žiadne výsady zasvätencov, žiadni guru s krištáľovou guľou. Je to – ako napokon celé investovanie a trading – len remeslo, ktoré je potrebné sa naučiť a pochopiť. Nič viac.

V budúcom dieli nášho seriálu si povieme o výhodách a úskaliach fixačných nákupov, ktoré sú určené pre väčších investorov. Ukážeme si, prečo sú fixačné nákupy možné len vo väčších objemoch a aké benefity môžu priniesť.

——-
Mohlo by Vás zaujímať:

Investičné striebro: Budujeme osobné portfólio (1.časť)

Investičné striebro: Budujeme osobné portfólio (2.časť)

Investičné striebro: Budujeme osobné portfólio (3.časť)

Investičné striebro: Budujeme osobné portfólio (4.časť)

Investičné striebro: Budujeme osobné portfólio (6.časť)

Investičné striebro, investičné zlato a certifikáty – večná téma?

Chcete přijít o 70% úspor? Kupujte státní dluhopisy. Tak by mohla znít reklama na investice do dluhopisů. Druhá obří půjčka, tentokrát ve výši 130 mld euro, recesí sužovanému Řeku pouze dopřeje oddychový čas. Podstatu problému ale neřeší.

Agentura Fitch snížila úvěrový rating Řecka na spekulativní stupeň C. Agentura podle svého prohlášení v nejbližší době očekává stav technické platební neschopnosti Řecka.
Řecko se dohodlo s velkými investory na odpisu dluhu v reálné výši 70% . Ale tento odpis chce Řecko vnutit i těm investorům, kteří tzv. dobrovolnou výměnu dluhopisů odmítají. Jedná se o klasickou ukázku toho, jak má tvůrce zákonů (tedy stát) vždy převahu nad občanem (v pozici věřitele). Jednoduše změní pravidla hry.

Každý investor by měl důkladně zvážit, zda hodlá hrát hru, v níž jedna strana může pravidla libovolně měnit. Nakupovat státní dluhopisy může být opravdu cesta k plné ztrátě peněz. Investoři do řeckých dluhopisů o tom vědí svoje. A podobně tomu bude nepochybně i s penzijními úsporami – stačí zvýšit věk odchodu do důchodu, zmrazit výplaty penzí,
omezit valorizace

…

Kde jsou ohniska rizika pokračování řecké tragédie? Kandidátem na potíže je Portugalsko. Portugalský státní dluh nabobtnal během loňského roku o neuvěřitelných 14 procent. V prosinci 2011 činil 183 miliard eur, přičemž v roce 2010 byl na úrovni 161 miliard eur. Doufejme, že Portugalsko situaci ustojí. Záchranné fondy, které s bídou stačily na pomalý bankrot Řecka (a za cenu odpisu 70% dluhu), nejsou bezedné.

Na objemu prodeje investičního stříbra vidíme, že obavy z dalšího vývoje jsou nadále vysoké, zejména mezi dobře informovanými investory. Ve velkém jsou nyní nakupovány desetiuncové slitky NTR, které tak potvrzují dlouhodobou pozici jedničky na velkém trhu stříbra. Skokově přibývá fixačních nákupů stříbra, čili nákupů nad 500 uncí. Velcí (a dobře informovaní) investoři si

zajišťují svoje prostředky proti hrozící masivní inflaci

.

—
Mohlo by Vás zajímat:
Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (1.část)

Chcete přijít o 70% úspor? Kupujte státní dluhopisy. Tak by mohla znít reklama na investice do dluhopisů. Druhá obří půjčka, tentokrát ve výši 130 mld euro, recesí sužovanému Řeku pouze dopřeje oddychový čas. Podstatu problému ale neřeší.

Agentura Fitch snížila úvěrový rating Řecka na spekulativní stupeň C. Agentura podle svého prohlášení v nejbližší době očekává stav technické platební neschopnosti Řecka.
Řecko se dohodlo s velkými investory na odpisu dluhu v reálné výši 70% . Ale tento odpis chce Řecko vnutit i těm investorům, kteří tzv. dobrovolnou výměnu dluhopisů odmítají. Jedná se o klasickou ukázku toho, jak má tvůrce zákonů (tedy stát) vždy převahu nad občanem (v pozici věřitele). Jednoduše změní pravidla hry.

Každý investor by měl důkladně zvážit, zda hodlá hrát hru, v níž jedna strana může pravidla libovolně měnit. Nakupovat státní dluhopisy může být opravdu cesta k plné ztrátě peněz. Investoři do řeckých dluhopisů o tom vědí svoje. A podobně tomu bude nepochybně i s penzijními úsporami – stačí zvýšit věk odchodu do důchodu, zmrazit výplaty penzí,
omezit valorizace

…

Kde jsou ohniska rizika pokračování řecké tragédie? Kandidátem na potíže je Portugalsko. Portugalský státní dluh nabobtnal během loňského roku o neuvěřitelných 14 procent. V prosinci 2011 činil 183 miliard eur, přičemž v roce 2010 byl na úrovni 161 miliard eur. Doufejme, že Portugalsko situaci ustojí. Záchranné fondy, které s bídou stačily na pomalý bankrot Řecka (a za cenu odpisu 70% dluhu), nejsou bezedné.

Na objemu prodeje investičního stříbra vidíme, že obavy z dalšího vývoje jsou nadále vysoké, zejména mezi dobře informovanými investory. Ve velkém jsou nyní nakupovány desetiuncové slitky NTR, které tak potvrzují dlouhodobou pozici jedničky na velkém trhu stříbra. Skokově přibývá fixačních nákupů stříbra, čili nákupů nad 500 uncí. Velcí (a dobře informovaní) investoři si

zajišťují svoje prostředky proti hrozící masivní inflaci

.

—
Mohlo by Vás zajímat:
Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (1.část)

Investičné striebro za 11 dolárov je drahé. Cena striebra čoskoro klesne k siedmim dolárom za trojskú uncu. Nakupovať striebro za 11 dolárov preto nemá zmysel. Pripadajú Vám tieto vety podivné? Veď cena striebra predsa nedávno atakovala opäť hranicu tridsiatich dolárov, aby počas niekoľkých týždňov ďalej posilnila o viac ako desať percent. Cena investičného striebra dnes sa blíži k 34 dolárom za trojskú uncu striebra.

Áno, máte pravdu. Investičné striebro naozaj nestojí 11 dolárov za uncu. Vety, uvedené v úvode tohto článku, som si vypožičal z jednej odbornej analýzy z januára 2009. Analytický tím prestížneho bankového domu dokazoval, že investovanie do striebra je úplný nezmysel. Aká bola realita, vieme všetci – striebro a zlato vytvorili historické cenové rekordy.

Pamätám si, že v tom čase niektorí investori naozaj považovali cenu striebra na úrovni 11 dolárov za veľmi vysokú. To bol január roka 2009. Čo by rovnakí investori dnes dali za to, keby boli v januári 2009 nakúpili na tej vtedy zdanlivo nezmyselnej cenovej úrovni …
Dlhová kríza, hroziace bankroty štátov a trvalá hrozba hospodárskej recesie ukázali, že zlato a striebro má v portfóliu investora neodškriepiteľné miesto. Príkladom pre mnohých budiž
portfólia hedžových fondov, ktoré nemávajú zlý úsudok.

Áno, cena striebra aj cena zlata prechádzajú (a budú prechádzať) veľkými cenovými korekciami. Všetci pamätáme, ako sa cena zlata zrútila z úrovne okolo 1900 dolárov skokovo pod 1600 dolárov za uncu zlata. Tiež graf ceny striebra dokazuje, že striebro je veľmi svižný skokan – z ceny okolo 50 dolárov si striebro dosiahlo až ku 28 dolárom za uncu striebra.

Čo to pre nás znamená? Predovšetkým: investičné kovy slúžia ako ochrana úspor proti inflácii a znehodnoteniu meny. Za druhé: striebro a zlato nakupujeme vždy, keď je to potrebné, čiže keď máme ďalšie prostriedky (úspory, zisky atď.), ktoré treba ochrániť. Po tretie: investovanie do komodít, zlato a striebro nevynímajúc, je behom na dlhú trať, kedy nám práve znehodnocovanie mien veľmi pomáha.

V priebehu tohto víkendu
Grécko de facto zbankrotovalo.
Kulantne sa síce hovorí, že došlo k dohode s veriteľmi, ale odpis 60% hodnoty dlhu nič iné ako bankrot nie je. Investičné kovy, zlato a striebro, tak naďalej majú v systéme nekrytých mien a zadlžených štátov svoje výsadné miesto. Kvalifikovaný investor sa proti neistej budúcnosti zabezpečuje držaním drahých kovov. Hrozby štátnych bankrotov ani neistého ekonomického výhľadu sa nebojí, naopak z neho ťaží maximum. Kto sa zabezpečí, ten nestratí.
Kto pozná, ten naviac aj získa.

Investiční stříbro za 11 dolarů je drahé. Cena stříbra brzy klesne k sedmi dolarům za troyskou unci. Nakupovat stříbro za 11 dolarů proto nemá smysl. Připadají Vám tyto věty podivné? Vždyť cena stříbra přece nedávno atakovala opět hranici třiceti dolarů, aby během několika týdnů dál posílila o více jak deset procent. Cena investičního stříbra dnes se blíží 34 dolarům za troyskou unci stříbra.

Ano, máte pravdu. Investiční stříbro opravdu nestojí 11 dolarů za unci. Věty, uvedené v úvodu tohoto článku, jsem si vypůjčil z jedné odborné analýzy z ledna roku 2009. Analytický tým prestižního bankovního domu dokazoval, že investování do stříbra je naprostý nesmysl. Jaká byla realita, víme všichni – stříbro a zlato vytvořily historické cenové rekordy.

Pamatuji si, že v té době někteří investoři opravdu považovali cenu stříbra na úrovni 11 dolarů za velmi vysokou. To byl leden roku 2009. Co by stejní investoři dnes dali za to, kdyby byli v lednu 2009 nakoupili na té tehdy zdánlivě nesmyslné cenové úrovni…
Dluhová krize, hrozící bankroty států a trvalá hrozba hospodářské recese ukázaly, že zlato a stříbro má v portfoliu investora neoddiskutovatelné místo. Příkladem pro mnohé budiž
portfolia hedžových fondů

, které nemívají špatný úsudek.

Ano, cena stříbra i cena zlata procházejí (a budou procházet) velkými cenovými korekcemi. Všichni pamatujeme, jak se cena zlata zřítila z úrovně okolo 1900 dolarů skokově pod 1600 dolarů za unci zlata. Také graf ceny stříbra dokazuje, že stříbro je velmi svižný skokan – z ceny kolem 50 dolarů si stříbro dosáhlo až ke 28 dolarům za unci stříbra.

Co to pro nás znamená? Především: investiční kovy slouží jako ochrana úspor proti inflaci a znehodnocení měny. Za druhé: stříbro a zlato nakupujeme vždy, když je to zapotřebí, čili když máme další prostředky (úspory, zisky atd.), které je třeba ochránit. Za třetí: investování do komodit, zlato a stříbro nevyjímaje, je během na dlouhou trať, kdy nám právě znehodnocování měn velmi pomáhá.

Během tohoto víkendu
Řecko de facto zbankrotovalo

. Kulantně se sice říká, že došlo k dohodě s věřiteli, ale odpis 60% hodnoty dluhu nic jiného než bankrot není. Investiční kovy, zlato a stříbro, tak nadále mají v systému nekrytých měn a předlužených států své výsadní místo. Kvalifikovaný investor se proti nejisté budoucnosti zajišťuje držením drahých kovů. Hrozby státních bankrotů ani nejistého ekonomického výhledu se nebojí, naopak z něj těží maximum. Kdo se zajistí, ten neztratí.
Kdo zná, ten navíc i získá.