Archiv autora: Jan Dvořák

V souladu se všemi očekáváními ECB nepokračovala ve snižování úrokových sazeb a na zasedání minulý týden je ponechala beze změny. Zároveň odmítla slíbit, že v záři dojde k jejich dalšímu snížení. Stejně jako další centrální banky se odkázala na tvrdá data. Rada guvernérů je odhodlána zajistit, aby se inflace včas vrátila ke svému dvouprocentnímu střednědobému cíli.

Bude udržovat dostatečně restriktivní úrokové sazby tak dlouho, jak to bude k dosažení tohoto cíle nezbytné.

 

Hlavním důvodem rozhodnutí je nedostatek nových důležitých makroekonomických údajů od posledního zasedání a data odpovídají její poslední prognóze a střednědobému inflačnímu výhledu. Díky tomu ECB nemusí nikam pospíchat, tak proč by to dělala.

 

Obecně je očekáváno, že na zářijovém zasedání dojde ke snížení úrokových sazeb o 0,25 %. ECB zdůraznila, že bude udržovat restriktivní úrokové sazby tak dlouho, jak to bude nezbytné. Pokud by se vedení ECB zdálo, že k tomuto rozhodnutí nemusí dojít, bude se vypouštět řada signálů, aby tuto možnost vzali obchodníci na finančních trzích v úvahu.

 

 

Český statistický úřad včera zveřejnil údaje o inflaci za červen. Meziroční inflace se překvapivě snížila na 2,0 %, v květnu byla 2,6 % a v červnu se čekala 2,4 %. Míra inflace na úrovni cílové míry inflace bezpochyby potěšila bankovní radu ČNB. Hlavními faktory poklesu inflace byly zpomalení růstu cen pohonných hmot a výrazný pokles cen potravin a nealkoholických nápojů.

 

Meziměsíční inflace činila -0,3 %, díky poklesu cen zboží o 0,5 %, ceny služeb se zvýšily o 0,4 %. Dlouhodobý vývoj je názorně zobrazen zde:

Ceny zboží vzrostly o 0,2 %, ceny služeb o 4,9 %.

• Bydlení: elektřina +10,6 % (v květnu 11,1 %). Zemní plyn – pokles o 7,9 % (v květnu pokles o 6,6 %). Vodné opět beze změny +10,9 % stočné +13,4 % (v předchozích měsících +10,5 %)
• Imputované nájemné + 0,8 % (v dubnu i květnu+ 1,0 %), klasické nájemné +7,0 %, (v dubnu i květnu+ 7,2 %)
• Potraviny a nealkoholické nápoje byly hlavním důvodem poklesu inflace. Ceny mouky v květnu klesly o 20,9 % % (v květnu pokles o 23,5 %), masa o 12,1 % (v věnu o 5,8 %), vajec o 20,4 % (v květnu pokles o 23,5 %) Ceny ovoce meziměsíčně klesly o 1,0 %, ceny nealkoholických nápojů se meziměsíčně snížily o 1,7 % a cena cukru dokonce o 7,3 %
• Stravovací služby +7,4 % (v květnu +7,2 %), ubytovací služby + 8,1 % (v květnu +10,2 %)

 

Petr Král, ředitel sekce měnové politiky ČNB řekl, že míra inflace je z pohledu bankovní rady uspokojivá. Doslova uvedl: “Cenová hladina v červnu meziměsíčně poklesla o 0,3 %. Za tímto poklesem stály ceny potravin a pohonných hmot. Červnová meziroční inflace byla nižší oproti jarní prognóze ČNB, za celé druhé čtvrtletí letošního roku se ale s prognózou téměř shodovala. Podle ní se inflace bude na dohled 2% cíle pohybovat i ve druhém pololetí letošního roku.“

 

 

Nadcházející zasedání bankovní rady se uskuteční 1. srpna. Snížení úrokových sazeb je téměř jisté a možná se opět sníží o 0,50 %.

 

V červnu meziroční inflace v zemích eurozóny klesla z 2,6 % na 2,5 %. Nejvyšší meziroční míra inflace je stále u služeb (4,1 %), následují potraviny, alkohol a tabák (2,5 %), neenergetické průmyslové zboží (0,7 %) a energie (0,2 %).

Souhrn situace v jednotlivých zemích podle údajů Eurostatu:

 

 

Rekordmanem je v červnu Belgie s inflací 5,5 %. Na druhé straně je Finsko (0,6 %), Itálie (0,9 %) a Litva (1,0 %). Květnová míra inflace činila podle unijní metodiky v ČR 2,8 %.  Je nižší než v Rakousku (3,2 %), ale větší než na Slovensku (2,4 %) a v Německu (2,5 %). Červnovou míru inflace v České republice zveřejní Český statistický úřad 10. července.

 

Nejbližší zasedání vedení ECB je naplánováno na polovinu července, úroky zůstanou nejspíše beze změny, uvidíme, jak tuto míru inflace, a to zejména jádrové, ECB zohlední.

 

Inflace ve Velké Británii v květnu klesla na nejnižší úroveň za téměř tři roky a poprvé od roku 2022 dosáhla 2% cíle Bank of England (v dubnu byla 2,3 %). Maximální byla 11,1 % v říjnu 2022. Za poklesem inflace stojí nižší ceny potravin a nealkoholických nápojů a pomalejší růst cen některých druhů zboží a služeb. Dostala se na úroveň nižší, než ve Spojených státech i eurozóně.

K poklesu míry inflace došlo díky klesajícím velkoobchodním cenám energií a potravin spolu s mnohonásobným zvyšováním úrokových sazeb ze strany Bank of England. I přes pokles inflace však životní náklady zůstávají pro mnoho domácností významným problémem. Bank of England ponechala úrokové sazby beze změny na úrovni 5,25 %.

 

Před parlamentními volbami, které se uskuteční 4. července, je ekonomika (a tedy i inflace) klíčovým tématem a všechny hlavní politické strany se snaží udržet životní náklady pod kontrolou.

 

Spotřebitelé jsou upozorňováni, že pokles inflace neznamená celkový pokles cen, ale pomalejší tempo jejich růstu. Upozorňování je hlavně proto, že ceny chleba, obilovin, zeleniny, cukru, džemu a čokolády se v období od dubna do května letošního roku ve srovnání s předchozím rokem snížily, ale stále jsou 25 % nad rokem 2022.

 

 

V úterý byla zveřejněna míra inflace za květen 2024 v České republice. Meziroční inflace klesla z dubnových 2,9 % na 2,6 % v květnu, což je o 0,2 % méně, než předpokládali analytici. K poklesu inflace přispěly především potraviny a nealkoholické nápoje, proti nim šel růst nájmů (meziročně o 7,2 %).

 

Meziměsíční inflace se dostala na nulu, hlavně díky tomu, že ceny zboží klesly o 0,2 %, ceny služeb se oproti tomu zvýšily o 0,2 %. Vývoj od roku 2015:

Ceny zboží vzrostly o 0,9 % a ceny služeb se zvýšily o 5,3 %.

• Bydlení: elektřina +11,1 % (v dubnu 12,0 %). Zemní plyn – pokles o 6,6 % (v dubnu pokles o 5,8 %). Vodné opět beze změny +10,9 % stočné +10,5 %, také opět beze změny
• Imputované nájemné stejně jako v dubnu + 1,0 %, klasické nájemné +7,2 %, opět stejně jako v dubnu
• Potraviny a nealkoholické nápoje byly hlavním důvodem poklesu inflace. Ceny mouky v květnu klesly o 23,5 % (v dubnu pokles o 19,1 %), masa o 5,8 % (v dubnu o 3,9 %), vajec o 23,5 % (v dubnu pokles o 15,5 %). Ceny ovoce v květnu klesly o 6,7 % (v dubnu pokles o 2,8 %). Ceny nealkoholických nápojů zpomalily svůj meziroční růst na 4,0 % (v dubnu rychlý růst o 5,4 %).
• Stravovací služby +7,5 % (v dubnu +8,2 %), ubytovací služby + 10,2 % (v dubnu +9,0 %)

Petr Král, ředitel sekce měnové politiky ČNB řekl, že míra inflace je z pohledu bankovní rady uspokojivá. Doslova uvedl: „Meziměsíčně se cenová hladina v květnu nezměnila. Nevýznamné cenové pohyby v rámci většiny oddílů spotřebního koše se vzájemně vykompenzovaly. Květnová meziroční inflace byla prakticky ve shodě s jarní prognózou ČNB. Podle ní se inflace bude v průběhu celého letošního roku pohybovat na dohled 2% cíle.“

 

Míra inflace se vzdálila od horní hranice tolerančního pásma České národní banky. Nejbližší zasedání bankovní rady je naplánováno na 27. června a lze očekávat snížení úrokových sazeb.

Rada guvernérů ECB minulý týden rozhodla snížit hlavní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu. Jde o první snížení úrokových sazeb za poledních 5 let, přišlo v době poklesu inflace v eurozóně a mírného zvýšení očekávaného ekonomického růstu.

 

Odhady ukazují, že letošní celková inflace bude průměrně 2,5 %, v příštím roce klesne na 2,2 % a v roce 2026 se sníží na 1,9 %, tedy pod cílovou hranici 2 %. Jádrová inflace je letos odhadována na 2,8 %, v letech 2025 a 2026 na 2 %. Tento krok má podpořit ekonomický růst v eurozóně, který by měl pomalu narůstat, letos na 0,9 %, v roce 2025 na 1,4 % a v roce 2026 na 1,6 %.

 

Prezidentka ECB Christine Lagardeová ujistila, že díky současné restriktivní měnové politice se očekává střednědobá stabilizace inflace na cílových 2 %. Na tiskové konferenci opakovaně zdůraznila, že ECB bude nadále pečlivě sledovat ekonomická data a je připravena upravit své nástroje k dosažení inflace na 2 %.

Kanadská centrální banka (Bank of Canada, BoC) snížila svou základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 4,75 %, což z ní činí první centrální banku ze skupiny G7, která zahájila snižování úrokových sazeb. Trhy očekávané snížení přišlo po téměř roce od posledního zvýšení sazeb v červenci 2023.

 

Guvernér Tiff Macklem a jeho tým snížením sazeb signalizovali možnou další měnové uvolňování v nadcházejících měsících, nutnou podmínkou je vývoj inflace, na jejíž úroveň mohou mít vliv různé faktory, jako je globální napětí, ceny bydlení a růst mezd.

 

Tento krok je reakcí na ekonomické výzvy, kterým Kanada čelí, včetně potřeby stimulovat růst a bojovat s přetrvávajícími ekonomickými problémy. Rozhodnutí BoC je také pozorně sledováno ostatními centrálními bankami ve světě, které mohou následovat podobný trend v závislosti na vlastních ekonomických podmínkách.

 

Ekonomové předpokládají, že další snížení by mohlo přijít již v červenci, kdy by sazba mohla klesnout o dalších 0,25 % na 4,50 %

 

 

P. S.

Odpoledne zasedá ECB.

 

 

 

Německá ekonomika, největší v Evropě a důležitá pro české firmy, prochází komplikovaným obdobím. Vláda odhaduje růst HDP v tomto roce pouze o 0,3 procenta (loni bylo pokles o 0,2 %), přičemž výraznější oživení se očekává až v příštím roce. Inflace v Německu je pro Českou republiku důležitá.

 

V květnu podle odhadu došlo v Německu podle jejich metodiky ke zrychlení míry inflace z dubnových 2,2 % na květnových 2,4 procenta. Podle metodiky Eurostatu se inflace v Německu zvýšila z dubnových 2,4 % na květnových 2,8 % a jádrová inflace (inflace bez ceny potravin a energií), zůstala ve výši 3,0 %.

 

Zajímavým jevem je, že růst cen potravin byl s nárůstem o 0,6 procenta podstatně nižší než celkový růst cen. Naopak ceny služeb vzrostly o 3,9 procenta ve srovnání s květnem předchozího roku.

 

Zítra bude zveřejněn odhad květnové míry inflace v zemích eurozóny a příští týden zasedá ECB. Uvidíme, jak to dopadne.

 

 

Předminulý pátek cena stříbra prolétla hranicí 30 dolarů za unci, aniž by se zastavila a zavřela obchodování nad 31,5 dolaru za unci a nad 30 dolarovou hranici se cena stříbra dostala poprvé od února 2013 a celý minulý týden se nad ní udržela.

 

Jak jsem slíbil, podíváme se na vývoj poměru ceny zlata a stříbra. Zde dávám pod sebe dva roční grafy o vývoji poměru ceny zlata a stříbra. Rozdíl mezi nimi jsou přesně 4 týdny (28. dubna a 26. května). Tento je k 26. dubnu…

… a tento k 26. květnu.

Ke snižování poměru docházelo od počátku května, poměr se snížil z 87,0 na pátečních 76,7. Během minulého týdne bylo vytvořeno roční minimum 75,61 a dvouleté minimum 75,30 stále není daleko.

 

Vypadá to, že bude probíhat postupné snižování dvanáctiměsíčního průměru poměru ceny zlata a stříbra.  To neznamená, že se poměr nemůže zvýšit, podmínkou pro skokové zvýšení blízko k úrovni na počátku letošního roku by bylo podmíněno příletem minimálně šedivé labutě.

 

 

Zápis z jednání Fedu na přelomu dubna a května odhalil ochotu několika členů dále v případě neklesající inflace zvýšit úrokové sazby. Podle nich současné finanční podmínky mohou být příliš mírné a potenciálně nedostatečné v boji s inflací. Přestože je měnová politika vnímána jako restriktivní, nejsou si jisti, jestli je restriktivní dostatečně.

 

Zápis také zdůrazňuje potenciál růstu i poklesu ekonomiky. Na pozitivní straně několik účastníků poznamenalo, že zvýšená efektivita a technologické inovace by mohly trvale zvýšit růst produktivity. To by potenciálně mohlo umožnit rychlejší růst ekonomiky bez zvýšení inflace. Byla však zaznamenána i rizika zhoršení ekonomické aktivity, včetně zpomalení hospodářského růstu v Číně, zhoršení situace na trzích komerčních nemovitostí v USA nebo prudkého zpřísnění finančních podmínek.

 

Snižování inflace bude pravděpodobně trvat déle, než se dříve předpokládalo (pořád je to překvapuje…). Téměř všichni účastníci podpořili rozhodnutí začít zpomalovat tempo poklesu objemu Fedem držených cenných papírů, přičemž několik z nich naznačilo, že by mohli podpořit pokračování současného tempa.

 

Co se týče finanční stability, účastníci upozornili na slabá místa ve finančním systému, která si zaslouží monitorování. Zaměstnanci nadále označovali zranitelnost finančního systému za akceptovatelnou, ale zároveň zvýšili hodnocení zranitelnosti v oblasti ocenění aktiv.