Archiv autora: Jan Dvořák

Včera byla zveřejněna březnová míra inflace v České republice a zůstala na únorových 2,0 %, což je přesně cílová inflace bankovní rady ČNB. Zároveň je nižší, než je průměrná březnová míra inflace v eurozóně, a to i při použití metodiky Eurostatu.

Ceny zboží za posledních 12 měsíců vzrostly o 0,1 % a ceny služeb o 5,4 %.

• Bydlení: elektřina +13,1 % (v únoru také 13,1 %). Zemní plyn – pokles o 5,2 % (v únoru pokles o 5,5 %). Vodné beze změny +10,9 % stočné +10,5 %, také beze změny
• Imputované nájemné + 0,9 % (v únoru + 1,0 %), klasické nájemné +7,1 % (v únoru +6,8 %)
• Potraviny a nealkoholické nápoje prohloubily svůj meziroční cenový pokles. Ceny mouky v lednu klesly o 27,8 % (v únoru pokles o 22,8%), masa stejně jako v únoru o 16,4 a cukru o 22,2 % (v únoru pokles o 21,1 %). Cena zeleniny klesla o 4,8 % (v únoru pokles o 0,1 %)
• Stravovací služby +8,2 % (v únoru +8,7 %), ubytovací služby + 9,0 % (v únoru +9,7 %)

 

Nízkou inflaci logicky ocenil i Petr Král, ředitel sekce měnové ČNB. Okomentoval ji mimo jiné takto:

 

„Cenová hladina v březnu meziměsíčně vzrostla pouze nepatrně (o 0,1 %). Intenzita přecenění zboží a služeb v prvním čtvrtletí roku byla pod předpoklady zimní prognózy. Podle ní se inflace bude v průběhu celého letošního roku pohybovat na dohled 2% cíle.“

 

Po zbytek roku lze očekávat mírné změny mezi 2 % až 3 %, blíže k 2% úrovni.

 

 

 

Cena zlata zaznamenala od minulého týdne výrazný nárůst, což odráží býčí trend na trhu s drahými kovy. Toto je týdenní vývoj ceny zlata.

Po dosažení ceny 2 200 dolarů za unci před týdnem analytici Goldman Sachs předpověděli, že cena zlata může do konce roku vzrůst na 2 300 USD za unci.  Stačil na to týden a v pátek cena zlata tuto úroveň v naprostém klidu prolomila.

 

Jiní finanční experti, před týdnem mluvili o možné ceně zlata až mezi 2 500 až 2 600 USD. Bude zajímavé, zda bude tato předpověď také splněna v relativně krátkém časovém horizontu (nemám na mysli zvyšování o 100 dolarů týdně) nebo ne.

 

Ke zvýšené poptávce po zlatě přispívají globální ekonomické nesrovnalosti, jako je značný deficit USA a pokračující nákupy zlata centrálními bankami. K tomu navíc klesá korelace mezi úrokovými sazbami a cenou zlata Tolikrát zmiňovaná negativní korelace mezi cenou zlata a výnosy desetiletých dluhopisů se v posledních několika letech pomalu rozpadá.

 

Jak silná korelace dnes je, se ukáže v okamžiku, kdy Fed změní počet snižování úrokových sazeb. Nyní se otevřeně očekává trojí snížení, jejich menší počet však nelze vyloučit.

 

Ještě rychlejší byl v minulém týdnu růst ceny stříbra. Cena se zvýšila z 25 dolarů za unci na těsně pod 27,5 dolarů, což odpovídá téměř 10 % růstu ceny.

Během týdne stříbro dohnalo dvoutýdenní růst ceny zlata. Poměr jejich cen se z 89,5 snížil na necelých 85, což je minimum od konce ledna letošního roku.

 

 

 

Japonský jen zaznamenal výrazný pokles na 34leté minimum vůči americkému dolaru, když dosáhl hodnoty 151,97 japonského jenu za dolar, a to po nedávném prvním zvýšení úrokových sazeb od roku 2007.

Tento pokles (pozor na otočené osy) vyvolal mimořádné zasedání tří hlavních japonských měnových orgánů: Bank of Japan (BoJ), Ministerstva financí (MFA) a Agentury pro finanční služby (FSA). Pokles byl ovlivněn očekáváním, že BoJ zachová svou mimořádně uvolněnou měnovou politiku, a to uprostřed slábnoucích nadějí na zvýšení úrokových sazeb.

 

Jen následně mírně posílil po komentářích ministra financí Šunichiho Suzukiho, který naznačil připravenost přijmout rázná opatření k řešení nadměrných pohybů na trhu. Analytici spekulují, že překonání kurzu 152 jenů za dolar mohlo vyvolat obrannou měnovou intervenci ze strany Japonska.

 

Jak uvádí deník The Asia Times, mnozí analytici se domnívají, že čínská centrální banka možná ztrácí toleranci vůči Japonsku, které nechalo kurz jenu klesnout a nebránilo ho, a to zejména v době, kdy se Čína snaží udržet hospodářský růst co nejblíže svému 5% cíli.

 

 

Minulou středu Fed vyhověl očekáváním a nechal úrokové sazby nezměněné v rozmezí 5,25 až 5,50 %. Předpokládá se, že během tohoto roku dojde k postupnému snížení sazeb celkem o 0,75 % ve třech krocích, s dalším poklesem o 1,00 % v příštím roce. Ještě na počátku roku byla očekávání letošního snižování dvojnásobná.

 

J. Powell signalizoval, že tempo kvantitativního uvolňování se brzy sníží. Text prohlášení byl mírně upraven oproti minulému zasedání, s drobnými změnami v pasáži o trhu práce. Nemělo by to však nikoho překvapit, a očekává se, že další setkání přinese více detailů.

 

Powell zdůraznil, že tolerance Fedu k rostoucí inflaci v tomto roce nevzrostla a je otázkou času, než se inflace stabilně vrátí k cíli 2 %. Opakovaně zdůraznil důvěru v návrat k inflačnímu cíli a zdůraznil, že rozhodování Fedu povedou makroekonomická data. Snížení úrokových sazeb se tedy může očekávat možná již v letošním roce.

 

Okamžitě po oznámení a ještě ve čtvrtek ráno reagovalo zlato růstem, na chvíli bylo dokonce nad hranicí  2 200 dolarů za unci. Poté se vrátilo zpět na úroveň nad 2 150 dolary za unci.

Před týdnem a půl jsme se věnovali růstu ceny zlata v prvních březnových dnech. Tehdy se během pár dní zvýšila o 100 dolarů za unci. Jednalo se o opakovaný posun jeho rekordních cen. Během něj došlo k čistému projití hranicí 2100 dolarů za unci a zlato pokračovalo směrem vzhůru, kde následně vytvořilo nové historické maximum 2 184 dolarů za unci.

Zlato, aktivum bez pravidelně vypláceného výnosu, těží z nižších výpůjčních nákladů, protože investoři mají pocit, že neuložením hotovosti do dluhopisů o tolik nepřišli. Nyní vyčkává na jednání Fedu tento týden. Fed má totiž ve svém rozhodování dva faktory jdoucí proti sobě – nárůst míry nezaměstnanosti i inflace probíhající ve stejném období. Ve středu budeme moudřejší, a to i co se vývoje ceny zlata týče.

 

I přes dosažení nominálního historického maxima je však zlato stále ještě poněkud vzdáleno od svého inflačně očištěného historického maxima 3 355 USD za trojskou unci, kterého dosáhlo v roce 1980.

 

 

 

 

V pondělí byla zveřejněna únorová míra inflace v České republice a potěšila nečekaným propadem až na nízká 2,0 %, což je přesně cílová inflace bankovní rady ČNB. Zároveň je nižší, než je průměrná únorová míra inflace v eurozóně, a to i při použití metodiky Eurostatu.

Ceny zboží za posledních 12 měsíců vzrostly o 0,2 % a ceny služeb o 5,2 %.

• Bydlení: elektřina +13,1 % (v lednu 13,3 %). Zemní plyn – pokles o 5,5 % (v lednu pokles o 6,5 %). Vodné +10,9 % (stejně jako v lednu), stočné +10,5 % (stejně jako v lednu).
• Imputované nájemné + 1,0 % (v lednu +0,4 %), klasické nájemné +6,8 % (v lednu +7,0 %)
• Potraviny a nealkoholické nápoje prohloubily svůj meziroční cenový pokles. Ceny mouky v lednu klesly o 22,8 % (v lednu pokles o 23,6%), masa o 16,4 % (v lednu pokles o 6,6%), a cukru o 21,1 % (v lednu pokles o 21,9 %). Cena zeleniny klesla o 0,1 % (v lednu růst + 13,3 %)
• Stravovací služby +8,7 % (v lednu +8,5 %), ubytovací služby + 9,7 % (v lednu +11,5 %)

 

Překvapivě nízkou inflaci ocenil i Petr Král, ředitel sekce měnové ČNB. Okomentoval mimo jiné i takto:

 

„Cenová hladina v únoru meziměsíčně vzrostla o 0,3 %. Intenzita tradičního přecenění na počátku roku byla pod předpoklady zimní prognózy. Podle ní se inflace bude v průběhu celého letošního roku pohybovat na dohled 2% cíle.“

 

Po zbytek roku by měla oscilovat mezi 2 % až 3 %, blíže k 2% úrovni. Dokonce se začaly objevovat úvahy, jestli nehrozí deflace. Dlouhodobě to podle mého názoru nehrozí.

 

 

 

Rychlému probíhajícímu pohybu ceny zlata jsme se věnovali ve čtvrtek, přidat k tomu pouhé dva dny mi přijde málo. Proto se mu budeme věnovat za týden a dnes se  podíváme na čtvrteční rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB).

 

Ta na čtvrtečním zasedání v souladu se všemi očekáváními ponechala svou primární úrokovou sazbu na úrovni 4,5 %. Nicméně jemně upravila tón své komunikace s ohledem na kontinuální pokles inflace za posledních 18 měsíců a nově upravené, nižší ekonomické předpovědi. V prohlášení ECB po posledním setkání Rady guvernérů v lednu uvedla, že došlo k dalšímu snížení inflace. I když hlavní inflační indikátory pokračovaly ve svém poklesu, domácí cenové tlaky kvůli výraznému růstu mezd zůstávají silné.

 

ECB zůstává pevně v pozici, kde rozhodnutí závisí na nově příchozích datech, které zatím neoprávnily ke snížení úrokových sazeb, i přes významný pokrok v boji proti inflaci. Po úspěšném odvrácení sázek na snížení sazeb na počátku roku, se banka ve čtvrtek vyhýbala jakýmkoliv závazkům. Namísto toho opět zdůraznila, že budoucí rozhodnutí budou částečně záviset na vývoji jádrové inflace, která nezahrnuje více volatilní ceny a ECB ukázala, že pro kroky musí mít skutečně tvrdá data.

 

Podle informací od agentury Reuters ECB pravděpodobně neprovede snížení výpůjčních nákladů před svým zasedáním 6. června, jelikož klíčová data o mzdách nebudou dostupná do května. ECB má však k dispozici další setkání 11. dubna, kde může vyjádřit přístup ke snížení sazeb, což by podle hlavního ekonoma ECB Philipa Lanea mohlo být prvním snížením úrokových sazeb.

 

Únorová míra inflace v eurozóně se z lednových 2,8 % snížila na 2,6 %. Jádrová inflace (bez potravin a energií) klesla z 3,6 % na 3,3 %. Pokles inflace je stále díky pokračujícímu snižování cen energií. Avšak i přesto zůstává míra inflace nad dvouprocentním cílem stanoveným Evropskou centrální bankou (ECB). Jakékoliv přiblížením se k němu je jedině dobře.

 

Stejně jako v minulých měsících se nejvíce zvýšily ceny v kategorii potraviny, alkohol a tabák, kde se meziroční růst skokově snížil z 5,6 % na 4,0 procenta, zároveň je stále nejrychlejší, nyní je přesně na úrovni dvojnásobku míry inflace.  Druhým nejvýznamnějším vlivem na inflaci byly služby, jejichž ceny vzrostly o 3,9 procenta. Rozdíl mezi nimi se výrazně snížil.

 

Toto je přehled jednotlivých zemí dle Eurostatu.

 

Nejvyšší inflace je v Chorvatsku s 4,8 %, Estonsku s 4,4 %, a Rakousku s 4,2 procenta. Nejnižší byla ve Finsku, Litvě a Lotyšsku, a to 1,1 %. Zajímavé je přetrvávající rozdělení Pobaltí mezi zemi s nejvyšší inflací a země s jedněmi z nejnižších.

 

Březnové zasedání ECB bude zajímavé, ale snížení úroků se na něm nedá očekávat.

 

 

Americká ratingová agentura Fitch Ratings změnila před pár dny výhled hlavního úvěrového ratingu České republiky z negativního na stabilní. Negativní výhled byl od jara 2022, ke snížení ratingu však nedošlo a nyní byl výhled zlepšen. Hodnocení schopnosti České republiky splácet závazky tak zůstává na vysokém stupni AA minus. Změna výhledu ratingu na stabilní je pozitivní zprávou pro Českou republiku. Znamená to, že investoři vnímají českou ekonomiku jako stabilní a důvěryhodnou. To může vést k nižším úrokovým sazbám pro české firmy a stát, a tím i k podpoře ekonomického růstu.

 

Fitch ve své tiskové zprávě uvedla, že změnila výhled ratingu ČR na stabilní díky konsolidačnímu balíčku a nízkým výdajům na řešení energetické krize. Ministerstvo financí ČR tuto zprávu zveřejnilo na sociální síti s komentářem, že Fitch oceňuje kroky české vlády.

 

Žádná ze středních a východních evropských zemí (s výjimkou Rakouska) není na lepší úrovni. Všechny země ve střední a východní Evropě mají nižší rating než Česká republiky. Estonsko ho má nižší o jeden stupeň, o dva ho mají nižší Litva se Slovinskem. Všechny ostatní země ho mají nižší alespoň o 3 stupně.

 

Pokud jde o srovnání s ostatními zeměmi, naše ratingová úroveň je o jeden stupeň lepší než Čína nebo o dva stupně lepší než Japonsko. Zároveň je lepší než u zemí Jižní Evropy (Španělsko, Portugalsko, Itálie a Řecko).

 

Vysoký rating České republiky je důležitým signálem pro investory a následně i na kurz české koruny.

 

 

Zlaté rezervy centrálních bank jsou často považovány za důležitou součást strategie centrálních bank a jsou pečlivě sledovány v souvislosti s celkovou ekonomickou politikou a vývojem na finančních trzích. Zlato zůstává důležitým aktivem v rezervách centrálních bank, ačkoli jeho role se v průběhu času měnila v reakci na ekonomické a geopolitické změny.

 

Zde je přehled zemí s největšími zlatými rezervami, kromě Turecka mě žádná země nepřekvapila. Z mého pohledu je mnohem, zajímavější dole uvedený přehled zemí s největším nákupy zlata během loňského roku. Na druhém místě je Polsko a na pátém Česká republika.

Jak jsme psali, Česká národní banka loni pokračovala v nákupech zlata. Autorem nákupů zlata je Aleš Michl, který při nástupu do funkce guvernéra oznámil, že za dobu v pozici guvernéra ČNB nakoupí 100 tun zlata a ČNB začala nakupovat. Jako hlavní důvod uvedl diverzifikaci aktiv. Měly by se tedy udržet na přehledu nákupů.