Archiv autora: Jan Dvořák

Trvalo to přesně 4 týdny, než se cena zlata zvýšila o dalších 100 dolarů za unci, v pátek 18. října cena poprvé v historii překonala hranici 2 700 USD za unci a uzavřela obchodování na 2 722 dolarech za unci. Stejně jako v případě 2 600 dolarů byla hranice překonána skokově s více než dvacetidolarovou rezervou. Toto je vývoj v minulém týdnu.

Eskalace napětí v regionu Blízkého východu se ukazuje jako významný katalyzátor pro současný vzestup hodnoty zlata na světových trzích.

 

Tento markantní nárůst ceny žlutého kovu podtrhuje jeho postavení coby útočiště pro investory v období ekonomických turbulencí a mezinárodních konfliktů. Stoupající trajektorie zlata reflektuje sílící poptávku po stabilních aktivech v kontextu proměnlivé monetární politiky centrálních bank a zostřující se geopolitické situace.

 

Prognózy pro vývoj ceny zlata v následujícím období jsou více než optimistické. Otázkou již není, zda cena poroste, ale spíše jak rychle dosáhne další významné cenové hranice. Experti nyní spekulují, za jak dlouho zlato zdolá další stodolarovou metu a že hranice 3 tisíc dolarů za unci se přibližuje.

 

Podle zpráv vyvíjí země BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika) nový platební systém. Některé zdroje tvrdí, že tento systém by mohl zahrnovat zlato jako jednu z platebních možností, potenciálně jako součást strategie ke snížení závislosti na americkém dolaru v mezinárodním obchodě. Oficiální potvrzení těchto detailů však zatím není. Vzhledem k jejich blížícímu se zasedání můžeme být za pár dní o dost moudřejší.

 

 

Česká národní banka (ČNB) plynule pokračuje v nákupech zlata do devizových rezerv a ve 3. čtvrtletí přikoupila dalších téměř 5 tun. Na konci září činily zlaté rezervy ČNB 1,5 milionu troyských uncí, což odpovídá přibližně 46,5 tuny a 4 miliardám dolarů.

 

Guvernér ČNB Aleš Michl při svém nástupu do funkce guvernéra v červnu 2022 uvedl, že cílem je postupně navýšit zlaté rezervy na přibližně 100 tun. Tehdy byly zlaté rezervy necelých 9 tun zlata (tehdejší guvernér ČNB J. Rusnok považoval zlato za nevhodné aktivum) od té doby jsou na více než pětinásobku.

 

Kupovaných 5 tun čtvrtletně je plynulé tempo pro dosažení cílového objemu v rámci jeho období na pozici guvernéra. Toto navýšení má zlepšit diverzifikaci portfolia rezerv, zvýšit jejich výnos a vybudovat zlatý poklad pro příští generace. Většina zlata ČNB není fyzicky uložena v budovách banky, ale nachází se v zahraničí, například v trezorech Bank of England.

 

Cílových 100 tun zlata ve svých rezervách má centrální banka Maďarska, polská centrální banka také (byl to její původní cíl), avšak dále pokračuje v nákupech.

 

 

Po necelých třech měsících se vrátíme k vývoji poměru cen zlata a stříbra. Toto je vývoj za roční období, zaměříme se na poslední 3 měsíce.

Páteční hodnota je 82,40, přičemž meziročně došlo k poklesu o 2,62 (3,08%). Během roku se hodnota pohybovala mezi minimem 73,0 a maximem 91,8.

 

Z pohledu posledních 3 měsíců došlo v červenci k prudkému nárůstu poměru z úrovně kolem 80 až na hodnoty blížící se 89, což bylo výsledkem rychlého růstu ceny zlata až nad 2600 dolarů za unci. Díky tomu, že cena stříbra se dostala nad 30 dolarovou hranici a udržela se nad ní, došlo ke snížení tohoto poměru na 82,4.

 

Dá se říci, že důležitým faktorem pro ceny zlata a stříbra, a tedy tohoto poměru, bude další vývoj na Blízkém východě. Zatím jsou drahé kovy kupodivu v relativním klidu.

 

 

 

V posledních dnech došlo bez velkých titulků v novinách na trhu zlata k prolomení významné cenové hranice. Čím dál více totiž roste skupina investorů sledujících cenu zlata v jiných měnách než jen v USD. Díky pozici Švýcarska v celosvětovém obchodu se zlatem (švýcarské rafinerie zpracovávají přibližně 70 % světové produkce zlata z dolů) se jako druhá měna, ve které lze cenu zlata sledovat, přímo nabízí švýcarský frank.

 

Cena zlata ve švýcarských francích (CHF) nedávno po 5 měsících prolomila dlouhodobé obchodní rozmezí mezi 2 050 a 2 225 franky za unci, což je silný býčí signál pro celý trh se zlatem. Tento vývoj je o to pozoruhodnější, že švýcarský frank letos patří k nejvíce posilujícím hlavním měnám.

Tento průlom ceny zlata ve švýcarském franku pravděpodobně vyvolá významný psychologický dopad na účastníky trhu a pro investory je to jasný signál, že zlato v době globální ekonomické nejistoty (USA, Čína, Německo…) zůstává atraktivním aktivem.

 

V pátek 20. září cena zlata poprvé v historii překonala hranici 2 600 USD za unci, konkrétně na 2 621 USD za unci. Zvýšení z 2 500 trvalo necelý měsíc. Zde je páteční vývoj ceny zlata:

Páteční skokové zvýšené bylo reakcí na dvě věci. První je, že Fed ve středu poprvé po více než čtyřech letech snížil úrokové sazby na 4,75 % až 5,00 %, což překonalo očekávání trhu. Fed, který takto razantní krok volí jen při vážných ekonomických potížích, naznačil, že do konce roku může následovat další pokles sazeb. Pro rok 2024 se očekává další snížení o 1 procentní bod a v roce 2026 by cílová sazba mohla klesnout na 2,75 % až 3 %, s přihlédnutím k očekávané inflaci.

 

Dalším faktorem přispívajícím k růstu ceny zlata jsou rostoucí geopolitické napětí na Blízkém východě. Bílý dům vyjádřil hluboké znepokojení nad situací, zejména nad eskalujícím konfliktem mezi Izraelem a Hizballáhem. Mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierre k tomu uvedla: „Jsme znepokojeni napětím a obáváme se možné eskalace.“

 

Tento výrazný růst zdůrazňuje roli zlata jako bezpečného aktiva v dobách ekonomické nejistoty a geopolitických konfliktů. Výkon drahého kovu odráží rostoucí zájem investorů o stabilitu v kontextu měnící se měnové politiky a mezinárodního napětí.

 

Cena zlata má v nadcházejících měsících příznivé vyhlídky. Nejde o to, jestli jeho cena poroste, ale jak rychle se zvýší o dalších 100 dolarů.

 

 

 

Cena stříbra v pátek 13. září 2024 překonala psychologickou hranici 30 dolarů za unci, což vyvolalo značný zájem na trzích i mezi investory.

Tato událost je nejen důkazem rostoucí poptávky po tomto kovu, ale také odrazem ekonomické nejistoty, měnové politiky centrálních bank (např. Fed včera snížil úrokové sazby o 0,50 %) a geopolitických rizik, které v současnosti panují na globální scéně. Mezi drahými kovy je prvním místě zlato, jehož cena se blíží hranici 2.600 dolarů za unci, stříbro je hned za ním na druhém místě.

 

Dalším z hlavních faktorů, které přispívají k nárůstu ceny stříbra, je rostoucí poptávka ze strany průmyslu a obnovitelných zdrojů energie. Stříbro se používá v solárních panelech, elektronice a mnoha dalších aplikacích, což zvyšuje jeho atraktivitu jako investičního aktiva. S rostoucím důrazem na udržitelnost a zelené technologie se očekává, že poptávka po stříbře bude i nadále růst, což bude pomáhat dalšímu zvyšování cen.

 

Překročení psychologických 30 dolarů za unci je významným milníkem pro trh se stříbrem, může totiž přilákat další investory a již existujícím investorům naznačit, že by ho měli pečlivě sledovat. Stříbro totiž zůstane klíčovým prvkem mnoha investičních portfolií, a to nejen jako cenný průmyslový kov, ale zejména jako uchovatel hodnoty.

 

Ekonomika Evropské unie a eurozóny zaznamenala ve druhém čtvrtletí růst o 0,2 procenta ve srovnání s předchozím obdobím. Evropský statistický úřad Eurostat dnes upřesnil své dřívější odhady, podle kterých měl být růst o 0,3 procenta, což odpovídalo tempu z prvního čtvrtletí.

 

Meziročně se hrubý domácí produkt (HDP) EU zvýšil o 0,6 procenta, zatímco v eurozóně vzrostl o 0,8 procenta, což potvrzuje předchozí statistiky. V prvním čtvrtletí se ekonomika EU zvedla o 0,5 procenta a eurozóna o 0,7 procenta.

 

Nejvýraznější růst HDP ve srovnání s předchozím čtvrtletím zaznamenalo Polsko s 1,5 %, následované Řeckem s růstem o 1,1 % a Nizozemskem s růstem o 1 %. Největší pokles naopak vykázalo Irsko o 1 %, Lotyšsko o 0,9 % a Rakousko o 0,4 %.

 

Česká republika dosáhla ve druhém čtvrtletí růstu HDP o 0,3 procenta ve srovnání s předchozími třemi měsíci, což potvrdili statistici. V prvním čtvrtletí byl růst o 0,4 procenta. Meziročně se tempo růstu ve druhém čtvrtletí zvýšilo na 0,6 procenta z 0,4 procenta v prvním čtvrtletí. Tento výsledek je lepší, než předchozí odhad, který uváděl tempo růstu 0,4 procenta oproti 0,3 procenta.

 

 

Cena zlata se v uplynulém týdnu výrazně přiblížila dva měsíce starým rekordním hodnotám. V pátek 16. srpna cena zlata poprvé v historii překonala psychologistkou hranici 2 500 USD za unci, konkrétně na 2 509 USD za unci. Zde je páteční vývoj ceny zlata:

V důsledku těchto faktorů se cena zlata udržuje na rekordně vysoké úrovni, i když výnosy amerických dluhopisů zůstávají relativně vysoké. V současné době většina trhu nyní očekává, že americká centrální banka Fed sníží svou základní úrokovou sazbu v září pouze o 25 bazických bodů, místo původně předpokládaných 50 bodů, což přispívá k menšímu poklesu výnosů amerických vládních dluhopisů na vyšší úrovni.

 

Cena zlata má v nadcházejících měsících příznivé vyhlídky. Mezi klíčové faktory, které mohou vést k jejímu dalšímu růstu, patří přetrvávající geopolitické napětí, globální hrozby, přetrvávající vysoká poptávka centrálních bank, změny v mezinárodním mocenském uspořádání, postupné omezování role amerického dolaru, zvyšující se spotřebitelská poptávka zejména v Asii, blížící se prezidentské volby v USA a očekávané uvolnění měnové politiky americké centrální banky.

 

Zlato slouží především jako prostředek k uchování hodnoty, nikoliv jako nástroj pro spekulaci a rychlý zisk. Otázkou není, zda jeho cena vzroste, ale kdy se jeho cena zvýší o dalších 100 dolarů.

 

 

V první polovině roku 2024 dosáhly nákupy zlata centrálními bankami rekordních hodnot, přestože ve druhém čtvrtletí došlo k mírnému zpomalení. Celkově centrální banky po celém světě přidaly čistých 483 tun zlata, což je o 5 procent více než rekordních 460 tun v první polovině roku 2023. Tento nárůst ukazuje na pokračující zájem centrálních bank o zlato jako bezpečný přístav v nejistých ekonomických časech.

 

Hlavním tahounem zpomalení poptávky po zlatě ve druhém čtvrtletí byla Čína, zatímco Turecko bylo největším kupcem zlata v první polovině roku, přidávajíc 45 tun do svých rezerv. Indie se umístila na druhém místě mezi největšími kupci zlata v tomto období. V druhém čtvrtletí bylo největším kupcem zlata Polsko, které zvýšilo své zásoby o 19 tun, chce mít ve zlatě 20 % devizových rezerv. Mezi další významné kupce patřily Uzbekistán, Česká republika, Katar, Singapur, Rusko, Irák, Jordánsko a Kyrgyzstán.

 

Na druhé straně, Filipíny byly největším prodejcem zlata v první polovině roku, snížily své rezervy o přibližně 25 tun. Thajsko bylo dalším významným prodejcem, snížilo své zásoby o necelých 10 tun. Tento trend prodeje může být způsoben potřebou likvidity nebo změnou investiční strategie těchto zemí.

 

Podle průzkumu Světové rady pro zlato (WGC) plánuje 29 procent centrálních bank v příštích 12 měsících přidat více zlata do svých rezerv, což je nejvyšší úroveň od začátku průzkumu v roce 2018. Řada analytiků očekává, že nákupy zlata centrálními bankami zůstanou silné minimálně po dalších šest let. Tento dlouhodobý trend naznačuje, že zlato bude i nadále hrát klíčovou roli v rezervních strategiích centrálních bank po celém světě.

 

Cena zlata se v roce 2024 vyšplhala na historická maxima, když dosáhla více než 2 430 dolarů za troyskou unci. Tento růst ceny je způsoben nejistými ekonomickými vyhlídkami, geopolitickou situací, obavami ze zastavení poklesu inflace a následným nesnižováním úrokových sazeb.

 

Česká národní banka (ČNB) patří mezi největší kupce zlata mezi centrálními bankami. V roce 2023 se ČNB zařadila k pěti centrálním bankám světa, které hromadily žlutý kov v nejvyšší míře. Současný guvernér Aleš Michl dlouhodobě mluví o svém záměru navýšit zlaté rezervy na 100 tun, což se projevilo i v letošním roce, kdy ČNB masivně pokračuje ve svých nákupech.

 

Tento trend může podpořit růst poptávky po zlatě mezi českými domácnostmi, které se také začínají více zajímat o investice do zlata.

 

Na svém včerejším zasedání Fed nepřekvapil a jednomyslně ponechal úrokové sazby beze změny na 5,25 %–5,5 %, kde se drží od července loňského roku. Pořád se snaží o „měkké přistání“ bez recese a zdá se, že se jim to může podařit. Od roku 1945 se to podařilo pouze A. Greenspanovi v roce 1995.

 

Hlavní událostí je, že J. Powell uvedl, že při splnění určitých podmínek by mohly být na zářijovém zasedání úrokové sazby sníženy. Výslovně uvedl, že „ekonomika se přibližuje k bodu, ve kterém bude vhodné snížit sazby.“ Jako důvod uvedl zpomalující inflaci (v červnu byla na 3,0 %), stále však trvá na tom, že se to musí opakovaně potvrdit. Před zářijovým zasedáním bude mít Fed k dispozici inflaci za červenec a srpen.

 

Postupnými mírnými změnami v prohlášení a komentářích Fed připravuje trh na to, že zahájení snižování úroků se blíží a obchodníci se těší, že se nebudou mýlit. Zároveň však varuje, že snižování úroků nebude rychlé. Jedno letošní snížení úrokových sazeb je tedy velmi pravděpodobné, druhé je velkou otázkou.