Archiv autora: Jan Dvořák

Německá ekonomika, největší v Evropě a důležitá pro české firmy, prochází komplikovaným obdobím. Vláda odhaduje růst HDP v tomto roce pouze o 0,3 procenta (loni bylo pokles o 0,2 %), přičemž výraznější oživení se očekává až v příštím roce. Inflace v Německu je pro Českou republiku důležitá.

 

V květnu podle odhadu došlo v Německu podle jejich metodiky ke zrychlení míry inflace z dubnových 2,2 % na květnových 2,4 procenta. Podle metodiky Eurostatu se inflace v Německu zvýšila z dubnových 2,4 % na květnových 2,8 % a jádrová inflace (inflace bez ceny potravin a energií), zůstala ve výši 3,0 %.

 

Zajímavým jevem je, že růst cen potravin byl s nárůstem o 0,6 procenta podstatně nižší než celkový růst cen. Naopak ceny služeb vzrostly o 3,9 procenta ve srovnání s květnem předchozího roku.

 

Zítra bude zveřejněn odhad květnové míry inflace v zemích eurozóny a příští týden zasedá ECB. Uvidíme, jak to dopadne.

 

 

Předminulý pátek cena stříbra prolétla hranicí 30 dolarů za unci, aniž by se zastavila a zavřela obchodování nad 31,5 dolaru za unci a nad 30 dolarovou hranici se cena stříbra dostala poprvé od února 2013 a celý minulý týden se nad ní udržela.

 

Jak jsem slíbil, podíváme se na vývoj poměru ceny zlata a stříbra. Zde dávám pod sebe dva roční grafy o vývoji poměru ceny zlata a stříbra. Rozdíl mezi nimi jsou přesně 4 týdny (28. dubna a 26. května). Tento je k 26. dubnu…

… a tento k 26. květnu.

Ke snižování poměru docházelo od počátku května, poměr se snížil z 87,0 na pátečních 76,7. Během minulého týdne bylo vytvořeno roční minimum 75,61 a dvouleté minimum 75,30 stále není daleko.

 

Vypadá to, že bude probíhat postupné snižování dvanáctiměsíčního průměru poměru ceny zlata a stříbra.  To neznamená, že se poměr nemůže zvýšit, podmínkou pro skokové zvýšení blízko k úrovni na počátku letošního roku by bylo podmíněno příletem minimálně šedivé labutě.

 

 

Zápis z jednání Fedu na přelomu dubna a května odhalil ochotu několika členů dále v případě neklesající inflace zvýšit úrokové sazby. Podle nich současné finanční podmínky mohou být příliš mírné a potenciálně nedostatečné v boji s inflací. Přestože je měnová politika vnímána jako restriktivní, nejsou si jisti, jestli je restriktivní dostatečně.

 

Zápis také zdůrazňuje potenciál růstu i poklesu ekonomiky. Na pozitivní straně několik účastníků poznamenalo, že zvýšená efektivita a technologické inovace by mohly trvale zvýšit růst produktivity. To by potenciálně mohlo umožnit rychlejší růst ekonomiky bez zvýšení inflace. Byla však zaznamenána i rizika zhoršení ekonomické aktivity, včetně zpomalení hospodářského růstu v Číně, zhoršení situace na trzích komerčních nemovitostí v USA nebo prudkého zpřísnění finančních podmínek.

 

Snižování inflace bude pravděpodobně trvat déle, než se dříve předpokládalo (pořád je to překvapuje…). Téměř všichni účastníci podpořili rozhodnutí začít zpomalovat tempo poklesu objemu Fedem držených cenných papírů, přičemž několik z nich naznačilo, že by mohli podpořit pokračování současného tempa.

 

Co se týče finanční stability, účastníci upozornili na slabá místa ve finančním systému, která si zaslouží monitorování. Zaměstnanci nadále označovali zranitelnost finančního systému za akceptovatelnou, ale zároveň zvýšili hodnocení zranitelnosti v oblasti ocenění aktiv.

 

 

Cena stříbra v pátek vzrostla o více než 2 dolary za unci, v rámci toho prolétla hranicí 30 dolarů za unci aniž by se zastavila a zavřela obchodování na 31,58 dolaru za unci. Nad 30 dolarovou hranic se cena stříbra dostala poprvé od února 2013.

 

Na jedné straně se investoři opět obracejí ke stříbru jako k zajištění proti ekonomické nejistotě a devalvaci měny, podobně jako to tradičně dělají se zlatem. Makroekonomické údaje ze Spojených států byly hlavním impulsem.

 

Na straně druhé těžba stříbra nestačí držet krok s rostoucí neinvestiční poptávkou – jde o  zvýšené průmyslové využití, zejména při výrobě elektroniky a technologií pro obnovitelné zdroje, kde je stříbro důležitou součástí solárních panelů.

 

Z krátkodobého pohledu mě nejvíce teď zajímá vývoj poměru cen zlata a stříbra. Za týden se na něj podívám.

V pondělí byla zveřejněna dubnová inflace v České republice. Meziroční míra inflace se zvýšila z únorových a březnových 2,0 % na 2,9 %, tedy těsně pod horní hranici tolerančního pásma ČNB. Meziměsíční inflace činila 0,7 %, přičemž meziměsíční inflace u zboží dosáhla 1,0 %, zatímco ceny služeb zůstaly beze změny.

 

Její nárůst byl očekáván, ale ne takový. Česká národní banka předpokládala inflaci ve výši 2,5 %. Podle jejího vyjádření byla hlavním důvodem odchylky změna cen potravin, které v minulých měsících inflaci snižovaly, nyní však přispěly k jejímu růstu. K růstu inflace opět přispěly také ceny pohonných hmot.

 

Ceny zboží za posledních 12 měsíců vzrostly o 1,4 % a ceny služeb o 5,3 %.

• Bydlení: elektřina +12,0 % (v březnu 13,1 %). Zemní plyn – pokles o 5,8 % (v březnu pokles o 5,2 %). Vodné beze změny +10,9 % stočné +10,5 %, také beze změny
• Imputované nájemné + 1,0 % (v březnu + 0,9 %), klasické nájemné +7,2 % (v březnu +7,1 %)
• Potraviny a nealkoholické nápoje byly hlavním důvodem zvýšení inflace. Ceny mouky v dubnu klesly o 19,1 % (v březnu pokles o 27,8%), masa o 3,9 % (v březnu o 6,0 %) cukru o 22,2 % (v únoru pokles o 21,1 %). Ceny zeleniny v dubnu vzrostly o 2,4 % (v březnu pokles o 4,8 %) a čokolády o 9,2 % (v březnu pokles o 3,1 %). Ceny nealkoholických nápojů zrychlily svůj meziroční růst na 5,4 % (v březnu růst o 0,2 %).
• Stravovací služby +8,2 % (v březnu +8,2 %), ubytovací služby + 9,0 % (v březnu +9,0 %)

 

 

Petr Král, ředitel sekce měnové politiky ČNB, oznámil, že bankovní rada se zatím této inflace neobává: „Cenová hladina v dubnu meziměsíčně vzrostla o 0,7 %. Ačkoliv se jednalo o mírně vyšší růst, než předpokládala jarní prognóza, odchylka byla způsobena převážně cenami potravin, jejichž vývoj se často vyznačuje velkými výkyvy. Kvalitativní vyznění jarní prognózy ČNB tak zůstává v platnosti. Podle ní se inflace bude v průběhu celého letošního roku pohybovat na dohled 2% cíle.“

 

Na nejbližším zasedání, které je 27. června, bude mít bankovní rada k dispozici i inflaci za květen.

 

 

Záznam z jednání bankovní rady České národní banky ze dne 2. května 2024, kdy snížila úrokové sazby o 0,5 %.  Tady vybírám hlavní body:

 

• Bankovní rada uvítala udržení 2% inflačního cíle a diskutovala o faktorech ovlivňujících inflaci, jako je rozdílný růst cen služeb a zboží.
• Řešila rizika inflace jako například růst mezd.
• Očekává se, že inflace zůstane v celém horizontu prognózy blízko 2% cíle.
• Hlavně řešila rizika a nejistoty související s inflací včetně dalších faktorů, jako je pomalé snižování inflačních očekávání a vývoj kurzu koruny.
• Bankovní rada sleduje rizika pomalejšího růstu ekonomik s důrazem na německou ekonomiku. Protože ekonomika ČR je na ní silně závislá. Přesto zvýšila odhad letošního růstu HDP na 1,4 %.
• Proběhly diskuse o struktuře inflace, přičemž byl zdůrazněn rozdíl v růstu cen služeb a zboží.
• Diskutovali vývoj nemovitostního trhu a s tím souvisejícího imputovaného nájemného.
• Dva členové bankovní rady ČNB Holub a J. Frait zvažovali hlasovat pro snížení o 0,75 %, nakonec hlasovali pro snížení o 0,5 %.

 

Uvidíme, jak to bude vypadat na konci června.

 

 

 

Minulý týden ČNB snížila hlasovacím poměrem 7:0  úrokové sazby o 0,5 %.

 

Pro bankovní radu bylo velmi důležité, že úrovně inflace v únoru a březnu dosáhly cílové úrovně stanovené Českou národní bankou. Bankovní rada ve svém rozhodnutí zdůraznila, že další kroky budou záviset na dostupných datech, přičemž hlavním faktorem zůstává jádrová inflace. Guvernér ČNB Michl opakovaně varoval, že pokud vývoj inflace nebude splňovat očekávání banky, může být snižování úrokových sazeb přerušeno nebo zastaveno.

 

Spolu s tím byla zveřejněna nová makroekonomická prognóza.

Bankovní rada výrazně zlepšila pro letošní, resp. příští rok odhad vývoje ekonomiky. Ve srovnání s únorovou prognózou snížila odhad inflace a zvýšila očekávaný růst HDP. I tak se podle analýz České národní banky ekonomika stále pohybuje pod svým potenciálem. U koruny došlo ke změně z 24,6 koruny za euro na 25,1 pro příští rok z 24,3 na 24,8 koruny za euro, což není ničím mimořádným.

 

Hlavním rozdílem je vývoj úrokových sazeb. Guvernér ČNB Aleš Michl výslovně uvedl: „Nová prognóza počítá s dalším poklesem úrokových sazeb, ty jsou ale citelně výše než v případě minulé prognózy.“ Zde projevil vliv Fedu na rozhodování bankovní rady, což bankovní rada ve svém prohlášení pravidelně přiznává, resp. uvádí, že při svém rozhodování vezme v úvahu i kroky významných zahraničních centrálních bank (jistě mají na mysli ECB a Fed).

 

Fed včera v souladu s očekáváními oznámil, že vhledem k neklesající míře inflace ponechá úrokové sazby beze změny v rozmezí 5,25 až 5,5 procenta. Toto rozhodnutí nebylo překvapením, na této úrovni jsou od července loňského roku a jedná se o nejvyšší hodnoty od roku 2001.

 

Odmítl odhadnout, nakolik je pravděpodobné, že letos dojde ke snižování úrokových sazeb, dodal, že politika potřebuje více času, aby mohla fungovat. Pořád se snaží o „měkké přistání“ bez recese a uvádí, že se zvyšuje zájem Fedu o míru zaměstnanosti. Rozhodovat budou tvrdá data.

 

Powell připustil, že ačkoli údaje o inflaci mohou snížení sazeb oddálit, nové zvyšování sazeb v budoucnu zůstává nepravděpodobné. Ale nevyloučil ho.

 

Fed přichází s novou změnou snižování aktiv bilance. Od června rychlost snižování držených státních dluhopisů klesá z 60 miliard na 25 miliard dolarů, tedy na stejnou úroveň, jaká je uplatňována u krytých hypotečních dluhopisů MBS.

 

 

Čínští obchodníci významně ovlivnili růst cen zlata na historická maxima. Obchodníci na burze v Šanghaji zvýšili objemy obchodů s klíčovým kontraktem v březnu a dubnu a oproti loňskému roku obchody zdvojnásobily. Jedním z důvodů byla snaha čínských investorů o diverzifikaci, tamním nemovitostem ani akciím se nedaří.

 

Obrovské sázky čínských spekulantů na rostoucí ceny zlata pomohly tento měsíc zlatu neobvykle rychle vystoupat na historická maxima. Ukazuje to, že asijští obchodníci začínají mít na trh se zlatem silný vliv, silnější než dříve.

 

Rekordní býčí pozice očekávající růst ceny zlata je v objemu 295 tun, což představuje téměř 50% nárůst od září loňského roku a téměř pětinásobek loňského průměru. Počátkem dubna byla tato pozice dokonce ještě o 30 tun větší.

 

Krátkodobí obchodníci na trzích s futures s pákovým efektem mohou rychle posunout cenu výš nebo níž. O to efektivnější se stává průměrování nákupních cen.

 

 

Česká národní banka (ČNB) výrazně zvýšila objem svých zlatých rezerv, v průběhu letošního prvního čtvrtletí ČNB nakoupila téměř pět tun zlata a drží 1,14 milionu troyských uncí, což představuje téměř 60 miliard korun. Od konce loňského března došlo k nárůstu o víc než 160 procent počtu uncí, z pohledu vývoje jeho ceny se jedná o růst blíží se 200% hranici.

 

V minulosti ČNB prodala 56 tun zlata, což jí v té době zajistilo vyšší likviditu a stabilitu výnosů. Nyní se však ČNB snaží diverzifikovat své rezervy a zvýšit očekávaný výnos, což je v souladu s globálním trendem, kdy centrální banky nakupují zlato do svých rezerv.

 

Guvernér ČNB Aleš Michl má dlouhodobý záměr zvýšit zlaté rezervy až na 100 tun zlata (za účelem diverzifikace portfolia), což by představovalo přibližně pět procent celkových devizových rezerv. Zmíněných 100 tun zlata odpovídá množství zlata drženého Polskem, Slovenskem a Maďarskem. Připomínáme, že předchozí guvernér J. Rusnok označil zlato za zbytečné aktivum a v té době byly zlaté rezervy na úrovni 8 tun, nyní je to více než čtyřnásobek.

 

Většina zlata, které ČNB nakupuje, není fyzicky uložena v budovách banky, ale je standardně uložena v zahraničních bankách.