Archiv autora: Jan Dvořák

V průběhu třetího čtvrtletí se České republice podařilo zvýšit státní dluh nad 2 biliony korun. O tom se hodně psalo, např. se přepočítával dluh na osobu (necelých 200 tis Kč apod.). My se na to podíváme mírně jinak.

 

Částka odpovídá přibližně 86 miliardám dolarů. Při stávajících cenách to je o něco více než 45,2 milionů uncí zlata nebo necelé 3,6 miliardy uncí stříbra.

 

Při hmotnosti unce 31,1 gramu to představuje přibližně 1.400 tun zlata. Standardní investiční slitek je 400 uncí, tedy přibližně 12,5 kg. Výsledkem je potřeba více než 113 tisíců slitků. Co kdybychom zlato roztavili? Hustota zlata je 19,3 gramu na centimetr krychlový. Jedna unce zlata je 1,6 krychlového centimetru. Potřebovali bychom tedy 2.266 milionů centimetrů krychlových. Jeden krychlový metr je 1 milion krychlových centimetrů. Potřebovali bychom tedy 2.266 metrů krychlových. Na to stačí krychle o straně 13,1 metru.

 

Jak vyjde roztavené stříbro? Potřebujeme přibližně 110 tisíc tun. Hustota stříbra je 10,5 gramu na centimetr krychlový. Jedna unce tedy činí 3 centimetry krychlové. Potřebovali bychom, tedy 330 miliard centimetrů krychlových, tedy 330 tisíc metrů krychlových. Zde máme krychli o straně 69 metrů.

 

Kdo se chce bavit, může jednoduše dopočítat o jak velké koule by se jednalo a dát to k nám na FB. ?

 

 

Letos v srpnu americká centrální banka Fed oznámila, že mění svůj přístup k vyhodnocování míry inflace. Současná „ideální“ míra inflace je na úrovni 2 procent. To je stejné jako v eurozóně či ČR. Fed však začne posuzovat ne aktuální inflaci za posledních 12 měsíců, ale dlouhodobý průměr. Ten se stane 2% cílem. Víceletý průměr v USA činí 1,3 procenta.

 

O stejné metodice začala oficiálně uvažovat i ECB. Průměr v EU je podobný, činí 1,2 procenta. K dosažení 2 má rezervu a oficiálně by bylo možné vyhlásit, že akceptovatelná inflace je vyšší než 2 procenta.

 

Dva malé příklady:

1% +1% +1% +3%+4% splňuje 2% limit

1% +1% +2% +5%+6% by byla 3% hodnota

 

Podívejte se na inflaci v ČR:

Při průměru za čas na grafu by vyhodnocovaná míra inflace byla pod cílovými 2 procenty a ČNB by nic neřešila. V srpnu to zveřejnil Fed, na přelomu září a října ECB. Kdy to oznámí ČNB? Aby se víceletý inflační průměr dostal nad horní 3% hranici ČNB, je místa ještě dost. Toto je aktuální stav:

 

2014: 0,4 %

2015: 0,3 %

2016: 0,7 %

2017: 2,5 %

2018: 2,1 %

2019: 2,8 %

Průměr: 1,5 %.

 

Jak vidíte, hodnota tohoto průměru je nejen pod horním limitem ČNB (dokonce pouze na jeho polovině) ale i pod jejich cílovými 2 procenty. Minulé roky byly vybrány podle let uvedených na grafu ČSÚ.

 

Tuto změnu je třeba mít na vědomí a nedivit se, kdyby byla najednou akceptovatelná zvýšená míra inflace. Co proti ní dělat? Dlouhodobě ideální protiinflační ochranou jsou drahé kovy.

 

V souladu se všemi očekáváními ponechal FED své úrokové sazby na stávající úrovni. Podle vyjádření se sazby na dnešní úrovni udrží ještě alespoň 3 roky.

 

Kvantitativní uvolňování se nijak nemění. Budou pokračovat nákupy ve výši 120 miliard dolarů měsíčně. Toto ale nelze vnímat jako tvrdé oznámené, že každý měsíc se 100% pravděpodobností nakoupí dluhopisy za 120 miliard. Znamená to, že garantuje, že v případě jakékoliv potřeby to udělá. Plán poběží do doby, dokud nedojde k plné zaměstnanosti a inflace dosáhne svého cíle (2 %).

 

Zajímavý je vývoj americké ekonomiky. Při odhadu HDP pro letošní rok Fed zmenšil očekávaný pokles z 6,5 % na 3,7 %. Když tedy uvidíte někdy informaci o 20% poklesu americké ekonomiky, nezapomínejte, že tam mají jinou metodiku. Pro přibližné srovnání s námi to vydělte 4. U nezaměstnanosti na konci letošního roku snížil odhad z 9,3 % na 7,6 %.

 

Bude zajímavé sledovat další vývoj, plus ho porovnávat s vývojem v Evropě.

Před půl rokem Fed (samozřejmě stejně jako další významné centrální banky) zahájil silný tisk peněz. V květnu do svého balíčku přidal nákupy ETF zaměřených na firemní dluhopisy, v červnu dokonce nakoupil nejen ETF, ale dluhopisy konkrétních společností. Na tyto operace bylo uvolněno Fedem 750 miliard dolarů, což bylo prezentováno jako velká pomoc a dostalo se jí širokého pokrytí médii.

 

Výsledkem samotného oznámení bylo skokové zvýšení poptávky po těchto dluhopisech ještě před tím, než Fed své operace začal. Náhlé zvýšení poptávky významným způsobem srazilo výnos těchto dluhopisů. Investoři tak udělali místo Fedu to, co on viděl za vhodné.

 

V úterý Fed zveřejnil podrobnosti. Nákupy ETF za červenec a srpen se rovnají 0,5 miliardě dolarů (celé v červenci, v srpnu nic), celkové nákupy od května jsou na úrovni 8,7 miliardy.  Nákupy firemních obligací jsou na 4 miliardách. Dohromady to je 12,7 miliard ze slibovaných 750 miliard (tedy 1,7 %). Tato čísla znamenají, že Fed nevidí za nutné kupovat firemní dluhopisy, stačil proslov jeho vedení.

 

Sledovat projevy a následné operace centrálních bank se skutečně vyplatí, další zasedání Fedu příští týden je posledním před prezidentskými volbami . Pokud nevyhraje D. Trump, mohou to být zajímavá zasedání. Tump si totiž jmenováním nových členů na prázdná místa zajistil, že během příštího prezidentského volebního období se nebude měnit ani jeden člen vedení Fedu. Sotva tedy i primární pohled na vývoj.

 

 

Buffettova společnost Berkshire Hathaway poprvé v historii nakupila akcie společnosti těžící zlato. Nákup akcí provedl ve 2. čtvrtletí letošního roku, tedy ještě před rychlým skokovým růstem počátkem července. Nakupil akcie největšího těžaře – společnosti Barrick Gold. Za více než půl miliardy dolarů získal 21 milionu akcií.

 

Pohledem na graf centy zlata společnost Berkshire Hathaway investovala do společnosti Barrick Gold při ceně zlata mezi 1.700 a 1.800 dolarů za unci.

 

 

 

Až dosud něco takového nekoupil, zlato vždy odmítal.  Mluvil o tom i při posledních dvou valných hromadách za roky 2018 a 2019. A to zpráva za rok 2019 byla před pár měsíci. Zisk tohoto typu společností je pákovým efektem na cenu zlata. Vývoj ceny akcie bude kombinací pohledů a trh drahých kovů a na akcie jako celek. Uvidíme, jaký bude další vývoj, co bude mít větší váhu.  Krom toho cenu této akcie ovlivní i samotná skutečnost, kdo tyto akcie nakoupil.

 

Pokud jde o cenu samotných drahých kovů, psali jsem o ní před pár dny a od té doby byla stabilní, bez větších výkyvů.

 

 

Fed naznačil, že nulové úrokové sazby budou trvat ještě alespoň 2,5 roku, tedy do konce 2022. Tištění peněz bude pokračovat také. Uvidíme, co udělá koronavirus, či jak se promítne stávající politický vývoj ve Spojených státech. Ekonomiku to bez pochyby ovlivni taktéž. Nákupy obligací budou pokračovat tempem 80 miliard dolarů měsíčně. Když vyjdeme z 20 pracovních dní měsíčně a 8 hodin denně, vychází to na rychlost 500 miliónů dolarů za hodinu. Když to vezmeme z našeho pohledu, náš plánovaný roční rozpočtový deficit bude v USA vytištěn za týden.

 

J. Powell prohlásil, že nereagují na vývoj trhů. Nemají žádné cílové ceny, o které by se Fed snažil. Cílem je inflace a omezení růstu nezaměstnanosti. Kam se s tím svezou trhy, to je pro Fed vedlejší efekt. Srazit přemrštěné ceny akcií dolů není prioritou, tím je ekonomika. Dále se vyjádřil, že investoři by neměli zapomínat na tržní riziko, nemyslet si, že zmizelo.

 

Podle prohlášení to vypadá na “Powellů put“. Když akcie porostou, Fed tomu nebude nijak bránit. Kdyby ale spadly, Fed bude s velkou pravděpodobností snažit pád zastavit. Pro všechno si ponechal volné ruce. Po pravdě řečeno, byl by blázen, kdyby si ruce nějakým způsobem svázal.

 

Trhy reagovaly logicky – zlato i stříbro směrem vzhůru ?.

 

Cena drahých kovů v posledním týdnu slušně vzrostla. Zlato opět není daleko od sedmiletých rekordů. Týden zakončilo na ceně 1742 dolarů za unci, přitom v pátek se během obchodování dostalo dokonce nad 1750 dolarů. Proti týdennímu minimu 1692 dolarů to představuje zhodnocení  o 3 procenta.  Cena stříbra posílila z 15,27 dolaru za unci na 16,70. To je týdenní růst o 9,4 procenta. Takovýto vývoj není častou událostí.

 

Co všechno se stalo? D. Trump se odmítl setkat s čínským prezidentem, mluví se o možnému zvýšeni rizika eskalace dalšího kola americko – čínské obchodní války. Cena zlata reagovala růstem. Stříbro ještě rychleji, což snížilo poměr ceny zlata a stříbra. Tento poměr se dostal na dvouměsíční minimum. Tempo růstu ceny stříbra tak stahuje ztrátu na tempo růstu ceny zlata, jde tedy nahoru relativně rychleji.

 

 

A ještě jedna pozitivní věc – situace s fyzickými drahými kovy se začíná pomalu, ale jistě stabilizovat. Některé mincovny již stíhají pokrývat i zvýšenou poptávku. Jedná se především o australskou Perth Mint a britskou Royal Mint a jejich produkty. Více informací najdete zde.

 

 

 

Během posledních pár týdnů Fed nominoval dva kandidáty na volná místa ve vedení Fedu. Oba dva však vyvolaly mezi odbornou veřejností silně negativní reakce, hlavně z důvodu nízké odbornosti. Jeden šéfoval řetězci pizzeroí, druhý sice pracoval v jedné z poboček Fedu, ale pouze jako tiskový mluvčí. Naposled jsem o tom psal před dvěma týdny.
 
Jeden z kandidátů H. Cain zvažuje stažení kandidatury. Prezident Trump si začíná být čím dál více vědom obtížné průchodnosti jeho kandidatury Senátem, mimo jiné z důvodu nízké podpory i z tábora republikánů.
 
S nízkou podporou se potýká i druhý kandidát S. Moore. Jeho problémem je spor s americkou IRS, která po něm požaduje 75 tisíc dolarů. Oficiálně má zatím podporu prezidenta. Ale jeden nikdy neví.
 
Podle dostupných informací začíná hledat nové kandidáty. Uvidíme, co z něj vypadne.

 

Jsou to dva týdny, kde jsem psal, že prezident Trump doplňuje vedení Fedu a že poté, co do vedení Fedu doporučil Stephena Moorea, 59-letého ekonoma, mu zbývá ještě jedno volné místo. Nyní oznámil doporučení i na toto druhé volné místo ve vedení.
 
Doporučil Hermana Caina. Mezi lety 1992 a 1996 byl ve vedení kansaské pobočky Fedu, kde měl na starosti externí komunikaci, poté šéfoval řetězci pizzerií Godfather’s Pizza. Na externí komunikaci není potřeba velká odbornost, pokud jde o měnovou politiku nebo ekonomickou teorii jako takovou. Co je na tomto kandidátovi dále zajímavé? V roce 2011 publikoval ve Wall Street Journal článek, ve kterém se stavěl za návrat ke zlatému standardu. Podle H. Caina došlo za dobu fungování zlatého standardu k rychlejšímu ekonomickému růstu, menší frekvenci recesí, menší nezaměstnanosti i menší inflaci. Vzhledem k načasování článku (v době druhé vlny kvantitativního uvolňování) se spekuluje, že šlo spíše o vzdor vůči prezidentu Obamovi. Připomínám, že v současné době nefunguje měnová politika žádné země na principu zlatého standardu.
 
Oba kandidáti musí projít schvalovacím procesem v Senátu Spojených států. Na zlatý standard jistě bude směřovat řada otázek, zvláště po letech kvantitativního uvolňování. Řada ekonomů zpochybňuje kvalifikaci obou kandidátů, podle nich se jedná spíše o nominace vedené politickými zájmy.

 

Za velmi malého zájmu veřejnosti výrazně proměňuje poměr ceny zlata a stříbra.  Tento poměr se dostal na úroveň blízkou 25 letým maximům. Aktuálně se pohybuje kolem 85. Desetiletý graf vidíte zde.
 

 

Zde nabízím malý pohled do historie tohoto poměru

• 2011 – vrcholící krize v eurozóně – propad poměru až k 30
• 2007 – těsně před finanční krizí ve Spojených státech – kolem 50
• 1991 – rekordní minimum ceny stříbra, poměr>100.
• 1980 – Historicky rychlý boom ceny zlata i stříbra, ukazatel kolem 17
• 19. století – dlouhodobě stabilní poměr kolem 15
• Římská říše – poměr byl nastaven na 12
• Doba Alexandra Velikého – poměr 12,5

 
Zajímavé je, že od dob Alexandra Velikého až po konec 19. století se poměr ceny zlata a stříbra nijak dramaticky nezměnil. Jakékoliv větší výkyvy nahoru či dolů byly považovány za pouhou anomálii. Bude za řadu let těchto pár desetiletí považováno a pouhou anomálii nebo za začátek něčeho nového? Netuším. Kam se pohne této ukazatel teď se přirozeně dozvíme až časem. Buď se bude přibližovat historickým hodnotám z roku 1991 nebo se zklidní pravděpodobně někde pod stávající úrovní. Rychlý návrat k 15 se mi nezdá pravděpodobný.
 
Co sle z toho vyplývá pro investory? Diverzifikace a průměrování cen.