Archiv autora: Jan Dvořák

V posledních článcích jsme s věnovali inflaci v České republice a eurozóně, nyní jsou na řadě Spojené státy, jejich inflace byla zveřejněna v pátek. Ještě, než se jim budeme věnovat – v pátek uveřejněná meziroční inflace v České republice dosáhla 6,0 %.

 

Ve Spojených státech došlo ke zrychlení inflace z 6,2 % na 6,8 %. Je o desetinu procenta nad očekávanou hodnotou a dostala se na nejvyšší úroveň od roku 1982. Zajímavé je, že aby se dostala na úroveň roku 1981, musela by se zvýšit téměř na dvojnásobek. Dvanáctiměsíční vývoj je následující:

 

Inflace je tažena cenami energií, automobilů, potravin a nákladů na bydlení. Fed zasedá příští úterý a středu a jistě se jí bude pečlivě věnovat. Snižování kvantitativního uvolňování bude téměř jistě zrychleno.

 

Fed se výrazným způsobem bojí stagflace. Naposledy byla ve Spojených státech ve druhé polovině 70. let a byla doprovázena velkým růstem cen drahých kovů.

 

 

 

Aktuální meziroční míra inflace v eurozóně dosáhla 4,9 procenta. Jedná se o historické maximum od vzniku eura v roce 1999. Odhady analytiků byly opět překonány, činily 4,5 %. Cílová inflace ECB je shodná s cílovou inflací ČNB nebo Fedu, jedná se o 2,0 %.

 

Zvýšení úrokových sazeb v nejbližší době ECB neplánuje a zatím nemá důvod. Je to díky tomu, že nepracuje s okamžitou mírou inflace, ale s jejím dlouhodobým průměrem. I když neoznámila přesně, o kolik let se jedná, vzhledem k vývoji v minulých letech, vzdálenost inflace od 2% cíle je výrazně menší, nežli kolik ukazuje její aktuální velikost.

 

Ch. Lagarde je přesvědčena, že inflace je přechodná a že se v příštím roce začne snižovat. Zajímavé bude prosincové zasedání, na kterém má ECB projednávat (ne)pokračování nouzového pandemického programu nákupů dluhopisů. Stejně jako Fed by ECB začala se zpomalováním kvantitativního uvolňování a zvyšování úrokových sazeb bude až krok dva.

 

Zajímavé je, že minulý rok guvernér Fedu J. Powell oznámil, že lidé nechápou správným způsobem slovo „temporary“, tedy dočasná, a proto ho Fed přestává používat.

 

Za stávající situace je vysoká pravděpodobnost silné korelace mezi inflací v eurozóně a ve Spojených státech. Bodou se vyvíjet stejným směrem, i když s malým zpožděním. Tahounem růstu byly Spojené státy, kdo bude tahounem poklesu se uvidí a další vývoj bude zajímavé sledovat.

 

Poptávka po stříbru ve Spojených státech roste, výsledkem je zvyšování jeho dovozu. Za období leden – červenec bylo v loňském roce dovezeno 126 milionů uncí, v loňském roce dovoz činil 118 milionů uncí.  Rozdíl 6 milionů uncí. Přepočteno na tuny stoupl z 3677 na 3920 a zohledněním cenového vývoje stříbra se dovoz zvýšil z 2,2 miliardy na 3,4 miliardy dolarů.

 

První dvě země, exportující stříbro do Spojených států a zajišťující více než polovinu dovozu, nepřekvapí. Třetí Švýcarsko není těžař, jde o klasické dosud existující finanční centrum.

 

Předpokládám, že Polsko na čtvrtém místě řadu z vás překvapí. Jedná se o stříbro těžené společností KGHM zaměřenou na těžbu mědi. Těžba stříbra představuje 4,5 % celkové těžby (měřeno v tunách), zbylých 95,5 % tvoří měď. Vývoj ceny mědi má na ziskovost těžby mnohem větší vliv než vývoj ceny stříbra.

 

P. S.

Noví exportéři do Spojených států označení na grafu nejsou důvodem k publikování, objem a čtveřice prvních států mi přijde jako zajímavější informace.

 

 

Šéf Fedu J. Powell oznámil zpomalování QE, to není nic mimořádného, překvapení by bylo, kdyby to Fed neudělal. Současná výše je 120 miliard měsíčně a bylo oznámeno první snížení o 15 miliard v listopadu a stejný objem v prosinci. Při dodržení tohoto tempa i nadále bude QE ukončeno v červnu příštího roku.

 

Fed mluví i o tom, že může zrychlit stažené QE na nulu, proto zatím oznámil měsíční objem pouze pro listopad a prosinec. Kryje si záda, kdyby bylo potřeba udělat něco jiného, aby částka lišící se o 15 miliard nebyl šok, že nedodržuje, co slíbil.

 

Při nesnižující se inflaci by tento krok oznámil jako náhradu za zvýšení úrokových sazeb. Odhadovaná dočasnost zvýšené inflace se stále prodlužuje. Se zvýšením úroku v příštím roce trhy počítají. Stav odpovídá jejich dvojímu zvýšení, vždy o 0,25 procenta. Zvyšování úrokových sazeb bude pravděpodobně navazovat na vynulování objemu QE, vychází to jednou na třetí a jednou na čtvrté čtvrtletí.

 

Ve srovnání s minulými informacemi k ničemu mimořádnému nedošlo.

 

 

Šéf Fedu J. Powell měl v pátek projev věnovaný budoucím krokům Fedu. Potvrdil zpomalování kvantitativního uvolňování, o kterém Fed mluvil delší dobu. Prioritou Fedu bylo (trhy tím nebyly překvapeny), že Fed provede něco neočekávaného. To by byl jeden z nejhorších efektů. Posun o měsíc nebo dva není rozhodující. Výjimkou jsou záchranné operace typu kroků v březnu minulého roku. Ty jsou oznamovány i mimo zasedání Fedu.

 

 

Až se bude blížit, budeme svědky stejného zveřejňování úvah jako v případě zpomalení kvantitativního uvolňování. Jestliže mluví o příštím roce, lze to opravdu očekávat. Jistě bude používat stejnou metodu.

 

Podle něj se míra nezaměstnanosti, i když se snižuje, stále nevrátila zpět na požadovanou úroveň a Fed by měl být trpělivý, než k tomu dojde. Podle něj je velmi pravděpodobné, že nezaměstnanost se na tuto úroveň dostane během příštího roku. Tedy pokud se obnoví dříve téměř bezchybné dodavatelsko-odběratelské vztahy.

 

Míra inflace, která měla být zvýšena dočasně, a to pouze v jednotkách měsíců, bude zvýšena i během příštího roku. Pokud by její zvýšení bylo trvalejšího rázu, Fed bude nucen zasáhnout. Pravděpodobnost prvního zvýšení úrokových sazeb již v příštím roce je na vysoké úrovni. Mluví o ní polovina členů vedení Fedu.

 

Fed bude  nucen řešit dva mandáty  částečně mířící proti době – míru nezaměstnanosti a míru inflace.  Nezbyde mu nic jiného, než najít kompromis. Ať vyjde jakýkoliv, měl  by pomoci cenám drahých kovů.

 

 

Hned na úvod: nedržím ani zlomek bitcoinu, pouze ho se zájmem sleduji.

 

Čínská centrální banka postavila všechny transakce v kryptoměnách mimo zákon. Reakce nebyla dramatická – toto je graf ukazující vývoj během letošního září (graf stažen v sobotu večer). Čekal bych větší reakci, šlo o desetiprocentní propad. Ve srovnání s jinými zářijovými pohyby to není nic mimořádného.

 

Jako první důvod udává praní špinavých peněz a financování kriminality, zde je argument jasný. Výsledkem ale bude přesunutí všech kryptoměn do tamní šedé zóny.

 

Druhým důvodem uvádí dopady spekulativního obchodování. Bojí se obrovských rozdílů mezi různými lidmi – na jedné straně velkého zbohatnutí jedněch, na druhé straně osobních bankrotů druhých. Zahraniční burzy obchodující s Bitcoinem budou vyšetřovány, že Číňanům umožňují obchodování s Bitcoinem.

 

Čína se něčeho bojí, zpřísňuje restrikce. Doufejme, že se nebojí efektu dosud nezveřejněných finančních problému developerské společnosti Evergrande.

 

Přístup Číny k drahým kovům je přesně opačný. O zlatě nebo stříbře Čína nic takového neprohlašuje a nedovedu si představit, že by něco takového někdy prohlásila. To by musela bojovat s celostátním krachem. Z těchto důvodů zajištění zlatem se stříbrem jsou vhodnějšími nástroji, nežli bitcoin či jiné kryptoměny. Co se týče Evergrande, pád této společnosti by mohl být pro drahé kovy zajímavý. Čím méně řízený, tím zajímavější. ?

 

 

 

Obchodování na burze se věnuje řada členů vedení Fedu.

 

Guvernér Fedu J.  Powell kupoval stejný typ municipálních obligací, které od března loňského roku kupoval Fed. Nákup proběhl do rodinného trustu (podobné svěřeneckým fondům) za 1,2 – 2,5 mil dolarů. Rozpětí je dané způsobem vykazování výše investice. Powell se odvolává na to, že z pohledu velikosti fondu se jednalo o malou investici. Na druhou stanu taková investice vyžaduje zvýšenou analýzu vybraných municipálních obligací, které jsou nakupovány. Tuto analýzu J. Powell dělat nemusel, udělali ji za něj analytici Fedu. Analýza musí být větší, než kdyby se rozhodl nakoupit ETF akciového indexu S&P 500.

 

Akciovým trhům o objemu milionů dolarů se věnoval prezident Dallaského Fedu p. Kaplan (bývalý viceprezident společnosti Goldman Sachs). Nakoupil např. Apple, Amazon, Google, Facebook nebo Boeing. Oznámil, že pozastavuje svoje obchodování.

 

E. Rosengren, který je prezidentem Bostonské pobočky Fedu investoval do REIT (společnosti zabývající se investicemi do nemovitostí). Se čtyřmi z nich provedl 37 obchodů. Oznámil, že vše prodá a přestane obchodovat.

 

T. Barkin, prezident Richmondské pobočky Fedu, drží dluhopisy nakoupené ještě před rokem 2020. Jedná se například a společnosti Pepsi nebo Home Depot. Toto není nic mimořádného.

 

Všichni říkají že nic neporušili, že dodrželi etická pravidla Fedu. U některých z nich je to diskutabilní, J. Powell velmi rychle nařídil revizi pravidel.

 

 

Inflace roste nejen u nás, ve Spojených státech nebo Evropské unii, ale „překvapivě“ i ve Velké Británii. V červenci sice klesla z 2,5 % na 2,0 procenta, očekává se však návrat do růstového trendu, podobně jako k tomu došlo v eurozóně, BoE pracuje s možností zvýšení inflace na 4 procenta. To je výše, než je nyní například v České republice, Slovensku nebo Německu.  Inflační cíl mají (naprosto logicky) stejný jako je téměř po celém světě – 2 procenta.

 

V kroku jedna, podobně jako u Fedu a pravděpodobně i ECB (bude oznámeno dnes odpoledne), dojde ke zmenšování objemu kvantitativního uvolňování.

 

Bank Of England (BoE) bude s případným zvýšením úrokových sazeb vyčkávat. Defacto oznámili totéž, co ostatní centrální banky – že se jedná o dočasný jev. V případě, že by výše inflace nebyla vyhodnocena jako dočasná, zvyšovaní úrokových sazeb by bylo nastartováno.

 

Zvyšování úrokových sazeb v České republice již probíhá, Fed mluví o roce 2023, ECB o tom zatím mlčí. BoE to odhaduje na příští rok. Základní úroková sazba i nadále zůstává 0,1 procenta.

 

Pokud se dočasnost zvýšení inflace bude prodlužovat, drahé kovy budou o to atraktivnějším zabezpečením proti ní.

 

 

Inflace v eurozóně vzrostla na desetileté maximum: 3 procenta. Z okolních zemí je v Německu stejná jako u nás – 3,4 %, na Slovensku 3,3 % a v Rakousku činí 3,1 %.

 

„Překvapivě“ je to více, než se čekalo. Červencová činila 2,2 % (což bylo tříleté maximum), růst je tedy značný. Příští zasedání ECB je za týden, tehdy ECB zveřejní i své prognózy budoucího vývoje a tuto inflaci musí vzít v úvahu.

Pořadí největších inflací:

1. EST: 5,0 %
2. LIT: 4,9 %
3. BEL: 4,7 %

Nejmenší inflace je na Maltě, v Řecku a Portugalsku.

 

Guvernér Bundesbanky a člen Rady guvernérů ECB Jens Weidmann očekává, že budoucí inflace bude překonávat stávající očekávání, před touto možností varují i další guvernéři. Jens Weidmann dlouhodobě patří mezi členy Rady guvernérů prosazující striktnější měnovou politiku. Navíc se již před lety vyjádřil, že německá centrální banka nemá zájem neustále dotovat jih Evropy, dnes je to podobné. Dlouhodobě mají stejný názor i guvernéři rakouské a nizozemské centrální banky.

 

Na druhou stranu někteří „jižní guvernéři“ říkají, že jde pouze o přechodný jev, který zatím není třeba řešit a že není třeba omezovat tištění peněz. Pro jejich ekonomiky by to bylo horší než pro německou, proto se tohoto kroku obávají.

 

Pro srovnání – ECB tiskne peníze a drží záporné úrokové sazby již několik let. ČNB peníze netiskne vůbec, v červnu začala zvyšovat úrokové sazby a bude v tom pokračovat.