Archiv autora: Jan Dvořák

Evropská komise dnes v rámci pravidelného hodnocení stavu ekonomik vyzvala země EU, aby nepřestávaly využívat vládní výdaje za účelem napomáhat oživení ekonomik. To je i hlavní důvod, proč bylo v loňském roce oficiálně pozastaveno plnění pravidel limitujících velikost deficitu státního rozpočtu a celkového státního dluhu – oboje v poměru k HDP. Používání pravidel je pozastaveno ještě na letošní i příští rok.

 

Akceptovatelného deficitu ve výši maximálně tří procent HDP dosáhly loni pouze tři země – Švédsko, Dánsko a Bulharsko. Ani jedna z těchto zemí není členem eurozóny. Ukazatel celkové zadluženosti ve výši 60 procent HDP plní necelá polovina zemí, mezi nimi je i Česká republika.

 

Ta má stále ještě přibližně tříletou až čtyřletou rezervu (se zahrnutím letošního roku).  Od roku 2023 budou země sledovány, co se týče deficitu státního rozpočtu. Avšak díky skokovému loňskému zvýšení zadluženosti nebude mít smysl poměřovat velikost státního dluhu v poměru k HDP s dosud platnou 60% hranicí. Buď bude pravidlo zrušeno, nebo dojde ke zvýšení hranice. Osobně tipuji posunutí hranice, aby bylo stále co sledovat. Pro zajímavost – těmto pravidlům bude příští rok 30 let.

 

O velké zadluženosti Řecka nebo Itálie, někdy i Francie se mluví dlouho (Řecko vede). Nyní se na tento seznam, díky masívním investicím za využití výrazného loňského deficitu, dostalo i Německo. Česká republika na seznamu není a bylo by vhodné, kdyby se na tento seznam nedostala.

 

Z pohledu jakéhokoliv dlužníka je „ideálním“ způsobem splácení dluhů zvýšená míra inflace. Z tohoto důvodu by její přiměřená míra v nižších jednotkách procent mohla být akceptovatelná. Takováto situace drahým kovům naprosto vyhovuje.

 

 

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok včera oznámil, že v červnu, nejpozději v srpnu ČNB začne zvedat úrokové sazby. Účelem má být ochrana před střednědobou inflací a jak jste jistě zaregistrovali, té jsme se v poslední době věnovali několikrát.

 

J. Rusnok nemá strach, že by zvyšování úrokových sazeb mohlo negativně ovlivnit ekonomiku. Sám opakovaně zdůrazňuje, že úrokové sazby se neřídí podle současné míry inflace, ale podle odhadu vývoje ekonomiky během příštího roku a půl. Věří, že úspory obyvatel, které stouply v bankách o více než opakovaně zmiňovaných 200 miliard korun, budou jedním z hlavních tahounů české ekonomiky a spolu s tím dojde ke snížení nezaměstnanosti (i když ta významem způsobem nevzrostla – obavy byly větší). Je proto možné, že úrokové sazby budou zvýšeny více než jedenkrát.

 

Co to může znamenat? Zvýší se rozdíl mezi úrokovými sazbami, což by za standardních podmínek, včetně nezastavení růstu ekonomiky, vedlo k posílení kurzu dané měny. Může k tomu dojít i u nás, proto se objevují informace o očekáváném dalším posilování koruny – má to své odůvodnění. Posílení koruny by následně pomáhalo k brždění růstu inflace. Jestliže by k tomu skutečně došlo, budu potěšen. Ne z důvodu, že se dovážené zboží může zlevnit, ale proto, že by vývoj kurzu koruny byl důkazem, že základní ekonomická pravidla začínají opět fungovat.

 

U nás, nikoliv na globální úrovni, tam tištění peněz ještě po nějakou dobu spolehlivě poběží, což se cenám drahých kovů bude líbit i nadále.

 

 

Není to tak dávno, co jsme psali o inflaci. Před týdnem jsme se věnovali inflaci v České republice, a před necelým měsícem psali o tom, že inflace se ve Spojených státech nezpomalí. Čísla z minulého týdne prokázal, že ke zpomalení opravdu nedošlo. Naopak, inflace v USA ve výši 4,2 % je nejvyšší od roku 2008. Stačily na to dva rychlé měsíce – březen a duben. Jejch součet činí 2,5 %, což je více nežli cílovaná roční inflace Fedu.

Dubnová inflace byla tažena růstem cen automobilů, zejména ojetých, cen za dopravu (letectví + leasing aut) a nákladů na bydlení. Ke zvýšení cen průmyslových či potravinářských komodity a řady dalších s dopadem na zvýšení cen potravin či spotřebního zboží ještě nedošlo. Společnosti tato oznámení činily během dubna, ceny reálně stoupnou již v květnu nebo v červnu. Z těchto důvodů je z krátkodobého hlediska významné snížení inflace málo pravděpodobné. Velmi zajímavé bude červnové dvoudenní zasedání Fedu, dojde k němu 15. – 16. června. Bude tedy mít k dispozici i květnovou míru inflace

 

Názorným ukazatelem je měsíční vývoj ceny zlata, cena zlata stoupla o téměř 99 dolarů.

 

Dvěma jasně definovanými termíny důležitými pro další vývoj ceny zlata je zveřejnění inflace za květen následné červnové zasedání Fedu. Tam se bude velmi studovat jeho reakce.

 

 

Ve čtvrtek proběhlo zasedání Bankovní rady České národní banky. Mělo dva zásadní závěry. Prvním bylo, když guvernér J. Rusnok oznámil, ze se 100% pravděpodobností dojde letos k zahájení zvyšování úrokových sazeb. Druhým byla změna míry očekávané inflace.

 

V minulém článku jsme se zabývali inflací ve Spojených státech a Německu, nyní se podíváme na vývoj v České republice. Jsme svědky jedné zajímavé věci – když se meziroční inflace pohybovala mezi 2,5 až 3 procenty, ČNB předpovídala letošní inflaci na úrovni 2 procent. Aktuální inflace činí 2,3 procenta a ČNB zvedla svoje očekávání na 2,7 procenta. Zde to však nebyla chyba ČNB. Jedním z důvodů, které ČNB podle mého názoru brala v úvahu je vývoj inflace ve Spojených státech a Evropě, o čemž jsme psali minulý týden.

 

Dalším faktorem tlačícím míru inflace vzhůru je otevírání obchodů. Restaurace již předem oznámili, že jejich ceny stoupnou přibližně o 10 procent. Část zvýšení bude z důvodu pokrytí vyšších nákladů, část zvýšení bude snaha o alespoň částečnou náhradu vypadlých tržeb. Je pravděpodobné, že podobným způsobem budou postupovat i další obory. U jiných se mluví o tom, že si ceny dovolí zvýšit, protože očekávají poptávku generovanou „neútratou peněz“. Společnosti, které se budou chtít zbavit zásob, zavedou „akce“ všeho druhu. Ceny poté s radostí zvednou na vyšší úroveň.

 

Suma sumárum, inflace má nakročeno a její vývoj nebude mít vliv na výši úrokových sazeb. Toto výslovně zmínil guvernér ČNB J. Rusnok. Uvedl, že úrokové sazby závisí na výhledu ČNB na 18 měsíců, ne na aktuální míru inflace. Se stávající tedy bojovat nebude. Z tohoto důvodu připomínáme, že klasickou obranou proti inflaci jsou drahé kovy. Mějte to na vědomí.

 

Dubnovou inflaci se dozvíme zítra a uvidíme, jak moc se zrychlila či nikoliv.

 

 

O koho jde? J. Yellen je stávající ministryně financí a v letech 2014-2018 byla guvernérkou Fedu. W. Buffett je proslulý investor kupující podhodnocené akcie s plánem jejich držení navždy. V čem se jejich postoj liší?

 

Oba vědí, že loni v listopadu inflace činila 1,2 % a nyní je ve výši 2,6 %. Ministryně financí prohlásila, že očekává další zvýšení míry inflace, ale že bude pouze dočasné. Navíc že roční výdaje nestoupnou skokově v míře schválených balíčků, protože v nich započtená částka je míněna na desetileté období. V případě, že by inflace začala růst nepřiměřeným způsobem, existují nástroje, jak s ní efektivně bojovat. Díky tomu se zatavil růst výnosu desetiletých dluhopisů a zároveň se cena zlata opět přiblížila hranici 1.800 dolarů za unci.

 

O tom, že zvýšení míry inflace bude dočasné, si něco jiného myslí W. Buffett. Na sobotní valné hromadě společnosti Berkshire Hathaway se vyjádřil, že Berkshire Hathaway cítí cenové tlaky v řadě společností. To je přesně v souladu s tím, co jsme psali před dvěma týdny. Použil vyjádření „substantial inflation“. To není inflace blízká nule, spíše překonávající aktuální očekávání.

 

Něco takového je pravá situace pro růst cen drahých kovů, tedy pokud by inflace byla vyšší, než je nyní očekávána. Zvláště v situaci, kdy stoupá také v Německu a dalších zemích. V roce 2020 činila německá inflace 0,4 %, nyní meziroční míra dosáhla již 2% úrovně a o zastavení jejího růstu se nemluví. Proč také, když Evropská centrální banka je připravena to akceptovat.

 

Pro investory ze Spojených států a Evropy, zaměřené na drahé kovy, je rostoucí inflace v obou těchto ekonomikách velmi dobrou kombinací.

 

 

 

Inflace ve Spojených státech v souladu s očekáváními pomalu, ale jistě roste a její růst nemá moc šancí se zastavit. Důvod jednoduchý – nejde o odhady ekonomů nebo jen analýzy vývoje cen. Není potřeba odhadovat budoucí ceny různých produktů, stačí se podívat na prohlášení společností o jejích cenách. Důvodem jsou rostoucí ceny komodit dopadající na ekonomiku jako celek. Nemyslíme ceny ropy nebo drahých kovů, jde u průmyslové komodity, potravinářské komodity a řadu dalších.

 

O zvýšení ceny začali veřejně mluvit společnosti jako Coca Cola, Procter & Gamble, Kimberly-Clark a další. Jako hlavní důvod uvádí výše zmíněné ceny komodit, jejichž růst je doprovázen zvýšenými výrobními náklady a řadou služeb. Coca cola zdraží vyráběné pití, Procter & Gamble a Kimberly-Clark zdraží věci každodenní spotřeb – od pracích prášků, přes zubní pasty až po toaletní papír. Mluví o možnosti zvýšení až ve vyšších jednotách procent. V řadě případů se jedná o první zdražení po více než dvou letech.

 

Pokud někoho z vás zajímají akciové trhy a sledujete komentáře společností k jejich hospodářským výsledkům, jste často svědkem toho, že vedení společností si často stěžuje na rostoucí náklady. Udělaly to už výše zmíněné společnosti.  Při stanovování cen je proto budou s radostí následovat další společnosti a své ceny zvýší. V průzkumech o zvýšení cen uvažuje třetina společností, cože je maximum od roku 1987.

 

Z toho vyplývá jedna věc – těžko lze očekávat zmenšení současné inflace, spíše naopak a tím lépe pro drahé kovy.

 

 

 

Bankovní rada ČNB začne příští měsíc uvažovat o možnosti zahájení zvyšování úrokových sazeb. To samozřejmě neznamená, že je obratem zvýší, ale tato možnost nespadla pod stůl. Samotné oznámení, že o tom bude uvažovat má svůj význam – je to první varování. Stávající pozici a úrokovou sazbu 0,25 % vnímá jako mimořádnou a pokud možno krátkodobou podporu.

 

V dnešní situaci Fed pravidelně potvrzuje, že bude pokračovat v kvantitativním uvolňování, letos se chová jak hodinky – kupuje prosně tehdy a kolik, jak to slíbil.

 

Co se týče zvyšování úrokových sazeb, Fed se chová naprosto opačně než ČNB. J. Powell navíc odmítá jakékoliv vyjádření k tomu, že by uvažoval o času, kdy by mohla nastat změna. Aby uvedl alespoň nějaký termín, vidí jejich zvyšování nejspíše až v roce 2023. Občas někdo pomyslí na konec příštího roku, o letošním roce se ani neuvažuje. A zvedat začne, až to bude bezpochyby nutné. Ve srovnání s ČNB to je významný rozdíl.

 

Nejzajímavějším výsledkem kroku ČNB bude pohyb kurzu koruny vůči dolaru. Ve svém principu je to „výpočet“ za pomoci kurzu koruny vůči euru a eura vůči dolaru.

 

 

Mezi centrální banky nakupujíc zlato se zařadila MAGYAR NEMZETI BANK. Maďarská centrální banka dnes oznámila zvýšený stav devizových rezerv ve výši 94,5 tuny. Nákup je rychlejší nežli v případě polské centrální banky. Ta počítá s nákupem 100 tun zlata během několika let, maďarská banka nakoupila 60 tun za měsíc.

 

Jedná se o druhý velký nákup za poslední 4 roky. První velký nákup proběhl v roce 2018. V tom roce stouply maďarské zlaté rezervy z 3,1 tuny na 31,5 tuny, v březnu byla tato hodnota ztrojnásobena. Zdůvodnění nákupu je podobné, jako v případě Polska – snaha o stabilizaci ekonomiky, měny a obavy z rostoucí inflace.

 

Aktuálních 94,5 tuny je přibližně 15 procent devizových rezerv. To je blízko podílu zlata na devizových rezervách v Polsku a dvacetinásobek v porovnání s Českou národní bankou. Ta nic takového nepodniká. Loni v červnu Jiří Rusnok oznámil, že ČNB nakoupila zlato, avšak nákup je pouze na pokrytí ražby zlatých pamětních mincí, ne k něčemu jinému. Žádná měna na světě není v dnešní době kryta zlatem. To není ani polský zlotý nebo maďarský forint, ale jejich centrální banky mají odlišnou politiku.

 

Není překvapivé, že centrální banky mají na zlato různé pohledy, je to stejné jako u investorů.

 

 

Česká národní banka v souladu se všemi očekáváními ponechala na svém jednání úrokové sazby na úrovni blízké nule. Klíčová Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,25 %. Hlasování bylo 7:0.

Podle jejího guvernéra J. Rusnoka přetrvávají rizika týkající se dalšího vývoje české ekonomiky. Do teď ČNB ve své prognóze slibuje trojí zvýšení úrokových sazeb, první nejpozději v červnu. Díky stávajícímu vývoji je pozdější zahájení zvyšování úrokových sazeb pravděpodobné. Většina členů Bankovní rady preferuje postup, že raději zvedat sazby později, nežli dříve. V tomto duchu se vyjádřil i J. Rusnok na následné tiskové konferenci.

 

Raději akceptuje zastavení poklesu inflace či její mírný růst (i když jen tak se k nedávné úrovni nad 3 procenty nepřiblíží), než aby zvýšenými úroky negativně ovlivnil ekonomiku. Tím by se ČNB vrátila zpět ke stávajícímu přístupu Fedu a Evropské centrální banky. O tom, na jak dlouho zvedání úrokových sazeb posunula rozhodne „překvapivě“ vývoj ekonomiky.

 

P. S.

Do Senátu prošla novela zákona o ČNB, který rozšiřuje její pravomoci. Ne o moc. Tisknutí peněz může provádět Fed či ECB stále za volnějších podmínek, nežli bude moci ČNB po této novele.

 

 

Český statistický úřad v úterý potvrdil pokles ekonomiky ČR o 5,6 procenta. Jde o nejvyšší pokles od vzniku ČR. Toto přesněné číslo se na desetinu procenta shoduje s měsíc starým odhadem. Pokles byl z velké části tažen poklesem investic. Pokles investic znamenal pokles HDP o 3,1 %. To není nic překvapivého, tento typ výdajů je mezi prvními, které se odkládají. Jestli to společnosti udělaly dobře nebo ne ukáže až čas.

 

Druhým největším faktorem byl pokles spotřeby domácností. Opravdu překvapivé. ?Ten snížil HDP o 1,9 % a export o dalšího 1,2 procenta. Součet 3,1+ 1,9 + 1,2 = 6,2. Zde by pokles HDP činil 6,2 procenta. Snížení poklesu HDP na zmíněných 5,6 % bylo dosaženo díky zvýšení vládních výdajů o 0,6 % HDP.

 

Jak rychle se podaří tento pokles překonat? Počítejme minimálně s roky 2021 a 2022. To v lepší situaci, pokud se letos vyplní alespoň prognóza ČNB (růst ekonomiky o 2 procenta). Pokud by se růst ekonomiky nevyvíjel dobře (o poklesu nemluvě), můžeme rovnou přidat i rok 2023.

 

Všechno může ovlivnit kolísání kurzu koruny, i když to se neočekává výrazné. Jedině, že by růst ekonomiky zmizel (při aktuální březnové situaci budeme do léta moudří).

 

Kdo alespoň trochu může, měl by si tvořit rezervy pro variantu „fň“. V takovém případě jsou drahé kovy vhodné nástroje, zvláště pokud by varianta „fň“ byla nejen u nás.