Archiv autora: Jan Dvořák

Aleš Michl, guvernér České národní banky (ČNB), získal prestižní mezinárodní ocenění pro nejlepšího guvernéra světa v rámci Central Banking Awards 2025. Jde o historický úspěch, protože toto ocenění putuje do České republiky poprvé. Mezinárodní porota vyzdvihla jeho odhodlání snížit inflaci a ochránit hodnotu peněz, díky čemuž ČNB rychle přiblížila inflaci k dvouprocentnímu cíli. Oceněn byl také jeho přístup k aktuálním finančním otázkám. Klíčovou roli sehrála strategie bankovní rady pod Michlovým vedením, která v době vysoké inflace zvolila udržování restriktivní úrokové sazby 7 % (i když byl členem bankovní rady, který během jejího zvyšování vždy hlasoval pro ponechání sazeb beze změny) a silnou korunu.

 

Inflace z 17,5 % v červenci 2022 na 2 % v roce 2024 (a nyní se drží v rámci tolerančního pásma ČNB). Celková inflace za rok 2024 dosáhla 2,4 %, nejnižší hodnoty od roku 2018, a držela se v tolerančním pásmu ČNB. Michl sám zdůraznil, že ČNB šla příkladem odpovědného hospodaření a disciplíny, aby zpomalila růst peněz a chránila důvěru lidí i hodnotu jejich úspor.

 

Kromě toho porota vyzdvihla Michlovy kroky k efektivitě ČNB, jako je první komplexní zeštíhlení provozu za dekádu, snížení počtu pracovních pozic o 5 % a revize procesů k omezení byrokracie. Bankovní rada také zlepšila hospodaření, čímž snížila kumulovanou ztrátu z 487 miliard korun v roce 2022. Inovativní přístup guvernéra potvrzuje i podpora okamžitých plateb, do nichž se zapojilo 90 % českých bank, či úspěšné řešení insolvence Sberbank CZ, kde klienti získali zpět 95 % svých vkladů.

 

Dále byl oceněn za posílení devizových rezerv, včetně obnovy zlatých zásob, které vzrostly z 8 tun v roce 2019 na 51,2 tuny ke konci 2024, s cílem dosáhnout za účelem diverzifikace portfolia 100 tun do roku 2028. Nyní je mírně za polovinou.

 

Tento cíl Aleš Michl avizoval při svém nástupu do funkce v létě 2022. Kupovaných 5 tun čtvrtletně je plynulé tempo pro dosažení cílového objemu v rámci jeho období na pozici guvernéra. Toto navýšení má zlepšit diverzifikaci portfolia rezerv, zvýšit jejich výnos a vybudovat zlatý poklad pro příští generace. Většina zlata ČNB není fyzicky uložena v budovách banky, ale nachází se v zahraničí, například v trezorech Bank of England.

 

Připomínáme, že předchozí guvernér J. Rusnok označil zlato za zbytečné aktivum a v té době byly zlaté rezervy na úrovni 8 tun, nyní je to více než čtyřnásobek.

 

 

 

Fed na svém včerejším zasedání rozhodl v souladu s očekáváním o zachování úroků na úrovni 4,25 % až 4,5 %. Toto rozhodnutí představuje druhé po sobě jdoucí zasedání, na kterém Fed ponechal úrokové sazby beze změny.  Inflace zůstává mírně zvýšená a očekává se zpomalení ekonomického růstu a Fed zdůraznil pozornost věnovanou rizikům ovlivňujícím obě strany jeho dvojitého mandátu – maximální zaměstnanost a cenovou stabilitu

 

Významnou změnou je úprava tempa kvantitativního utahování. Od dubna Fed zpomalí snižování svých držeb cenných papírů tím, že sníží měsíční strop pro odkup státních dluhopisů z 25 miliard dolarů na 5 miliard dolarů, zatímco strop pro agenturní dluh a cenné papíry kryté hypotékami zůstane na 35 miliardách dolarů.

 

Jerome Powell na tiskové konferenci po zasedání vyjádřil několik klíčových bodů:

• Ekonomika zůstává silná navzdory vysoké nejistotě ohledně růstu a inflace. Analýzu inflace je v tomto roce potřeba upravit, zejména s ohledem na nově zavedené tarify. Naznačil, že zatímco tarify mohou způsobit krátkodobé zvýšení cen, neočekává se, že by vedly k dlouhodobé inflaci, kterou by Fed musel okamžitě řešit.
• Vyjádřil pozitivní výhled na ekonomiku, když uvedl, že se cítí „dobře“ ohledně současných ekonomických podmínek a zmínil potřebu ladit úrokovou politiku tak, aby lépe odpovídala vývoji inflace. Fed je připraven reagovat na měnící se ekonomické podmínky.

 

Fed také zveřejnil aktualizovaný výhled:

• Růst reálného HDP je pro rok 2025 projektován a snížen z prosincových 2,1 % na 1,7 %
• Míra nezaměstnanosti je očekávána ve výši 4,4 %, což představuje mírný nárůst oproti prosincovému odhadu 4,3 %.
• Inflace měřená osobními spotřebními výdaji (PCE) je pro rok 2025 očekávána na úrovni 2,7 %, což je nárůst oproti prosincovému odhadu 2,5 %.

 

Fed bude i dál hledat rovnováhu mezi podporou ekonomiky a kontrolou inflace. Budoucí vývoj bude záviset na dalších ekonomických datech a jejich interpretaci. Zvláštní pozornost bude věnována dopadu nových cel na inflaci a vývoj ekonomiky jako celku.

 

V pátek zaznamenal trh se zlatem historický milník, když cena tohoto drahého kovu poprvé v historii překročila hranici 3000 USD za troyskou unci. Konkrétně 14. března 2025 dosáhla cena zlata 3004 USD za unci, což představuje pozoruhodný nárůst o přibližně 45 % od ledna 2024, kdy se zlato obchodovalo za 2064 USD.

Pro globální finanční trhy signalizuje průlom ceny zlata nad 3000 USD za unci posun v sentimentu investorů směrem k averzi k riziku, což by mohlo vést ke zvýšené volatilitě na akciových a dluhopisových trzích. Tento prudký růst byl vyvrcholením dlouhodobějšího trendu, kdy cena zlata stoupala již 14 měsíců v řadě, poháněna kombinací geopolitických napětí, inflačních obav a tržní nejistoty.

 

Klíčovými faktory stojícími za tímto cenovým skokem jsou především geopolitické napětí, zejména pokračující konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které zvýšily poptávku po zlatě jako bezpečném útočišti. Oslabení amerického dolaru navíc učinilo zlato atraktivnějším pro mezinárodní kupce, což poskytlo další podporu rostoucím cenám

 

Svou roli sehrála také agresivní obchodní politika prezidenta Trumpa, včetně uvalení cel na ocel, hliník a alkoholické nápoje, což přispělo k tržní nejistotě a inflačním očekáváním. Centrální banky, zejména v Číně a Rusku, rovněž zvyšovaly své zlaté rezervy, což dále posílilo býčí trend na trhu se zlatem.

 

Tento vývoj má významné důsledky pro investory, centrální banky i globální finanční trhy. Pro investory zlato nadále slouží jako zajištění proti inflaci a nástroj pro diverzifikaci portfolia. Současné tržní podmínky naznačují, že ceny zlata by mohly dále růst, potenciálně až k 3500 USD za unci v nadcházejících měsících, pokud geopolitické napětí a tržní nejistoty přetrvají.

 

Centrální banky mohou v reakci na tento vývoj přehodnotit své strategie držení zlatých rezerv jako součást devizových rezerv, zejména s ohledem na potenciální inflační tlaky a geopolitická rizika. Mezi kupci je i ČNB, která plynule kupuje 5 tun zlata čtvrtletně a bude v tom pokračovat.

 

V širším ekonomickém kontextu by tento vývoj mohl naznačovat nedostatek důvěry v současné ekonomické politiky a stabilitu fiat měn, což by mohlo vést ke zvýšenému tlaku na centrální banky, aby implementovaly politiky stabilizující jejich měny a kontrolující inflaci.

 

 

Dne 6. března 2025 Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) jednomyslně (i když jeden z guvernérů se při hlasování zdržel) rozhodla o snížení všech tří základních úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu. Konkrétně se úroková sazba vkladové facility snížila na 2,50 %, sazba pro hlavní refinanční operace na 2,65 % a sazba mezní zápůjční facility na 2,90 %. Rozhodnutí ECB přichází v době zvýšené nejistoty způsobené potenciální obchodní válkou s USA a plánovaným zvýšením vojenských a infrastrukturních výdajů v Evropě, zejména v Německu. Tyto faktory mohou ovlivnit budoucí rozhodování ECB o měnové politice.

Jedná se o šesté postupné snížení sazeb od června minulého roku, kdy se ECB rozhodla reagovat na klesající inflaci a pomalý hospodářský růst v eurozóně. Inflace v eurozóně klesla z vrcholu 10,6 % v říjnu 2022 na 2,4 % v únoru 2025, i když bylo očekáváno její pokles na 2,3 %.

 

Podle aktualizovaných projekcí ECB by měla průměrná inflace v roce 2025 dosáhnout 2,3 %, v roce 2026 pak klesnout na 1,9 % a v roce 2027 se ustálit na 2,0 %. Zároveň však banka upozornila na nejistoty, jako jsou vyšší ceny energií a potenciální inflační tlaky vyplývající z geopolitických faktorů, včetně protekcionistické politiky USA pod vedením Donalda Trumpa a plánů na posílení evropské obrany. Ekonomický růst eurozóny byl revidován směrem dolů na 0,9 % pro rok 2025, což odráží slabší exporty a přetrvávající nejistotu v investicích.

 

Prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že měnová politika se stává podstatně méně restriktivní, což naznačuje možnost zpomalení tempa dalších snížení sazeb nebo dokonce jejich pozastavení. Tato změna rétoriky způsobila, že některé finanční instituce, upravily své předpoklady ohledně budoucího vývoje sazeb a nyní očekávají pouze jedno další snížení sazeb v tomto roce.

 

Stejně jako ECB bude ČNB pravděpodobně pokračovat v datově orientovaném přístupu, sledujíc vývoj, kroky a komentář ECB, inflaci a růst v Česku i eurozóně. Fed zasedá 19. března, ČNB týden poté.

 

 

 

 

Čína, dlouhodobě jeden z největších zahraničních držitelů amerických státních dluhopisů, v posledních letech výrazně snižuje své investice do těchto cenných papírů. Podle nejnovějších dostupných dat klesly čínské držby amerických dluhopisů na nejnižší úroveň od roku 2009. Podle údajů amerického ministerstva financí poklesly čínské rezervy na přibližně 800 miliard dolarů.  Pro srovnání – v roce 2013 Čína držela dluhopisy v hodnotě přes 1,3 bilionu dolarů. Tyto americké dluhopisy jsou považovány za jedny z nejbezpečnějších investic na světě, ale jejich atraktivita pro Peking slábne.

 

Čína byla dlouho jedním z největších držitelů těchto dluhopisů, protože její obchodní přebytek s USA vedl k hromadění dolarů, které reinvestovala právě do státních cenných papírů. V poslední dekádě však Peking aktivně diverzifikuje své portfolio, například zvýšenými nákupy zlata či investicemi do rozvíjejících se trhů. Tento posun není pouze ekonomický, ale i strategický – snižuje závislost na aktivech ovlivňovaných americkou politikou.

 

Kromě diverzifikace jsou klíčovými důvody strategické ekonomické zájmy Číny, která se snaží posílit stabilitu své vlastní měny, jüanu, a čelit vnitřním výzvám, jako je zpomalení růstu nebo destabilizace realitního sektoru. Neméně důležité je rostoucí geopolitické napětí s USA – Čína přesouvá část aktiv do méně transparentních struktur, aby ochránila své rezervy před potenciálními sankcemi.

 

Tento trend může mít dopady na USA i globální ekonomiku. Pro USA by pokles čínských nákupů dluhopisů mohl znamenat vyšší náklady na půjčování, protože menší poptávka po těchto aktivech tlačí nahoru jejich výnosy (a tedy i úrokové sazby). Zároveň by tlak na dolar mohl posílit konkurenční měny, jako je euro nebo jüan, a urychlit trend dedolarizace v zemích hledajících alternativy.

 

Vyšší tlak na dolar by zároveň mohl podpořit růst cen zlata jako bezpečného přístavu pro investory.

 

Trvalo to necelé dva týdny, aby se cena zlata zvýšila o dalších 100 dolarů za unci.  Na začátku února 2025 zlato překonalo hranici 2 800 dolarů za unci, v minulém týdnu byla prolomena hranice 2 900 dolarů za unci, i když se nad ní cena ještě neudržela.

Klíčovým faktorem, který ovlivnil cenu zlata, bylo obnovení obchodního napětí mezi USA a jejich obchodními partnery. Dne 10. února 2025 americký prezident Donald Trump znovu zavedl 25% clo na dovoz oceli ze všech zemí a zvýšil cla na hliník z 10 % na 25 %. Zavedení cel vyvolalo ostré reakce ze strany postižených zemí. Kanadský premiér Justin Trudeau označil cla za „zcela neoprávněná“ a zdůraznil propojenost ekonomik USA a Kanady. Očekávala se také reakce Číny, což dále zvyšovalo geopolitické napětí.

 

Pokračovaní růstu ceny zlata očekává i Bank of America, která udržuje svou předpověď ceny na úrovni 3 000 dolarů za unci. Banka však také připouští, že tento cíl by mohl být jen další mezník v rámci mnohem většího růstu. Zlato již zaznamenalo silný začátek roku, nárůst přibližně o 11 %.

 

Michael Widmer, komoditní stratég Bank of America, vysvětluje, že dosavadní rally zlata byla způsobena především výjimečnými nákupy ze strany centrálních bank. Pro dosažení cílové ceny banky stačí pouze 1% nárůst globální investiční poptávky, zatímco 10% nárůst by mohl vyhnat ceny až na 3 500 dolarů za unci.

 

Klíčovým trhem k sledování je Čína, kde úřady nedávno spustily pilotní projekt umožňující čínským pojišťovnám investovat až 1 % svých aktiv do zlata. Potenciální příliv investic by mohl dosáhnout 25-28 miliard dolarů, což odpovídá přibližně 300 tunám zlata nebo 6,5 % ročního fyzického trhu.

 

Dalším zásadním faktorem, který článek zmiňuje, jsou obchodní omezení a obavy z nových tarifů, zejména v souvislosti s vyhláškami prezidenta Donalda Trumpa o možnosti zavedení 25% cla na dovoz ze zemí jako Kanada a Mexiko. Tato situace vyvolala chaos na trzích s EFP kontrakty, protože fyzická část transakce se obchodovala v Londýně, zatímco futures část byla oceňována na newyorském CME, kde jsou zahrnuta i cla.

 

Aby se zmírnily dopady zvýšených nákladů na dovoz a nejistoty spojené s tarify, banky začaly předem přesouvat zlato do newyorských skladů, což vedlo k prudkému nárůstu inventářů a zvýšení sazeb za pronájem fyzického zlata.

 

Třítisícová hranice nemusí být daleko.

 

Rostoucí strach z ekonomické stagflace (kombinace stagnace a inflace) žene ceny zlata na rekordní hodnoty, uvedl Kelvin Wong, senior analytik společnosti OANDA. Wong ve své analýze tvrdí, že rostoucí výnosy amerických státních dluhopisů a eskalace obchodních válek vytvářejí prostředí, které investory motivuje k přesunu svých aktiv do zlata jako bezpečného útočiště.

 

Tento týden cena zlata prolétla hranicí 2 800 USD za unci, včera již byla na 2862 USD za unci, maximum bylo o téměř 20 dolarů výše. Zde je vývoj ceny zlata za posledních 5 dní, třídenní růst je téměř stodolarový.

 

Obchodní války a jejich důsledky

 

Prezident Trump svým zavedením „Trade War 2.0“ zvyšuje napětí na globálním trhu. Nové tarify na dovoz z Kanady, Mexika a Číny zahrnují 10% až 25% cla, přičemž Čína odpověděla vlastními sankcemi na americké zemědělské a energetické produkty. Čína také plánuje narušit klíčové dodavatelské řetězce minerálů důležitých pro americký průmysl, což může mít dalekosáhlé důsledky pro technologický a obranný sektor. Na rozdíl od první obchodní války mezi USA a Čínou, která začala v roce 2018, se nynější konflikt dotýká širšího okruhu obchodních partnerů USA, včetně Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje nebo zemí ASEAN závislých na exportu, jako je Vietnam a Malajsie. Pokud nedojde k dohodě, můžou přerůstající „odvetná opatření“ dále narušit globální obchod a prohloubit ekonomické problémy.

 

 

Dopady na inflaci a výnosy dluhopisů

 

Tyto obchodní konflikty a omezení již začínají vytvářet tlak na růst inflace. Výnosy z amerických dluhopisů, zejména 5letých a 10letých inflačně chráněných dluhopisů (breakeven rates), výrazně rostou a překračují dlouhodobý inflační cíl Fedu (2 %). Tato situace naznačuje, že riziko stagflace se stává stále pravděpodobnějším scénářem.

 

 

 

Globální investiční společnost Invesco představila seznam deseti scénářů, které jsou sice relativně nepravděpodobné, ale nelze je letos zcela vyloučit. Jde o scénáře s výrazně větší pravděpodobností než černé labutě od Saxo bank. Tyto scénáře jsou inspirovány Aristotelovou metodou zvažování alternativních možností a jsou zaměřeny na různé oblasti, jako je ekonomika, politika, technologie a společenské změny. Zde je jejich přehled:

 

Americká inflace měřená indexem spotřebitelských cen se v průběhu roku 2025 dostane na 4,0 %
I přes snahy centrálních bank o udržení inflace pod kontrolou by se inflace v USA mohla zvýšit na 4,0 %. Růst peněžní zásoby, vysoká jádrová inflace (nad 3,0 %) a rostoucí ceny energií by mohly být hlavními faktory. Pokles inflace cen nemovitostí se do indexu spotřebitelských cen promítne až ve druhé polovině roku 2025. Vyšší inflace by mohla zvýšit výnosy státních dluhopisů a snížit ceny mnoha aktiv.

 

Prezident Macron po nových volbách odstoupí
Prezident Emmanuel Macron by mohl být nucen odstoupit kvůli politickým zmatkům a parlamentní stagnaci. Po volbách v roce 2024, které vedly k patové situaci, Francie zažila dvě technokratické vlády. Nové volby by mohly proběhnout v září/říjnu 2025, a pokud by strana Marine Le Penové získala většinu, mohlo by to vést k dalším výzvám k Macronově odstoupení. Soudní rozhodnutí z března 2025 by navíc mohlo Le Penové zakázat výkon veřejných funkcí, což by situaci ještě zkomplikovalo.

 

Americký dolar v průběhu roku 2025 oslabí
Americký dolar v roce 2024 posílil, částečně díky vítězství Donalda Trumpa ve volbách. V roce 2025 by však mohl oslabit kvůli vysokému ocenění, špatným fundamentům a možnému posunu úrokových sazeb. Politické prostředí s novým prezidentem by mohlo být nevyzpytatelné, zejména pokud Trump bude tlačit na slabší dolar. Historicky dolar po Trumpově vítězství v roce 2016 oslabil, což by se mohlo opakovat.

 

Neshody v EU způsobí rozšiřování spreadů
Politika Donalda Trumpa by mohla vyvolat neshody v EU, zejména v otázce Ukrajiny. Pokud by USA vnutily Ukrajině „mír“ výhodný pro Rusko, mohlo by to rozdělit EU. Některé země, jako Maďarsko, Slovensko a Česko, by se mohly přidat na stranu USA, což by oslabilo jednotu EU. To by mohlo vést k růstu výnosových spreadů periferních zemí EU oproti Německu.

 

Americké akcie mají horší výkonnost než globální indexy
Americké akcie v roce 2024 zažily silný růst, ale v roce 2025 by mohly zaostávat kvůli vysokému ocenění (PE poměr 41,1 oproti historickému průměru 26,7). Očekávané snížení korporátních daní a obchodní války by nemusely stačit k udržení růstu. Rostoucí výnosy státních dluhopisů a nevyzpytatelná politika by mohly poškodit americké akcie, zatímco globální trhy by mohly těžit z oživení ekonomiky.

 

Turecké státní dluhopisy překonávají globální indexy
Turecké státní dluhopisy byly v roce 2024 nejvýkonnějším trhem, a to i přes vysoké výnosy (27 % u desetiletých dluhopisů). Inflace v Turecku klesá (z 75 % v květnu 2024 na 44 % v prosinci), a lira je reálně levná. Hlavním rizikem zůstává znehodnocení měny, ale výhled pro turecké dluhopisy zůstává pozitivní.

 

Cena emisních povolenek v EU přesáhne 90 eur za tunu uhlíkových emisí
Cena emisních povolenek v EU by mohla vzrůst nad 90 eur za tunu díky snížení nabídky povolenek (tempo snižování se zdvojnásobilo na 4,3 % ročně) a očekávanému oživení globálního růstu. Ekonomiky EU byly v posledních letech slabé, což snížilo poptávku po povolenkách, ale oživení by mohlo cenu opět posunout nahoru.

 

Keňské akcie překonávají hlavní indexy
Keňské akcie mají atraktivní ocenění (P/E 6,3 a dividendový výnos 7,8 %) a v roce 2024 zaznamenaly růst o 34 %. Očekává se, že v roce 2025 porostou zisky i dividendy. Keňský šilink byl v roce 2024 nejsilnější měnou, což podporuje pozitivní výhled pro keňský akciový trh.

 

Bitcoin spadne pod 50 000 dolarů
Bitcoin v roce 2024 výrazně posílil (o 120 %), ale jeho cena by mohla v roce 2025 klesnout pod 50 000 USD. Pokud byl vrchol v prosinci 2024 (108 250 USD), pak by podle historických vzorců mohl následovat rychlý pokles. Bitcoin prochází cykly mánií, a tento cyklus by mohl skončit výrazným poklesem.

 

Evropa vyhrává Ryder Cup na půdě USA (pobavil mě nejvíc)
Evropský tým by mohl vyhrát Ryder Cup v září 2025 na hřišti Bethpage Black Course v New Yorku. I přes dominanci USA v posledních letech má Evropa silný týmový duch a motivaci. Platby hráčům USA by mohly evropské hráče ještě více motivovat k vítězství.

 

 

Bývalý guvernér švýcarské centrální banky a současný viceprezident společnosti Blackrock Philipp Hildebrand před pár dny označil přetrvávající inflaci za největší riziko pro globální ekonomiku v letošním roce. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vysvětlil pro Bloomberg, že několik faktorů, včetně stárnoucí populace, technologického vývoje a nestabilní geopolitické situace, pravděpodobně povede k dalšímu růstu cen.

 

I když inflace po pandemii výrazně klesla, Hildebrand varuje, že pokles nemusí být definitivní. Upozorňuje zejména na riziko spojené s možností, že se inflace, podobně jako v první polovině 70. let minulého století, ukáže jako mnohem odolnější, než se původně předpokládalo. Spolu s možným nárůstem obchodního napětí již Fed začíná být jestřábem. Hildebrand dokonce naznačil, že k jejich snížení nemusí vůbec dojít. Podobný názor začínají mít i velké americké banky.

 

Na rozdíl od předchozích desetiletí, kdy převládalo ekonomické uvolňování a relativně jednoduché snižovaní míry inflace je nyní situace jiná. Zvláště znepokojivá je situace v Evropě, která podle Hildebranda zaostává v digitalizaci a energetice, přičemž čelí vážným problémům s konkurenceschopností. Evropa má co dělat.

 

A pokud inflace nebude klesat, podpoří to poptávku po investičním zlatu.

 

ČNB podle předběžných výsledků za rok 2024 vykázala rekordní zisk necelých 155 miliard korun, což je ve srovnání s předchozími lety nevídaná částka – v roce 2023 byl zisk mírně nad 55 miliardami. Klíčovými faktory, které k této částce přispěly, byly zejména změny v úrokových sazbách a jejich dopad na výnosy z rezerv, stejně jako kurzové pohyby koruny vůči zahraničním měnám. Zisk z těchto operací přinesl ČNB výrazné posílení bilance.

 

Vysoký zisk ovšem nevypovídá o tom, zda a jak se promítne do hospodaření státu. V minulosti ČNB kumulovala ztráty, a proto z legislativního hlediska přednostně pokrývá tyto dřívější ztráty, které na konci rok 2023 činily 432 miliard. V praxi to znamená, že část nebo dokonce celý zisk se může využít právě na jejich dorovnání, což ovlivňuje, zda bude mít stát možnost jej nějakým způsobem využít, například ve státním rozpočtu.

 

Celkově tato zpráva potvrzuje, že se ČNB daří efektivně pracovat s rezervami a vyrovnávat kurzové a úrokové vlivy na finančních trzích. Zároveň ale ukazuje, jak volatilní může být hospodářský výsledek centrální banky, protože se odvíjí od externích ekonomických podmínek a měnových opatření přijatých v průběhu roku.

 

Konečné výsledky hospodaření budou zveřejněny během několika měsíců.