Archiv autora: Jan Dvořák

Na svém včerejším zasedání se bankovní rada ČNB jednomyslně shodla na tom, že úrokové sazby zůstanou na aktuální úrovni, což odpovídá očekáváním většiny analytiků i trhu. I nadále střídá snížení sazeb s jejich ponecháním beze změny. Guvernér ČNB Aleš Michl zdůraznil, že z důvodu přetrvávajících rizik spojených s inflací je stále nezbytné udržovat restriktivní měnovou politiku.

Hlavním cílem zůstává udržení inflace v blízkosti 2 %, což však podle aktuálních prognóz nebude v letošním roce dosaženo. V oficiálním vyjádření se uvádí: „Podle nejnovějších projekcí sekce měnové by inflace měla v průběhu zbytku tohoto roku překračovat 2 %. Jádrová inflace se očekává na zvýšené úrovni po celou dobu prognózy. Trvající inflační tlaky z domácí ekonomiky v současnosti neumožňují další snížení sazeb.“

Bankovní rada zároveň ve svém prohlášení varovala před možným růstem úvěrové aktivity s důrazem na hypotéky, který by mohl ohrozit cenovou stabilitu: „Cílem dnešního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, respektive aby úvěrová dynamika zůstala umírněná. Tím bude měnová politika přispívat k udržení nízké inflace.“

Zajímavé je, že tato formulace je shodná s textem z březnového rozhodnutí o zachování sazeb.

ČNB bude své další kroky určovat podle nejnovějších ekonomických dat. Kromě domácích dat banka věnuje pozornost také rozhodnutím významných zahraničních centrálních bank a geopolitickým rizikům, zejména konfliktům na Ukrajině a Blízkém východě. Minulý týden, 18. června, americká centrální banka (Fed) a o den později Bank of England, rovněž ponechaly své sazby beze změny, což potvrzuje opodstatněnost obezřetného přístupu ČNB. Přesto lze očekávat, že se banka v budoucnu k uvolňování měnové politiky vrátí – a čím dříve, tím lépe pro ekonomiku.

O dalším vývoji rozhodne síla jestřábů v bankovní radě.

Fed na svém středečním zasedání jednomyslně rozhodl ponechat klíčovou úrokovou sazbu beze změny v rozmezí 4,25 % až 4,5 %, což je v souladu s očekáváním trhů. Přes rostoucí inflační tlaky a slabší ekonomický růst Fed nadále počítá se dvěma sníženími sazeb do konce roku 2025. I když 7 z 19 členů vedení Fedu očekává ponechání úrokových sazeb beze změny pro celý letošní rok.

 
Ekonomický výhled Fedu naznačuje stagflační scénář – menší růst doprovázený zvýšením inflace. Růst HDP v roce 2025 je odhadován na pouhých 1,4 %, což je o 0,3 procentního bodu méně než v březnu, zatímco inflace měřená indexem PCE je očekávána na úrovni 3 %, tedy o 0,3 bodu více. Jádrová inflace (bez potravin a energií) by měla dosáhnout 3,1 % a nezaměstnanost mírně vzroste na 4,5.

 
Fed přijal lehce jestřábí vyjadřování, což je patrné z plánovaných snížení sazeb v roce 2026 a silné skupiny sedmi členů, kteří letos nepočítají s žádným uvolněním. Powell zdůraznil nejistotu spojenou s obchodní politikou, zejména s novými cly, která by mohla zvýšit inflaci. Zároveň však dosavadní data nenaznačují výrazný dopad cel na ceny, díky oslabené spotřebitelské poptávce a zvýšeným zásobám. Další nejistotu představuje konflikt mezi Izraelem a Íránem, který by mohl zvýšit ceny energií, což Fed rovněž zohledňuje při své opatrnosti.

Prezident Donald Trump pokračuje v kritice Fedu a jeho předsedy Powella, kterého označil za „hloupého“ kvůli neochotě rychle snižovat sazby. Trump požaduje pokles sazeb o dva procentní body, částečně kvůli rostoucím nákladům na obsluhu státního dluhu, který dosahuje 37 bilionů dolarů a úroky z něj by letos měly přesáhnout 1,2 bilionu dolarů.

 
Fed posiluje obranný postoj, na snížení sazeb si počkáme nejméně dva až tři měsíce, dokud se nevyjasní dopady cel.

Robert Kiyosaki, autor bestselleru „Bohatý táta, chudý táta“ a známý kritik finančního systému, nedávno ve svém obvyklém stylu na sociální síti X varoval před začátkem občanské války v USA a globálním ekonomickým kolapsem, který podle něj již probíhá. Předpovídá „dlouhé, horké a násilné léto“ nejen v USA, ale i v dalších zemích jako Japonsko, Čína či Francie. Toto není přímý debut – podobné alarmy opakuje přibližně každé dva roky, a to s neměnným cílem – upozornit na rizika moderního finančního systému.

Kiyosaki své varování zasazuje do teorie „čtvrtého obratu“, – jde o knihu The Fourth Turning , kterou historici William Strauss a Neil Howe poprvé vydali v roce 1997. Ta popisuje cykly přibližně 80 let, během nichž dochází k zásadním společenským krizím, jako byla Velká hospodářská krize, druhá světová válka nebo americká občanská válka. Podle této teorie nyní prožíváme další takovou kritickou fázi, která zásadně promění společenský řád. Hlavním viníkem současné krize jsou podle Kiyosakiho centrální banky, které tisknou „falešné peníze“ (fiat money), jež vedou k inflaci a ztrátě hodnoty úspor obyčejných lidí. Knihu mám doma, vřele všem doporučuji.

Podobně i známý investor Ray Dalio upozorňuje, že Spojené státy čelí vysokému riziku sociálního rozpadu a možného vnitřního konfliktu, přičemž pravděpodobnost občanské války odhaduje na 35–40 % (to není málo). Podle něj je klíčové, zda se objeví člověk schopný sjednotit zemi a zabránit dalšímu rozdělení společnosti. Ekonomické nerovnosti, vysoký státní dluh a rostoucí polarizace vytvářejí „toxický mix“, který může vést k hluboké krizi.

Kiyosaki proto jako vždy důrazně doporučuje investovat do aktiv, která nejsou závislá na státních měnách a centrálních bankách Mezi takové bezpečné přístavy řadí především zlato, stříbro a bitcoin. Avšak i řada z centrálních bank včetně ČNB nakupuje zlato.

Zvlášť stříbro podle něj čeká letos výrazný cenový skok, až trojnásobný, přičemž zdůrazňuje, že je lepší držet fyzické kovy než finanční produkty jako ETF. Bitcoin pak označuje za „peníze lidu“, které mohou ochránit majetek před inflací a kolapsem fiat měn. S trojnásobným skokem ceny stříbra nesouhlasím, ale že investice do zlata a stříbra je v dnešní době výhodná zejména kvůli rostoucí ekonomické nejistotě, inflaci a geopolitickým rizikům, to je pravda. Vhodným investičním nástrojem pro stříbro je Stříbrný účet umožňující plynulé investování do stříbra doprovázené průměrováním nákupních cen.

Zlato tradičně slouží jako uchovatel hodnoty v dobách krize, protože jeho hodnota není závislá na výkonnosti konkrétní měny či finančního systému. V současné době, kdy hrozí kolaps trhů, sociální nepokoje a ztráta důvěry v centrální banky, představuje zlato stabilní a bezpečnou investici, která pomáhá chránit úspory před znehodnocením a ekonomickým chaosem.

V současné nejisté době je rozumné zvážit zařazení zlata do investičního portfolia jako ochranu proti ekonomickým výkyvům.  Výborným nástrojem je Auringo spoření, které nabízí skvělou možnost prostřednictvím své služby Zlatý důchod, která umožňuje investice do drahých kovů za férových a transparentních podmínek bez skrytých poplatků. Naše platforma usnadňuje pravidelné spoření do zlatých mincí či slitků za výhodné ceny a garantuje zpětný výkup, což zajišťuje, že vaše investice zůstane vždy likvidní.

Tento přístup je ideální pro ty, kteří hledají jednoduchý a bezpečný způsob, jak investovat a minimalizovat rizika spojená s tržními výkyvy. Díky naší flexibilitě a zaměření na zákazníka je Auringo skvělou volbou jak pro začátečníky, tak pro zkušené investory, kteří chtějí diversifikovat své portfolio a chránit své úspory.

Zlato si v posledních letech razí cestu na přední příčky globálních rezervních aktiv. Podle zprávy Evropské centrální banky z 11. června 2025 zlato předstihlo euro a stalo se druhým největším rezervním aktivem hned po americkém dolaru. V roce 2024 tvořilo zlato 19 % celosvětových rezerv, zatímco podíl eura klesl na 16 %, a dolar si udržel první místo s 47 %. Tento posun není náhodný – odráží rostoucí zájem centrálních bank o zlato v době nejistoty a ekonomických výzev kombinovaný s růstem ceny zlata.

Hlavním motorem tohoto trendu je snaha centrálních bank, zejména z rozvíjejících se ekonomik, chránit své rezervy. Zlato je považováno za spolehlivý uchovatel hodnoty, který pomáhá bojovat proti inflaci a nezávisí na politických tlacích či sankcích. Banky ho také využívají k diverzifikaci, aby snížily svou závislost na dolaru a euru. Geopolitické napětí tento zájem jen posiluje, a tak se zlaté rezervy rychle navyšují. Cena zlata přitom v roce 2024 vzrostla o téměř 30 % a letos se již dotkla 3 500 USD za unci.

Pro investory tento vývoj signalizuje rostoucí nejistotu na trzích. Zlato se stává atraktivním bezpečným přístavem a analytici doporučují jeho zařazení do portfolií jako ochranu před volatilitou. Rostoucí poptávka centrálních bank navíc tlačí podíl zlata v rezervách na 20 %, což je nejvyšší úroveň od 60. let minulého století. Pokud tento trend bude pokračovat, může to naznačovat postupný odklon od dominance dolaru a eura, což by ovlivnilo globální obchod i měnovou politiku.

Mezi kupující centrální banky se řadí i Česká národní banka. Aktuálně drží 60,4 tuny zlata a míří na cílových 100 tun za 3 roky. Tento cíl guvernér ČNB Aleš Michl oznámil již při nástupu do funkce guvernéra ČNB v červnu 2022. Nákupní tempo téměř přesně odpovídá dosažení této hranice krátce před koncem jeho mandátu.

Zde to ČNB ukazuje názorně:

Ve středu 10. června 2025 publikoval Český statistický úřad údaje o inflaci za květen 2025, které opět potvrdily předchozí týdenní odhad. Hlavním motorem inflace pokračují služby s meziročním růstem 4,9 %. Rychlost zdražování zboží se zrychlila z dubnových 0,2 % na 0,9 %, přičemž růst táhly ceny potravin a nealkoholických nápojů, zatímco ceny pohonných hmot působily tlumivě.

Klíčové údaje o inflaci

• Meziroční inflace se v květnu zvýšila na 2,4 % z dubnových 1,8 %, čímž se vrátila nad dvouprocentní inflační cíl České národní banky. Přestože zůstává pod úrovní z února a března, kdy dosahovala 2,7 %, překonala očekávání analytiků (2,0 %) i prognózu ČNB o 0,1 procentního bodu.
• Měsíční inflace dosáhla v květnu +0,5 % oproti dubnovému poklesu o 0,1 %. Cenový růst tlumí především pokles cen energií, které meziročně klesly o 6,2 %. Bez tohoto efektu by inflace vystoupila na 3,7 %, což by znamenalo překročení tolerančního pásma ČNB.

Detailní meziroční pohled na jednotlivé kategorie

• Oblast bydlení: Elektřina zlevnila meziročně o 4,6 % (duben: -4,7 %), plyn o 8,4 % (duben: -8,9 %). Vodné vzrostlo o 4,2 %, stočné o 3,7 %. Nájemné zdražilo o 5,7 % (duben: +5,9 %), imputované nájemné o 4,6 % (duben: +4,1 %), přičemž jeho růst se dále zrychluje vlivem pokračujícího zdražování nových nemovitostí.
• Potraviny: Výrazně zdražila vejce o 44,3 % (duben: +37,1 %) a maso o 3,6 % (duben: +1,4 %). Čokoláda a čokoládové výrobky se prodražily o 23,4 % (duben: +17,8 %). Naopak cukr zlevnil o 24,4 % (duben: -32,4 %).
• Služby: Stravovací služby zdražily o 4,6 % (duben: +4,7 %), ubytovací o 7,7 % (duben: +8,2 %).
• Doprava: Pohonné hmoty pokračovaly v poklesu o 13,5 % (duben: -13,4 %).

Stanovisko České národní banky

Aktuální míra inflace je o 0,1 % vyšší než jarní prognóza ČNB, jádrová inflace dosahuje 2,8 %, což je také o 0,1 % více než prognóza a o 0,2 % více než v dubnu. Petr Sklenář, ředitel sekce měnové, uvedl: „Cenový vývoj však ještě není stabilizován a vyžaduje opatrný přístup měnové politiky. Důvodem je zejména jádrová inflace, která se zvýšila na 2,8 % a poblíž této hodnoty se udrží i v příštích měsících.“

ČNB má stále možnost snížit úrokové sazby z aktuálních 3,50 %, na které je upravila 7. května 2025. Na nejbližším zasedání 25. června se však předpokládá zachování stávajících sazeb beze změny.

Evropská centrální banka (ECB) minulý týden pokračovala v souladu s tržním osekáváním ve snižování úrokových sazeb, které snížila posedmé v řadě. Všechny tři sazby byly sníženy shodně o 25 bazických bodů. Je možné, že ECB jejich snižování zastaví.

Nová prognóza ECB přinesla významné revize směrem k nižší inflaci. V základním scénáři ECB očekává celkovou inflaci na úrovni 2,0 % pro letošní rok (oproti původním 2,3 %), v příštím roce pak 1,6 % místo dříve předpokládaných 1,9 %. A opět 2,0 % v roce 2027. Jádrová inflace by se měla v příštích dvou letech držet těsně pod 2% cílem banky.

Z hlediska ekonomického růstu ECB předpokládá mírné oživení. Výhledy počítají s růstem reálného HDP o 0,9 % v roce 2025, který by měl postupně zrychlit na 1,1 % v roce 2026 a na 1,3 % v roce 2027. Tento výhled však může být významně ovlivněn obchodními vztahy mezi EU a USA, zejména s ohledem na blížící se deadline pro celní dohodu 9. července. V případě zavedení 20% plošných cel by mohlo dojít ke kumulativnímu poklesu HDP v letech 2025-2027 o přibližně jeden procentní bod.

Guvernérka Christine Lagarde zdůraznila, že ECB je v současnosti spokojená s nastavením sazeb a bude postupovat opatrně a rozhodně se „nikam nepožene“. Bude i nadále rozhodovat o sazbách na základě aktuálních ekonomických údajů. I když je zde určitý prostor pro další jemné ladění sazeb, způsob komunikace ECB naznačuje spíše jejich stabilitu v nejbližších měsících. Ke konci roku však trhy stále vidí možnost posledního snížení sazeb, zejména pokud by došlo k negativnímu vývoji v oblasti ekonomického růstu nebo obchodních vztahů s USA.

Evropská komise včera zveřejnila konvergenční zprávu, která potvrzuje, že Bulharsko splňuje všechna čtyři kritéria – cenovou stabilitu, dlouhodobé úrokové sazby, udržitelnost veřejných financí a stabilitu měnového kurzu –pro zavedení eura od 1. ledna příštího roku. Rozšíření eurozóny na 21 zemí nyní musí schválit prezidenti a premiéři členských států EU a následně Rada EU. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila euro za „hmatatelný symbol evropské síly a jednoty“ a zdůraznila, že díky euru se bulharská ekonomika posílí prostřednictvím většího obchodu s partnery v eurozóně, přílivu zahraničních investic a vytvoření kvalitních pracovních míst.

Splnění konvergenčních kritérií

Bulharsko úspěšně splnilo všechna čtyři konvergenční kritéria, která Brusel při posuzování připravenosti na přijetí společné měny používá. Týkají se stavu veřejných financí (schodek nesmí překročit 3 % HDP a míra zadlužení 60 % HDP), úrokových sazeb, cenové stability (průměrná míra inflace nesmí překračovat o více než 1,5 procentního bodu míru inflace tří nejlepších členských států) a stability směnného kurzu. Pozitivní hodnocení potvrzuje pokrok země po letech reforem a sbližování s evropskými partnery.

Proces schvalování a harmonogram

Ministři financí členských zemí by se vstupem Bulharska do eurozóny mohli zabývat již 19. a 20. června, následně by téma projednali unijní lídři na červnovém summitu EU. Členské státy eurozóny a Bulharsko pak musejí jednomyslně stanovit směnný kurz pro přepočet bulharské měny na euro, což se očekává koncem června. Finální schválení by mělo proběhnout v Evropském parlamentu 8. července a u ministrů financí EU, kde stačí souhlas kvalifikované většiny.

Nejednotný názor veřejnosti a ekonomické dopady

Přestože vláda krok podporuje, mezi bulharskou veřejností nepanuje shoda – podle květnového průzkumu Eurobarometru nesouhlasí s přijetím eura 50 % Bulharů. Mnozí se obávají zdražování, podobně jako se stalo v Chorvatsku po přechodu k euru v roce 2023. Část ekonomů však tvrdí, že Bulharsko, jehož měna je již dlouho navázaná na euro, by přilákalo více zahraničních investic a zlepšilo by se hodnocení jeho úvěrové spolehlivosti, což by mohlo zlevnit obsluhu státního dluhu. Euro nyní používá zhruba 347 milionů Evropanů ve 20 zemích.

Minulý týden ve čtvrtek byly zveřejněny Minutes ze zasedání Fedu před třemi týdny. Vybírám hlavní body:

Účastníci se shodli, že nejistota ohledně ekonomického výhledu se dále zvýšila, což činí vhodným zaujmout opatrný přístup, dokud se jasně neprojeví čisté ekonomické dopady různých změn vládních politik.

Nejistota je klíčová: Významné nejistoty také obklopovaly změny ve fiskálních, regulačních a imigračních politikách a jejich ekonomické dopady. Účastníci shledali, že nejistota ohledně jejich ekonomických výhledů je neobvykle vysoká.

Rozdělení ohledně inflace: Někteří účastníci posoudili, že cla na mezistupňové zboží by mohla přispět k trvalejšímu nárůstu inflace. Několik účastníků poznamenalo, že narušení dodavatelských řetězců způsobená clem by také mohla mít trvalé účinky na inflaci, což připomíná podobné efekty během pandemie. Někteří účastníci zdůraznili faktory, které by mohly pomoci zmírnit rozsah a trvalost potenciálních nárůstů inflace, jako jsou snížení tarifních cel z probíhajících obchodních jednání, menší tolerance domácností k nárůstům cen, oslabení ekonomiky, snížené tlaky na inflaci v oblasti bydlení z důvodu nižší imigrace nebo touha některých firem zvýšit podíl na trhu spíše než zvyšovat ceny na položky, které nejsou ovlivněny clem.

Obavy z růstu: Očekávalo se, že trh práce se výrazně oslabí, přičemž prognóza míry nezaměstnanosti se má dostat nad odhad přirozené míry do konce tohoto roku a zůstat nad přirozenou mírou až do roku 2027.

A nakonec, toto strašení: Někteří účastníci komentovali změnu od typického vzoru korelací napříč cenami aktiv během první poloviny dubna, kdy dlouhodobé výnosy státních dluhopisů rostly a dolar oslaboval, přestože ceny akcií a dalších rizikových aktiv klesaly. Tito účastníci poznamenali, že trvalá změna v těchto korelacích nebo oslabení vnímaného statusu bezpečného přístavu amerických aktiv by mohlo mít dlouhotrvající důsledky pro ekonomiku.

Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagarde nedávno představila vizi eura jako potenciální protiváhy k americkému dolaru v globálním měnovém systému. Podle její analýzy by se euro mohlo stát významnou alternativou k dolaru jako standardní měna pro mezinárodní obchod, což by přineslo značné výhody pro dvacetičlenný blok EU. Pro dosažení tohoto cíle však Lagarde zdůraznila tři klíčové podmínky: posílení finanční integrace eurozóny, zvýšení bezpečnosti a řešení geopolitických výzev.

Toto prohlášení přichází v době, kdy bývalý a potenciálně budoucí prezident USA Donald Trump prosazuje agresivní ekonomickou politiku, která zahrnuje významné celní opatření. Trump zavedl 10% univerzální clo na dovoz z téměř všech obchodních partnerů USA, přičemž vyšší sazby platí pro země s výrazným obchodním přebytkem s USA. Konkrétně vůči EU je plánováno 50% reciproční clo, které má začít platit od 1. června 2025.

Lagarde poukazuje na to, že nevyzpytatelná americká politika vytváří příležitost pro posílení role eura. Současný globální ekonomický řád, který je silně vázán na americký dolar, se podle ní „tříští“, což otevírá prostor pro euro. Posílení mezinárodní role eura by mohlo vést ke snížení nákladů na půjčky pro členské státy EU a ochránit blok před výkyvy směnných kurzů.

Současná situace na měnových trzích ukazuje, že americký dolar je nadhodnocený, což není způsobeno slabostí eura, ale spíše přísnými globálními finančními podmínkami a silným vlivem americké měnové politiky. Internacionalizaci eura však stále brzdí ekonomická heterogenita eurozóny a absence suverénního subjektu, který by za ní stál.

V dubnu 2025 došlo ve Spojených státech k nečekanému zpomalení inflace, když meziroční míra inflace klesla na 2,3 %, což je nejnižší hodnota od února 2021 a přibližuje se 2% cílové hodnotě Fedu.

Dubnový vývoj tak potvrzuje klesající trend inflace z předchozích měsíců, kdy jsme mohli pozorovat postupný pokles z lednových 3 % přes únorových 2,8 % až po březnových 2,4 %. Tento vývoj překvapil ekonomy, kteří očekávali mírně vyšší hodnotu. Zpomalení inflace bylo způsobeno především poklesem cen potravin a energií, zatímco jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií, zůstala stabilní na úrovni 2,8 % meziročně a 0,2 % meziměsíčně, což bylo rovněž mírně pod prognózou.

Významným faktorem ovlivňujícím celkovou míru inflace zůstávají náklady na bydlení, které v dubnu vzrostly o 0,3 % a za posledních 12 měsíců o celých 4 %. Tento segment představuje více než tři čtvrtiny celkové roční míry inflace, což odráží jeho důležitost v rozpočtech amerických domácností.

V oblasti energií došlo k zajímavému vývoji – zatímco celkový energetický index meziročně poklesl o 3,7 %, především díky snížení cen benzínu o 11,8 % a topného oleje o 9,6 %, ceny elektřiny vzrostly o 3,6 % a zemní plyn dokonce o výrazných 15,7 %.

V oblasti spotřebního zboží a potravin můžeme pozorovat smíšené trendy. Index potravin v dubnu poklesl o 0,1 %, přičemž potraviny konzumované doma zaznamenaly pokles o 0,4 %, zatímco stravování mimo domov zdražilo o 0,4 %. Za zmínku stojí především výrazný pokles cen vajec o 12,7 % v dubnu, který přispěl k celkovému snížení cen potravin. I přes tyto měsíční poklesy však potraviny v meziročním srovnání zdražily o 2,8 %, zejména v kategoriích masa, drůbeže, ryb a vajec,

Budoucí vývoj bude záviset na několika faktorech, včetně výsledků obchodních jednání, vývoje cen komodit a reakce spotřebitelů na měnící se ekonomické podmínky. Pokud se podaří udržet inflaci v blízkosti 2% cíle Fedu, mohl by to být pozitivní signál pro dlouhodobou ekonomickou stabilitu. Fed bude pečlivě sledovat další ekonomické ukazatele, aby mohl adekvátně reagovat na případné změny v inflaci a celkovém hospodářském vývoji.

P. S.

Ratingová agentura Moody’s snížila v pátek rating USA z Aaa na Aa1.