Archiv autora: Jan Dvořák

V minulém týdnu byla zveřejněna prosincová míra inflace, která dosáhla 6,6 %. Zvýšení míry inflace bylo očekáváno a dále se očekává pokračování růstu. Prosincová míra inflace je o jeden procentní bod rychlejší, než očekávala podzimní prognóza ČNB.

Před měsícem se mluvilo o 7% inflaci v lednu, nyní se otevřeně mluví o lednových 9 procentech. K míře inflace se 12. ledna na vlogu ČNB vyjádřil její guvernér Jiří Rusnok. Ke shlédnutí je zde: https://www.youtube.com/watch?v=Mrn5iX922aQ&ab_channel=%C4%8Cesk%C3%A1n%C3%A1rodn%C3%ADbanka

 

Přímo ČNB považuje za nejdůležitější tyto věty:

 

„Číslo za prosinec je na úrovni 6,6 %. Bohužel ten náraz bude ještě citelnější v prvních měsících tohoto roku, respektive v těch údajích za leden, únor a březen, kdy do indexu výrazně promluví ceny energií.“

 

„Odhadujeme, že by se inflace v měsících 1. čtvrtletí tohoto začínajícího roku mohla blížit k 9 %, může je ale i překročit.“

 

„Koncem tohoto roku bychom se měli už vracet k našemu tolerančnímu pásmu a začátkem příštího roku pak ke 2 %.“

 

„Dlouhodobý přínos stabilní cenové úrovně daleko překonává krátkodobé náklady aktuálního zvyšování úrokových sazeb.“

 

Navíc Petr Král, ředitel sekce měnové, se ve svém komentáři k míře inflace vyjádřil k 10% inflaci natvrdo, cituji: „Nelze tak úplně vyloučit, že inflace bude zkraje letošního roku po několik měsíců dosahovat dvouciferných hodnot“.

 

J. Rusnok také označil stávající zvýšenou inflaci za epizodu. Doufejme, že má pravdu. Se zvýšením úrokových sazeb můžeme počítat s pravděpodobností 99,99999999%

 

 

 

Česká koruna pokračuje ve svém posilování. V současné době se již pohybuje na devítiletých maximech. Nyní se blíží hodnotě 24,5 korun za euro. Tahounem růstu je zvyšování úrokových sazeb prováděné ČNB, resp. výše reálných úrokových sazeb (úroky centrálních bank – inflace).

 

Dobrou zprávou je, že posilování české koruny tlačí inflaci směrem dolů (dochází ke snižování cen importovaného zboží). Naopak, z pohledu samotné ČNB platí, že díky přepočtu kurzu u držených zahraničních akiv, vzniká účetně ztráta.

 

Až skončí 1. čtvrtletí, na hospodaření České národní banky se podíváme podrobněji. Klíčový bude pohyb kurzu koruny do té doby a rozhodující bude kurz dosažený 31. 3. 2022.

 

 

Na svém posledním středečním zasedání zvýšila dvoutýdenní reposazbu o 1 procentní bod na 3,75 %. Spolu s ním ve stejné úrovni zároveň zvýšila diskontní a repo sazby. Zvýšení úrokových sazeb z 0,25 % na 3,75 % trvalo půl roku.

Hlasovací poměr byl stejný jako při minulých třech zasedáních, poměr 5:2 ve prospěch jejich zvýšení. Snaží se, aby inflace přestala růst – čím výše, tím hůře a bankovní rada si je toho velmi dobře vědoma. Alespoň ještě jedno zvýšení úrokových sazeb.

 

V této situaci ČNB raději zvýší úrokové sazby více než by bylo nezbytné, aby se vyvarovala jakémukoliv, byť malému nedosažení potřebné úrovně. J. Rusnok zmínil úroveň výrazně nad čtyřmi procenty. Lze to vysvětlit tak, že jako minimální úroveň vidí 4,50 %. Třetího února uvidíme.

 

 

Minulý týden byla ve Spojených státech oznámena listopadová meziroční inflace ve výši 6,8 %, což je proti říjnovým 6,2 % výrazné zrychlení a dostala se na nejvyšší úroveň od roku 1982. Fed se rozhodl reagovat. Musí ale dodržovat časovou souslednost.

 

V kroku jedna musí ukončit kvantitativní uvolňování. To bude ukončené v březnu, o němž se uvažovalo jako možném cílovém měsíci v případě zrychlení ukončení QE.   Teprve poté nastane krok 2.

 

Musí začít tím, že o zvyšování úrokových sazeb začne intenzivněji mluvit, aby neprovedl něco neočekávaného. To je přesně to, co udělal. Před měsícem a půl Fed zmiňoval, že během příštího roku dojde k jednomu zvýšení úrokových sazeb, trhy počítaly s trojím zvýšením. Fed jim dal za pravdu.

 

Oznámil, že vzhledem ke zvýšení očekávané míry inflace pro rok 2022 z 2,3 % na 2,7 % zpřísní měnovou  politiku. V letech 2022 i 2023 lze očekávat trojí zvýšení úrokových sazeb. Trhy předpokládají první zvýšení již v dubnu, dávají tomu pravděpodobnost 90 %. Zároveň pracují s tím, že každé zvýšení bude o 25 bazických bodů. Za dva roky tedy o 1,5 procentního bodu. ČNB zvládla 2,0 procentního bodu za dva měsíce.

 

Dále Fed zdůraznil, že udělá, co bude potřeba, J. Powell použil výraz „policy flexibility“. Na druhou stranu obratem dodal, že každé zvýšení úrokových sazeb bude muset mít silné důkazy, že je nezbytné.

 

Uvidíme na jaře.

 

P.S.

Odpoledne zasedá Bankovní rada ČNB a ta zvýší úrokové sazby téměr jistě. Otázkou je pouze o kolik.

 

 

V posledních článcích jsme s věnovali inflaci v České republice a eurozóně, nyní jsou na řadě Spojené státy, jejich inflace byla zveřejněna v pátek. Ještě, než se jim budeme věnovat – v pátek uveřejněná meziroční inflace v České republice dosáhla 6,0 %.

 

Ve Spojených státech došlo ke zrychlení inflace z 6,2 % na 6,8 %. Je o desetinu procenta nad očekávanou hodnotou a dostala se na nejvyšší úroveň od roku 1982. Zajímavé je, že aby se dostala na úroveň roku 1981, musela by se zvýšit téměř na dvojnásobek. Dvanáctiměsíční vývoj je následující:

 

Inflace je tažena cenami energií, automobilů, potravin a nákladů na bydlení. Fed zasedá příští úterý a středu a jistě se jí bude pečlivě věnovat. Snižování kvantitativního uvolňování bude téměř jistě zrychleno.

 

Fed se výrazným způsobem bojí stagflace. Naposledy byla ve Spojených státech ve druhé polovině 70. let a byla doprovázena velkým růstem cen drahých kovů.

 

 

 

Aktuální meziroční míra inflace v eurozóně dosáhla 4,9 procenta. Jedná se o historické maximum od vzniku eura v roce 1999. Odhady analytiků byly opět překonány, činily 4,5 %. Cílová inflace ECB je shodná s cílovou inflací ČNB nebo Fedu, jedná se o 2,0 %.

 

Zvýšení úrokových sazeb v nejbližší době ECB neplánuje a zatím nemá důvod. Je to díky tomu, že nepracuje s okamžitou mírou inflace, ale s jejím dlouhodobým průměrem. I když neoznámila přesně, o kolik let se jedná, vzhledem k vývoji v minulých letech, vzdálenost inflace od 2% cíle je výrazně menší, nežli kolik ukazuje její aktuální velikost.

 

Ch. Lagarde je přesvědčena, že inflace je přechodná a že se v příštím roce začne snižovat. Zajímavé bude prosincové zasedání, na kterém má ECB projednávat (ne)pokračování nouzového pandemického programu nákupů dluhopisů. Stejně jako Fed by ECB začala se zpomalováním kvantitativního uvolňování a zvyšování úrokových sazeb bude až krok dva.

 

Zajímavé je, že minulý rok guvernér Fedu J. Powell oznámil, že lidé nechápou správným způsobem slovo „temporary“, tedy dočasná, a proto ho Fed přestává používat.

 

Za stávající situace je vysoká pravděpodobnost silné korelace mezi inflací v eurozóně a ve Spojených státech. Bodou se vyvíjet stejným směrem, i když s malým zpožděním. Tahounem růstu byly Spojené státy, kdo bude tahounem poklesu se uvidí a další vývoj bude zajímavé sledovat.

 

Poptávka po stříbru ve Spojených státech roste, výsledkem je zvyšování jeho dovozu. Za období leden – červenec bylo v loňském roce dovezeno 126 milionů uncí, v loňském roce dovoz činil 118 milionů uncí.  Rozdíl 6 milionů uncí. Přepočteno na tuny stoupl z 3677 na 3920 a zohledněním cenového vývoje stříbra se dovoz zvýšil z 2,2 miliardy na 3,4 miliardy dolarů.

 

První dvě země, exportující stříbro do Spojených států a zajišťující více než polovinu dovozu, nepřekvapí. Třetí Švýcarsko není těžař, jde o klasické dosud existující finanční centrum.

 

Předpokládám, že Polsko na čtvrtém místě řadu z vás překvapí. Jedná se o stříbro těžené společností KGHM zaměřenou na těžbu mědi. Těžba stříbra představuje 4,5 % celkové těžby (měřeno v tunách), zbylých 95,5 % tvoří měď. Vývoj ceny mědi má na ziskovost těžby mnohem větší vliv než vývoj ceny stříbra.

 

P. S.

Noví exportéři do Spojených států označení na grafu nejsou důvodem k publikování, objem a čtveřice prvních států mi přijde jako zajímavější informace.

 

 

Šéf Fedu J. Powell oznámil zpomalování QE, to není nic mimořádného, překvapení by bylo, kdyby to Fed neudělal. Současná výše je 120 miliard měsíčně a bylo oznámeno první snížení o 15 miliard v listopadu a stejný objem v prosinci. Při dodržení tohoto tempa i nadále bude QE ukončeno v červnu příštího roku.

 

Fed mluví i o tom, že může zrychlit stažené QE na nulu, proto zatím oznámil měsíční objem pouze pro listopad a prosinec. Kryje si záda, kdyby bylo potřeba udělat něco jiného, aby částka lišící se o 15 miliard nebyl šok, že nedodržuje, co slíbil.

 

Při nesnižující se inflaci by tento krok oznámil jako náhradu za zvýšení úrokových sazeb. Odhadovaná dočasnost zvýšené inflace se stále prodlužuje. Se zvýšením úroku v příštím roce trhy počítají. Stav odpovídá jejich dvojímu zvýšení, vždy o 0,25 procenta. Zvyšování úrokových sazeb bude pravděpodobně navazovat na vynulování objemu QE, vychází to jednou na třetí a jednou na čtvrté čtvrtletí.

 

Ve srovnání s minulými informacemi k ničemu mimořádnému nedošlo.

 

 

Šéf Fedu J. Powell měl v pátek projev věnovaný budoucím krokům Fedu. Potvrdil zpomalování kvantitativního uvolňování, o kterém Fed mluvil delší dobu. Prioritou Fedu bylo (trhy tím nebyly překvapeny), že Fed provede něco neočekávaného. To by byl jeden z nejhorších efektů. Posun o měsíc nebo dva není rozhodující. Výjimkou jsou záchranné operace typu kroků v březnu minulého roku. Ty jsou oznamovány i mimo zasedání Fedu.

 

 

Až se bude blížit, budeme svědky stejného zveřejňování úvah jako v případě zpomalení kvantitativního uvolňování. Jestliže mluví o příštím roce, lze to opravdu očekávat. Jistě bude používat stejnou metodu.

 

Podle něj se míra nezaměstnanosti, i když se snižuje, stále nevrátila zpět na požadovanou úroveň a Fed by měl být trpělivý, než k tomu dojde. Podle něj je velmi pravděpodobné, že nezaměstnanost se na tuto úroveň dostane během příštího roku. Tedy pokud se obnoví dříve téměř bezchybné dodavatelsko-odběratelské vztahy.

 

Míra inflace, která měla být zvýšena dočasně, a to pouze v jednotkách měsíců, bude zvýšena i během příštího roku. Pokud by její zvýšení bylo trvalejšího rázu, Fed bude nucen zasáhnout. Pravděpodobnost prvního zvýšení úrokových sazeb již v příštím roce je na vysoké úrovni. Mluví o ní polovina členů vedení Fedu.

 

Fed bude  nucen řešit dva mandáty  částečně mířící proti době – míru nezaměstnanosti a míru inflace.  Nezbyde mu nic jiného, než najít kompromis. Ať vyjde jakýkoliv, měl  by pomoci cenám drahých kovů.