Archiv autora: Jan Dvořák

ECB patří k centrálním bankám, které se o zpřísnění měnové politiky rozhodují nejdéle. Důvodem je velký rozdíl mezi makroekonomickými údaji různých zemí eurozóny. Dosud hledala zlatou střední cestu, silnější pozici získávají jestřábi.

 

Je to teprve měsíc a půl, co ECB v polovině dubna potvrdila, že by kvantitativní uvolňování ráda zastavila ve třetím čtvrtletí. Definitivní potvrzení je očekáváno na jednání guvernérů 9. června. O úrokových sazbách nemluvila.

 

O dva týdny později, na přelomu dubna a května ECB začala mluvit o tom, že bude možná zvyšovat úrokové sazby (naposledy je zvýšila v roce 2011). První krok byl, že možná již v létě. Průměrná inflace v eurozóně ve výši 7,4 % je donutila změnit názor ještě více. V pondělí Ch. Lagarde oznámila, že úrokové sazby by byly zvýšeny dvakrát po sobě. Nejen v létě, ale navíc následně v září (pokaždé samozřejmě o oblíbených 0,25 %), čímž by ECB zvýšila úrokovou sazbu na nulu.

 

Minimálně tři guvernéři centrálních bank eurozóny by zvýšili úrokové sazby ještě více. Oznámili to guvernéři centrálních bank Rakouska, Nizozemska a Lotyšska. Není to překvapivé. Všechny tři pobaltské země jsou 3 země eurozóny s největší inflací a Nizozemsko je čtvrté. Rakouská inflace je pod průměrem.

 

Počet holubů, kterým se to zdá přehnané, je stále dost. Zdá se, že zvýšení celkem o 0,50 % je pro některé takříkajíc na hraně. Uvidíme, co nám řeknou za dva týdny.

 

 

V Japonsku byl v dubnu dodržen trend zvyšování míry inflace. Oznámená inflace ve výši 2,1 % po započtení čerstvých potravin činí 2,5 %. To představuje zdvojnásobení březnové.  V obou případech se jedná o sedmileté maximum. Pokud bude sedmileté maximu dosahující 3,7 % překonáno, ihned se jedná o maximum třicetileté.

Inflace je „překvapivě“ tažena podobnými položkami jako u nás. Elektrická energie o 21 %, plyn pro domácnosti 17,5 %. Potraviny nyní mají 4% inflaci, roční růst cen čerstvých potravin dosahuje 12,2 %. Inflaci brzdí cenová válka komunikačních služeb, ve srovnání s loňským rokem je zde pokles o 10,9 %.

 

Meziroční zvýšení velkoobchodních cen je na 10 %, což představuje čtyřicetileté maximum. A to i přes dotace obchodníků s benzínem a naftou.

 

Bank of Japan tvrdí, že zvýšení inflace je dočasné. Před rokem totéž tvrdila ČNB, ECB nebo Fed. Mimochodem, inflační cíl Bank of Japan je stejný jako všude jinde a činí 2 %. O zpřísnění měnové politiky BoJ zatím neuvažuje a není se čemu divit.

 

 

Ve čtvrtek jsme se věnovali zvýšení úrokových sazeb Fedem a slíbili, že se budeme věnovat i zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou.

 

Minulý čtvrtek proběhlo zasedání Bankovní rady ČNB, která všechny úrokové sazby (2T repo, diskontní a lombardní) zvýšila o 0,75 %. Stejně jako od podzimu loňského roku pro zvýšení úrokových sazeb hlasovalo 5 členů Bankovní tady a 2 členové je nechtěli zvyšovat.

Jedním z důvodů je oficiálně oznámené očekávání „téměř“ 15 % inflace v polovině roku a letošní inflaci ve výši 13 %. Výše inflace vyznívá ještě více při porovnání s inflací v rámci zemí OECD.

 

Ve svém čtvrtečním prohlášení bankovní rada již po několikáté za sebou uvedla, že se bojí ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a že další zvýšení úrokových sazeb je možné. Ztráta ukotvenosti inflace, resp. očekávání její udržení se nad cílovými 2 % i v roce 2024, či dokonce i v dalších letech, by vedlo k posunu v chování společností i spotřebitelů.

 

Cituji:

Se základním scénářem jarní prognózy je konzistentní další strmý nárůst tržních úrokových sazeb do poloviny tohoto roku následovaný jejich postupným poklesem od letošního podzimu. V základním scénáři centrální banka nastavuje úrokové sazby za účelem plnění 2% cíle na standardním horizontu měnové politiky jednoho roku až roku a půl, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2023…. Kurz koruny k euru ve druhém čtvrtletí zpevní k 24 korunám za euro v důsledku rozšíření úrokového diferenciálu vůči eurozóně. V příštím roce se dle prognózy bude pohybovat v širším intervalu mírně nad touto hodnotou.

 

Ve scénáři se vzdálenějším horizontem měnové politiky je trajektorie tržních úrokových sazeb oproti základnímu scénáři zejména v letošním roce nižší, přičemž sazby vystoupají na necelých 6 %. Kurz koruny je v důsledku podstatně méně rozšířeného úrokového diferenciálu slabší než v základním scénáři. Nižší úrokové sazby a slabší kurz vedou k vyšší inflaci. Inflace ale i v této simulaci klesne v příštím roce na jednociferné hodnoty, i když návrat k 2% cíli se odkládá až do roku 2024.

 

Dodáváme, že podle pátečních informací bude guvernérem ČNB jmenován člen Bankovní rady A. Michl. Je jedním z neoficiální čtveřice kandidátů, avšak jeho jmenování by bylo překvapením, nejvíce se hovořilo o V. Dlouhém.

 

 

Fed včera podle všech očekávání zvýšil úrokové sazby o 0,50 %, hlasování bylo jednomyslné. Cílem je boj proti inflaci, která ve Spojených státech dosahuje 8,5 %, což představuje maximum od roku 1981. Zvýšení o 0,50 % je pro Fed neobvykle rychlé, jedná se o rekordní rychlost tohoto tisíciletí. Zvyšování úroků bude jistě pokračovat, téměř jistě touto rychlostí. O ještě rychlejším zvýšení Fed zatím neuvažuje a menší zvýšení by nemělo efekt.

 

Inflaci bude Fed pečlivě sledovat i nadále, jejích rizik si je velmi dobře vědom a očekává její pokračování. Ukazuje to i jeho ochota ve zvyšování úrokových sazeb pokračovat. Zatím nejpravděpodobněji vypadá zvýšení do konce roku o dalších 1,50 %.

 

Mimo to Fed upřesnil snižování vlastní rozvahy. Začne červnovou částkou 47,5 miliardy dolarů měsíčně a ta bude postupně zvyšována na podzimních cílových 95 miliard dolarů měsíčně.

 

K tomu všemu stojí Fed před těžko dosažitelným cílem – snížit inflaci a nespustit recesi. Od druhé světové války po každém zvyšování úrokových sazeb následovala recese, s výjimkou roku 1995. J. Powell si věří, tak schválně, jak to dopadne.

 

Ceny zlata i stříbra reagovaly růstem.

 

P. S.

Dnes úrokové sazby zvýšila i ČNB, budeme se tomu detailněji věnovat v pondělním článku

 

 

Inflaci je od léta loňského roku věnována mimořádná pozornost, samozřejmě i z našeho pohledu. Nejvíce se věnujeme inflaci v České republice, eurozóně a Spojených státech. Dnes se nebudeme věnovat inflaci v celé eurozóně, ale pouze v Německu. Proč?

 

Loňská prosincová inflace byla rekordní od roku 1992. Odhad dubnové činí 7,4 %. Během pár měsíců se posunula o 11 let a dosáhla více, než čtyřicetiletého maxima. Zbývají pouze 0,4 % a bude dosaženo sedmdesátiletého maxima. Nejedná se o chybu, opravdu se stávající inflace inflaci z roku 1952 rychle přibližuje, graf mluví za vše.

 

Když se použije míra inflace spočítaná metodikou EU (HCIP), dosahuje německá inflace 7,8 % a sedmdesátileté maximum již bylo dosaženo.

 

Skutečnost, že na počátku 80. let patřilo Německo mezi země s nízkou mírou inflace, je dána hlavním úkolem Bundesbanky – zabránění inflaci. Po zkušenosti z doby před 100 lety se není čemu divit. I proto Bundesbanka je v rámci ECB leaderem mezi jestřáby.

 

 

 

V pátek prosákla informace o jednání guvernérů ECB. Ch. Lagarde víceméně nařídila ostatním, aby se po nějakou dobu zdrželi kritických komentářů k březnovému jednání vedení ECB a přijatým rozhodnutím. Pokud by to udělali, že by se nevyjádřili úplně přesně.

 

Při nástupu do funkce na podzim 2019 si jako jeden z hlavních úkolů stanovila sjednocení názorů členů vedení ECB. To se jí dosud nepodařilo, rozdělení na holubice a jestřáby zůstalo. V posledních měsících díky rychle rostoucí inflaci pozice jestřábů tlačících na úplné rychlé zastavení QE a zvyšování úrokových sazeb posiluje.

 

Obvyklým dnem zasedání guvernérů ECB je čtvrtek. Ch. Lagarde víceméně přikázala guvernérům, že svůj názor mohou vyjadřovat nejdříve v pondělí. Aby vyjádření ECB nezapadlo a hlavním tématem se nestaly „osobní“ názory guvernérů. Nejvíce se obvykle vyjadřují ti, kteří by podnikli radikálnější kroky, nežli které byly schváleny. Zároveň guvernéři nemají komentovat interní diskusi.

 

Co to znamená? Po čtvrtečním zasedání guvernérů ECB může být pondělí zajímavější než čtvrtek, tedy pokud časem neopadne pozornost. Mimochodem, v případě Fedu zveřejňujícím informace ve středu platí pravidlo dne a půl. K vyjádření jiných, kromě J. Powella, tedy dojde ještě v tom samém týdnu.

 

 

V uplynulých třech dnech byly oznámeny tři významné míry inflace. V pondělí jsme psali o tom, že české ministerstvo financí zvýšilo minulý týden odhad letošní inflace na 12,3 %. Hned v pondělí to bylo potvrzeno, březnová meziroční míra inflace dosáhla 12,7 %, což představuje maximum od jara 1998 (únorová činila 11,1 %).

Kromě samotné míry inflace je na  grafu zajímavé i levá osa. Nyní končí na 15 %, před několika měsíci byla na 10% úrovni. Tahouny byly ceny pohonných hmot, elektřiny, plynu či dopravy a vybraných druhů potravin. Je možné, že ke změně pravé osy dojde, inflace nad 15 % není nemožná, vždyť i J. Rusnok mluvil o možné 14 % inflaci. Česká národní banka bude ve zvyšování úrokových sazeb pokračovat.

 

V úterý byla oznámena inflace ve Spojených státech, která vzrostla z únorových 7,9 % na 8,5 %, což představuje maximum od roku 1982. Inflace se Spojených státech má stejné tahouny jako u nás. Jedná se o energii, dopravu a potraviny. Fed jistě bude ve zvyšování úrokových sazeb pokračovat. Zvýšení o oblíbených 0,25 % je méně pravděpodobné, nežli rychlejší zvýšení.

 

Ve středu oznámená inflace ve Velké Británii dosáhla 7,0 %, což je maximum od roku 1992. Také zde jsou tahouny inflace stejné položky a i zde se počítá se zvyšováním úrokových sazeb.

 

Inflace poroste i nadále, včetně eurozóny, kde byla oznámena již dříve a kde dosahuje 7,5 %.

 

Ministerstvo financí vydalo v pátek novou prognózu makroekonomického vývoje.  Inflace poroste, ekonomika ne. Růst HDP snížilo z 3,1 % na 1,2 % (snížení o tři pětiny) a inflaci naopak z 8,5 % zvýšilo na 12,3 % (tedy téměř o polovinu).  Když inflace bude taková, neměla by zapomenout na další zvýšení úrokových sazeb. Tato dvě čísla budou základem pro novelu letošního státního rozpočtu a startovacími ukazateli v přípravě rozpočtu pro rok 2023. Po jejich zohlednění je v roce 2023 očekáván růst HDP o 3,1 % a průměrná inflace 4,4 %.

 

Zároveň však ministerstvo přiznává, že tuto variantu vidí jako optimistickou. Jinak by nenapsali:

„Predikce je zatížena množstvím rizik, která v úhrnu považujeme za výrazně vychýlená směrem dolů. Hlavním rizikem je další vývoj války na Ukrajině. Případný výpadek dodávek komodit, jichž jsou Rusko a Ukrajina významnými exportéry, by přitom negativní ekonomické dopady války značně prohloubil. Podstatnými riziky jsou také pokračující problémy v globálních dodavatelských řetězcích, vyšší a déle trvající inflační tlaky, stejně jako vznik a šíření nových mutací koronaviru, proti nimž by dostupné vakcíny nebo prodělané onemocnění poskytovaly jen malou ochranu.“

 

Lepší prognózu pro příští rok nedají, horší pravděpodobně ano. ČNB vydá novou prognózu za měsíc. Snad nebude inflace ještě vyšší a růst HDP ještě nižší. Ale možné je všechno… včetně stagflace.

 

 

Na včerejším zasedání Fed po čtyřech letech poprvé zvýšil úrokové sazby, konkrétně o 0,25 %. Nikoho tím nepřekvapil, jednalo se o očekávaný krok. Hlavní změnou je rychlost letošního zvyšování. Dosud se očekávalo zvyšování v březnu, červnu, září a prosinci. Fed však naznačil, že může zvyšovat úrokové sazby na každém svém zasedání. Místo zbývajících 3 zvýšení by došlo ke zvýšení úrokových sazeb 6x. Tento krok nebyl investory vůbec očekáván.

 

Hlasování bylo 8:1, prezident Fedu v St. Louis James Bullard hlasoval pro zvýšení o 0,5 %. Toto hlasování odpovídalo jeho vyjadřování.

 

Tahounem zvyšování úrokových sazeb je neustále rostoucí inflace. Urychlení zvyšování úrokových sazeb znamená, že Fed očekává vyšší míru inflace, než o které se dosud mluvilo. Po oznámení rozhodnutí Fedu ceny zlata i stříbra reagovaly růstem.

 

 

 

K tomuto zvýšení došlo i za situace, kdy Fed oznámil zahájení stahování peněz z ekonomiky od května.

 

 

Počátkem týdne jsme se na komoditních trzích stali svědky nevídané situace. Londýnská burza LME zaměřená na obchodování s průmyslovými kovy v úterý ráno zastavila obchodování s niklem. Důvodem bylo zvýšení jeho ceny během pondělí a úterního rána o 250 %.

 

Zvýšení ceny nastalo díky silným ztrátám investorů, kteří očekávali pokles jeho ceny. Uzavírání short pozic za účelem nezvyšování ztráty vyvolalo skokové zvýšení poptávky v efektu sněhové koule.. Vývoj jeho ceny je názorně vidět zde:

 

Tento short sqeeze se netýkal jenom niklu, ale např. i hliníku nebo pšenice. Absolutně nejvíce se o něm mluvilo při významném zvýšení ceny ropy. Jejich ceny dosáhly mnohaletých maxim. Jednu z největších pozic drží majitel největší těžařské společnosti niklu na světě – společnosti Tsingshan Holding. Ztráta převyšuje 2 miliardy dolarů.

 

P.S.

Včera klesla cena ropy o 14 % na 111 dolarů za barel.  Kromě ropy a zemního plynu se vyplatí sledovat i další komodity.