Archiv autora: Jan Dvořák

V uplynulých třech dnech byly oznámeny tři významné míry inflace. V pondělí jsme psali o tom, že české ministerstvo financí zvýšilo minulý týden odhad letošní inflace na 12,3 %. Hned v pondělí to bylo potvrzeno, březnová meziroční míra inflace dosáhla 12,7 %, což představuje maximum od jara 1998 (únorová činila 11,1 %).

Kromě samotné míry inflace je na  grafu zajímavé i levá osa. Nyní končí na 15 %, před několika měsíci byla na 10% úrovni. Tahouny byly ceny pohonných hmot, elektřiny, plynu či dopravy a vybraných druhů potravin. Je možné, že ke změně pravé osy dojde, inflace nad 15 % není nemožná, vždyť i J. Rusnok mluvil o možné 14 % inflaci. Česká národní banka bude ve zvyšování úrokových sazeb pokračovat.

 

V úterý byla oznámena inflace ve Spojených státech, která vzrostla z únorových 7,9 % na 8,5 %, což představuje maximum od roku 1982. Inflace se Spojených státech má stejné tahouny jako u nás. Jedná se o energii, dopravu a potraviny. Fed jistě bude ve zvyšování úrokových sazeb pokračovat. Zvýšení o oblíbených 0,25 % je méně pravděpodobné, nežli rychlejší zvýšení.

 

Ve středu oznámená inflace ve Velké Británii dosáhla 7,0 %, což je maximum od roku 1992. Také zde jsou tahouny inflace stejné položky a i zde se počítá se zvyšováním úrokových sazeb.

 

Inflace poroste i nadále, včetně eurozóny, kde byla oznámena již dříve a kde dosahuje 7,5 %.

 

Ministerstvo financí vydalo v pátek novou prognózu makroekonomického vývoje.  Inflace poroste, ekonomika ne. Růst HDP snížilo z 3,1 % na 1,2 % (snížení o tři pětiny) a inflaci naopak z 8,5 % zvýšilo na 12,3 % (tedy téměř o polovinu).  Když inflace bude taková, neměla by zapomenout na další zvýšení úrokových sazeb. Tato dvě čísla budou základem pro novelu letošního státního rozpočtu a startovacími ukazateli v přípravě rozpočtu pro rok 2023. Po jejich zohlednění je v roce 2023 očekáván růst HDP o 3,1 % a průměrná inflace 4,4 %.

 

Zároveň však ministerstvo přiznává, že tuto variantu vidí jako optimistickou. Jinak by nenapsali:

„Predikce je zatížena množstvím rizik, která v úhrnu považujeme za výrazně vychýlená směrem dolů. Hlavním rizikem je další vývoj války na Ukrajině. Případný výpadek dodávek komodit, jichž jsou Rusko a Ukrajina významnými exportéry, by přitom negativní ekonomické dopady války značně prohloubil. Podstatnými riziky jsou také pokračující problémy v globálních dodavatelských řetězcích, vyšší a déle trvající inflační tlaky, stejně jako vznik a šíření nových mutací koronaviru, proti nimž by dostupné vakcíny nebo prodělané onemocnění poskytovaly jen malou ochranu.“

 

Lepší prognózu pro příští rok nedají, horší pravděpodobně ano. ČNB vydá novou prognózu za měsíc. Snad nebude inflace ještě vyšší a růst HDP ještě nižší. Ale možné je všechno… včetně stagflace.

 

 

Na včerejším zasedání Fed po čtyřech letech poprvé zvýšil úrokové sazby, konkrétně o 0,25 %. Nikoho tím nepřekvapil, jednalo se o očekávaný krok. Hlavní změnou je rychlost letošního zvyšování. Dosud se očekávalo zvyšování v březnu, červnu, září a prosinci. Fed však naznačil, že může zvyšovat úrokové sazby na každém svém zasedání. Místo zbývajících 3 zvýšení by došlo ke zvýšení úrokových sazeb 6x. Tento krok nebyl investory vůbec očekáván.

 

Hlasování bylo 8:1, prezident Fedu v St. Louis James Bullard hlasoval pro zvýšení o 0,5 %. Toto hlasování odpovídalo jeho vyjadřování.

 

Tahounem zvyšování úrokových sazeb je neustále rostoucí inflace. Urychlení zvyšování úrokových sazeb znamená, že Fed očekává vyšší míru inflace, než o které se dosud mluvilo. Po oznámení rozhodnutí Fedu ceny zlata i stříbra reagovaly růstem.

 

 

 

K tomuto zvýšení došlo i za situace, kdy Fed oznámil zahájení stahování peněz z ekonomiky od května.

 

 

Počátkem týdne jsme se na komoditních trzích stali svědky nevídané situace. Londýnská burza LME zaměřená na obchodování s průmyslovými kovy v úterý ráno zastavila obchodování s niklem. Důvodem bylo zvýšení jeho ceny během pondělí a úterního rána o 250 %.

 

Zvýšení ceny nastalo díky silným ztrátám investorů, kteří očekávali pokles jeho ceny. Uzavírání short pozic za účelem nezvyšování ztráty vyvolalo skokové zvýšení poptávky v efektu sněhové koule.. Vývoj jeho ceny je názorně vidět zde:

 

Tento short sqeeze se netýkal jenom niklu, ale např. i hliníku nebo pšenice. Absolutně nejvíce se o něm mluvilo při významném zvýšení ceny ropy. Jejich ceny dosáhly mnohaletých maxim. Jednu z největších pozic drží majitel největší těžařské společnosti niklu na světě – společnosti Tsingshan Holding. Ztráta převyšuje 2 miliardy dolarů.

 

P.S.

Včera klesla cena ropy o 14 % na 111 dolarů za barel.  Kromě ropy a zemního plynu se vyplatí sledovat i další komodity.

 

 

Podle vyjádření T. Holuba, člena Bankovní rady ČNB, lze ve druhém čtvrtletí očekávat až 11% inflaci. Cena ropy a dalších komodit zároveň přispěje ke zpomalení růstu. Nebojí se recese, ale zpomalení růstu ekonomiky. Výše očekávané inflace plynule roste, cena ropy se výrazně projeví.

 

Největším rizikem pokračování zvýšené inflace je vznikající očekávání, že zvýšená inflace bude existovat po delší dobu, že bude delší, než se vyjadřuje centrální banka apod. Proto o rizicích zvýšení očekávané inflace se oficiálně vyjadřuje i ČNB a vnímá to jako jeden z důvodů pokračujícího zvyšování úrokových sazeb. Na blížícím se zasedání Bankovní rady je možné zvýšení o 0,25 % – 0,50 %. Už tato výše by signalizovala, že ČNB zpomalení růstu bere v úvahu. Jinak by bylo reálné výraznější zvýšení.

 

Pohled na zvyšování úroků je jasný:

„Dokud tu máme desetiprocentní inflaci, nemohu dělat nic jiného. Ale neznamená to, že se sazbami půjdeme ještě brutálně nahoru, protože jsme už velkou část té cesty urazili. Teď se ukazuje, že bylo správné jít se sazbami rychle nahoru, a naše pozice je komfortnější než pozice řady jiných centrálních bank.“

 

Inflace poroste výše a déle. Nejen u nás, ale i v Evropské unii či Spojených státech. Drahé kovy budou reagovat.

 

 

Jsou to tři týdny, co ČNB prezentovala novou makroekonomickou prognózu. Pro leden očekávala inflaci 9,3 %, pro únor 9,7 % a pro březen 9,8 %. Týden pro vydání prognózy byla oznámena lednová inflace ve výši 9,9 %. – viz graf:

Evidentně opět podcenila vývoj, dosud se netrefila. Prosincová míra inflace 6,6 % byla o jeden procentní bod rychlejší, než očekávala podzimní prognóza ČNB. V prosinci prohlásila, cituji:

 

„Odhadujeme, že by se inflace v měsících 1. čtvrtletí tohoto začínajícího roku mohla blížit k 9 %, může je ale i překročit.“

 

„Koncem tohoto roku bychom se měli už vracet k našemu tolerančnímu pásmu a začátkem příštího roku pak ke 2 %.“

 

To je velmi špatná varianta, prognózy nevychází. Pravděpodobně i z tohoto důvodu ČNB v pátek vydala vlog a toto jsou vybrané body:

 

• 10% inflační hranice rychle padne, ne tedy zmiňovaných 9 %, ale 10 %
• Inflace by měla začít výrazněji klesat letos na podzim a k inflačnímu 2% cíli se může vrátit v prvním pololetí 2023 (ještě před měsícem prohlásila, že se této úrovni přiblíží již na počátku roku 2023). Už to pomalu začíná oddalovat. Jsem zvědav na časové vyjádření dosažení 2% míry inflace  po březnovém zasedání Bankovní rady.
• Naše inflace závisí i na chování Fedu
• Nejvíce jim vadí zvyšující se inflační očekávání. Sebenaplňující se očekávání zvýšeně inflace je velké riziko. –> lidé musí věřit, že inflace klesne, jinak ji sami zvýší

Celý vlog je k dispozic zde: https://www.youtube.com/watch?v=UruBdD5sPj0

 

Při lednovém zvýšení úrokových sazeb ČNB prohlásila, že o dalších krocích rozhodne lednová míra inflace. Když se nestane nic mimořádného, co by ČNB nečekala, mohla by s dalším zvyšováním úrokových sazeb vyčkat. Následující zasedání Bankovní rady je několik dní po oznámení únorové míry inflace. Jestli se nepovede ani odhad únorové míry inflace, pravděpodobnost dalšího zvýšení úrokových sazeb bude vysoká.

 

 

 

V USA došlo ke zrychlení inflace z 7,0 % na 7,5 %. Je o tři desetiny procenta nad očekávanou hodnotou a dostala se na nejvyšší úroveň od roku 1982. V roce 1982 se jednalo o inflaci v klesajícím trendu, nyní v růstovém. Dvanáctiměsíční vývoj je názorný.

 

Loňskými tahouny inflace byly energie, ceny automobilů, potravin a nákladů na bydlení. Nyní se přidaly zdravotnické služby. V posledních dvou kategoriích nedochází k okamžitému zastavení růstu. Pokud jednou začne, díky setrvačnosti působí plynuleji a déle než například vliv ceny ropy.

 

Ministryně financí (a minulá guvernérka Fedu) J. Yellen před 3 měsíci (při hodnotě 6,2 %) prohlásila, že inflace je sledována a že Fed jistě nedovolí, aby se zvýšila na úroveň ze 70. let minulého století. Nyní se již tímto způsobem nevyjadřuje. Fed začal brát míru inflace velmi vážně. První zvýšení úrokových sazeb na březnovém zasedání je téměř jisté. Dokonce se začíná mluvit o zvýšení o 0,5 %, to by bylo poprvé od roku 2000. A během letošního roku budou pravděpodobně následovat další.

 

P. S.

Stejně jako v České republice se prodlužuje očekávaná doba jejího trvání. Inflace v České republice je kapitola sama pro sebe, podívejte se na čtvrteční článek.

 

 

 

Prezident německé Bundesbanky Jens Weidmann z osobních důvodů na konci loňského roku po 10 letech odstoupil z funkce guvernéra Bundesbanky, a tedy i z Rady guvernérů ECB. V Radě ECB patřil do skupiny guvernérů (jestřábů), kteří nejvíce kritizovali stávající velmi uvolněnou měnovou politiku Evropské centrální banky a sám býval označován jako nejkonzervativnější z nich.

 

O tom, kým bude v čele Bundesbanky nahrazen, se vedly diskuse a týkaly se zejména tohoto, do jakého názorového proudu se zařadí nový prezident Bundesbanky. Zda bude stejný jestřáb, či zda se bude od J. Weidmanna odchylovat a přiblíží se většinovému názoru guvernérů ECB.

 

Nově jmenovaná Joachim Nagel má podobné názory jako Jens Weidmann a plynule na něj navazuje. Před několika dny oznámil, že německá inflace letos neklesne k cílovým 2 procentům, ale že výrazně přesáhne 4 procenta. Z tohoto důvodu vyzval, aby jednala a začala už letos zvedat základní úrokovou sazbu. Inflace v rámci zemí eurozóny je v současné době na 5% úrovni, ale ECB o zvýšení úrokových sazeb mluví pouze stylem „možná, když…“

 

Tlak Německa na zvýšení úrokových sazeb tedy neklesne. ČNB je začalo zvyšoval loni, z vyspělých zemí se připojila Bank of England a očekává se, že v březnu se přidá i americký Fed. Postoj ECB se více dozvíme v březnu.

 

 

ČNB dnes prezentovala novou makroekonomickou prognózu. Odhad letošní míry inflace zvýšila na 8,5 %.  V prvním pololetí by podle něj měla přesáhnout 9 procent. Před dvěma měsíci odhad pro rok 2022 činil 5,6 %. Děje se to, co ČNB neočekávala. Zvýšení odhadu během dvou měsíců o více než 2% mluví za vše. Doufejme, že nový odkad je přesnější. Výsledkem bylo zvýšení repo sazby o 75 bazických bodů na 4,5 %. Hlasování dopadlo jako obvykle poměrem 5:2.

 

 

Osobně tipuji, že se během prvního čtvrtletí dostane na dvouciferné hodnoty. V roce 2023 stále prognózuje inflaci mírně nad 2 procenty. Odhad byl zvýšen z 2,1 % na 2,3 %. Odhad růstu HDP v letošním roce byl snížen z 3,5 % na 3,0 %, to není málo.

 

 

O dalších krocích rozhodne lednová míra inflace. Když se nestane nic mimořádného, co by ČNB nečekala, mohla by s dalším zvyšováním úrokových sazeb vyčkat. Druhým faktorem budou kroky jiných centrálních bank. Bank od England zvýšila úroky na 0,5 %, Fed s největší pravděpodobností začne v březnu, ECB zatím ne. Ta pouze přestane používat krizové tištění peněz nastartované v březnu 2020. Tisk peněz, tehdy probíhající v rámci staršího programu, se začne pomalu zmenšovat, o jeho ukončení se nemluví.

 

 

Prosincová meziroční míra inflace v eurozóně dosáhla 5,0 procenta. Opět se jedná o historické maximum od vzniku eura v roce 1999. Inflace v EU včetně zemí mimo eurozóny činí 5,3 %.

 

Zvýšení úrokových sazeb v nejbližší době ECB neplánuje, ruší kvantitativní uvolňování napojené na COVID.  K dalším krokům zatím nemá důvod. Na rozdíl od ČNB nepracuje s okamžitou mírou inflace, ale s jejím dlouhodobým průměrem. Díky tomuto přístupu je inflace vzhledem k vývoji v minulých letech od 2% cíle vzdálena výrazně méně, nežli kolik ukazuje její aktuální velikost.

 

Ch. Lagarde je stále přesvědčena, že inflace je přechodná a že během letošního roku se začne snižovat. Raději už nemluví o tom kdy a z jaké výšky. Kratší doba poklesu z vyšší úrovně způsobí o to větší inflaci na konci roku.

 

Za stávající situace je vysoká pravděpodobnost silné korelace mezi inflací v eurozóně a ve Spojených státech. Bodou se vyvíjet stejným směrem, i když s malým zpožděním. Tahounem růstu byly Spojené státy, kdo bude tahounem poklesu se uvidí a další vývoj bude zajímavé sledovat.

 

P. S.

Inflace roste i ve Velké Británii, aktuálně činí 5,4 % a je na třicetiletém maximu.