Archiv autora: Jan Dvořák

Včera Fed zveřejnil Minutes z posledního loňského zasedání. Jedná se o nejvíce jestřábí jednání od poloviny loňského roku. Hned na úvod uvedl, že je nepotěšil růst cen akcií, protože investoři očekávali, že ve Fedu budou zvolňovat svoji politiku. Fed si je vědom, že nemůže nic uspěchat, zejména zastavení kroků ke snížení míry inflace. Opět uvedl, že to, když zpomalí zvyšování úrokových sazeb, neznamená, že je nezvýší na stejnou úroveň. Pouze to zabere více času.

 

Fed si je vědom částečného provázání na růst mezd a jejich vývoj ovlivní i rozhodování Fedu. O tom, že by růst mezd byl podpůrným faktorem pro růst inflace, mluví i členové Bankovní rady ČNB. K tomu cílová 2% inflace platí, Fed si je vědom, že návrat na tuto úroveň bude trvat. Mezi nejdéle se snižujícími cenami, a tedy brzdícími pokles inflace, budou ceny spojené s bydlením, ty totiž ještě rostou a jejich růst vyvrcholí až během letošního roku.

 

Přiznává, že v případě potřeby klidně změní svoji politiku. Vidí dvě rizika – zastavení poklesu inflace nebo pokles ekonomiky. Jednoduše definovaná recese (pokles HDP ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletích) již s velkou pravděpodobností o víkendu začala. Jako pravděpodobné vidí její průběh i podle široké definice. Sleduje i nezaměstnanost podle řady kritérií.

 

QT zatím bude pokračovat, ale peněžní trh bude pečlivě monitorován, ať už se neočekávaně změní cokoliv, v případě potřeby podnikne potřebné kroky.

 

 

Rok 2022 před několika dny skončil, proto se podíváme cenový vývoj obou kovů.

 

Ceny zlata i stříbra měly velmi podobný vývoj, cena zlata se během roku 2022 mírně zvýšila. V případě zlata jde o zvýšení o necelé 1 procento, v případě stříbra o necelá 4 procenta. Na první pohled nic mimořádného, avšak ve srovnání s propadem cen akcií či dluhopisů se jedná o mimořádný výsledek, klesla cena obou zmíněných aktiv. Podívejme se na grafy zlata a stříbra v roce 2022:

 

Zlato:

 

Stříbro:

Oba grafy mají jedno společné – hrubý tvar a k tomu je na nich vidět volatilita cen. Cena zlata vzrostla z 1815 dolarů za unci na 2052 (růst o 13 %), poté klesla na 1627 (pokles o 20 %) a následně vzrostla na pátečních 1824 dolarů za unci (růst o 12 %). U stříbra je to podobné. Nejprve růst z 23 dolarů za unci na 26,4 (+ 15 %), poté pokles na 17,8 (pokles o 33 %) a následný růst na 24 dolarů za unci (růst o 34 %).

 

Při investicích do drahých kovů je možné tuto volatilitu z velké části jednoduchým způsobem eliminovat – jde o využití Stříbrných účtů. Vaše nákupní cena se dlouhodobě zprůměruje, trefit se na minimální cenu při nákupu je náhoda. Navíc se při vyšších cenách stříbra nakoupí méně mincí nebo slitků a naopak, při nízkých cenách více.

 

 

Za pár dní se Chorvatsko stane dvacátou členskou zemí eurozóny. Chorvatsko splňuje všechna 4 základní kritéria – deficit státního rozpočtu a poměr státní zadluženosti s HDP, míry inflace, výše úrokových sazeb a kurzu kuny k euru. Příštího roku budou ceny uváděny jak v kunách, tak i v eurech. Obchody budou akceptovat obě měny, kurz bude pevný.

 

V České republice se zahájení procesu s přijetím eura odkládá. Minulý týden se přijetím eura zabývalo odložené jednání vlády České republiky. Vláda přijala nedoporučení ČNB a Ministerstva financí, aby nebyl stanoven termín přijetí eura.  Hlavními důvody je inflace, výše úrokových sazeb. K tomu česká koruna není zařazena v měnovém systému ERM II, podmínkou účasti je nízká volatilita kurzu koruny vůči euru.

 

Mimo tato kritéria je pohled na ekonomiku ČR ve srovnání s eurozónou. Ve společném prohlášení Ministerstva financí a ČNB je uvedeno: „Za překážku vstupu do měnové unie vláda považuje nedokončený proces ekonomické konvergence české ekonomiky zejména v oblasti cenové a mzdové úrovně, jejichž odstup od průměru eurozóny zůstává značný. Nadále se rovněž významně odlišuje struktura českého hospodářství vůči eurozóně, což by mohlo způsobovat problémy v případě jednotné měnové politiky. Vzhledem ke stárnutí populace není také dořešena dlouhodobá udržitelnost veřejných financí.“

 

Na zavedení eura si v České republice ještě počkáme.

 

 

Včerejší zasedání Bankovní rady nepřineslo žádné překvapení. Od letní změny členů Bankovní rady ČNB nedošlo v druhé polovině roku ani k jedné změně úrokových sazeb. Všechna hlasování proběhla poměrem 5:2 ve prospěch ponechání sazeb na červnové úrovni, stejně tak i včerejší.

Hlavní je druhý bod shrnutí rozhodnutí Bankovní rady – ČNB neví, co bude. Tak sedí na rukou a nechává si otevřené dveře na nezbytné kroky.

O snižování úrokových sazeb však zatím nepadlo ani slovo, pouze probíhají diskuse, zda úrokové sazby zvýšit nebo ne. K tomu byla zdůrazněna obrana české koruny proti případnému oslabení. Opakovaně zmiňuje pád hypotečního trhu – říjen 2022 versus říjen 2021 = pokles o 82 %.

 

Na závěr svého prohlášení Bankovní rada  zopakovala obvyklé dvě věty:

Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k obnovení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik prognózy.

 

 

 

Včera prezident Zeman oznámil nové dva členy Bankovní rady ČNB Jana Kubíčka a Jana Procházku. Oba jsou jmenováni poprvé. Jan Frait bude po červnovém jmenování členem Bankovní rady povýšen na pozici viceguvernéra.

 

Z jarního stabilního hlasovacího poměru 5:2 ve prospěch zvyšování úrokových sazeb je během několika měsíců 6:1 ve prospěch jejich nezvyšováním případně zvyšování výhradně v extrémní důležitosti.

 

Toto je projev guvernéra A. Michla, tučně vybírám nejdůležitější, klíčová je kredibilita zmíněná v poslední větě. Bez ní ČNB nezmůže vůbec nic.

 

Vážený pane prezidente,

děkuji Vám za jmenování pana viceguvernéra a za doplnění bankovní rady o dva nové členy. Všichni pracovali řadu let úspěšně pro Českou republiku, ve prospěch českých občanů. A budou tak bezpochyby pracovat i nadále.

 

Jsem rád, že je tu s námi i viceguvernérka Zamrazilová. Před Vámi i veřejností tímto prohlašujeme, že naprostou prioritou pro ČNB je podstatné snížení inflace. Dopady měnové politiky na ekonomiku se dostavují se značným zpožděním. První pozitivní výsledky politiky nové bankovní rady se dostaví na jaře. Inflace začne klesat. V květnu jsem při jmenování guvernérem řekl, že předpokládám, že boj se současným typem inflace bude trvat dva roky. Teď, po půl roce, konzistentně s tím říkám, že naše prognóza předpokládá, že za rok a půl dojde k obnovení cenové stability, i když to bude bolestivé.

 

Neméně podstatným úkolem je zajistit, aby česká koruna zůstala pevná. Česká národní banka bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Dalším úkolem pak je, aby náš finanční sektor zůstal stabilní a podporoval ekonomiku i v těžkých časech. Jak jsem poznal od července novou bankovní radu a jak jsem se seznámil s životopisy nových členů a hlavně jejich odborností, máme vytvořeny skvělé předpoklady pro to, aby Česká národní banka byla nadále kredibilní a aby splnila svůj mandát.

 

 

Termín zavedení eura v České republice zůstává nestanoven. Jednání vlády, které se tím mělo zabývat, bylo odloženo. Vstupní kritéria se týkají čtyř položek, dvě má na starosti Ministerstvo financí a další dvě ČNB.

 

Roční deficity státního rozpočtu a míru státní zadluženosti má na starosti Ministerstvo financí. Maastrichtská kritéria činila roční deficit státního rozpočtu menší, než 3 % HDP a státní zadluženost menší než 60 % HDP (toto je zatím jediné splňované kritérium).  I přes probíhající rozpočtové deficity tento ukazatel není ohrožen. Navíc dočasně nejsou tato kritéria sledována.

 

ČNB má na starosti rozdíl mezi výší úrokových sazeb v České republice a eurozóně. Druhým je stabilita kurzu koruny k euru. Oboje bude trvat ještě několik let. V květnu se k přijetí eura vyjádřila takto:

 

„Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je nutno konstatovat, že v současnosti nejsou známy všechny potenciální závazky, které budou do budoucna pro Českou republiku vyplývat v souvislosti s přijetím eura. Případné rozhodování o načasování vstupu do měnové unie je tak stále doprovázeno významnými nejistotami.“

 

 

P. S.

Za tři týdny se členskou zemí eurozóny stává Chorvatsko, které splňuje všechna základní kritéria.

 

 

 

Centrální banky pokračují v nákupech zlata. V říjnu koupily 31 tun zlata a zlaté rezervy vzrostly na 36.782 tun, což představuje maximum od roku 1974. Hlavní nákupy provádí několik málo centrálních bank. Největším říjnovým kupujícím byla centrální banka Spojených arabských emirátů, která letos nakoupila 18 tun zlata, čímž zvýšila své rezervy o třetinu.

 

Druhým největším říjnovým kupujícím je Turecko, které je zároveň největším letošním kupujícím. V říjnu nakoupilo 9 tun, čímž zvýšilo letošní nákupy za prvních 10 měsíců o 103 tun. Třetím největším kupujícím je centrální banka Uzbekistánu, také s nákupem 9 tun, letos zatím koupila 37 tun.

 

Letošní obchody se zlatem od ledna do října jsou zde, mezi kupujícími je i ČNB.

https://www.gold.org/sites/default/files/2022-11/chart2_0.png

 

Největším letošním prodávajícím je Kazachstán, zajímavější je však Německo na druhém místě a Rusko na třetím. Obě země byly považovány za čisté kupující. Podobně překvapivé je Polsko, kde šéf centrální banky naplánoval nákup 100 tun zlata během několika nejbližších let.

 

Snad ČNB zůstane mezi zelenými. Aleš Michl před několika měsíci oznámil několikaletý plán o nákupu 100 tun zlata.

 

 

Na minulém zasedání Fed zvýšil po čtvrté za sebou úrokové sazby o 0,75 %. Aktuálně je očekáváno zvýšení o 0,50 %, tedy méně než v poslední době. Včera byly zveřejněny Minutes z listopadového zasedání. Je z nich vidět velká rozdílnost názorů během diskuse.

 

Zvyšování úrokových sazeb podporovali všichni, debata se vedla ohledně jeho velikosti a o tom, kam až se zvednou a že hlavními body jsou inflace a nezaměstnanost.

 

Většina členů byla pro blízké zpomalení zvyšování úrokových sazeb. Zároveň několik členů vedení Fedu vnímá zvýšení úrokových sazeb jako rizikový krok z pohledu vývoje ekonomiky. Recese není nic překvapivého, oni navíc zmiňují finanční stabilitu, jsou si vědomi nejistoty dalšího vývoje.

 

Vychází jim, že možná dojde ke zvýšení cílové maximální úrovně zvyšování. Přiznávají, že tato hodnota se zvyšuje, cílová úroveň není stanovena a je důležitější, než rychlost zvyšování.

 

Letos bude ještě jedno zasedání, uvidíme, jaké bude zvýšení úrokových sazeb, zda o 0,75 % nebo o 0,50 %.

 

 

 

Říjnová míra inflace se snížila ze zářijových 18,0 % na 15,2 %. Jde o rekordní pokles. Bohužel se s největší pravděpodobností nejedná o změnu trendu.

Bohužel se s největší pravděpodobností nejedná o změnu trendu. Hlavními položkami zajišťujícími pokles inflace jsou vládní opatřením – úspornému tarifu s horním limitem (platí do konce roku 2022) a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje (platí do konce roku 2023). Výsledkem byl meziměsíční pokles ceny elektrické energie o více, než polovinu, meziročně o 38 %

 

Základní položky meziroční míry inflace:

• Zboží: +16,0 %, služby +13,4 % (defacto celé snížení inflace bylo taženo zbožím)
• Bydlení: elektřina -38,2 % (záporné znaménko není chyba), plyn 85,3 %, tuhá paliva 67,1 %, teplo a teplá voda + 24,8 %, nájem + 5,4 %, vodné s stočné také 5,4 %.
• Potraviny: cukr +105,4 %, mouka + 53,3 %, vejce +52,8 %
• Pohonné hmoty + 21,7 %
• Stravovací služby + 26,6 %

 

Podle Petra Krále, ředitele sekce měnové ČNB bude meziroční míra inflace velmi kolísavá, pod 10 % by se mohla dostat v polovině příštího roku (celoroční odhad ČNB činí 9,1 %, ministerstva financí 9,5 %).

 

Uvidíme, co bude na jaře, jak moc bude jednoprocentní inflace dosažitelná.

 

Ministerstvo financí včera zveřejnilo makroekonomickou predikci. Zde je názorně přímo z prezentace od ministerstva financí:

Pro příští rok je očekáván reálný pokles ekonomiky o 0,2 %, snížení úrokových sazeb a stabilní kurz koruny, odhad míry inflace byl zvýšen na 9,5 %. Sledování stabilního kurzy koruny bude zajímavé, očekává ho i ČNB. Přitom od května použila na devizových intervencích šestinu devizových rezerv, kurz koruny s jim podařilo mírně posílit.

 

Zadluženost ČR díky deficitům státního rozpočtu poroste. Letos bude deficit činit 4,6 % HDP, v roce 2023 se očekává ve výši 4,3 % HDP. Státní dluh bude letos činit 44 % HDP, příští rok 46 %. Loni činil 42 %.

 

V polovině 2023 by měla vláda představit kroky, aby snížila strukturální deficit. NERV nedávno navrhl své kroky, řada z nich není politicky průchozí. Uvidíme, co z toho bude v polovině příštího roku, případně jak to bude upraveno. A to včetně dlouho uvažované revize důchodové systému pro osoby mladší 40 let.