Ekonomická teorie říká, že v době růstu a prosperity poklesne potřeba vyhledávat přístavy bezpečí. Očekává se, že v době prosperity ceny zlata a stříbra stagnují, nebo dokonce klesají. Ekonomické zprávy z USA nás zásobují optimistickými výhledy, očekává se růst i v druhé největší ekonomice světa – v Číně. Mnozí investoři ale stále marně vyhlížejí pokles ceny drahých kovů. Ten stále nepřichází.

Prvním důvodem je obava z inflace. Asi nikdo již není tak naivní, aby inflaci opomíjel či očekával zhodnocování měn. V době, kdy zuří měnové války, se drahé kovy stávají substitutem pro finanční operace. Lidově řečeno, v mnoha typech transakcí se obchoduje komodita za zlato. Anebo se zlato či stříbro stává paralelní měnou
. Oba uvedené odkazy nás směrují na dění v zemích, které považujeme za rozvíjející se ekonomiky. Stojí si ale náš kontinent opravdu tak pevně v kramflecích?

Předlužené evropské státy si oddechly, když své kostlivce – pardon, nesplatitelné dluhy – nastrkaly
do bezedných skříní Evropské centrální banky. Ovšem kromě Německa státy EU nevykazují potřebný růst. Naopak velkým problémem je extrémní nezaměstnanost, která v mnoha státech EU překračuje 25 procent. To znamená další náklady na podpory v nezaměstnanosti a samozřejmě výpadek v daňový příjmech států. Takže přicházejí na řadu další dluhopisy, které budou po čase asi opět končit v ECB. Připomíná-li vám tento systém nechvalně proslulé letadlo, pak jste na správné cestě. Nekrytá měna si pouze získala další čas, ale své vnitřní problémy nevyřešila. Nové časované bombě odtikává čas. Jak dlouhá je pomyslná zápalná šňůra a kdy dojde k výbuchu, to neví nikdo.

I zde bude důvod, proč ceny zlata a stříbra i přes pozitivní zprávy z globální ekonomiky neklesají. Naopak roste poptávka po drahých kovech. S blížícím se koncem výhodné 7% DPH na stříbrné mince v Německu pociťujeme setrvalý růst poptávky po investičním stříbře, a to v celé severní části Evropy. Jih Evropy již kvůli extrémní míře nezaměstnanosti zchudl, a zabezpečit se proti znehodnocení úspor nákupem stříbra nebo zlata si už nemůže dovolit. Nemá z čeho.

Ti, kteří znají principy tvorby cen drahých kovů, sledují se zájmem názor producentů drahých kovů na aktuální cenu zlata a stříbra. Týdenní report COT ukazuje velmi zajímavé údaje, jak dobře vědí absolventi našich tradingových konzultací. Páteční COT ukázal velké rozdíly v postoji producentů zlata, stříbra a mědi. Producenti zlata aktuální cenu považují za mimořádně nízkou. Jejich postoj je ukazuje extrémní neochotu za danou cenu dodávat zlato na trh. Short pozice producentů zlata aktuálně ukazují 100.000 short kontraktů, což je za poslední tři roky nejmenší ochota dodávat zlato na trh. Extrémně nízká ochota producentů prodávat zlato se projevila již před časem, čehož mnozí úspěšně využili k levnému nákupu zlata. Pozice producentů zlata tedy nejsou optimistickým zprávám z finančních trhů příliš nakloněny. Jinak řečeno, poptávka po zlatě neklesá, respektive producenti necítí zatím potřebu prodávat zlato levněji. To je velmi varovné s ohledem na optimismus, kterým se nás naopak snaží zásobovat finanční trhy. Nepochybně se projevují očekávání inflačního dopadu měnových válek.

Investiční stříbro je na pomezí drahého kovu (investiční zlato) a průmyslového kovu (měď). Stříbro je poloprůmyslový kov, takže se v něm potkávají vlastnoste drahého kovu s vlastnosti kovu průmyslového. Producenti stříbra vykazují nízkou ochotu prodávat, ale na rozdíl od producentů zlata nejde o neochotu extrémní.

Podívejme se ještě na průmyslový kov, na měď. Producenti jsou za aktuální, relativně nízkou cenu, ochotni prodávat. Jednou z možných interpretací je, že producenti nevěří v růst globální ekonomiky a tedy nevěří v růst spotřeby mědi. Při růstu finančních trhů je to velmi varovný signál. Hrozba inflace je zatlačena do pozadí hrozbou stagnace či návratu do recese. Že by se projevoval Damoklův meč vysoké nezaměstnanosti v rozvinutých zemích?

A jak vypadá fyzická poptávka po investičním zlatě a investičním stříbře? Obojí je nadále na velmi vysoké úrovni. Čeští investoři využívají ceny zlata pod 1600 dolarů a ceny zlata pod 30 dolarů a nakupují investiční kovy. Důvodem je obava ze znehodnocní úspor. Měnové války znamenají koloběh oslabování měn, kdy státy vědomě znehodnocují měnu aby udržely konkurenceschopnost na světových trzích. Tím dochází ke snížení hodnoty úspor. Drahé kovy jsou proto vyhledávaným přístavem bezpečí i v dobách zdánlivého (?) ekonomického růstu. Vysoká evropská nezaměstnanost, vysoká přeregulovanost evropské ekonomiky a předlužení států jsou hra, která se nedá hrát do nekonečna.

Mohlo by Vás zajímat:

Investiční stříbro: Investice táhnou obavy z inflace

Nákup stříbra v Německu se 7% DPH: Otázky a odpovědi


Sedm mýtů o investici do drahých kovů

Investice do zlata a stříbra: Riziko padělků