Kumulovaný státní dluh zemí EU se ke konci prvního čtvrtletí letošního roku zvýšil na více, než 13,5 bilionu eur, před rokem těsně přesahoval 13,0 bilionu eur.

Paradoxně i díky inflaci (větší nominální růst HDP) se zadlužení EU snížilo z 87,4 % HDP v prvním čtvrtletí loňského roku na 83,7 % HDP v prvním čtvrtletí letošního roku. Nejvyšší zadlužení v EU má Řecko s 168,3 % HDP, následované Itálií s 157,8 % HDP. Nejvyšší zadlužení mezi velkými ekonomikami má Francie s 112,4 % HDP. Naopak nejnižší zadlužení dosahuje Estonsko s 17,2 % HDP. Česká republika má deváté nejnižší zadlužení. Názorně je to zde:

Fiskální pravidla Evropské unie, známá jako Pakt stability a růstu, vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 % HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP. Tato pravidla byla v roce 2020 z důvodů hospodářským dopadům pandemie COVID-19 pozastavena. Toto mimořádné uvolnění bylo později prodlouženo, zejména kvůli energetické krizi způsobené válkou na Ukrajině.

Samotné číslo zadlužení České republiky na konci prvního čtvrtletí nebylo uvedeno, ale bylo zmíněno, že vzrostlo těsně pod 3,1 bilionu korun. To je rekordní hodnota a představuje nárůst o více, než 400 miliard korun ve srovnání s předchozím rokem, kdy byl státní dluh necelých 2,7 bilionu korun.

V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo 9 % HDP. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP.

Z hlediska splácení státního dluhu se mezi nejefektivnější nástroje řadí inflace. Uvidíme, jaké kroky ČNB bude s úrokovými sazbami podnikat.