Rozhodně se nenudíme. Respektive trhy rozhodně neupadly do letní letargie. Americká centrální banka je dnes hybatelem trhu číslo jedna – a to vzhledem k blížícímu se zvyšování úrokových sazeb. Přitom jde o „pouhého“ čtvrt procenta…. Ano, to co je pro běžného člověka téměř pod rozlišovací hranicí, je pro finanční trhy velmi znepokojivé. Zdražení rohlíku nebo jízdenky o čtvrt procenta, nebo zvýšení úrokové sazby na úvěru o čtvrt procenta, to pro běžného člověka opravdu nic moc neznamená. Pro finančníky ovšem ano.

Po krizi let 2008 až 2011 vyrostla nová generace burzovních obchodníků a investorů, kteří znají prakticky jen růst trhů. A pracují s téměř nulovými úrokovými sazbami. Prostě peníze tito finančníci získávají velmi levně. Stačí jim tedy i minimální zhodnocení. Co by se ale stalo s aktivy těchto správců peněz, kdyby najednou za půjčené prostředky museli platit o sto procent vyšší úrok? Ano, to by totiž znamenalo případné zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procenta – najednou by byla úroková sazba půl procenta. Čili dvojnásobná. A to by mnohé finančníky mohlo dostat do potíží.

Proto investoři i burzovní obchodníci s takovým zájmem naslouchali včerejší tiskové konferenci americké centrální banky (FED). Období nízkých úrokových sazeb jednou skončí. A toto riziko se vždy blíží v situaci, kdy se očekává tisková konference FEDu, jako tomu bylo včera. Trhy jsou prostě nastaveny na nízké úroky a na zvýšení by mohly – třeba i se zpožděním – reagovat velmi razantně.

Polínko pod kotel tržní nejistoty přikládají vytrvale zástupci Řecka, kteří s věřiteli hrají již půl roku hru na kočku a na myš. Premiér i řecký ministr financí porušují dohody a odmítají předložit reálné návrhy reforem. Věřitelé bez reforem nechtějí nadále financovat „řeckou jámu na peníze“. Řekové hrají vabank, a riziko kolapsu Řecka se zvyšuje .

Evropští diplomaté se v těchto dnech usnesli, že sankce proti Rusku budou prodlouženy do ledna 2016. To samozřejmě rovněž nepřispívá k uklidnění trhů. Dráždit ruského medvěda je možná odvážné, ale z ekonomického hlediska nepříliš rozumné. Pokud odhlédneme od humanitárních důvodů, pak ekonomické sankce vůči Rusku pro státy EU nejsou přínosem. A trhy to vnímají velmi citlivě.

Vyostřuje se také situace s imigranty z Afriky. Jižní Itálie a Řecko svědomitě bagatelizují skutečné problémy, které z expanze uprchlíků do Evropy nastaly. Vlna uprchlíků se z jižních států přelévá schengenským prostorem. Evropské elity (včetně tuzemských politiků) se k situaci stavějí tradičně vágními frázemi a situaci nijak neřeší. Probírají se kvóty na uprchlíky v situaci, kdy na jihu Itálie tiká časovaná bomba. Trhy to vnímají.

Trhy mají jednu fantastickou vlastnost – jsou dokonalým barometrem sentimentu. Buď jsou klidné, nebo mají obavy. Ceny drahých kovů zůstávají nízké, protože tzv. velké objemy tvořené centrálními bankami chybí – spoléhá se na další tisk peněz. A u stříbra chybí průmyslová poptávka – ekonomický růst stále není takový, jaký bychom si přáli. To se často odrazí právě v poptávce po zlatu a stříbru. Aktuální poptávka po drahých kovů je vysoká zejména u drobných investorů, kteří si dobře uvědomují, jak devastující dopady by mohla mít uvedená rizika na jejich osobní příjmy a úspory. Drahé kovy vnímáme jako dobrou pojistku proti excesům politiků, ekonomik i měn.

A v čase rizik poptávka u drobných investorů logicky roste.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Týká se to každého z nás: Důchody prostě nebudou

Kde jsou zisky: Finanční trhy a drahé kovy

Investice nejen do stříbra a zlata

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio drahých kovů 1.část