Zlaťáky a stříbrňáky jsou platidlem po tisíciletí. O důvodech není třeba dlouze polemizovat: zlato a stříbro jsou drahé kovy, které byly vždy v historii vzácné. Stříbrné mince se používaly k platbám při nákupech denních potřeb, zatímco zlaťáky se používaly především při větších finančních operacích.

Ani zlato, ani stříbro nelze natisknout, ani je nelze zákonem či vyhláškou devalvovat. Cena zlata a cena stříbra je určena vzácností těchto kovů a poptávkou po nich. Historie potvrdila, že zlaťáky a stříbrňáky jsou osvědčeným platidlem.

Současná měna je ovšem již jen odleskem původních zlatých a stříbrných mincí. Dnešní měna, včetně dolaru a eura, je prakticky nekrytá . Směnit bankovky a mince za zlato nebo stříbro v bance již dávno není možné. Nekryté měny jsou ovšem vždy náchylné k devalvaci. Postupně se znehodnocují inflací, většinou dokonce záměrnou a řízenou.

Poptávka po zlatě a stříbře roste ve chvílích, kdy klesá důvěra v nekrytou měnu. V roce 2008 se v důsledku hypotéční krize začal hroutit americký dolar. Investoři se zbavovali dolaru a nakupovali zlaté mince, zlaté slitky a samozřejmě i investiční stříbro. Poptávka po stříbrných mincích a po stříbrných slitcích vystřelila přímo raketově, což bylo umocněno faktem, že trh stříbra je oproti trhu se zlatem velmi malý.

Další problémy nastaly po roce 2010, kdy skončily v Řecku roky bezstarostného utrácení. Předimenzovaný sociální stát dostal řeckou ekonomiku do kolen, Řecko bylo kandidátem na opuštění eurozóny. Poptávka po zlatě a stříbře dosáhla maxima, stejně jako byly na maximech obavy z udržení dolaru a eura.

Nyní se grafy zlata a stříbra pohybují u střednědobých minim. Ekonomika USA ukazuje postupné zotavení. Americká centrální banka by mohla v prosinci přistoupit ke zvyšování úrokových sazeb – to je krok, který si ekonomové spojují s koncem recese a s návratem k normálním úrokovým sazbám. Americké úrokové sazby jsou totiž od roku 2009 téměř na nule, jak se FED snažil pomocí levných úvěrů rozhýbat paralyzovanou ekonomiku země.

Evropská centrální banka ovšem může v prosinci vyslat opačný signál. Šéf ECB Mario Draghi by mohl naopak sáhnout k dalšímu snížení úrokových sazeb, a to z ekonomických a z politických důvodů. Ekonomickým důvodem je, že eurozóna zdaleka neroste tak, jak bychom si přáli. Řecko je stále závislé na přísunu peněz od věřitelů, jižní část eurozóny má stále extrémní nezaměstnanost.

Politickými důvody pro snížení úrokových sazeb ECB je nezvladatelná migrace, která dostane členské státy do finančních problémů. Nejen kvůli ubytování a výživě imigrantů, ale také kvůli příslibu plateb „nárazníkových“ zemí kolem EU, které by měly brzdit příliv imigrantů z Blízkého Východu a z Afriky. Mezi tyto země, například Turecko, má být rozdáno přes 5 miliar eur během roku.

Dalším politickým důvodem je oslabení turistického ruchu a letecké dopravy po útocích v Paříži . Eurozóna se velmi obtížně probouzí ze snů o bezkonflitkním soužití cizích kultur a nábožentství na svém území. Páteční útoky muslimských teroristů jsou podle vyjádření Islámského státu začátkem ofenzívy muslimských teroristů v EU. Šéf ECB bude mít tedy možná velké problémy, jak udržet evropskou ekonomiku na alespoň mírně růstové trajektorii – a k tomu může zvolit cestu USA, tedy levné úvěry.

Investiční zlato a investiční stříbro jsou na střednědobých minimech. Zájem investorů nepolevuje, protože ceny jsou velmi příznivé. Mincovny už nyní, v listopadu, hlásí nové rekordy zejména v prodeji stříbrných mincí .

E-BOOK ZDARMA

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Čínský průmysl opět slabší, cena stříbra pod 15 dolary

Stříbrný účet: Otázky a odpovědi

Stříbrné cihly Canadian Royal Mint 100 uncí – novinka na CZ trhu

Investiční stříbro: Budujeme osobní porfolio