Že bankovní krize putuje od Olympu celou Evropou, není žádnou novinkou. Krušné chvíle nyní zažívají obyvatelé Španělska. Agentura Fitch Ratings snížila rating na stupeň AA-plus. Španělsko si bude půjčovat podstatně dráže, než bylo dosud zvyklé. V červenci musí země splácet více jak 16 miliard eur dluhů. Ukazuje se, že oblíbené vytloukání klínu klínem, tedy nahrazování jednoho dluhu dluhem novým, tentokrát vyjde velmi draho. V pomyslné finanční corridě řádí „řecký matador“ – euru dochází opět dech.

První černou labutí se stala spořitelna CajaSur, kterou musela urychleně převzít centrální banka. Mnohé menší banky a spořitelny ale mají velký problém s likviditou, občané v obavách urychleně vybírají své vklady a skupují investiční kovy. Nervozita roste, naopak k bodu mrazu klesá ochota bank ke komerčním půjčkám i k mezibankovním půjčkám.
Parlament narychlo schválil úsporný plán, který má ušetřit 15 miliard eur. Bohužel, plánovaný deficit by se tak pouze snížil z 11 procent na 9. Dluh tedy nadále poroste.
Španělé ujišťují, že nebudou požadovat pomoc v takovém rozsahu jako Řecko. EU rovněž popírá spekulace odborného tisku, že jsou již připravené krizové plány pro pomoc španělským bankám. Osud evropské měny a reálné ekonomiky je ve světle událostí ve Španělsku nadále nejistý.

Evropská komise tváří v tvář problémům, které způsobili sami politikové, opět předvedla zásadní nepochopení fungování trhu. Místo tvrdého trestání politiků, kteří prohospodařili veřejné prostředky a falšovali ekonomické údaje, EU zvolila cestu „poručíme větru, dešti“ formou vymýšlení dalších zásahů do finančních trhů. EU hodlá omezit možnosti shortování, čili spekulace na pokles, u bankovních akcií a u státních dluhopisů. Legislativní návrh má být vypracován do konce září letošního roku.S jistou dávkou černého humoru tento postup připomíná natírání fungujícího zábradlí na potápějícím se Titanicu.

Je s podivem, že místo tvrdého postihu viníků je energie vynakládána na nesmyslný exces. Bruselu by prospělo spíše hluboké zamyšlení nad systémem současných peněz, nad splácení jedné emise dluhopisu novými emisemi i nad vytvářením neexistujících peněz bankami. Pak by se Titanic plný potištěnéné papíru, kterým euro je, potápěl alespoň pomaleji…