Globální poptávka po zlatě slábne, když centrální banky a asijská poptávka po žlutém kovu vykazuje sestupný trend. Centrální banky států se orientují spíše na znehodnocování vlastní měny – důvodem je snaha podpořit vývoz průmyslové produkce právě oslabením domácí měny. Že tím chudnou ti, kteří si ukládají peníze pro budoucí spotřebu, centrální bankéře příliš nezajímá.

Asijská poptávka po zlatě oslabila především poté, co Indie zavedla vysoké clo na dovoz zlata. V polovině roku se očekávalo, že nová indická vláda vysoké clo sníží, což se ale nepotvrdilo .
Čína povolila sloučení dvou významných burz, Šanghajské burzy a Hongkongské burzy. Tím se k čínských akciím přímo dostanou poprvé také zahraniční investoři. Očekávané spojení obou burz přineslo pozitivní očekávání v cenovém vývoji asijských akciových indexů. Proto jsme viděli, že mnohé zlaté rezervy se začaly rychle měnit v akciové pozice, aby majitelé rychle využili případného růstu čínských akcií.

Cena zlata se držela pod 1200 USD, cena stříbra pod 16 USD. Tím se drahé kovy blížily k situaci, kdy se mnohým těžařům již nevyplatily některé způsoby těžby. To brzdilo pokles ceny zlata a stříbra pod typické hodnoty těžebních nákladů .
V situaci, kdy se ceny zlata a stříbra dostaly pod tyto cenové hladiny, nastoupila masivní poptávka, neboť investoři využili nízkých cen. V důsledku toho začaly mincovny a rafinérie pociťovat nedostatek zlata a stříbra pro vlastní produkci, protože poptávka zejména po investičním stříbře ihned narostla .

V závěru minulého týdne se cena zlata dostala opět nad 1200 dolarů za unci a cena stříbra nad 16 dolarů za unci. Drahé kovy rostly v důsledku postupu dvou důležitých centrálních bank: Evropské centrální banky a Čínské centrální banky.
Čínská centrální banka v pátek nečekaně snížila úrokové sazby, aby podpořila slábnoucí čínskou ekonomiku. Druhá největší ekonomika světa totiž čelí hrozbě nejpomalejšího tempa hospodářského růstu za posledních 24 let. A to je samozřejmě na pováženou – slabé tempo růstu by časem mohlo přejít ve stagnaci, která by logicky měla dopad na celý svět.

V podobném duchu postupuje Evropská centrální banka. ECB snížila opět už tak nízké úrokové sazby a začala nakupovat cenné papíry. Mario Draghi, šéf ECB, se tak snaží zabránit návratu do recese, která by mohla velmi snadno přerůst opět v evropskou krizi. Evropská ekonomika je velmi špatném stavu, většina států se potýká s mizivým ekonomickým růstem a stále velmi vysokou nezaměstnaností.

Na tato rizika reagují drahé kovy velmi citlivě. Kombinace ekonomický rizik ze dvou velkých ekonomických celků (Čína, Evropa) a záměrného oslabování měn států zvyšuje rizika budoucí inflace. Dluhy bude muset jednou někdo splácet – a to je další prostor pro znehodnocování měn. Jestliže aktuální ceny drahých kovů jsou velmi nízko, není se co divit velké poptávce po drahých kovech.

Bez zajímavost není ani snaha některých států rychle získat zlato, uložené v zahraničí, do vlastního držení. Nizozemí například dovezlo v tichosti 120 tun zlata zpět z New Yorku, kde je mělo dosud uloženo. Blíží se krize důvěry?

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio 1.část

Proč a jak investovat do zlata a stříbra? Otázky a odpovědi.

Investiční stříbrné mince se 7% DPH

Novinky: Zlaté slitky Johnson Matthey a stříbrný slitek Sunshine Mint 5 uncí

Osobní blog autora článku