Článek Jindřicha Waltera
o vývoji těžby stříbra
patří mezi články, které investory nutí k přemýšlení. Důkazem je následná smršť 248 mailových dotazů, které mají společného jmenovatele. Tím je investorská otázka, zda bude nedostatek stříbra na fyzickém trhu a kdo vlastně těží nejvíce stříbra v rámci celosvětové těžby stříbra. Tyto otázky patří k základním fundamentům, který by každý investor do drahých kovů měl samozřejmě dobře znát. Právě tyto fundamenty budou velmi významně ovlivňovat vývoj ceny stříbra v budoucnosti.

Podívejme se na první desítku těžařů stříbra v roce 2011. Nejvíce stříbra těží Mexiko se 152,8 miliony uncí stříbra. Dvojkou je Peru se 109,8 miliony uncí stříbra, následované Čínou se 103,9 miliony uncí stříbra. Všechny další těžařské státy jsou již hluboko pod limitem 100 milionů uncí stříbra: Austrálie 55,2 milionu, Chile 42,1 milionu uncí stříbra. Překvapením možná je, že šesté místo na světě zaujímá náš soused, Polsko, s roční těžbou 40,8 milionu uncí stříbra. Sedmé místo patří Rusku, které loni vytěžilo 40 milionů uncí stříbra, čím je o jeden milion před Bolívií (39 milionů uncí stříbra). Světovou devítkou jsou USA s těžbou 36 milionů uncí stříbra, desítku největších světových těžařských států uzavírá Argentina s produkcí 22,6 milionu uncí stříbra.

Na datech těžby velkých stříbrných dolů jsou patrné dva faktory. Prvním varovným signálem je pokles kvality stříbrné rudy. Oproti roku 2010 se v roce 2011 v největších světových dolech těžba stříbrné rudy sice zvýšila, ale výtěžek v přepočtu na čisté stříbro byl nižší. To plně koresponduje s tím, co uvedl ve svém článku Jindřich Walter, když psal o dotěžení kvalitních bohatých rud a přesunu těžby na chudší rudy. Výsledkem je pokles výtěžnosti v průměru o 8 až 18%.
Co to znamená v praxi? Těží se větší objem horniny, ale čistý výnos stříbra je menší. Nákladnost těžby při růstu zpracované horniny tedy poroste, což je pro stříbro nezanedbatelný růstový faktor. Právě z důvodu poklesu kvality rudy u dosavadních lídrů trhu se na pozici světové jedničky nečekaně dostala polská firma KGHM Polska Miedz, která s roce 2011 (40,5 milionu uncí stříbra v roce 2011).

Druhý varovný faktor je růst nákladů na těžbu stříbra. Nejen z důvodu chudší rudy a větších těžebních hloubek, ale také vyšší náklady na naftu spotřebovanou při těžbě ropy. A právě cena ropy může dále zvyšovat náklady na těžbu rudy, a v konečném důsledku zdražit stříbro.

Investor by měl vždy znát co nejvíce fundamentů k trhu, na kterém obchoduje nebo do kterého investuje. Trh stříbra je navíc velmi malý a jak jsme si ukázali dříve, je také
velmi snadno manipulovatelný

. Pohyby ceny drahých kovů mají svoje příčiny, ať již jde o poptávku po fyzickém kovu, burzovní spekulaci či vývoj těžařských společností. O tom,
kam se ceny drahých kovů podívají
, rozhoduje řada faktorů, které by investor měl dobře znát.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (6.část)

Korekce na zlatě? Pro kvalifikované investory velké plus

Sedm mýtů o investici do drahých kovů