Investiční zlato a investiční stříbro jsou vnímány jako přístavy bezpečí. To se ostatně potvrdilo v letech 2008 až 2011, kdy globální ekonomika stála před dvěma dosud nepoznanými problémy. První finanční katastrofou byl pád investičních bank v USA, který se přelil do krize likvidity a do hypotéční krize. Svět se dostal do globální ekonomické krize, jakou nepoznal od Velké hospodářské krize USA z třicátých let minulého století.

Krize světové rezervní měny, amerického dolaru, se promítala nejen v globální ekonomické recesi, ale otřásla i dalšími měnami. Proč? Protože jedno mají světové měny bohužel společné – prakticky nejsou kryté ničím. Jde o tzv. fiat měny, čili o měny postavené na důvěře, nikoliv na krytí zlatem. Proto do ekonomických a měnových problémů upadl i zbytek světa, včetně EU.

Výsledek všichni známe: V USA začal bezprecedentní tisk peněz, tzv. kvantitativní uvolňování. To zahájil bývalý šéf centrální banky Ben Bernanke, pokračovala v něm i jeho nástupkyně Janet Yellen. Úrokové sazby byly sraženy k nule, aby se do skomírající ekonomiky dostaly nové peníze.

Evropská unie si prožila neklidné roky problémů s Irskem, Portugalskem, Španělskem, Itálií a samozřejmě s Řeckem. Evropská centrální banka se zhlédla v postupu své americké kolegyně, když začala chrlit nové a nové peníze. Navíc se ECB stala de facto věřitelem poslední instance za nesolventní státy eurozóny.

Řecko, pokusná laboratoř odvrácení krachu při zachování sociálního státu, v uplynulých dnech jednalo s věřiteli. Že jsou dluhy nesplatitelné, je jasné všem – jen není politická vůle to sdělit otevřeně. Věřitelé tedy souhlasili s novými úvěry a podle očekávání značně přimhouřili oči nad podmínkami poskytnutí těchto úvěrů. To se projevilo v poklesu ceny drahých kovů .

Americká šéfka FEDu Janet Yellen sice ukončila program kvantitativního uvolňování a odkupu státních dluhopisů, ovšem podle posledních zpráv z FEDu a podle jejích vystoupení před zákonodárci USA je téměř jisté, že se zvyšování úrokových sazeb na normální úroveň jen tak nedočkáme.

USA i EU si od roku 2008 zvykly na finanční doping. Nové peníze nafukují uměle ekonomiku, byť je realita velmi diskutabilní. Tiskem peněz sice přibylo peněz v oběhu, konkurenceschopnost ovšem spíše klesá. Ani hospodářský růst není tak velký, jak by se při objemu peněz, které byly do ekonomiky napumpovány, očekávalo.

Nicméně finanční trhy rostou, ceny akcií dobývají nová a nová maxima. Množí se hlasy, že ceny akcií již neodpovídají realitě a že se před námi objevuje nová bublina – která opět skončí krizí. Finanční trhy však plují na vlně levných peněz nadále.

Investiční zlato a investiční stříbro rostou v dobách, kdy se projevují krize. Aktuální ukolébání trhů proto naopak přispělo k zlevnění ceny zlata a stříbra. Zkušení investoři ovšem vědí, že nakupovat drahé kovy má smysl právě tehdy, když jsou levné – protože v době krize jsou ceny stříbrných a zlatých mincí či slitků vysoké. Nezapomínejme, že horní hranice ceny drahých kovů nemá limit, zatímco spodní hranice ceny je limitována těžebními náklady . Aktuální klid na trzích je doprovázen poklesem ceny zlata i stříbra. Nákupní úrovně burzovního spotu zlata jsou kolem 1200 USD, nákupní ceny stříbra na burze jsou u 16 USD.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Ceny zlata a stříbra pod taktovkou Řecka

Proč a jak investovat do zlata a stříbra? Otázky a odpovědi.

Investiční stříbrné mince se 7% DPH

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio 1. část

Stříbrný účet: Je to opravdu zdarma? Otázky a odpovědi

Kolik jsme letos vydělali? Od 12 do 53 %