Páteční summit evropských zemí vyzněl rozpačitě. Zatímco němečtí a francouzští představitelé opět nešetřili vzájemnými pochvalami, odborníci hodnotí výsledek skepticky. Evropa rezignovala na hospodářský růst, dluhy chce řešit čarováním s čísly. Na dveře klepe inflace, Evropa balancuje na hraně hospodářské recese.

Prvním problémem pátečního summitu je nejednoznačnost. Fiskální unie se totiž nezúčastní všechny státy eurozóny. Státy, které se ke smlouvě o reformě rozpočtových pravidel nepřipojí, zůstanou mimo. Každý si asi dovede představit, které státy budou stát stranou a jak se budou vyvíjet jejich ekonomiky a rozpočty. Odpor Británie je varovným signálem o budoucnosti dohod.

Druhou spornou otázkou je zavedení maximálního schodkového rozpočtu nebo vyrovnaného rozpočtu v jednotlivých zemích. Maximální dovolený rozpočtový schodek by měl být 0,5 procenta HDP. Zatím není jasný termín, kdy by mohla tato změna začít platit. Plán sice vypadá ambiciózně, ale je zcela jisté, že si mnohé země budou k dosažení tohoto cíle vypomáhat různými účetními triky. Evropa bude řešit dluhy čarováním s čísly.

Třetí potíž spočívá v refinancování státních dluhů. Evropský stabilizační mechanismus (ESM) odstartuje v červnu 2012. Současný záchranný fond eurozóny (EFSF) bude fungovat podle původních plánů až do poloviny roku 2013. Celková kapacita EFSF/ESM ve výši 500 miliard eur bude revidována v březnu 2012. Nejde ale o nic jiného, než o mechanismus udržení bankrotujících států nad vodou, z peněz daňových poplatníků celé eurozóny. Dluhy se tím
pouze odsouvají v čase

.

Čtvrtým problémem zůstávají sankce za porušení dohod. Pokud členský stát eurozóny překročí deficit tři procenta HDP, stihnou jej automaticky sankce. Pokud situaci domyslíme do konce, pak zadlužený stát, který nezvládne zamaskovat svoji situaci (nedělejme si iluze o náhlé disciplinovanosti a pravdomluvnosti politiků), bude potrestán – patrně finančně. Jinými slovy dlužník, který nemá na splacení dluhu, bude potrestán finanční pokutou. Z čeho zaplatí? Je to úsměvné.

Zásadním problémem zůstává kromě předlužení zemí eurozóny především nekonkurenceschopnost evropské ekonomiky, rostoucí nezaměstnanost a mizivé šance na hospodářský růst. Není tedy příliš pravděpodobné, že by dluhová krize byla vyřešena a nastartován hospodářský růst, zejména v období současných drastických rozpočtových škrtů.
Východiskem dříve či později bude nevyhnutelný tisk peněz a
růst inflace

. Investiční stříbro (nebo investiční zlato) proto bude hrát stále větší roli při ochraně úspor. Prozíraví investoři
skupují stříbrné slitky

, stříbrné cihly a stříbrné mince již třetím rokem – a dosavadní vývoj jim plně dává zapravdu. Cena stříbra může být inflací vyhnána
opravdu velmi vysoko.