I když další setkání Evropské centrální banky (ECB) proběhne až téměř za 3 týdny, vyjádření jednotlivých centrálních bankéřů naznačují významnou změnu v myšlení uvnitř Rady guvernérů. Zatímco před létem byla hlavní starostí přetrvávající inflace, nyní se pozornost přesunula k slabému hospodářskému růstu v eurozóně, který by mohl tlačit inflaci až moc dolů.

Stejně jako Česká republika očekává i eurozóna dočasný nárůst inflace, lze očekávat zvýšení meziroční inflace z říjnových 2,0 % na prosincových kolem 2,5 %. Rostoucí počet členů Rady guvernérů věří ve vytrvalost snižování míry inflace, kterou neovlivní ani očekávané zvýšení cenových tlaků ke konci roku způsobené nízkou srovnávací základnou. ECB očekává dosažení 2% inflačního cíle na podzim příštího roku.

Naopak, nedávné údaje o hospodářském růstu byly pro ECB spíše zklamáním, což zvyšuje její obavy z opožděné reakce snižování úroků na vývoj ekonomiky. Dosavadní vývoj je horší, než ECB ještě nedávno předpokládala. S příchodem dalších rizik, jako je vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách a jeho potenciální negativní dopady na růst v eurozóně, sílí tlak na rychlejší a větší snižování sazeb, než bylo očekáváno, možná i pod 2% úroveň cílované inflace. A bude z ní holubice.

ČNB zasedá poté a klidně ji může kopírovat. Nechme se překvapit.