Bankovní rada České národní banky ponechala 19. března 2026 jednomyslně úrokové sazby beze změny. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 3,50 %, kde je od května loňského roku. Inflace v únoru 2026 dosáhla 1,4 % meziročně, nejnižší hodnoty od října 2016. Pro bankovní radu je klíčová jádrová inflace, která se pohybuje kolem 2,7 %.

Únorová inflace 1,4 % vypadá klidně. Jenže celkový index skrývá dva faktory. Ceny zboží klesají, ceny služeb ale rostou. Tam domácnosti reálně žijí: nájmy, restaurace, volný čas. A právě proto ponechává bankovní rada úrokové sazby beze změny.Reálná hodnota peněz se tedy dále klesá, i když pomaleji a méně viditelně než v letech 2021–2023. Tato dynamika je přesně tím prostředím, pro které fyzické drahé kovy existují.

Nový prvek: Blízký východ

Oproti únoru přineslo dnešní zasedání jeden významný nový prvek. Bankovní rada musí sledovat konflikt na Blízkém východě mezi specifická rizika sledovaného období. Zajímá ji nejen přímý vliv zdražení energetických komodit na inflaci, ale i možné negativní dopady na ekonomickou aktivitu a finanční podmínky.

Stejné téma rezonuje i za hranicemi. Fed při svém posledním zasedání zvýšil inflační projekce s přímým odkazem na energetické ceny, ECB varovala před přetrvávající geopolitickou nejistotou, Bank of England sazby také nezměnila. Všechny velké centrální banky nyní operují v prostředí, kde jeden vnější šok může rychle přepsat výhled.

V takových chvílích se ukazuje, proč má zlato v portfoliu jiné místo než akcie nebo dluhopisy. Není navázáno na výkonnost žádné ekonomiky ani na solventnost žádného státu. Právě proto investoři historicky zvyšují jeho podíl v momentech, kdy geopolitická rizika přestávají být abstrakcí a stávají se konkrétní tržní proměnnou.

Stabilní sazby nejsou stejné jako bezpečné prostředí

Výhled ČNB počítá s přibližnou stabilitou krátkodobých sazeb v první polovině roku 2026. Pro držitele fyzického zlata a stříbra to neznamená nepříznivé prostředí, naopak. Prostředí, kde jádrová inflace přetrvává kolem 2,7 % a nominální sazby stojí na 3,50 %, vytváří kladné reálné úrokové sazby, ale jen mírně. Historicky právě tento typ prostředí,  kdy reálné výnosy existují, ale nejsou dostatečně atraktivní na to, aby kompenzovaly nejistotu, podporuje zájem o drahé kovy jako součást diverzifikovaného portfolia.

Stříbro přidává ještě jednu vrstvu: vedle monetární funkce sdílené se zlatem roste jeho průmyslová poptávka — zejména v oblasti energetické tranzice a elektroniky — bez ohledu na rozhodnutí centrálních bank.

Jednomyslné rozhodnutí ČNB není zprávou o klidu. Je to zpráva o opatrnosti — centrální banka čelí přetrvávající jádrové inflaci, nejistému geopolitickému vývoji a otevřenému výhledu, který se může rychle změnit. Fyzické drahé kovy v takovém prostředí neplní roli sázky na konkrétní scénář. Plní roli pojistky pro případ, že se scénář změní způsobem, který nikdo neplánoval.