Archiv autora: Martin Kopáček

Cena zlata dosáhla včera nových rekordních hodnot, když otestovala hranici 1274 USD a uzavřela na 1268.70 USD. Také stříbro se podívalo přes dosavadní limity – včerejší cena stříbra překonala dosavadní rekordy a otestovala cenu 20,50 USD. Dnešní dopolední londýnský fixing zlata udával cenu zlata 1270.40, odpolední cena zlata na londýnském trhu poklesla o více jak 3 dolary na 1267.00 USD. Stříbro se naopak dnes podívalo ještě výše a v době psaní tohoto článku podruhé testuje cenu 20,60 USD.

Zda jde o dočasný pullback, nebo o trvalé prolomení dlouhodobého rezistu, ukáží další obchodní dny. Vysoké ceny proti případnému poklesu zajišťujeme opcemi, takže pokles ceny stříbra a ceny zlata bude opět příležitostí k realizaci zisku. V případě, že bude pokračovat růst cen, zrealizujeme zisk přímo na podkladu.

Zdá se, že nad ekonomickými potížemi Evropy se hladina stále nezklidnila.
Obyvatelé Řecka sice stávkují a demonstrují proti zavádění úsporných opatření, nicméně země podle prohlášení politiků plní podmínky MMF a EU pro poskytnutí finanční pomoci. Některé podmínky jsou dokonce plněny v předstihu. Je tedy vše v pořádku? Od začátku roku se výkonnost řecké ekonomiky snížila o více jak pět procent, což samozřejmě nelze hodnotit kladně. Slovensko nadále odmítá poskytovat Řecku jakoukoliv pomoc, slovenská premiérka Radičová považuje na nejlepší řešení státní bankrot Řecka. Andrew Bosomworth, který spravuje aktiva největšího světového dluhopisového fondu Pacific Investment Management, upozorňuje na riziko státního krachu Řecka, které může přijít za tři roky. Skončí totiž záchranný plán, nastane nutnost nových půjček. A ty budou pro Řecko nesmírně drahé.

Problémy hrozí i dalších zemích. Velkému testu důvěry investorů bude nyní podrobeno Španělsko, které bude v průběhu nynějšího a následujícího měsíce prodávat dluhopisy v celkové výši přes deset miliard euro. Pokračují obavy o finanční zdraví Portugalska a Irska.

Mnohé prognózy varují, že po růstu hlavních evropských ekonomik v prvním a druhém čtvrtletí dojde ke stagnaci, ne-li přímo k poklesu. Nechybějí ani pesimističtější úvahy o možném dalším propadu a hledání druhého dna.

K nejistotě na finančních trzích přispívá i snaha vlád Německa a Francie, aby došlo k zákazu shortování akcií a státních dluhopisů. Samozřejmě takové tvrdé regulační návrhy vnímá evropský i světový trh obzvláště citlivě. Zajímavé je, v době poklesů trhů (nebo očekávaných problémů) se volá po zákazu shortování – ovšem v dobách bezhlavého růstu trhů nikdo po zákazech nákupů na margin nevolá…

Deník Wall Street Journal podrobil kritice stress testy evropských bank. Pravidla pro testy byla nastavena velmi mírně, tvrdí Wall Street Journal, neboť mnohá potenciálně riziková aktiva bank prý nebyla v stress testech zohledněna. Je tedy otázkou, zda nebylo zadáním těchto testů místo prověření odolnosti bank jen uklidnění investorů. Uvidíme, jaká bude finální podoba dohod Basel III, čii nových pravidel regulací bank. Pokud půjde jen o kosmetické úpravy, nenechají na sebe noví „kostlivci z bankovních trezorů“ asi dlouho čekat.

Zdá se, že nad ekonomickými potížemi Evropy se hladina stále nezklidnila.
Obyvatelé Řecka sice stávkují a demonstrují proti zavádění úsporných opatření, nicméně země podle prohlášení politiků plní podmínky MMF a EU pro poskytnutí finanční pomoci. Některé podmínky jsou dokonce plněny v předstihu. Je tedy vše v pořádku? Od začátku roku se výkonnost řecké ekonomiky snížila o více jak pět procent, což samozřejmě nelze hodnotit kladně. Slovensko nadále odmítá poskytovat Řecku jakoukoliv pomoc, slovenská premiérka Radičová považuje na nejlepší řešení státní bankrot Řecka. Andrew Bosomworth, který spravuje aktiva největšího světového dluhopisového fondu Pacific Investment Management, upozorňuje na riziko státního krachu Řecka, které může přijít za tři roky. Skončí totiž záchranný plán, nastane nutnost nových půjček. A ty budou pro Řecko nesmírně drahé.

Problémy hrozí i dalších zemích. Velkému testu důvěry investorů bude nyní podrobeno Španělsko, které bude v průběhu nynějšího a následujícího měsíce prodávat dluhopisy v celkové výši přes deset miliard euro. Pokračují obavy o finanční zdraví Portugalska a Irska.

Mnohé prognózy varují, že po růstu hlavních evropských ekonomik v prvním a druhém čtvrtletí dojde ke stagnaci, ne-li přímo k poklesu. Nechybějí ani pesimističtější úvahy o možném dalším propadu a hledání druhého dna.

K nejistotě na finančních trzích přispívá i snaha vlád Německa a Francie, aby došlo k zákazu shortování akcií a státních dluhopisů. Samozřejmě takové tvrdé regulační návrhy vnímá evropský i světový trh obzvláště citlivě. Zajímavé je, v době poklesů trhů (nebo očekávaných problémů) se volá po zákazu shortování – ovšem v dobách bezhlavého růstu trhů nikdo po zákazech nákupů na margin nevolá…

Deník Wall Street Journal podrobil kritice stress testy evropských bank. Pravidla pro testy byla nastavena velmi mírně, tvrdí Wall Street Journal, neboť mnohá potenciálně riziková aktiva bank prý nebyla v stress testech zohledněna. Je tedy otázkou, zda nebylo zadáním těchto testů místo prověření odolnosti bank jen uklidnění investorů. Uvidíme, jaká bude finální podoba dohod Basel III, čii nových pravidel regulací bank. Pokud půjde jen o kosmetické úpravy, nenechají na sebe noví „kostlivci z bankovních trezorů“ asi dlouho čekat.

World Gold Council zveřejnil ve své čtvrtletní zprávě, že světová poptávka po zlatě se ve druhém čtvrtletí roku 2010 v porovnání se stejným obdobím roku 2009 zvýšila o 36% na 1.050 tun. Důvodem nárůstu poptávky po zlatě je především silný nárůst poptávky investorů, jež vzrostla o 118% na 534,4 tun (245,4 tun v 2. čtvrtletí 2009).

Největší podíl na tomto růstu poptávky měly objednávky zlata pro ETF, jejichž objednávky zlatých slitků vzrostly o 414% na 291,3 tun. Investoři jak vidno stále masivně nakupují ETF, riskují tím ovšem možný default. Je třeba si uvědomit, že nákupem ETF investor kupuje opět pouze „papír“. Investor musí doufat, že správce fondu opravdu provádí nákupy fyzického kovu a především že zlaté slitky opravdu má ve svém držení.

Fyzická poptávka po zlatých slitcích a zlatých mincích vzrostla o 29% na 96,3 tuny. I přes vyšší ceny tedy poptávka po fyzickém zlatě stále roste, i za cenu vyššího prémia. Průmyslová poptávka po zlatě vzrostla o 14% oproti předchozímu roku na 107,2 tun.

World Gold Council zveřejnil ve své čtvrtletní zprávě, že světová poptávka po zlatě se ve druhém čtvrtletí roku 2010 v porovnání se stejným obdobím roku 2009 zvýšila o 36% na 1.050 tun. Důvodem nárůstu poptávky po zlatě je především silný nárůst poptávky investorů, jež vzrostla o 118% na 534,4 tun (245,4 tun v 2. čtvrtletí 2009).

Největší podíl na tomto růstu poptávky měly objednávky zlata pro ETF, jejichž objednávky zlatých slitků vzrostly o 414% na 291,3 tun. Investoři jak vidno stále masivně nakupují ETF, riskují tím ovšem možný default. Je třeba si uvědomit, že nákupem ETF investor kupuje opět pouze „papír“. Investor musí doufat, že správce fondu opravdu provádí nákupy fyzického kovu a především že zlaté slitky opravdu má ve svém držení.

Fyzická poptávka po zlatých slitcích a zlatých mincích vzrostla o 29% na 96,3 tuny. I přes vyšší ceny tedy poptávka po fyzickém zlatě stále roste, i za cenu vyššího prémia. Průmyslová poptávka po zlatě vzrostla o 14% oproti předchozímu roku na 107,2 tun.

Krize není zažehnána – tak lze shrnout situaci na světových trzích, názory analytiků i aktivitu amerického FEDu. I přes masivní finanční injekce do ekonomiky USA přetrvává riziko opětovného propadu do recese, respektive pokles a hledání druhého dna. Varovné signály přibývají.

Federální rezervní banka v San Franciscu přepokládá, že ekonomika v USA během dvou let opět upadne do recese. Firmy šetří, americké domácnosti také. Tahoun ekonomiky, kterým v dobách před krizí byla spotřeba domácností, není již motorem, který by nastartoval ekonomický růst.

Velkým problémem je stále velmi vysoká nezaměstnanost, která se v USA drží nad na americké poměry alarmujícími devíti procenty. Ani dobré výsledky, které americké firmy reportují, nepřispívají k masivnímu obnovování pracovních míst. Firmy oplývají hotovostí, nikoliv ochotou vytvářet nové pracovní příležitosti. Je proto možné, že se mnohá pracovní místa již svého znovuvzkříšení nedočkají. Velmi černě vidí budoucnost banka Goldman Sachs, která předpovídá růst nezaměstnanosti až k jedenácti procentům v příštím roce.

Ani stavební boom se nekoná, což je pro americkou ekonomiku velmi nepříjemný fakt. Domácnosti šetří a dříve oblíbená praxe permanentního nastavování hypoték v nynější době není žádaná. V problémech se ocitají další bankovní domy. Letos v USA zkrachovalo již 118 bank.

FED řeší situaci masivními nákupy dluhopisů, čímž se opět snaží do oběhu dostat nové a nové peníze. HDP stagnuje a objevují se pesimistické odhady, že předpokládané tempo růstu ekonomiky klesá pod dvě procenta.

Ani v Evropě není zářná budoucnost na pořadu dne. Nezaměstnanost mezi mladými lidmi je na nejvyšší úrovni od konce druhé světové války, začíná se mluvit o nové „ztracené generaci“. Globální ekomomika, propagující volný pracovní trh a odbourávání celních opatření, neumí zabránit odlivu pracovních míst do zemí s nízkou životní úrovní. Ekonomika Německa, tadičního lídra evropské ekonomiky, vykázala velmi razantní růst. Ovšem německé firmy jednohlasně varují, že růst se již nebude opakovat a připravují opatření na horší časy.

Zvyšování důchodového věku problémy s nezaměstnaností mladých lidí rovněž zhoršuje. Snižují se pracovní úvazky, některé státy vytvářejí pro absolventy nouzové placené stáže ve státních orgánech. To je ovšem jen krátkodobě fungující opatření, které bude znamenat zátěž pro veřejné rozpočty.
Svět sklízí neblahé plody experimentování s nekrytou měnou. Měna, budovaná nikoliv na krytí drahým kovem, nýbrž na dluhu, sebou přináší rizika. Současná krize ukazuje, jak velké problémy v ekonomice postavené na dluhu jsou.

Krize není zažehnána – tak lze shrnout situaci na světových trzích, názory analytiků i aktivitu amerického FEDu. I přes masivní finanční injekce do ekonomiky USA přetrvává riziko opětovného propadu do recese, respektive pokles a hledání druhého dna. Varovné signály přibývají.

Federální rezervní banka v San Franciscu přepokládá, že ekonomika v USA během dvou let opět upadne do recese. Firmy šetří, americké domácnosti také. Tahoun ekonomiky, kterým v dobách před krizí byla spotřeba domácností, není již motorem, který by nastartoval ekonomický růst.

Velkým problémem je stále velmi vysoká nezaměstnanost, která se v USA drží nad na americké poměry alarmujícími devíti procenty. Ani dobré výsledky, které americké firmy reportují, nepřispívají k masivnímu obnovování pracovních míst. Firmy oplývají hotovostí, nikoliv ochotou vytvářet nové pracovní příležitosti. Je proto možné, že se mnohá pracovní místa již svého znovuvzkříšení nedočkají. Velmi černě vidí budoucnost banka Goldman Sachs, která předpovídá růst nezaměstnanosti až k jedenácti procentům v příštím roce.

Ani stavební boom se nekoná, což je pro americkou ekonomiku velmi nepříjemný fakt. Domácnosti šetří a dříve oblíbená praxe permanentního nastavování hypoték v nynější době není žádaná. V problémech se ocitají další bankovní domy. Letos v USA zkrachovalo již 118 bank.

FED řeší situaci masivními nákupy dluhopisů, čímž se opět snaží do oběhu dostat nové a nové peníze. HDP stagnuje a objevují se pesimistické odhady, že předpokládané tempo růstu ekonomiky klesá pod dvě procenta.

Ani v Evropě není zářná budoucnost na pořadu dne. Nezaměstnanost mezi mladými lidmi je na nejvyšší úrovni od konce druhé světové války, začíná se mluvit o nové „ztracené generaci“. Globální ekomomika, propagující volný pracovní trh a odbourávání celních opatření, neumí zabránit odlivu pracovních míst do zemí s nízkou životní úrovní. Ekonomika Německa, tadičního lídra evropské ekonomiky, vykázala velmi razantní růst. Ovšem německé firmy jednohlasně varují, že růst se již nebude opakovat a připravují opatření na horší časy.

Zvyšování důchodového věku problémy s nezaměstnaností mladých lidí rovněž zhoršuje. Snižují se pracovní úvazky, některé státy vytvářejí pro absolventy nouzové placené stáže ve státních orgánech. To je ovšem jen krátkodobě fungující opatření, které bude znamenat zátěž pro veřejné rozpočty.
Svět sklízí neblahé plody experimentování s nekrytou měnou. Měna, budovaná nikoliv na krytí drahým kovem, nýbrž na dluhu, sebou přináší rizika. Současná krize ukazuje, jak velké problémy v ekonomice postavené na dluhu jsou.

Trhy klesají a cena zlata a stříbra roste. Monozí naši klienti mají proto velký důvod ke spokojenosti, neboť využili
analýzy
, kterou analytik firmy SILVERUM s.r.o. Pavel Hála poskytl televizi Z1. Klienti výhodně nakupovali investiční kovy na korekci, která přišla s nedávným růstem akciových trhů, a nyní již realizují velmi příjemný zisk.

Jaký je nynější důvod růstu ceny zlata a ceny stříbra? Analytik Pavel Hála konstatuje, že jedním z klíčových faktorů je právě nejistota na trzích, která v posledním týdnu vyústila v panické výprodeje.
Cena zlata rostla. Nyní však posílil dolar, posílily také bondy. Pokud nedojde k dalším výprodejům na akciových trzích, může se opakovat dobrá nákupní příležitost na trzích investičního zlata a investičního stříbra.

V článku z 6.srpna jsme si vysvětlili, proč je zapotřebí sledovat
souvislosti
mezi investičními kovy a ostatními komoditními trhy.
Proto dnes přinášíme novou analýzu momentální „rakety“, kterou je
pšenice.
Cena pšenice raketově roste v důsledku vývozního embarga Ruska. Jde o trvalý a silný uptrend, nebo jsou i zde rizika? Velmi zajimavý je také pohled analytika Pavla Hály na intermarket situaci pšenice versus kukuřice.

Trhy klesají a cena zlata a stříbra roste. Monozí naši klienti mají proto velký důvod ke spokojenosti, neboť využili
analýzy
, kterou analytik firmy SILVERUM s.r.o. Pavel Hála poskytl televizi Z1. Klienti výhodně nakupovali investiční kovy na korekci, která přišla s nedávným růstem akciových trhů, a nyní již realizují velmi příjemný zisk.

Jaký je nynější důvod růstu ceny zlata a ceny stříbra? Analytik Pavel Hála konstatuje, že jedním z klíčových faktorů je právě nejistota na trzích, která v posledním týdnu vyústila v panické výprodeje.
Cena zlata rostla. Nyní však posílil dolar, posílily také bondy. Pokud nedojde k dalším výprodejům na akciových trzích, může se opakovat dobrá nákupní příležitost na trzích investičního zlata a investičního stříbra.

V článku z 6.srpna jsme si vysvětlili, proč je zapotřebí sledovat
souvislosti
mezi investičními kovy a ostatními komoditními trhy.
Proto dnes přinášíme novou analýzu momentální „rakety“, kterou je
pšenice. Cena pšenice raketově roste v důsledku vývozního embarga Ruska. Jde o trvalý a silný uptrend, nebo jsou i zde rizika? Velmi zajimavý je také pohled analytika Pavla Hály na intermarket situaci pšenice versus kukuřice.

Každý investor, který nakupuje do svého portfolia investiční zlato a investiční stříbro, sleduje trh s drahými kovy. Porovnává grafy cen, zkoumá stavy zásob zlatých slitků v trezorech světových bank. Sleduje vývoj objemu těžby stříbra v producentských zemích, objednávky zpracovatelů zlata i trendy u průmyslových odběratelů stříbra. Porovná COT z různých měsíců, pročítá výroční zprávy rafinérů drahých kovů, sleduje likviditu stříbrných i zlatých slitků. Perfektně tedy zná „svůj“ trh a rozumí „vnitřním“ mechanismům.

Ovšem najednou se trh začne chovat zcela nelogicky. Ceny poklesnou v době, kdy by měly růst – a investor nestihne výhodný nákup. Jindy naopak ceny vystřelí vzhůru v době, kdy investor předpokládá korekci a těší se na dobré nákupy investičních kovů. Proč? Vždyť investor přece sledoval všechny základní údaje trhu zlata i stříbra, pečlivě vše analyzoval a vyvodil logické závěry na základě mnoha vstupních údajů….

Jedno z velkých rizik, které individálnímu investorovi hrozí, je příliš úzká specializace. Investoři sledují pouze „svoji“ oblast a často si neuvědomují, že trhy jsou v dnešní době velmi provázané. Měnové trhy mají vliv na ceny dluhopisů, dluhopisy mají vazbu na úrokové sazby. Opce jdou ruku v ruce s trendy akciových trhů. Volatilita souvisí se zobchodovaným objemem, výsledková sezóna zamíchá kartami stejně spolehlivě jako vyhlašování statistických dat z pracovního trhu a z trhu nemovitostí.

I komodity mají vzájemné vazby, korelující, inverzní či naopak velmi volné. Proto je pro kvalifikovaného investora nezbytné sledovat nejen trh drahých kovů, ale i další komoditní trhy a velmi přesně vědět, jak spolu konkrétní komodity souvisejí, respektive jak se formují investiční příležitosti komoditních trzích. Jak by měla vypadat fundamentální znalost souvisejích trhů? Dobrou ukázkou je například komplexní analýza trhu se zemním plynem, kterou pro televizi Z1 připravil analytik firmy SILVERUM s.r.o. Pavel Hála.

Aplikace závěrů z analýzy je kombinací znalosti míry korelace jednotlivých komodit a individuálního obchodního plánu investora. Díky znalosti vzájemné provázanosti trhů a díky aplikaci těchto poznatků při investování do drahých kovů může investor dosahovat výrazně lepších výsledků. Je zapotřebí sledovat celé spektrum trhů a tak se vyhnout „provozní slepotě“, která plyne z příliš úzké specializace. Mnohé zdánlivě nelogické chování trhu investičních kovů se – při pochopení vzájemných vazeb – bude investorovi rázem jevit jako naprosto standardní a předvídatelné.