Archiv autora: Jindřich Walter

Zářijová míra inflace v eurozóně se ze srpnových 5,2 procenta snížila na 4,3 %. Tento pokles inflace byl podpořen dalším snížením cen energií. Avšak i přesto zůstává míra inflace výrazně nad dvouprocentním cílem stanoveným Evropskou centrální bankou (ECB).

 

Stejně jako v minulých měsících se nejvíce zvýšily ceny v kategorii potraviny, alkohol a tabák, kde meziroční růst činí 8,8 procenta, což představuje více, než dvojnásobek míry inflace.  Druhým nejvýznamnějším vlivem na inflaci byly služby, jejichž ceny vzrostly o 5,5 procenta, zatímco v červnu to bylo 5,4 procenta. Ceny energií se meziročně snížily o 4,7 procenta. Jádrová inflace se v souladu a očekáváním snížila na 4,5 procenta (v srpnu činila 5,3 %).

 

Toto je přehled jednotlivých zemí dle Eurostatu:

 

Největší inflace je na Slovensku, kde dosahuje 8,9 %. Druhá nejvyšší je v Chorvatsku, kde činí 7,3 %, třetí je Slovinsko s mírou inflace 7,1 %.  Pod 2% cílovou inflací je Nizozemí (-0,3 %), Belgie (0,7 %). Jiná země nemá menší, než 2% inflaci a záporná inflace v Nizozemí není překlep. Německá míra inflace je po dlouhé době na průměru eurozóny, i když zejména díky ukončení dotací na dopravní jízdenky a pohonné hmoty loni v září.

 

V reakci na vysokou inflaci od loňska ECB zvyšuje základní úrokové sazby, další zvýšení není vyloučeno, zejména díky tlaku centrálních bank Německa a Rakouska. Zasedání proběhne 26. října a uvidíme, jak bude ECB na tuto míru inflace reagovat.

 

 

V červenci a srpnu Česká národní banka (ČNB) pokračovala v nákupech zlata, nakoupila přibližně 1 tun a zlaté rezervy jsou ve srovnání s koncem minulého roku dvojnásobné. Hodnota zlata zároveň dosáhla 1% hranice objemu devizových rezerv.

 

Autorem nákupů zlata je Aleš Michl, který při nástupu do funkce guvernéra oznámil, že za dobu v pozici guvernéra ČNB nakoupí 100 tun zlata a ČNB začala nakupovat. Jako hlavní důvod uvedl diverzifikaci aktiv.

 

Zmíněných 100 tun zlata odpovídá množství zlata drženého Polskem, Slovenskem a Maďarskem a ČNB je na pětině cílové hodnoty. Vzhledem k velikosti devizových rezerv ČNB cílová úroveň zlata tedy 100 tun představuje zhruba 5% úroveň stávajících devizových rezerv ČNB. Sice by se jednalo o absolutní hodnotu srovnatelnou s centrálními bankami výše zmíněných zemí, ale podíl zlata na devizových rezervách by byl ve srovnání s nimi poloviční až třetinový.

 

Podle analytiků aktuální geopolitická situace zvyšuje význam vlastnictví zlata jako bezpečného útočiště bez rizika protistrany. Zlato je jediným aktivem, které se kvalifikuje jako takové.

 

Zveme Vás na již 8. ročník tradičního setkání sběratelů a investorů Trading expo & alternativní investice konané v kongresovém sále v rámci veletrhu Sběratel v pražských Letňanech v sobotu 9. září 2023.

 

Již po několikáté je Silverum pořadatelem Trading Expo. Letošní ročník proběhne v klasické podobě, s možností osobních setkání a přímého kontaktu. Naplánovali jsme pro Vás celou řadu zajímavých přednášek. Se svými příspěvky vystoupí mnoho uznávaných odborníků z každého oboru. Ti budou připraveni zodpovědět i případné dotazy. Samozřejmostí bude i naše přítomnost, nejen jako pořadatele. Rádi s Vámi osobně probereme vaše otázky, nebo jen pohovoříme.

 

Toto je obsah konference

 

 

Dnes se po měsíci vrátíme k vývoji poměru cen zlata a stříbra. Toto je roční vývoj tohoto poměru. Názorně ukazuje opakující se vývoj tohoto poměru od května letošního roku, kdy cykluje mezi 79 a 86 (květnové minimum činí 78,9).

 

Investoři evidentně v posledních měsících hlídají dolní a horní hranici  poměru. Něco takého musí mít  fundamentální důvod, v tomto případě  není jednoznačný (i když logicky nějaký být musí).

 

K vývoji tohoto poměru se v září, či říjnu opět vrátíme, a to z dvojího pohledu. Prvním bude, jestli se dostane na roční minimum. Druhým bude pohyb v případě nebílé labutě, případně jednání zemí BRICS. Je očekáváno, že zlato tam bude jedním z témat při jednání o měnách. Pokud skutečně bude, budeme se tomu v nejbližší době věnovat.

 

 

V červnu roku 2023 překvapila Česká národní banka (ČNB) rekordním nákupem přes 2,5 tuny zlata. Po 25 letech se tak zvětšil zlatý poklad republiky na téměř 20 tun, což je největší množství zlata, které ČNB vlastnila od roku 1998,  historické minimum ve výši 7,8 tuny zlata bylo dosaženo před 3 lety. Tehdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok jej označil za nepotřebné aktivum.

 

ČNB řadu let držela zlato pouze kvůli vydávání zlatých mincí a možnému případnému vstupu do eurozóny. Autorem změny chování ke zlatu je Aleš Michl. Ten oznámil, že za dobu v pozici guvernéra ČNB nakoupí 100 tun zlata a ČNB začala  nakupovat. Zmíněných 100 tun zlata odpovídá množství zlata drženého Polskem, Slovenskem a Maďarskem.

 

Podle Světové rady pro zlato jsou nákupy nebo prodeje zlata, které přesáhnou v jednom měsíci jednu tunu, považovány za „význačné“. Do této kategorie spadají i nákupy prováděné Českou národní bankou.

 

Podle analytiků aktuální geopolitická situace zvyšuje význam vlastnictví zlata jako bezpečného útočiště bez rizika protistrany. Zlato je jediným aktivem, které se kvalifikuje jako takové. Bude velmi zajímavé, co v srpnu oznámí země BRICS.

 

Kromě zasedání vedení řady centrálních bank minulý týden došlo k jedné zajímavé události, které nebyla věnována patřičná pozornost. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgieva minulý týden potvrdila, že MMF vyvíjí platformu pro digitální měny centrálních bank (CBDC), která má usnadnit přeshraniční transakce.

 

Zdůraznila potřebu spolupráce včetně společné regulace mezi centrálními bankami, aby byly zajištěny efektivní a spravedlivé transakce. Varovala, že pokud se země nedohodnou na společné platformě, mohly by tuto mezeru zaplnit kryptoměny.

 

Platformou pro digitální měny centrálních bank se v současné době zabývá 114 centrálních bank, přičemž přibližně 10 z nich to má téměř připraveno (neuvedla však, o jaké centrální banky se jedná).

 

Zajímavé je, že CBDC by podle ní měly být kryté aktivy, a dodala, že kryptoměny jsou investiční příležitostí, pokud jsou kryté aktivy, ale pokud nejsou, jedná se o „spekulativní investici“. Jakými aktivy to kryté bude, o tom ani slovo. Nechme se překvapit. Nebo nepřekvapit?

 

 

Minulý týden byl schválen zákon o dočasném pozastavení limitu zadluženosti Spojených států do ledna 2025. Pokud by zákon nebyl schválen, Spojené státy by se dostaly do platební neschopnosti poprvé v historii. Zákon byl schválen Sněmovnou reprezentantů v poměru hlasů 314:117 po dvoutýdenních tvrdých jednáních mezi prezidentem J. Bidenem a šéfem Sněmovny reprezentantů K. McCarthym. Výsledkem jednání byl kompromis.

 

O týden později, dne 1. června, Senát také schválil pozastavení limitu zadluženosti v poměru hlasů 63:36. Prezident J. Biden poté zákon předevčírem podepsal, čímž vstoupil v platnost. Tento zákon byl schválen jen o dva dny před termínem, který ministryně financí J. Yellen označovala za datum bankrotu Spojených států, kdyby novela nebyla přijata.

 

Zákon také obsahuje opatření pro omezení růstu státních výdajů, škrty v rozpočtu daňové správy a zpřísnění. Na rozdíl od Spojených států, Evropská unie neuplatňuje tento přístup a takový politický boj. Evropská unie sleduje poměr státního dluhu k hrubému domácímu produktu, nikoli absolutní hodnotu dluhu. Ve Spojených státech aktuálně činí 130 %, v porovnání s EU by to bylo 3. místo za Řeckem (171 %) a Itálii (145 %).

 

 

Česká koruna je vůči euru nejsilnější od července 2008, včera se dostala již pod 23,40 koruny za euro. Silnější, než včera, byla pouze v osmi dnech v červenci 2008. Nejsilnější byla 21. července při kurzu 22,97 koruny za euro. To byl jediný den, kdy se kurz dostal pod 23 korun za euro. Toto je její graf ve 3. čtvrtletí 2008:

https://www.cnb.cz/cs/financni-trhy/devizovy-trh/kurzy-devizoveho-trhu/kurzy-devizoveho-trhu/grafy_form.html?mena=EUR

 

Rychlé oslabení po prolomení hranice 23 korun za euro bylo tehdy výsledkem devizové intervence ČNB směrem k oslabení české koruny.

 

Ve srovnání s vývojem v minulém roce ČNB nepotřebuje provádět žádné devizové intervence, ve srovnání s rokem 2008 byly opačným směrem. Loni v létě ČNB svými intervencemi bránila přiblížení kurzu koruny k hodnotě 25 korun za euro. Od podzimu již intervence nebyly použity a koruna je zejména díky letošnímu vývoji téměř o 1,3 koruny za euro silnější, než byla loni v létě.

 

Kurzu koruny pomáhá řada věcí, a to i celková náladou na globálních trzích. Je šestou proti euru nejvíce posilující měnou v letošním roce. Bankovní rada ČNB tento vývoj vnímá jako pozitivní, protože zlevňuje importované zboží, či komodity a tlačí inflaci dolů.

V případě posílení pod 22,97 koruny za euro by byly komentáře z Bankovní rady velmi zajímavé a trhem by mohly silně zamávat.

 

 

V úterním vystoupení  v Ekonomickém klubu ve Washingtonu J. Powell řekl, že v případě, že inflace přestane klesat, Fed bude reagovat. Trhy zatím očekávají poslední zvýšení na příštím březnovém zasedání a zahájení snižování ještě letos. Může to však dopadnout jinak.

 

Fed ale může zvýšit úroky výše, než dosud plánuje a trh očekává. Nejspíše nezrychlí jejich zvyšování, to ale potrvá déle. Tomuto kroku může pomoci i nízká míra nezaměstnanosti ukazující silnější ekonomiku a Fed to využije.

 

Pokles inflace k 2% cílové úrovni očekává až během příštího roku, a to přesto, že s jejím výrazným poklesem počítá již letos. Stejný termín dosažení 2% úrovně oznámila minulý týden Bankovní rada České národní banky.

 

Debata guvernéra J. Powella s ministryní financí J. Yellen (předchůdkyní J. Powella v čele Fedu) bude zajímavé sledovat. Napoví hodně.

 

 

Ministr financí Saúdské Arábie na konferenci v Davosu minulý týden oznámil, že Saúdská Arábie je ochotna diskutovat o prodeji ropy nejen v amerických dolarech. Výslovně zmínil euro a rijál, což je měna Saudské Arábie. To se nijak nevylučuje s možností i jiných měn.

 

Jako první se nabízí čínský juan, který preferuje Čína, což je největší světový importér ropy. Na prosincovém jednání domluvili strategické partnerství. Obchod v čínském juanu se nejspíše nebude týkat pozice Saúdské Arábie, ale i dalších členských zemí Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC). Role juanu v mezinárodním obchodě díky tomu posílí.

 

Z pohledu České republiky může být zajímavá cena ropy v eurech. Po stanovení ceny v eurech by zmizel vliv pohybu dolaru vůči euru. Cena ropy a následně i pohonných hmot by v České republice mohly být stabilnější. Než ale k tomu (snad) dojde, nějakou dobu si ještě počkáme…