Archiv autora: Jan Hájek

Dnešní část seriálu bude sice delší, avšak nahlédneme pod pokličku tajemství úspěšných nákupů velkých investorů: tzv. fixačním nákup investičního stříbra. Ukážeme si, jak při větším nákupu stříbrných mincí, stříbrných slitků nebo stříbrných cihel můžeme nakupovat za aktuální velkoobchodní ceny. Povíme si, jaké jsou výhody fixačního nákupu stříbra i jaká úskalí fixační nákup drahých kovů může mít. Dnešní část seriálu bude delší, avšak nahlédneme pod pokličku úspěšných nákupů velkých investorů do drahý kovů.

Fixační nákupy umí zákazníkům nabídnout velmi málo obchodníků s drahými kovy. Není divu, jde o službu umožňující zákazníkům nakupovat za ceny blížící se velkoobchodním cenám stříbra. Tato služba je pro velkoobchod s drahými kovy finančně náročná a právě proto fixační nákup stříbra může nabízet pouze skutečný velkoobchod s drahými kovy.
Pojďme se na fixační nákup stříbra podívat podrobněji.

Co je to fixační nákup stříbra a kdo jej může využít? Fixační nákup je možný principiálně u zlata i u stříbra. Nejčastěji fixační nákup využívají větší investoři pro nákup investičního stříbra. V principu jde o situaci, kdy klient skládá část prostředků potřebných pro nákup drahého kovu předem, druhou část dotuje do doby fixace ceny obchodník. Služba je určena pro větší nákupy stříbra, typicky od 500 troyských uncí stříbra výše. U některých produktů by maloobchodní prodej po několika kusech vycházel příliš draho, proto jsou nabízeny pouze na fixaci větším investorům – tak se dá stlačit cena na dobrou úroveň. Typicky je tomu tak nyní u stříbrných slitků A-mark, které po delší dobu mají vyšší prémium než slitky NTR. Na srovnatelnou cenu se dají
stříbrné slitky A-mark

dostat právě fixačním nákupem.

Ve chvíli, kdy investor projeví zájem o nákup stříbrných slitků, stříbrných mincí nebo stříbrných cihel, skládá podle aktuální situace – a podle dosavadní obchodní historie – část prostředků na účet obchodníka, který bude fixační nákup realizovat. Pokud jde o první nákup nového klienta, bývá složená částka ve výši 80-90% z aktuální ceny zamýšleného nákupu, přičemž jde o ceny maloobchodní (cena z eshopu apod.).

Po připsání zákazníkových peněz na účet obchodníka jsou peníze konvertovány do amerického dolaru, podle aktuálního kurzu dolaru vůči české koruně. Okamžitě probíhá přesun dolarů do USA na místo, kde se má provést nákup investičního drahého kovu (rafinér drahých kovů, výhradní dealer rafinéra, burza apod.). Jakmile je k dispozici požadovaný objem a provedení fyzického stříbra, obchodník kontaktuje zákazníka s nabídkou aktuální ceny stříbra. Pokud se zákazníkovi cena líbí, je obchod uzavřen, cena je fixována a zákazník doplatí zbytek podle zafixované ceny. Pokud se aktuální dostupná cena stříbra zákazníkovi nelíbí, obchod se odkládá a čeká se na lepší cenu. To samozřejmě záleží na dalším vývoji ceny stříbra a kurzu koruny k americkému dolaru.

Zákazník při fixaci nakupuje za aktuální velkoobchodní cenu, čili v ceně nejsou obsaženy pojistky obchodníka proti další změně ceny stříbra ani proti pohybu dolaru. Proto je fixační nákup stříbra zpravidla cenově výhodnější, než aktuální cena v e-shopu. Cena v eshopu obsahuje pojistné náklady proti pohybu ceny stříbra a proti pohybu kurzu amerického dolaru vůči koruně. Velký investor, který nakupuje v řádech statisíců nebo milionů, může takto ušetřit nezanedbatelné částky a tím si zlevnit nákup investičního stříbra a investičního zlata.

Doba mezi připsáním zákazníkovy zálohy na účet velkoobchodu s drahými kovy a realizací fixace ceny nákupu bývá kolem dvou až čtyř pracovních dnů. Záleží na rychlosti přesunu peněz do USA a aktuální dostupností stříbrných mincí, stříbrných slitků nebo stříbrných cihel, které si zákazník přeje nakoupit. Investiční stříbro zkrátka nemusí být ihned fyzicky pro nákup k dispozici, velmi záleží na aktuální poptávce na světovém trhu fyzického stříbra. V době řecké krize například velmi často nebyly k dispozici

stříbrné slitky NTR

a

stříbrné mince American Buffalo

.

Ovšem není růže bez trní – a není tomu jinak ani při fixačním nákupu drahého kovu. Jaké je riziko při nákupu investičního stříbra fixačním způsobem? Riziko je dvojí: pohyb dolaru vůči koruně a pohyb spotové ceny stříbra.
Nejprve k riziku pohybu kurzu dolaru a koruny: Jak jsme si řekli, při fixačním nákupu je zákazníkova záloha konvertována z českých korun do amerického dolaru. Pokud do doby fixace dolar oslabí (nebo koruna posílí), pak konverzní poměr v okamžiku fixace ceny stříbra již nebude tak výhodný. Slabý dolar zdraží nákup stříbra.
Riziko pohybu spotové ceny stříbra: Pokud do doby, kdy je provedena fixace, zamíří graf ceny stříbra vzhůru, je samozřejmě cena stříbra vyšší. I nabídnutá fixační cena bude vyšší. Tady mimochodem vidíme, jak dvojsečné je vyčkávat až na úplné cenové dno – může se stát, že cenové dno se náhle stane minulostí.
Ovšem i v takovém případě stále zůstává základní výhoda fixačního nákupu drahého kovu: nižší cena, než je v maloobchodu (e-shop). Odpadají, jak jsme si řekli výše, náklady obchodníka na zajištění pohybu dolaru a ceny stříbra.

Naopak v situaci, kdy dolar posiluje nebo když cena stříbra klesá (v ideální situaci zároveň dolar posiluje a stříbro klesá), je fixační nákup stříbra pro zákazníka skutečné terno. V obchodní praxi SILVERUM s.r.o. není výjimkou, že klienti realizují nákupy za velmi výhodné ceny právě proto, že nakoupili levný dolar a využili padajícího trhu. Vstupní situace pro nákup investičního stříbra byla naprosto ideální.

Fixační nákupy stříbra i zlata proto patří ke službám, které větší investoři velmi rádi využívají. Je také pravdou, že se jedná o službu, která je pro velkoobchod s drahými kovy finančně náročná – od doby fixace ceny dotuje konečnou cenu, až do doplacení zafixované ceny zákazníkem. A právě proto je možnost fixačního nákupu mimo jiné odrazem finanční síly obchodníka s drahými kovy. Pro investora, který hodlá koupit investiční stříbro nebo investiční zlato, je možnost provádět fixační nákupy drahých kovů jedním ze signálů, koho zvolit jako svého partnera při realizaci investic do drahých kovů.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (1.část)

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (2.část)

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (3.část)

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (4.část)

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (5.část)

Investiční stříbro, investiční zlato a certifikáty – věčné téma?

Kdy je nejvýhodnější nakupovat zlato a stříbro? Je lepší nakupovat pravidelně, nebo zkoušet postupně časování trhu? Vyplatí se větší jednorázový nákup nebo postupné přikupování po menších částech? Pojďme se podívat na různé přístupy při nakupování drahých kovů v našem seriálu o budování investičního portfolia.

Na úvod dnešního dílu seriálu o investování do drahých kovů si řekneme nepříjemnou pravdu: nikdo nemá křišťálovou kouli, aby určil další cenový vývoj ve střednědobém horizontu. Co to znamená? Velmi těžko lze odhadovat, kam se cena stříbra nebo zlata dnes podívá, s velmi malou mírou jistoty lze predikovat vývoj ceny drahých kovů i v řádu dnů nebo týdnů. Snadněji je cena zlata a stříbra předvídatelná v dlouhodobějším časovém období. Proč?
Cena zlata bude vždy ovlivňována tím, že zlato je vnímáno jako mincovní kov. Zlato slouží k uchování hodnot, takže poptávka po zlatě už z tohoto důvodu bude trvalá i v budoucnosti. Investiční stříbro je vnímáno rovněž jako uchovatel hodnoty, ovšem stříbro je také vnímáno jako průmyslový kov a tudíž poptávku po stříbře kromě investorů bude zvyšovat průmyslová spotřeba.
Vrátíme-li se k predikci vývoje ceny zlata a stříbra, je z dlouhodobého hlediska možné předpokládat růst ceny drahých kovů. Důvodem je jednak poptávka z výše uvedených důvodů, za druhé trvale rostoucí inflace peněz, za třetí postupné ubývání přírodních zdrojů zlata a stříbra. Z krátkodobého hlediska je ale předvídání cenových pohybů obtížné.

Otázka tedy zní, kdy a jak nakupovat drahé kovy? Technicky můžeme volit mezi jednorázovým nákupem nebo postupným nakupováním drahého kovu. Z hlediska ceny můžeme akceptovat aktuální cenu, nebo si stanovit limitní cenu pro nákup. Anebo se můžeme pokusit časovat trh a zkusit hledat cenová dna. Podívejme se na uvedené alternativy podrobněji.

Jednorázový nákup investičního zlata nebo investičního stříbra provádí investor zpravidla v situaci, kdy potřebuje naráz zajistit větší množství úspor proti inflaci. Typickým příkladem je situace, kdy investor poprvé objeví výhody investování do zlata a stříbra. Investor si uvědomuje, že není nijak zajištěn drahými kovy proti inflaci a proto provede větší jednorázovou objednávku drahých kovů. O vhodném poměru rozložení investice mezi zlato a stříbro jsme si povídali v minulých dílech tohoto seriálu.

Postupné přikupování drahých kovů je častější variantou nákupu zlata a stříbra. Převaha investorů buduje investiční portfolio postupně a dlouhodobě. Nákupy drahých kovů pokračují tak, jak investorovi přibývají peněžní prostředky, které hodlá drahým kovem chránit proti inflaci. V praxi jde zpravidla o nákupy zlata a stříbra, které se realizují v závislosti na příjmu mzdy nebo příjmu z podnikání, v našich zeměpisných šířkách typicky jednou měsíčně. Investor zpravidla neřeší aktuální cenu, řeší aktuální potřebu ochránit volné prostředky. Nakupuje investiční stříbro a zlato za momentální cenu na trhu drahých kovů.

Investor si často klade otázku, jak nejlépe investovat vzhledem k vývoji ceny drahých kovů. Jde o snahu časovat vstup na trh tak, aby momentální cena drahého kovu byla pokud možno nízká. Pokud se o časování trhu pokouší kvalifikovaný investor, který dobře zná trh a může sledovat všechny potřebné faktory, může mít úspěch. Platí však to, co jsme uvedli dříve: nikdo nemá křišťálovou kouli k předpovídání ceny! Nezkušený investor zpravidla časování trhu nezvládne příliš dobře. Příkladem budiž typické chování laika: pokud cena padá, nenakupuje. Cena přece padá! Laik očekává, často velmi iracionálně, že zítra nakoupí ještě lépe. Pokud následně dojde k růstu ceny, vyčkává na cenovou korekci. Velmi často laik tímto myšlenkovým postupem ale vhodný čas pro nákup prováhá, jsa veden nepříliš správnou snahou zachytit skutečné cenové dno. Neříkáme, že nelze časovat trh s jistou mírou úspěšnosti – laik by se ale měl těchto snah spíše vyvarovat. V konečném důsledku se vyplatí akceptovat momentální cenu na trhu a nezkoušet časovat trh. Proč? Postupným nakupováním se v dlouhodobém horizontu cena zpravidla solidně zprůměruje: jednou se kov sice nakoupí dráž, po druhé ale levněji. Z dlouhodobého hlediska (a investování do stříbra a zlata by dlouhodobé být vždy mělo!) se
nakonec stejně včerejší cena jeví jako dobrá

.

Posledním přístupem, který investoři používají, je stanovení vlastního cenového limitu pro nákup. Princip je jednoduchý. Investor si zkrátka řekne, kolik je v dané chvíli ochoten maximálně za unci zlata nebo za unci stříbra zaplatit a toho se drží. Výkyvy ceny neřeší. Nakupuje za cenu, za jakou si stanovil bez ohledu na predikce a další očekávaný vývoj trhu. Je to podobné, jako když investor při nákupu na burze zadává limitní příkaz pro koupi té či oné akcie. Stanovuje tím pro sebe akceptovatelnou cenovou hladinu. Logickým druhým krokem při tomto způsobu investování do zlata a stříbra je ale občasná vlastní úprava akceptovatelné cenové hladiny investičního kovu: kupříkladu stanovit si dnes cenový limit pro nákup zlata na 100 USD za unci nebo u stříbra 5 dolarů za unci je nesmyslné.

Jak vidíme, přístupů k nakupování zlata a stříbra je mnoho. Otázka, kdy, co a kolik nakupovat, může být proto zodpovězena mnoha způsoby. Záleží na tom, jak je investor zběhlý ve znalostech trhů drahých kovů, jaké má možnosti sledovat cenový a fundamentální vývoj zlata a stříbra.
Nákup investičního zlata a investičního stříbra není zkrátka možné redukovat jen na otázku, jaká je cena zlata dnes, nebo kolik stojí unce stříbra. Pokud investor nemá dostatek zkušeností a
znalostí
, pak by se neměl o časování trhu příliš pokoušet. Je lepší nakupovat pravidelně a zprůměrovat si výslednou cenu (viz výše), než sledovat, jak nám ujíždí cenový vlak do nenávratna.

V příštím díle našeho seriálu o budování portfolia investičního zlata a investičního stříbra si řekneme, proč se liší cena slitků a mincí z drahých kovů od grafu ceny zlata a stříbra a proč investujeme přímo do těchto dražších instrumentů namísto držení futures kontraktů na burze nebo oborových ETF. Povíme si také, proč a jak může investor vydělat nikoliv na růstu, ale na poklesu ceny zlata a stříbra.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (1.část)

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (2.část)

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (3.část)

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (4.část)

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (5.část)

Investiční stříbro, investiční zlato a certifikáty – věčné téma?

Kedy je najvýhodnejšie nakupovať zlato a striebro? Je lepšie nakupovať pravidelne alebo skúšať postupne časovanie trhu? Oplatí sa väčší jednorazový nákup alebo postupné prikupovanie po menších častiach? Poďme sa pozrieť na rôzne prístupy pri nakupovaní drahých kovov v našom seriáli o budovaní investičného portfólia.

Na úvod dnešného dielu seriálu o investovaní do drahých kovov si povieme nepríjemnú pravdu: nikto nemá krištáľovú guľu, aby určil ďalší cenový vývoj v strednodobom horizonte. Čo to znamená? Veľmi ťažko možno odhadovať, kam sa cena striebra alebo zlata dnes pozrie, s veľmi malou mierou istoty možno predikovať vývoj ceny drahých kovov aj v ráde dní alebo týždňov. Ľahšie je cena zlata a striebra predvídateľná v dlhodobejšom časovom období. Prečo?
Cena zlata bude vždy ovplyvňovaná tým, že zlato je vnímané ako mincový kov. Zlato slúži na uchovanie hodnôt, takže dopyt po zlate už z tohto dôvodu bude trvalý aj v budúcnosti. Investičné striebro je vnímané aj ako uchovávateľ hodnoty, avšak striebro je tiež vnímané ako priemyselný kov a teda dopyt po striebre okrem investorov bude zvyšovať priemyselná spotreba.
Ak sa vrátime k predikcii vývoja ceny zlata a striebra, je z dlhodobého hľadiska možné predpokladať rast ceny drahých kovov. Dôvodom je jednak dopyt z vyššie uvedených dôvodov, za druhé trvalo rastúca inflácia peňazí, za tretie postupné ubúdanie prírodných zdrojov zlata a striebra. Z krátkodobého hľadiska je ale predvídanie cenových pohybov ťažké.

Otázka teda znie, kedy a ako nakupovať drahé kovy? Technicky môžeme voliť medzi jednorazovým nákupom alebo postupným nakupovaním drahého kovu. Z hľadiska ceny môžeme akceptovať aktuálnu cenu alebo si stanoviť limitnú cenu pre nákup. Alebo sa môžeme pokúsiť časovať trh a skúsiť hľadať cenové dná. Pozrime sa na uvedené alternatívy podrobnejšie.

Jednorazový nákup investičného zlata alebo investičného striebra vykonáva investor spravidla v situácii, kedy potrebuje naraz zabezpečiť väčšie množstvo úspor proti inflácii. Typickým príkladom je situácia, kedy investor prvýkrát objaví výhody investovania do zlata a striebra. Investor si uvedomuje, že nie je nijako zabezpečený drahými kovmi proti inflácii, a preto vykoná väčšiu jednorázovú objednávku drahých kovov. O vhodnom pomere rozloženia investície medzi zlato a striebro sme sa rozprávali v minulých dieloch tohto seriálu.

Postupné prikupovanie drahých kovov je častejším variantom nákupu zlata a striebra. Prevaha investorov buduje investičné portfólio postupne a dlhodobo. Nákupy drahých kovov pokračujú tak, ako investorovi pribúdajú peňažné prostriedky, ktoré chce drahými kovmi chrániť proti inflácii. V praxi ide spravidla o nákupy zlata a striebra, ktoré sa realizujú v závislosti od príjmu mzdy alebo príjmu z podnikania, v našich zemepisných šírkach typicky raz mesačne. Investor spravidla nerieši aktuálnu cenu, riešia aktuálnu potrebu ochrániť voľné prostriedky. Nakupuje investičné striebro a zlato za momentálnu cenu na trhu drahých kovov.

Investor si často kladie otázku, ako najlepšie investovať vzhľadom na vývoj ceny drahých kovov. Ide o snahu časovať vstup na trh tak, aby momentálna cena drahého kovu bola pokiaľ možno nízka. Ak sa o časovanie trhu pokúša kvalifikovaný investor, ktorý dobre pozná trh a môže sledovať všetky potrebné faktory, môže mať úspech. Platí však to, čo sme uviedli predtým: nikto nemá krištáľovú guľu na predpovedanie ceny! Neskúsený investor spravidla časovanie trhu nezvládne príliš dobre. Príkladom nech je typické správanie laika: ak cena padá, nenakupuje. Cena predsa padá! Laik očakáva, často veľmi iracionálne, že zajtra nakúpi ešte lepšie. Ak následne dôjde k rastu ceny, vyčkáva na cenovú korekciu. Veľmi často laik týmto myšlienkovým postupom ale vhodný čas pre nákup premrhá, pretože je vedený nepríliš správnu snahou zachytiť skutočné cenové dno. Nehovoríme, že nemožno časovať trh s istou mierou úspešnosti – laik by sa ale mal týchto snáh skôr vyvarovať. V konečnom dôsledku sa oplatí akceptovať momentálnu cenu na trhu a neskúšať časovať trh. Prečo? Postupným nakupovaním sa v dlhodobom horizonte cena spravidla solídne spriemeruje: raz sa kov síce nakúpi drahšie, druhýkrát ale lacnejšie. Z dlhodobého hľadiska (a investovanie do striebra a zlata by dlhodobé byť vždy malo!) sa
nakoniec rovnako včerajšia cena javí ako dobrá

.

Posledným prístupom, ktorý investori používajú, je stanovenie vlastného cenového limitu pre nákup. Princíp je jednoduchý. Investor si skrátka povie, koľko je v danej chvíli ochotný maximálne za uncu zlata alebo za uncu striebra zaplatiť a toho sa drží. Výkyvy ceny nerieši. Nakupuje za cenu, za akú si stanovil bez ohľadu na predikcie a ďalší očakávaný vývoj trhu. Je to podobné, ako keď investor pri nákupe na burze zadáva limitný príkaz pre kúpu tej či onej akcie. Stanovuje tým pre seba akceptovateľnú cenovú hladinu. Logickým druhým krokom pri tomto spôsobe investovania do zlata a striebra je ale občasná vlastná úprava akceptovateľnej cenovej hladiny investičného kovu: napríklad stanoviť si dnes cenový limit pre nákup zlata na 100 USD za uncu alebo u striebra 5 dolárov za uncu je nezmyselné.

Ako vidíme, prístupov k nakupovaniu zlata a striebra je veľa. Otázka, kedy, čo a koľko nakupovať, môže byť preto zodpovedaná mnohými spôsobmi. Záleží na tom, ako je investor zbehlý v znalostiach trhov drahých kovov, aké má možnosti sledovať cenový a fundamentálny vývoj zlata a striebra.

Nákup investičného zlata a investičného striebra nie je skrátka možné redukovať len na otázku, aká je cena zlata dnes alebo koľko stojí unca striebra. Ak investor nemá dostatok skúseností a
znalostí
, potom by sa nemal o časovanie trhu príliš pokúšať. Je lepšie nakupovať pravidelne a spriemerovať si výslednú cenu (viď vyššie), ako sledovať, ako nám uteká cenový vlak do nenávratna.

V budúcom dieli nášho seriálu o budovaní portfólia investičného zlata a investičného striebra si povieme, prečo sa líši cena zliatkov a mincí z drahých kovov od grafu ceny zlata a striebra, a prečo investujeme priamo do týchto drahších inštrumentov namiesto držania futures kontraktov na burze alebo oborových ETF. Povieme si tiež, prečo a ako môže investor zarobiť nie na raste, ale na poklese ceny zlata a striebra.

——-
Mohlo by Vás zaujímať:

Investičné striebro: Budujeme osobné portfólio (1.časť)

Investičné striebro: Budujeme osobné portfólio (2.časť)

Investičné striebro: Budujeme osobné portfólio (3.časť)

Investičné striebro: Budujeme osobné portfólio (5.časť)

Investičné striebro: Budujeme osobné portfólio (6.časť)

Investičné striebro, investičné zlato a certifikáty – večná téma?

Evropská centrální banka zvolila vpravdě šalamounskou taktiku: aby nemusela nakupovat rizikové dluhopisy (Španělsko, Portugalsko apod.), nabídla komerčním bankám obří půjčku ve výši téměř 500 miliard eur s mimořádně nízkým úrokem. Banky projevily nečekaný zájem, společně s minulou půjčkou si již od ECB vypůjčily celkem téměř bilion eur. Těchto tisíc miliard využijí banky patrně především na nákupy státních dluhopisů, čímž vytěží zisk z rozdílu mezi úrokem placeným z půjčky ECB a výnosem z dluhopisů. Ceny rostou, rally na burze trvá, hurá. Jak prosté, milý Watsone!

Ovšem máme tu také nemilý rub této akce. Především nikdo neví, jak budou banky tuto obří půjčku schopny během tří let splatit. To je první riziko. Druhá potíž je v nynější závislosti ekonomiky EU na těchto nepřímých finančních injekcích z ECB. Za třetí banky kromě nákupů dluhopisů použijí kapitál od ECB na vlastní refinancování. Čtvrtá potíž je v nesmírném riziku inflace, kterou mohou tyto nové peníze způsobit. Přibyly totiž jen peníze v oběhu, nikoliv zboží.

Ratingové agentury udělily Řecku hodnocení na úrovni státního bankrotu. To nikoho nepřekvapuje, jde jen o popis stavu, kdy je stát už trvale závislý na dotacích – pardon, půjčkách – a naopak své dluhy v rámci tzv. dobrovolné výměny dluhopisů

zkrátka odmítá splatit
. Pikantní je, že v této situaci už ani všemocná ECB nemůže přijímat řecké dluhopisy jako zástavu. Uzavírá se tím kruh ?

Prognózy ukazují, že ani České republice se potíže nevyhnou. Podle všeho vzroste letos počet firemních bankrotů, ale nepřibude investic do výroby. Nejspíš se udrží vysoká nezaměstnanost, naopak ubude příjmů do státního rozpočtu. Úvahy České republice jako o tzv. ostrůvku stability vzaly (stejně jako jiné pohádky politiků) rychle za své. Také mýty o izolovanosti české koruny a imunitě tuzemské měny vůči inflační nákaze jsou scestné. Inflaci ostatně pociťujeme již dnes – a neplyne jen ze zvýšení DPH. Ceny trvale rostou, úspory proto ztrácejí na ceně. Státní deficit je vysoký, vytloukání jedné emise dluhopisů novými emisemi pokračuje. Rozumný investor proto neopomíjí
zajištění svých úspor proti znehodnocení

. I proto trvá velká poptávka po investičním stříbře a zlatě, v centru pozornosti jsou nadále
stříbrné slitky NTR a

stříbrné mince Buffalo
. Není divu. Budoucnost opravdu není ani zdaleka tak růžová, jak by se nezasvěcenému divákovi mohlo zdát.

Evropská centrální banka zvolila vpravdě šalamounskou taktiku: aby nemusela nakupovat rizikové dluhopisy (Španělsko, Portugalsko apod.), nabídla komerčním bankám obří půjčku ve výši téměř 500 miliard eur s mimořádně nízkým úrokem. Banky projevily nečekaný zájem, společně s minulou půjčkou si již od ECB vypůjčily celkem téměř bilion eur. Těchto tisíc miliard využijí banky patrně především na nákupy státních dluhopisů, čímž vytěží zisk z rozdílu mezi úrokem placeným z půjčky ECB a výnosem z dluhopisů. Ceny rostou, rally na burze trvá, hurá. Jak prosté, milý Watsone!

Ovšem máme tu také nemilý rub této akce. Především nikdo neví, jak budou banky tuto obří půjčku schopny během tří let splatit. To je první riziko. Druhá potíž je v nynější závislosti ekonomiky EU na těchto nepřímých finančních injekcích z ECB. Za třetí banky kromě nákupů dluhopisů použijí kapitál od ECB na vlastní refinancování. Čtvrtá potíž je v nesmírném riziku inflace, kterou mohou tyto nové peníze způsobit. Přibyly totiž jen peníze v oběhu, nikoliv zboží.

Ratingové agentury udělily Řecku hodnocení na úrovni státního bankrotu. To nikoho nepřekvapuje, jde jen o popis stavu, kdy je stát už trvale závislý na dotacích – pardon, půjčkách – a naopak své dluhy v rámci tzv. dobrovolné výměny dluhopisů

zkrátka odmítá splatit
. Pikantní je, že v této situaci už ani všemocná ECB nemůže přijímat řecké dluhopisy jako zástavu. Uzavírá se tím kruh ?

Prognózy ukazují, že ani České republice se potíže nevyhnou. Podle všeho vzroste letos počet firemních bankrotů, ale nepřibude investic do výroby. Nejspíš se udrží vysoká nezaměstnanost, naopak ubude příjmů do státního rozpočtu. Úvahy České republice jako o tzv. ostrůvku stability vzaly (stejně jako jiné pohádky politiků) rychle za své. Také mýty o izolovanosti české koruny a imunitě tuzemské měny vůči inflační nákaze jsou scestné. Inflaci ostatně pociťujeme již dnes – a neplyne jen ze zvýšení DPH. Ceny trvale rostou, úspory proto ztrácejí na ceně. Státní deficit je vysoký, vytloukání jedné emise dluhopisů novými emisemi pokračuje. Rozumný investor proto neopomíjí
zajištění svých úspor proti znehodnocení

. I proto trvá velká poptávka po investičním stříbře a zlatě, v centru pozornosti jsou nadále
stříbrné slitky NTR a

stříbrné mince Buffalo
. Není divu. Budoucnost opravdu není ani zdaleka tak růžová, jak by se nezasvěcenému divákovi mohlo zdát.

Investičné striebro je celosvetovo obľúbenou formou zaistenia úspor proti inflácii aj rozumným nástrojom pre budovanie rezervy na horšie časy. Laik, často na svoju škodu, chápe investovania do drahých kovov ako honbu za najnižšou cenou. Výsledkom je namiesto kvalitného investičného portfólia drahých kovov spravidla sklamanie.
V tomto seriáli si ukážeme, ako sa kvalitné investičné portfólio buduje. V niekoľkých pokračovaniach si ukážeme, ako vyzerá investičný proces, aké otázky si musíme zodpovedať a akým nástrahám musíme vedieť odolať. Ukážeme si rôzne prístupy k investovaniu, vyplývajúce z mentality a finančných možností rôznych investorov, pričom na konci každého investičného prístupu bude kvalitné investičné portfólio drahých kovov. Povieme si, prečo je veľmi nebezpečné koncentrovať sa len na tzv. skvelé ceny a aké riziká musíme pri investovaní do drahých kovov vylúčiť.

Základná otázka, ktorú si musí budúci investor zodpovedať, znie: Čo vlastne od investície do striebra očakávame? Prvým dôvodom pre investíciu do drahých kovov by mala byť ochrana úspor pred znehodnotením. Až na druhom mieste je v prípade investovania do drahých kovov zisk. Áno, je to tak. Investičné striebro (a samozrejme aj investičné zlato), nakupujeme primárne preto, aby sme ochránili svoje peňažné prebytky (čiže zisky z podnikania, z tradingu, alebo úspory) pred znehodnotením. Participácia na raste ceny striebra a zlata (alebo na poklese ceny zlata a striebra, ako si podrobnejšie ukážeme v ďalšom dieli) až následným krokom.

Vieme teda, prečo striebro a zlato kupujeme. Ako veľkú časť úspor je vhodné premeniť v striebro a zlato? Univerzálna odpoveď pochopiteľne neexistuje. Napriek tomu máme orientačné vodítka, ktoré nám mnohé o alokácii peňazí do striebra a zlata napovedia. Ak má investor dojem, že svetová ekonomika nemá nejaké zásadné problémy, alebo že inflácia príliš neporastie, potom postačí držať investičné kovy v objeme cca 20% voľných aktív. Pokiaľ zastávame skeptickejší pohľad na budúcnosť svetových mien a globálnej ekonomiky, potom stojí za zváženie zvýšenia objemu drahých kovov až na 35%.

Ak sa na situáciu pozrieme z hľadiska absolútnych čísel, potom minimálne investičné portfólio by malo byť v objeme cca 12 tisíc eur. Maximálny objem prostriedkov na zabezpečenie jedinca, ktoré by mali byť uložené v drahých kovoch, je okolo 200 tisíc eur. Prečo práve tieto čísla?
Prvá čiastka, 12 tisíc eur, stačí v prípade veľkých ekonomických ťažkostí na prežitie dajme tomu po dobu pol roka až jedného roka. Druhá suma, čiže 200 tisíc eur, zrejme postačí aj v prípade skutočného kolapsu (štátu, ekonomiky apod.) k úspešnému reštartu existencie investora a jeho rodiny. Tieto čísla sú samozrejme, ako bolo povedané vyššie, len orientačným vodítkom. Každý investor musí sám zvážiť, s akou sumou by v prípade problémov vystačil na prežitie aj koľko by potreboval k reštartu vlastnej existencie (napríklad pre nový rozjazd podnikania, pre presťahovanie sa za prácou apod.).

Keď sme si zodpovedali dôvod, prečo vlastne chceme nakupovať drahé kovy (a čo od nich očakávame), položíme si samozrejme ďalšiu otázku: zlato alebo striebro? Začínajúci investor bude preferovať zlato, pretože vidí iba klady (oslobodenie od DPH, vysoká likvidita) a nepozná zápory. Zlato by v našom budúcom investičnom portfóliu určite chýbať nemalo. Avšak pomer zlata a striebra v našom portfóliu sa (s rastom našich znalostí o drahých kovoch) bude vo finále vychyľovať v prospech striebra. S pribúdajúcimi znalosťami a skúsenosťami
znalý investor ocení výhody striebra

a logicky začne medzi investičnými kovmi preferovať striebro. Dôvody, ktoré
favorizujú investičné striebro pred zlatom, sú skúsenejším investorom veľmi dobre známe. Preto sa tiež o striebre často hovorí ako o investičnom nástroji profesionálov. Vývoj typického investora do drahých kovov (podľa našich doterajších skúseností) prebieha tak, že ako začínajúci investor najprv objaví investičné zlato. Neskôr investor preskúma tiež investičné striebro a pochopí, aké výhody má striebro oproti zlatu. Znalosti kvalifikovaného investora sa potom prejavia v zložení investičného portfólia drahých kovov. Výsledné portfólio by teda malo v peňažnom vyjadrení obsahovať približne 25% zlata a 75% striebra.

Prvú časť nášho rozprávania o stavbe investičného portfólia zakončíme ukážkou myšlienkovej pasce, do ktorej začínajúci investor často padá. Už vieme, prečo budeme investičné kovy nakupovať. Vieme si tiež stanoviť, v akom celkovom objeme bude naše portfólio zlata a striebra. Vieme si zodpovedať otázku, prečo budeme nakupovať striebro aj koľko bude v našom portfóliu zlata. Takže čo zostáva? Nakúpiť zlato a striebro najlacnejšie …? Sľúbená myšlienková pasca sa práve prejavila.
Nejde totiž o nákup toho najlacnejšieho, ale toho najlepšieho. O tom, čo a prečo konkrétne do portfólia nakúpime, si povieme v ďalšej časti tohto seriálu.

——-
Mohlo by Vás zaujímať:

Investičné striebro: Budujeme osobné portfólio (2.časť)

Investičné striebro: Budujeme osobné portfólio (3.časť)

Investičné striebro: Budujeme osobné portfólio (4.časť)

Investičné striebro: Budujeme osobné portfólio (5.časť)

Investičné striebro: Budujeme osobné portfólio (6.časť)

Investičné striebro, investičné zlato a certifikáty – večná téma?

Investiční stříbro je celosvětově oblíbenou formou zajištění úspor proti inflaci i rozumným nástrojem pro budování rezervy na horší časy. Laik, často ke své škodě, chápe investování do drahých kovů jako honbu za nejnižší cenou. Výsledkem je namísto kvalitního investičního portfolia drahých kovů zpravidla zklamání.
V tomto seriálu si ukážeme, jak se kvalitní investiční portfolio buduje. V několika pokračováních si ukážeme, jak vypadá investiční proces, jaké otázky si musíme zodpovědět a jakým nástrahám musíme umět odolat. Ukážeme si různé přístupy k investování, vyplývající z mentality a finančních možností různých investorů, přičemž na konci každého investičního přístupu bude kvalitní investiční portfolio drahých kovů. Povíme si, proč je velmi nebezpečné koncentrovat se pouze na tzv. skvělé ceny a jaká rizika musíme při investování do drahých kovů vyloučit.

Základní otázka, kterou si musí budoucí investor zodpovědět, zní: Co vlastně od investice do stříbra očekáváme? Prvním důvodem pro investici do drahých kovů by měla být ochrana úspor před znehodnocením. Teprve na druhém místě je v případě investování do drahých kovů zisk. Ano, je to tak. Investiční stříbro (a samozřejmě i investiční zlato), nakupujeme primárně proto, abychom ochránili svoje peněžní přebytky (čili zisky z podnikání, z tradingu, nebo úspory) před znehodnocením. Participace na růstu ceny stříbra nebo ceny zlata (anebo na poklesu ceny zlata a stříbra, jak si podrobněji ukážeme v dalším dílu) až následným krokem.

Víme tedy, proč stříbro a zlato kupujeme. Jak velkou část úspor je vhodné proměnit ve stříbro a zlato? Univerzální odpověď pochopitelně neexistuje. Přesto máme orientační vodítka, která nám mnohé o alokaci peněz do stříbra a zlata napoví. Pokud má investor dojem, že světová ekonomika nemá nějaké zásadní problémy, nebo že inflace příliš neporoste, pak postačí držet investiční kovy v objemu cca 20% volných aktiv. Pokud zastáváme skeptičtější pohled na budoucnost světových měn a globální ekonomiky, pak stojí za zvážení zvýšení objemu drahých kovů až na 35%.

Pokud se na situaci podíváme z hlediska absolutních čísel, pak minimální investiční portfolio by mělo být v objemu cca 300 tisíc Kč. Maximální objem prostředků pro zajištění jedince, které by měly být uloženy v drahých kovech, je kolem 5 mil Kč. Proč právě tato čísla?
První částka, 300 tisíc Kč, stačí v případě velkých ekonomických potíží k přežití dejme tomu po dobu půl roku až jednoho roku. Druhá částka, čili 5 milionů korun, patrně postačí i v případě skutečného kolapsu (státu, ekonomiky apod.) k úspěšnému restartu existence investora a jeho rodiny. Tato čísla jsou samozřejmě, jak bylo řečeno výše, jen orientačním vodítkem. Každý investor musí sám uvážit, s jakou částkou by v případě potíží vystačil k přežití i kolik by potřeboval k restartu vlastní existence (například pro nový rozjezd podnikání, pro přestěhování za prací apod.).

Když jsme si zodpověděli důvod, proč vlastně chceme nakupovat drahé kovy (a co od nich očekáváme), položíme si samozřejmě další otázku: zlato nebo stříbro? Začínající investor bude preferovat zlato, protože vidí pouze klady (osvobození od DPH, vysoká likvidita) a nezná zápory. Zlato by v našem budoucím investičním portfoliu určitě chybět nemělo. Nicméně poměr zlata a stříbra v našem portfoliu se ( s růstem našich znalostí o drahých kovech) bude ve finále vychylovat ve prospěch stříbra. S přibývajícími znalostmi a zkušenostmi
znalejší investor ocení výhody stříbra

a logicky začne mezi investičními kovy preferovat stříbro. Důvody, které
favorizují investiční stříbro před zlatem

, jsou zkušenějším investorům velmi dobře známy. Proto se také o stříbře často hovoří jako o investičním nástroji profesionálů. Vývoj typického investora do drahých kovů (podle našich dosavadních zkušeností) probíhá tak, že jako začínající investor nejprve objeví investiční zlato. Posléze investor prozkoumá také investiční stříbro a pochopí, jaké výhody má stříbro proti zlatu. Znalosti kvalifikovaného investora se pak projeví ve složení investičního portfolia drahých kovů. Výsledné portfolio by tedy mělo v peněžním vyjádření obsahovat přibližně 25% zlata a 75% stříbra.

První část našeho povídání o stavbě investičního portfolia zakončíme ukázkou myšlenkové pasti, do které začínající investor často padá. Už víme, proč budeme investiční kovy nakupovat. Umíme si také stanovit, v jakém celkovém objemu bude naše portfolio zlata a stříbra. Umíme si zodpovědět otázku, proč budeme nakupovat stříbro i kolik bude v našem portfoliu zlata. Takže co zbývá? Nakoupit zlato a stříbro nejlevněji … ? Slíbená myšlenková past se právě projevila.
Nejde totiž o nákup toho nejlevnějšího, ale toho nejlepšího. O tom, co a proč konkrétně do portfolia nakoupíme, si povíme v další části tohoto seriálu.

——-
Mohlo by Vás zajímat:

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (1.část)

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (2.část)

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (3.část)

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (4.část)

Investiční stříbro: Budujeme osobní portfolio (5.část)

Investiční stříbro, investiční zlato a certifikáty – věčné téma?

Dluhová koule drtí zadlužené státy, klesající důvěra v solidní řešení vychyluje misku vah směrem k rozpadu eurozóny. Cena zlata a investiční stříbro mají pozitivní predikce analytiků, naopak globální ekonomický výhled je chmurný.

Převládající názor analytiků pro investování do drahých kovů je pozitivní. Graf ceny zlata by se mohl podívat během roku 2012 až k hodnotě 2500 dolarů za unci. Na této prognóze vývoje ceny zlata se shodli analytici z Bank of America/Merrill Lynch, Deusche Bank v Asii i průzkum agentury Reuters mezi manažery dvaceti největších hedgeových fondů. V krátkodobém horizontu lze samozřejmě očekávat i poklesy ceny zlata, jak tomu bylo například v závěru loňského roku.

Cena zlata se v závěru loňského roku podívala hluboko pod úroveň 1600 dolarů za troyskou unci zlata. Důvodem byla mimo jiné také likvidace části pozic velkých hedgeových fondů, které potřebovaly získat hotovost na vyplacení podílníků. Manažeři těchto fondů se shodují v názoru, že po možném krátkodobém poklesu ceny zlata přijde opět býčí trend s výrazným růstem ceny zlata.

Pro nás je zajímavý především dlouhodobý pohled na vývoj ceny investičního zlata a investičního stříbra. Ten nahrává do karet spíše růstu ceny drahých kovů. Stratég Deutsche Bank Jim Reid ve výhledu na rok 2012 připouští možnost rozpadu eurozóny. Evropa pod vlivem dluhové krize čelí hrozbě návratu do recese, doprovázenou vysokou nezaměstnaností a poklesem státních příjmů. Financování státních dluhů Itálie, Španělska a dalších zemí je již nyní velmi obtížné. V případě zhoršení globální ekonomiky by se tyto země mohly dostat na pokraj bankrotu.
Situaci by musela čelit Evropská centrální banka , a to kromě jiného velkým nárůstem vlastní účetní rozvahy.

Objem státních dluhopisů, které země eurozóny musejí emitovat , v roce 2012 dosáhne 794 miliard eur. Tato částka se podle analytiků Barclays Capital pohybuje o více než sto miliard eur nad dlouhodobým průměrem. I to je
velmi varovný signál

. Deutsche Bank vidí nastávají období velmi pesimisticky. Státy podle Deutsche Bank dosáhly fiskálních limitů, naopak úrokové sazby si sáhly na dno. Evropské státy se přiblížily k pasti likvidity.

USA se potýkají se stárnutím populace, doprovázeným růstem veřejných výdajů. Agentura Fitch v listopadu snížila výhled zachování nynějšího ratingu USA ze stabilního na negativní kvůli neschopnosti USA najít kompromis ve výdajových škrtech. Přehodnocení ratingu avízue Fitch na rok 2013. Negativní výhled USA mají i od agentury Moody’s.

Velkým rizikem je také ekonomická situace v Číně, kde hrozí splasknutí bubliny v oblasti nemovitostí. To by se však odrazilo na celkové ekonomické situaci, kdy by Čína místo tradičního růstu mohla náhle vykázat stagnaci, nebo dokonce zpomalení. Pokud čínská ekonomika zpomalí, bude to mít nepochybně dopad na celý svět.

Rizik ve světě je stále mnoho, a investor se musí s těmito riziky vypořádat. Drahé kovy, bez ohledu na predikce analytiků o tom, jaká bude cena zlata nebo jaká bude cena stříbra, nadále patří mezi bezpečné přístavy. Poklesy a růsty ceny aktiv zkrátka patří k investování. Investor,
který ovládá některé postupy

, se na cenové pohyby naopak těší. Vidí v nich
příležitostk zisku

. Ať jsou tedy prognózy do roku 2012 jakékoliv, prozíravý investor umí na situaci vhodně reagovat.

Dluhová koule drtí zadlužené státy, klesající důvěra v solidní řešení vychyluje misku vah směrem k rozpadu eurozóny. Cena zlata a investiční stříbro mají pozitivní predikce analytiků, naopak globální ekonomický výhled je chmurný.

Převládající názor analytiků pro investování do drahých kovů je pozitivní. Graf ceny zlata by se mohl podívat během roku 2012 až k hodnotě 2500 dolarů za unci. Na této prognóze vývoje ceny zlata se shodli analytici z Bank of America/Merrill Lynch, Deusche Bank v Asii i průzkum agentury Reuters mezi manažery dvaceti největších hedgeových fondů. V krátkodobém horizontu lze samozřejmě očekávat i poklesy ceny zlata, jak tomu bylo například v závěru loňského roku.

Cena zlata se v závěru loňského roku podívala hluboko pod úroveň 1600 dolarů za troyskou unci zlata. Důvodem byla mimo jiné také likvidace části pozic velkých hedgeových fondů, které potřebovaly získat hotovost na vyplacení podílníků. Manažeři těchto fondů se shodují v názoru, že po možném krátkodobém poklesu ceny zlata přijde opět býčí trend s výrazným růstem ceny zlata.

Pro nás je zajímavý především dlouhodobý pohled na vývoj ceny investičního zlata a investičního stříbra. Ten nahrává do karet spíše růstu ceny drahých kovů. Stratég Deutsche Bank Jim Reid ve výhledu na rok 2012 připouští možnost rozpadu eurozóny. Evropa pod vlivem dluhové krize čelí hrozbě návratu do recese, doprovázenou vysokou nezaměstnaností a poklesem státních příjmů. Financování státních dluhů Itálie, Španělska a dalších zemí je již nyní velmi obtížné. V případě zhoršení globální ekonomiky by se tyto země mohly dostat na pokraj bankrotu.
Situaci by musela čelit Evropská centrální banka , a to kromě jiného velkým nárůstem vlastní účetní rozvahy.

Objem státních dluhopisů, které země eurozóny musejí emitovat , v roce 2012 dosáhne 794 miliard eur. Tato částka se podle analytiků Barclays Capital pohybuje o více než sto miliard eur nad dlouhodobým průměrem. I to je
velmi varovný signál

. Deutsche Bank vidí nastávají období velmi pesimisticky. Státy podle Deutsche Bank dosáhly fiskálních limitů, naopak úrokové sazby si sáhly na dno. Evropské státy se přiblížily k pasti likvidity.

USA se potýkají se stárnutím populace, doprovázeným růstem veřejných výdajů. Agentura Fitch v listopadu snížila výhled zachování nynějšího ratingu USA ze stabilního na negativní kvůli neschopnosti USA najít kompromis ve výdajových škrtech. Přehodnocení ratingu avízue Fitch na rok 2013. Negativní výhled USA mají i od agentury Moody’s.

Velkým rizikem je také ekonomická situace v Číně, kde hrozí splasknutí bubliny v oblasti nemovitostí. To by se však odrazilo na celkové ekonomické situaci, kdy by Čína místo tradičního růstu mohla náhle vykázat stagnaci, nebo dokonce zpomalení. Pokud čínská ekonomika zpomalí, bude to mít nepochybně dopad na celý svět.

Rizik ve světě je stále mnoho, a investor se musí s těmito riziky vypořádat. Drahé kovy, bez ohledu na predikce analytiků o tom, jaká bude cena zlata nebo jaká bude cena stříbra, nadále patří mezi bezpečné přístavy. Poklesy a růsty ceny aktiv zkrátka patří k investování. Investor,
který ovládá některé postupy

, se na cenové pohyby naopak těší. Vidí v nich
příležitostk zisku

. Ať jsou tedy prognózy do roku 2012 jakékoliv, prozíravý investor umí na situaci vhodně reagovat.

Koniec roka vždy znamená bilancovanie výsledkov. Výsledky obchodovania sčíta tiež nemalý počet absolventov našich tradingových konzultácií. Ako štedrý bol rok 2011? O výsledkoch hovorí vedúci opčných tradingových konzultácií Martin Kopáček.

Martin, hneď na úvod dotaz, ktorý zaujíma každého: Koľko?

M.Kopáček: Viac, než sme plánovali. Keď som v polovici roka oznamoval
dosažení ročního plánu výnosu,
netušil som samozrejme, ako bude vyzerať druhá polovica roka. V prvej polovici sme my, a tiež mnohí klienti, dosiahli 20% zisku. Na konci roka je to 38%. Pretože plánovaný ročný výnos je medzi 20 až 25%, bol to pre nás a pre klientov veľmi dobrý rok.

Ako sa podarilo dosiahnuť takýto zisk? Zväčšil si riziko alebo počty pozícií?

M.Kopáček: Riziko nezvyšujeme. Sú dve zásady, ktoré klientom na konzultáciách hovorím. Po prvé: Nerobte si z tradingu nočnú moru. Chceme predsa spať pokojne, nie žiť v strese. Druhá zásada: Nepreobchodujte účet. Ak niekto maximalizuje počet pozícií, zbytočne tlačí na pílu.

Trading, čiže obchodovanie na burze, je vnímaný ako adrenalínový šport. Ty hovoríš o pokojnom spaní.

M.Kopáček: Ale kdeže, obchodovanie na burze je remeslo. Je to tak, nie je to veda, nie je to veľká matematika či vysokoškolská ekonómia. Je to remeslo. Adrenalín sem nepatrí. Kto chce adrenalín, nemal by ho hľadať na burze. Obchodovnie na burze mám rád v pokoji, bez stresu, a tiež s minimom času. Desať minút denne, nie viac, takže pre adrenalín nie je v mojom tradingu miesto.

Naozaj stačí desať minút na obchodovanie? Tvoji absolventi sú na tom tiež tak?

M.Kopáček: Na konzultáciách hovorím, že naučiť sa tradingu je ako naučiť sa jazdiť na bicykli. Príde ten moment, kedy to ľudovo povedané docvakne. A potom je to rutina, prehľad o trhu a kontrola obchodných príkazov je ozaj na desať minút denne. Tlačenie grafu očami nemá zmysel. A ako vidím u absolventov, je to dosiahnuteľné a udržateľné pre mnohých. Vážne nemá zmysel pri monitore vysedávať. Príkazy sa buď vyplnia alebo nie. Profit sa buď dostaví alebo nie. Vypsaná opcia expiruje alebo nie. A to je všetko. Stres pri monitore, prečítanie desiatok protichodných webov, to nemá vôbec zmysel. Je potrebné mať základy, vedomosti a obchodný plán. Nič viac. Je to remeslo, nie veda.

Kde boli v uplynulom roku najväčšie príležitosti k zisku?

M.Kopáček: Absolventi vedia, že sú stratégie, ktoré fungujú po väčšinu roka bez zmeny. Ide predovšetkým o výpisy na indexoch. Ďalšou veľkou príležitosťou je vždy veľký pokles alebo naopak veľký rast. Na drahých kovoch, predovšetkým na striebre, sa tento rok veľmi solídne darili výpisom na put strane. Veľmi zaujímavé sú tiež ETF na meď, kde sa podarili zaujímavé vstupy na momentálnych cenových minimách.

Takže pokles ceny striebra a pokles ceny zlata sa darí využiť?

M.Kopáček: Mnohí absolventi tradingových konzultácií to zvládajú na jednotku. Je fajn, že veľa ľudí mi volá a píše, že vidí takú alebo makovú príležitosť v čase prepadu ceny zlata alebo ceny striebra. Je to parádny posun od myslenia typu Nakúp a drž. Nakúp a drž platí pre fyzické striebro a zlato, čiže pre strieborné a zlaté zliatky. Naopak na burze je možné nádherne zarobiť pri poklesoch.

Ako hodnotíš dlhovú krízu v Európe?

M.Kopáček: Hodnotím ju z dvoch rozdielnych hľadísk: Po prvé dlhová kríza ukázala neschopnosť a nekompetentnosť politikov. Keby ktokoľvek viedol firmu tak, ako vedú politici štáty, je dávno v konkurze alebo vo väzení.

Za druhé je dlhová kríza veľkým, naozaj veľkým zdrojom zisku. Platí to, čo sme si povedali pred chvíľou, veľké ziskové príležitosti sú po veľkých pohyboch. Vtedy sa vypisujú call alebo put opcie za najtučnejšie prémiá. A takéto pohyby nám rôzne summity a vyhlásenia pánov politikov priniesli v miere vrchovaté.

Čím ťa minulý rok najviac potešil?


M.Kopáček: Myslíš z pohľadu tradera?

Samozrejme z pohľadu tradera.


M.Kopáček: Bude to znieť ako klišé, ale je to predovšetkým rozrastajúca sa komunita absolventov mojich
tradingových konzultácií.
Je skvelé vidieť, že sa našim absolventom darí. Sme v kontakte po skype a je úžasné, čo mi niektorí napíšu. Vlastné postrehy k trhu, zaujímavé nápady na obchodné príležitosti. Je vidieť úžasný posun v myslení. Najprv pochopili, že je v dnešnej dobe nevyhnutné mať nakúpené fyzické striebro i zlato, v podobe zliatkov, mincí, tehál. Čiže zaistenie proti krachu meny a proti inflácii. Potom prišiel ten krásny posun v myslení, kedy poznali burzu a odvtedy nevidia výkyvy ako problém, ale naopak ako príležitosť. Skvelé, vážne skvelé.

A na záver, čo by nemalo chýbať v roku 2012?

M.Kopáček: Predovšetkým zdravie, rodinná pohoda, dostatok voľného času a veľa inšpiratívnych stretnutí. To ostatné si spravidla možno kúpiť.

Díky za rozhovor.

Viac o tradingových konzultáciách sa
dozviete tu

.