Archiv autora: Jan Hájek

Český statistický úřad v pondělí zveřejnil údaje o prosincové inflaci. Meziroční míra inflace vzrostla z listopadových 2,8 % na 3,0 %, takže se stále drží v tolerančním pásmu ČNB. Meziměsíčně však inflace klesla na -0,3 %. Průměrná míra inflace za rok 2024 dosáhla 2,4 %, což je nejnižší hodnota za posledních šest let.

Tento růst byl mírnější, než se čekalo. Analytici a ČNB odhadovali meziroční míru inflace na 3,3 % a meziměsíční na 0,3 %. Za celý rok 2024 vzrostly ceny zboží o 0,9 % a ceny služeb o 5,1 %.

 

V souladu s předpoklady zůstávají hlavním tahounem růstu cen služby, které v prosinci zdražily o 5,0 % (v listopadu 5,2 %). Ceny zboží se meziročně zvýšily o 1,7 % (v listopadu 1,4 %), přičemž v prosinci sehrálo roli i sezónní předvánoční zdražování.

 

Jádrová inflace se udržela na 2,3 %, tedy na stejné úrovni jako v listopadu. Oba údaje jsou přitom o 0,1 procentního bodu nižší, než předpokládal model ČNB.

 

Jakub Matějů, náměstek ředitele pověřený řízením sekce měnové uvedl: „Dle podzimní prognózy ČNB bude inflace v letošním roce zpomalovat a postupně se navracet k 2% cíli centrální banky. Růst regulovaných cen totiž počínaje lednem výrazně zvolní. Pohonné hmoty budou meziročně zlevňovat. Jádrová inflace se bude pohybovat mírně nad 2 % i v následujících čtvrtletích“.

 

ČNB po několika měsících opustila formulaci, že inflace by se na přelomu let 2024 a 2025 mohla krátkodobě dostat nad 3% úroveň. Dosud zdůrazňovala, že ani překročení 3% hranice by automaticky neznamenalo zásadní změny měnové politiky. Prosincový vývoj i doplňující komentáře ze strany ČNB tak zvýšily pravděpodobnost, že úrokové sazby by mohly být sníženy.

 

 

Kanadská centrální banka (Bank of Canada, BoC) potřetí za sebou snížila svou základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů, tentokrát na 4,25 %, a to díky klesající inflaci. Hlavním důvodem jejího snížení je slabá kanadská ekonomika.

Guvernér Tiff Macklem uvedl, že „je rozumné očekávat další snižování“, zároveň však varoval, že inflace může později v průběhu roku v důsledku vlivu srovnávací základny vzrůst a existuje riziko, že síly působící na růst inflace by mohly být silnější, než se očekávalo, což by banku přimělo opustit svou kampaň za uvolnění a zvýšit sazby. Banka bude nadále vyhodnocovat protichůdné síly na inflaci a podle toho přijímat měnověpolitická rozhodnutí.

 

Kanadský dolar mírně posílil, což do značné míry odráží nižší kurz amerického dolaru a nižší ceny ropy.  Banka však bude nadále vyhodnocovat protichůdné síly působící na inflaci a rozhodnutí budou záviset na tvrdých datech. Pokud bude inflace i nadále zmírňovat zhruba v souladu s červencovou prognózou banky směrem k 2% cíli, lze očekávat pokračování snižování úrokových sazeb.

 

 

V pátek na tradiční konferenci Fedu v Jackson Hole promluvil šéf Fedu J. Powell svým projevem, který nevybočil z očekávaného holubičího tónu. Zatímco loni označoval inflaci kolem 3 % za příliš vysokou, letos ji už považuje za přijatelnou, protože věří v její další pokles. Naznačil také, že snížení úrokových sazeb je na dohled, ale nespecifikoval žádný konkrétní časový plán.

 

Powell zdůraznil, že je čas přizpůsobit politiku a že rozhodnutí o dalším vývoji úrokových sazeb bude záviset na aktuálních ekonomických datech, prognózách a analýze rizik. Trhy očekávají, že v září dojde ke snížení sazeb o 0,25 %, do konce roku o 1 procentní bod. Klíčový vliv na zářijové zasedání budou mít čerstvé údaje o pracovním trhu, které budou zveřejněny krátce před ním.

 

V případě, že Fed dokáže zvládnout „měkké přistání“, bude to teprve podruhé od konce druhé světové války, kdy se podařilo po období zvyšování úrokových sazeb vyhnout poklesu ekonomiky. V rámci svého vystoupení J. Powell potvrdil pětiletou revizi měnové politiky ke konci letošního roku.

 

Trhy zlata tento Powellův projev potěšil.

 

 

Minulý týden ministerstvo financí vydalo novou makroekonomickou prognózu pro Českou republiku. Snížilo odhad růstu HDP z dubnových 1,4 % na 1,1 %. Hlavním důvodem je revize vývoje HDP v uplynulých letech, kterou provedl Český statistický úřad (ČSÚ).

 

V prvním čtvrtletí letošního roku HDP mezičtvrtletně vzrostl o 0,2 procenta a ve druhém čtvrtletí o 0,3 procenta. Ministerstvo financí očekává, že růst bude v dalších čtvrtletích zrychlovat, tahounem růstu bude spotřeba domácností a vládní výdaje. V příštím roce očekává růst o 2,7 %. Pomoci by měla i zvýšená investiční aktivita financovaná novými programy evropských fondů.

 

Ministerstvo financí zlepšilo odhad inflace pro letošní rok z dubnových 2,7 % na 2,4 %. Příští rok očekává pokles na 2,3 procenta.

 

Nezaměstnanost by měla letos vzrůst na 2,8 procenta z loňských 2,6 procenta, ale v roce 2025 by se měla opět snížit na 2,7 procenta. Ve srovnání s průměrem EU i eurozóny je méně, než poloviční. I nejhorší kraje v ČR ji mají nižší, než je průměr EU, který je nižší, než průměr eurozóny.

 

Shrnutí prognózy je zde:

 

Ministr financí Zbyněk Stanjura dále uvedl, že rozpočtový schodek v příštím roce nepřekročí 231 miliard korun, což je maximum povolené zákonem. Dodržení plánovaného schodku pro letošní rok by mělo být možné, i když výběr některých daní zaostává za očekáváním.

 

 

Letošní průzkum zlatých rezerv centrálních bank pro rok 2024 provedený World Gold Council ukazuje, že centrální banky i nadále upřednostňují zlato ve svých aktivech.

 

V roce 2023 centrální banky navýšily svá zásoby o 1 037 tun zlata, což představuje druhý nejvyšší roční nákup v historii. Průzkum provedený se 70 respondenty z řad centrálních bank ukazuje, že 29 % centrálních bank plánuje v příštích dvanácti měsících zvýšit své zlaté rezervy. Důvodem je potřeba obnovit rovnováhu rezerv, domácí produkce zlata a obavy o finanční trhy, včetně vyšších rizik krize a nedostatečně rychle klesající inflace (mezi centrální banky kupující zlato se stále řadí i Česká národní banka, která stále míří na 100 tun).

 

Podnětem k těmto rozhodnutím je geopolitická nestabilita, zejména konflikty na Blízkém východě, na Ukrajině a napětí mezi USA a Čínou, spolu s nerovnoměrným oživením světové ekonomiky. Navíc roste názor, že dominance amerického dolaru ve světových rezervách se bude snižovat, přičemž 62 % respondentů očekává, že jeho podíl se v příštích pěti letech sníží. Naopak 69 % respondentů se domnívá, že podíl zlata na světových rezervách se ve stejném období zvýší.

 

Centrální banky, zejména ty z rozvíjejících se zemí a rozvojových ekonomik považují zlato za zajištění proti inflaci a strategické aktivum během krizí. Průzkum také poukazuje na posun mezi vyspělými ekonomikami směrem k vyššímu oceňování strategické role zlata, než v předchozích letech. Průzkum zdůrazňuje silný a přetrvávající zájem o zlato díky jeho výkonnosti v době krize, jeho roli jako diverzifikace portfolia a absenci rizika nesplacení.

 

 

V prosinci došlo ke zrychlení míry inflace v zemích Evropské unie na 3,4 %, což je nárůst oproti listopadu, kdy činila 3,1 %. Nejvyšší inflaci v celé unii zaznamenala Česká republika, kde ceny meziročně stouply o 7,6 %, (dle metodiky EU), v listopadu to bylo 8,0 %. Nejnižší míru inflace zaznamenalo Dánsko s pouhými 0,4 %.

 

Nejvyšší meziroční míra inflace v prosinci je u potravin, alkoholu a tabáku a služeb.

 

Inflace v některých evropských zemích vykazuje zajímavé trendy. Například v Maďarsku, které dlouho trpělo vysokou inflací a bylo považováno za nejhorší v EU, nyní klesla na 5,5 %. Na Slovensku došlo ke snížení ze 6,9 % na 6,6 %. Tento vývoj naznačuje různé dynamiky inflace v různých částech Evropy. Z Pobaltských zemí je už Litva a Lotyško pod cílovou 2% inflací.

 

Zeměmi pod cílovou 2% inflací je Dánsko, Belgie, Lotyšsko, Nizozemí, Finsko, Litva, Portugalsko a Kypr. Uvidíme, jak moc jestřábí budou centrální banky.

 

Zlato tento měsíc posílilo o téměř 10 % a překonalo hranici 2 000 USD za unci navzdory rostoucím výnosům v USA a odolnému dolaru, především díky jeho atraktivitě jako bezpečného aktiva na pozadí geopolitického napětí na Blízkém východě.

 

Spekulanti, podníceni geopolitickým napětím a nákupním tlakem fondů, které přecházejí z krátkých do čistých dlouhých pozic, způsobili, že se podpořilo toto oživení. Celkový objem držených aktiv v ETF zlata přesto nadále klesal, protože správci aktiv se nadále soustředí na ekonomickou sílu USA a rostoucí výnosy dluhopisů.

 

Zde je však nevídaná věc – zlato nyní roste současně s výnosy amerických státních dluhopisů, což je mimořádné a naznačuje, že se něco děje. A to i za situace kdy ekonomika Spojených států měla několikáté maximum v růstu HDP. Růst za 3. čtvrtletí 2023 dosáhl 4,9 %.

 

Vzhledem k tomu, že pozornost trhu se nyní obrací k vývoji na Blízkém východě, je současná cenová akce zlata pochopitelná, stejně tak i jeho potřeba konsolidace. Jak poznamenal analytik Saxo Bank Ole Hansen, který dospěl k závěru, že uzavření nad 2 000 USD může zlato posunout výrazněji za hranici 2 000 USD, předchozích rekordních maxim, kterých dosáhlo v květnu letošního roku a v březnu loňského.

 

Uvidíme, jak to bude nad touto hranicí nyní.

 

 

Dnes se po dvou měsících vracíme k vývoji poměru cen zlata a stříbra. Toto je roční vývoj tohoto poměru. Názorně ukazuje opakující se vývoj tohoto poměru od května letošního roku, kdy cykluje mezi 79 a 86 (květnové minimum činí 78,9). Počátkem října se vrchol cyklování dostal o něco výše, ale bez zásadní změny.

 

Investoři evidentně v posledních měsících hlídají dolní a horní hranici  poměru. Něco takého musí mít  fundamentální důvod, v tomto případě  není jednoznačný (i když logicky nějaký být musí).

 

K vývoji tohoto poměru se koncem roku opět vrátíme, a to z dvojího pohledu. Prvním bude, jestli se dostane na roční minimum. Druhým bude pohyb v případě velké černé labutě (dramaticky ho neovlivnila ani situace na Golanských výšinách).

 

Inflace v Evropské unii (EU) v dubnu 2023 dle údajů Eurostatu zpomalila, ale zůstala výrazně nad 2% cílem Evropské centrální banky (ECB). Dubnová meziroční inflace v eurozóně činí 7,0 % (v březnu 6,9 %). V celé EU dubnová činí 8,1 %, (březen 8,2 %).

 

V dubnu k meziroční míře inflace v eurozóně nejvíce přispěly potraviny, alkohol a tabák +2,75 procentního bodu, služby +2,21, neenergetické průmyslové zboží +1,62 a energie +0,38

 

Nejnižší roční míry jsou v Lucembursku (2,7 %), Belgii (3,3 %) a Španělsku (3,8 %). Nejvyšší roční v Maďarsku (24,5 %), Lotyšsku (15,0 %) a ČR (14,3 %). V případě ČR je rozdíl od dubnové inflace stanovené ČSÚ dán metodikou.

 

ECB uvedla, že je odhodlána snížit inflaci zpět na svůj 2% cíl. Je však pravděpodobné, že inflace zůstane ještě nějakou dobu vysoká, protože faktory, které ji vyvolávají, stále působí. Očekává se, že ECB v červnu 2023 zvýší úrokové sazby, ale není jasné, zda to bude stačit ke snížení inflace na cílovou úroveň.

 

Souhrnný přehled inflace v jednotlivých zemích je dle Eurostatu :

 

 

Minulý čtvrtek byla zveřejněna míra inflace v České republice. Z březnových 15,0 % se nečekaně výrazně snížila na 12,7 %, což je minimum od března loňského roku. Tehdy byla považována za katastrofu, dnes je vítána. Tahounem snížení inflace jsou potraviny a nealkoholické nápoje, v dubnu 2023 došlo k jejich prvnímu meziměsíčnímu poklesu od října 2021. Názorně je to vidět na tomto grafu ČSÚ:

 

„Dubnový vývoj spotřebitelských cen byl výrazně ovlivněn cenami potravin. Ty v meziročním porovnání zmírnily růst na zhruba 17 % a oproti březnu dokonce klesly. Byl to jejich první meziměsíční pokles od října 2021,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ. Indexy spotřebitelských cen – inflace – duben 2023 | ČSÚ (czso.cz)

 

Z meziměsíčního pohledu byly nižší zejména ceny zeleniny o 5,0 %, vajec o 12,9 %, polotučného trvanlivého mléka o 12,3 %, nealkoholických nápojů o 2,3 %, olejů a tuků o 2,6 %, drůbeže o 1,5 %, uzenin o 0,9 % a cukru o 4,0 %.

 

Základní položky meziroční míry inflace:

• Zboží: +14,5 %, služby +10,1 %.
• Bydlení: elektřina +24,8 % (v březnu 29,6 %), zemní plyn +53,1 % (v březnu 60,0 %) a teplo a teplé vody +40,9 % (v březnu 44,6 %). Vodné +16,3 %, stočné +30,3, oboje ve srovnání s březnem beze změny%.
• Imputované nájemné +4,9 % (v březnu o 6,8 %), klasické nájemné +6,9 % (v březnu +6,7 %).
• Potraviny: cukr +60,9 % (v březnu 97,6 %), vejce +41,2 % (v březnu o 75,5 %), mouka + 6,3 % (v břenu 32,6 %), polotučné trvanlivé mléko +19,2 % (v březnu 45,2 %), zelenina +18,3 % (v březnu 29,9 %)
• Stravovací služby +17,6 % (v březnu 21,5 %), ubytovací služby +17,4 % (v březnu 19,1 %)

Dosažená inflace je o 0,5 procentního bodu nižší, než v jarní prognóze ČNB pro měsíc duben. Petr Král, ředitel sekce měnové České národní banky:

 

„Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání jarní prognózy, že inflace bude během jara a léta pokračovat v započatém strmém poklesu. I v následujících měsících bude meziroční cenový růst radikálně zpomalovat. V každém dalším měsíci bude inflace o více než jeden procentní bod nižší než v měsíci předchozím. Na jednociferné hodnoty se meziroční růst spotřebitelských cen sníží přibližně v polovině letošního roku. Na horizontu měnové politiky, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí příštího roku, inflace klesne k 2% cíli ČNB.“

 

Bankovní rada byla v květnu doslova na hraně před možným zvýšením úrokových sazeb. A uvedla, že jejich snížení nepřipadá v úvahu. Zasedání bankovní rady koncem červa bude zajímavé.